(11.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Třešňákovi. Paní kolegyně Balcarová není, takže budeme pokračovat vystoupením pana poslance Jana Lipavského, připraví se paní poslankyně Květa Matušovská. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já jsem k tomu tématu již vystupoval, když jsme dříve projednávali toto třetí čtení, a musím říci, že v otázce, která byla pro mne důležitá tím, čím se zabývám zde v Poslanecké sněmovně, došlo k politické shodě. Já to velice kvituji, děkuji za to panu ministrovi.
Já jsem v otázce geopolitické bezpečnosti jaderného tendru komunikoval s ministerstvem, s panem ministrem, s celou politickou scénou vlastně poslední rok, kdy se celá záležitost dala více do pohybu. Od začátku zcela jasně jsme za Piráty a dnes již za koalici definovali postoj, že Rusko a Čína nemají být součástí klíčových komponent nového jaderného zdroje, aby nevznikla závislost na různých úrovních, jak již dodavatelská, tak i dlouhodobě technologická z hlediska know-how, know-why. Samozřejmě celou tu věc posunuly Vrbětice, to je neoddiskutovatelné. Stejně tak je víceméně konstatováním faktu, že bezpečnostní komunita, ať již na úrovni státu, nebo na úrovni různých odborných společností, i zde v Poslanecké sněmovně, vlastně nemusela nijak měnit své stanovisko k tomu, že Rusko a Čína nemají být součástí, zařazeny mezi uchazeče o stavbu nového jaderného zdroje.
Já jsem navrhl dva pozměňovací návrhy. Věřím, že budou podpořeny, a tak zní dohoda, a ty víceméně zavazují stát, potažmo ČEZ, aby postupoval nějakým způsobem při omezení okruhu uchazečů. Důvody zde asi nemá smysl vyjmenovávat. Samozřejmě to, o čem hovořil kolega Třešňák: my máme výhrady i k ekonomickým parametrům, ale to je debata, která již ve své podstatě nezasahuje do národní bezpečnosti České republiky. V ten moment my samozřejmě svůj postoj vyjádříme hlasováním a to se pravděpodobně v blízké době odehraje.
Takže vyjadřuji do určité míry uspokojení nad tím, kam se celá záležitost posunula. Samozřejmě, tendr mohl být vypsaný již na podzim za předpokladu, že by vláda na tento postoj přistoupila dříve, ale asi nemá smysl úplně se tím nyní zde zabývat.
S tím bych asi uzavřel svůj příspěvek a jenom avizuji, že mi byl předložen návrh doprovodného usnesení, který, mám avizováno, bude načítat paní poslankyně Matušovská. Tak já potom bych vystoupil s dodatkem k tomuto doprovodnému usnesení. Bude to jenom malé doplnění. Nicméně nemohu vystoupit dříve, než ho přednesete. Učiním tak pomocí faktické poznámky, bude to také na půl minuty. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Květa Matušovská. Pardon, paní poslankyně, faktická poznámka Zdeňka Ondráčka, posečkejte ještě chvilku. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Jsem hrozně rád, že tady slyším ta silná slova o ochraně národní bezpečnosti, o tom, jak je potřeba chránit zájmy České republiky před ruskými a čínskými technologiemi. Také vzpomínám, když jsem seděl na jednom z výboru pro bezpečnost, kde se jednalo o bezpečnosti, kdy zástupci Pirátů byli schopni říct, že pro ně transparentnost je víc než bezpečnost. A to bylo při projednávání některých zákonů o registru smluv.
Já si o vaší snaze o národní bezpečnost myslím svoje, ale budiž. Byl bych rád, pokud to myslíte smrtelně vážně s ochranou před ruskými a čínskými technologiemi, pokud byste ještě letos, pokud možno co nejrychleji, přišli s nějakým návrhem zákona, který by řekl, že je potřeba zbourat Jadernou elektrárnu Temelín i Dukovany, protože je prošpikována ruskými technologiemi a je tady ohrožení národní bezpečnosti, protože ta energie a to všechno, co tam je, včetně jaderného paliva, které nám dodává Rusko, ohrožuje národní zájmy České republiky z vašeho pohledu.
Je to prostě čistá ideologie, kterou tady předvádíte. Dobře, je to prostě tak, ale nezaštiťujte se tady takovými věcmi, jako je národní bezpečnost. To s národní bezpečností nemá nic společného. Pokud by to mělo něco společného, tak připustíme možnost tendru pro všechny zúčastněné strany, včetně Ruska, včetně Číny. To, že Ministerstvo průmyslu a obchodu podlehlo vašemu tlaku, to je jenom smutná realita politiky této vlády.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Třešňáka. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Aniž bych to dlouze rozkecával, tak bych předřečníka opravil v pár faktických věcech, prostřednictvím pana předsedajícího. Kdybych chtěl bourat Jadernou elektrárnu Temelín, že je údajně prošpikována ruskými technologiemi, tak jen uvedu, že je možná to železo a beton podle ruských projektů, nicméně stavěly to české, tehdy ještě třeba československé firmy včetně Vítkovic, ZATu a dalších, a dokonce systém kontroly řízení tam byl dodáván americkým Westinghousem. Palivo tam deset let jelo od společnosti Westinghouse, následně od ruské společnosti TVEL a dneska se tam testuje smíšená zóna s palivovými soubory jak z Ruska, tak ze Spojených států.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka Zdeňka Ondráčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Je dojemné, jak mě chcete, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, opravovat. To, že tam jsou ruské technologie, to nepopřete. A jestliže mluvíte o bývalém Československu, a co všechno probíhalo, to také probíhalo v úzké spolupráci mezi československými a ruskými inženýry. Prostě ty ruské technologie tam jsou, odebíráte energii vyrobenou na základě ruských palivových článků. Prostě tak to je. Dejte návrh, zbourejte všechny elektrárny, vraťte se zpátky na stromy!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kobza s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji za slovo. Jenom v rychlosti shrnu zkušenosti z bulharské dostavby Jaderné elektrárny v Kozloduji, kde bulharská společnost také chtěla dostavovat dva bloky. Jednala pět let s Westinghousem, pak Westinghouse zbankrotoval, byl prodán do Kanady a výsledek je, že Bulhaři jsou bez elektrárny. Maďarská společnost zahájila výstavbu elektrárny v Paksi, kterou staví Rosatom s rozpočtem, pane ministře, 12,6 miliardy eur za dva tisícimegawattové bloky. Z těch 12,6 miliardy eur je 10 miliard mezivládní úvěr, který dávají Rusové, ale 40 % z těch 12,6 miliardy budou dodávky maďarského průmyslu. A to je za stejnou kapacitu rozpočet o třetinu nižší, než kolik nám tady sdělil pan ministr, že počítá 220 miliard na jeden blok. Takže to uvádím, jenom aby bylo jasné, jaké jsou technicko-ekonomické parametry. ***
