(19.00 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Krajnost jejích názorů je pak navíc mnohdy spojena s demagogií a šířením polopravdivých informací, které se týkají bytostné agendy Rady České televize. Hana Lipovská propaguje svoji politickou linii ve veřejném prostoru natolik intenzivně i extenzivně, že má zcela nepochybně rozměr politické činnosti. A tak zatímco před svým zvolením Hana Lipovská, nominovaná Českou biskupskou konferencí, proklamovala, jak vždy chtěla sloužit v uvozovkách naší církvi, otázky církevní a náboženské ponechává vně svého působení v Radě České televize a věnuje se cílům vlastním. Dospělo to do tak krajního stavu, že olomoucký arcibiskup a předseda České biskupské konference, Jeho Excelence Graubner, ji vyzval k abdikaci, a to se slovy: "Mrzí mě, že členka rady, kterou nominovala Česká biskupská konference, vyvolává dojem, že hájí zájmy některých konkrétních skupin nebo osob, v tomto ohledu chápu a sdílím obavy veřejnosti."
Hana Lipovská naopak aktivně slouží svému institutu, je jeho analytičkou, je autorkou či spoluautorkou článků, v nichž jednostranně a výrazně dezinterpretačním stylem prezentuje svoji agendu v Radě České televize, ledaskdy dokonce dříve, než dané návrhy rada projednala, a pod hlavičkou institutu také vystupuje vůči jiným veřejným institucím. Setkává se jako členka tohoto institutu s prezidentem republiky, je spolupodepsána pod trestním oznámením na tři ústavní soudce: Pavla Rychetského, Jana Filipa a Kateřinu Šimáčkovou. Jako členka zmíněného institutu je podepsána pod materiálem o údajném bezpečnostním riziku a dění v České televizi adresovaným parlamentním výborům, Bezpečnostní radě státu nebo Ministerstvu financí. Již sama tato kombinace je velmi bizarní. Je rovněž spolu s Janou Bobošíkovou a Janou Dědečkovou podepsána pod dopisem poslancům Evropského parlamentu, kde obviňuje Senát a ministra kultury z nátlaku na Českou televizi. Proti nestrannosti jejího vystupování svědčí i situace, kdy na Radě České televize prosazovala návrh, který podporoval mediální a politickou agendu propagovanou její spolupracovnicí Janou Bobošíkovou. Konkrétně se jednalo o návrh na projednání stížnosti proti reportáži České televize o Lidicích z pořadu Reportéři ČT. Paní Lipovská ho na jednání Rady České televize předložila souběžně s tím, kdy o této reportáži kriticky referovala Jana Bobošíková v rámci Institutu svobody a demokracie i v rámci své tehdejší funkce předsedkyně oblastní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Lidice. Přitom paní Bobošíková při těchto výstupech prezentovala určitý úhel politického pohledu na věc a radní Lipovská svým souběžným návrhem, respektive stížností v Radě České televize, podporovala mediální a politickou kampaň paní Bobošíkové. Postupovala v součinnosti s ní a snažila se v Radě České televize tento uměle vyvolaný problém znovu dostat na jednání, ačkoliv jej Rada České televize již předtím řešila a uzavřela.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, Institut svobody a demokracie Hany Lipovské je sice z formálního hlediska zapsaným ústavem, de facto však působí jako politicky zaměřený spolek, jehož účelem je na jedné straně propaganda určité skupiny politických názorů, na druhé straně vyhraněná kritika politických stran nebo představitele státu. Hana Lipovská tak vykonává činnost, která po obsahové stránce spočívá především v prosazování určitých společenských, respektive politických zájmů, ve smyslu § 214 odst. 1 a § 217 odst. 7 občanského zákoníku, což je zákonný znak nebo chcete-li účel spolku, než že by spočívala v činnosti klasického, tedy obecně prospěšného, ústavu, tedy v činnosti, potažmo službách, jež jsou užitečné společensky nebo hospodářsky a jejichž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné ve smyslu § 402 občanského zákoníku. Ve své podstatě tak je vlivovou politickou agenturou, která do jisté míry zneužívá právní formu ústavu.
Paní Lipovská je bytostně politický člověk, který reprezentuje a intenzivně propaguje vyhraněné politické zájmy. Její zřetelně politicky orientovaná činnost se projevuje v přípravě politicky zaměřených výstupů daného institutu, který je typickou vlivovou politickou agenturou v politicky zaměřených příspěvcích v médiích a na sociálních sítích a při prosazování své agendy v Radě České televize. Byť se její politická činnost projevuje v těchto třech rovinách, představuje ve své podstatě jeden nedílný celek, který ona sama nedokáže rozdělit. Názorně je to vidět na tom, že ani po zvolení do funkce členky Rady České televize nepřestala aktivně působit ve zmíněném institutu.
Konečně i legislativní odbor Sněmovny se ve svém vyjádření přiklonil k názoru, že Hana Lipovská by se jako členka Rady České televize neměla jménem jakéhokoliv veřejného subjektu vyjadřovat, vyjadřovat své názory a postoje především ve věcech, které spadají podle § 8 zákona o České televizi do působnosti rady, neboť taková vyjádření mohou zpochybňovat její nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce členky rady.
Ze všech těch důvodů, které jsem uvedl, je zřejmé, že svým celkovým jednáním Hana Lipovská jednak porušuje zákaz platný pro člena Rady České televize podle § 5 odst. 2, věta první zákona o České televizi, podle něhož nesmí při výkonu své funkce v radě působit ve prospěch skupinových zájmů, a současně naplňuje skutkovou podstatu pro odvolání z funkce tím, že se systematicky dopouští jednání, kterým zpochybňuje svoji nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena rady ve smyslu § 6 odst. 2 písm. b) zákona o České televizi. Její politická činnost je sama o sobě v demokratickém právním státě možná a přípustná, ale z hlediska citovaných atributů nezávislosti České televize nepřijatelná. Zároveň dle mého názoru svou politickou činností závažným způsobem narušuje důstojnost funkce člena Rady České televize, což je podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona o České televizi dalším důvodem, pro který jsem přesvědčen, že by ji Poslanecká sněmovna měla odvolat z funkce.
Včera jsem řekl, že považuji za nezbytné, aby Poslanecká sněmovna tento bod projednala, abychom se tomu věnovali na plénu, abyste případně vystoupili a řekli jste: My jsme přesvědčeni, že její činnost je naprosto v pořádku, my to tolerujeme, respektujeme, podle nás to není porušení zákona, pro nás je to v pohodě, tímto způsobem se může chovat jakýkoliv další jiný člen Rady České televize a pro nás je to fajn. ***
