(17.10 hodin)
(pokračuje Pražák)
Další pozměňovací návrh se týkal bezúhonnosti - dokládat opisem, ne výpisem z rejstříku trestů.
Další pozměňovací návrh v zemědělském výboru bylo posílení pravomoci lesní stráže.
Další pozměňovací návrh bylo uvedení do souladu zákona o myslivosti se zákonem o týrání zvířat.
Posledním pozměňovacím návrhem v zemědělském výboru byla legalizace lukostřelby. Podotýkám lukostřelby, ne střelby kuší.
Ve výboru pro životní prostředí pak byl od předsedkyně Balcarové schválen zákaz držení lišky v zajetí, povolení lovu poraněné zvěře a kolegy Zahradníka, kdy byl zubr zařazen mezi zvěř.
Ostatní návrhy kolegy Holomčíka byly víceméně duplicitní s výborem zemědělským, takže tam byly schváleny také. To je vše, děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášena paní poslankyně Jarošová, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, vážené dámy a pánové. Zmíním se zde o zákonu o myslivosti, který je ve druhém čtení a který má nastolit rovnováhu v naší krajině mezi stavy spárkaté zvěře a stavem lesních porostů, a tím eliminovat škody na lesích.
Přesto je třeba si připomenout, že jelení a srnčí zvěř do našich lesů přirozeně patří, zrovna tak jako divoká prasata, malí savci a různé ptactvo. To vše je důležité pro zachování rovnováhy a je jasné, že musí také něco jíst. Hlavní je však udržení optimálního početního stavu, aby jich nebylo několikanásobně více, než je schopna krajina uživit. Následkem jsou pak ohromné škody na mladých stromcích, především listnatých, a ekonomické ztráty, které jdou do miliard.
Myslivecký zákon, který funguje 19 let a za tu dobu prošel několika změnami, není dokonalý. Netuším, zda bude dokonalý tento a zda budou spokojeni všichni myslivci a spolky. Asi ne, ale faktem je, že nový zákon je myslivcům slibován už dlouho a je ho třeba. Hodně ustanovení je třeba změnit, hlavně z důvodu kůrovcové kalamity, kdy se naplno otevřel problém s přemnoženou zvěří. Dalším důvodem je přijatý nesmyslný přílepek v roce 2019, který by značně zkomplikoval mysliveckou činnost.
Na myslivost musíme hledět jako na naše kulturní dědictví a zvěř je naše národní bohatství, které musíme zachovat pro další generace v co nejlepším stavu. Naštěstí je u nás spousta lidí, kteří to tak vnímají a přírodu a lesy pomáhají chránit a udržovat. Pro mnohé z nich je to zábavou i povoláním. Máme krásné lesy a krajinu, na které musíme být právem hrdi, a každá koruna vynaložená na jejich obnovu po kůrovcové kalamitě je dobře vynaložená koruna. Ale aby ty peníze nepřišly vniveč úplně, je třeba důsledně zachovávat rovnováhu mezi spárkatou zvěří a porosty. Pevně doufám, že k tomu tento zákon přispěje. K tomuto zákonu jsem navrhla změnu, která usnadní práci našim myslivcům, konkrétně zlepší podmínky pro výkon funkcí myslivecké stráže a mysliveckého hospodáře. Nyní vám ho představím.
Současný zákon o myslivosti obsahuje velmi přísné posuzování podmínek bezúhonnosti pro výkon těchto funkcí, kdy se vychází z opisu z rejstříku trestů. V opisu se totiž oproti výpisu uvádějí i údaje o zahlazených trestných činech, které i po mnoha letech brání funkci mysliveckého hospodáře. Jedná se často o méně závažné trestné činy páchané v mládí, například výtržnictví, které - ačkoliv jsou zahlazeny - stále brání ve výkonu těchto funkcí. Tento problém v případě myslivecké stráže už řešil i Ústavní soud, který uvedl mimo jiné, že je na zákonodárcích, aby vhodnost jednotlivých podmínek pro výkon myslivecké stráže posoudili a případně změnili. Také na tento problém upozornil veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.
Proto v tomto návrhu požaduji změnit opis na výpis z rejstříku trestů. Tímto návrhem by se tedy praktický problém měl napravit a vyhovět jak myslivcům, tak Ústavnímu soudu, který na problém upozornil a apeloval na změnu legislativy v tomto směru. Proto jsem se rozhodla vyhovět. Děkuji za podporu tohoto mého návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Bendl v obecné rozpravě, připraví se paní poslankyně Balcarová. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Já vím, že nemáme moc času, nicméně mám devět pozměňovacích návrhů, které bych rád uvedl a zdůvodnil, takže se pokusím být alespoň maximálně stručný, tak abychom dnes to druhé čtení zdárně prošli.
Pan ministr to tady říkal, tím asi nejdůležitějším iniciátorem nutnosti změny mysliveckého zákona je situace spojená s kůrovcem, respektive se suchem a následně i kůrovcem, protože kůrovec obnažil problémy s přemnoženou zvěří a škod páchaných zvěří vlastně na dřeň, ukázal nám, co se v krajině odehrává, a ukázal také situaci, kdy dnes miliardové škody napáchané kůrovcem musíme hradit. Státní rozpočet financoval v loňském roce tuším asi 7 miliard korun na situaci v řešení sucha a kůrovce, a teď jsme v situaci, kdy nám přemnožená zvěř většinu toho, co vysázíme v naději, že se naše děti a další generace dočkají nových lesů, úspěšně sžírá přemnožená zvěř, zejména ta spárkatá.
Pozměňovací návrhy obecně, které jsme konzultovali s řadou odborníků v oblasti myslivosti, v oblasti ochrany přírody, s hospodáři, kteří se starají o les a pracují dlouhodobě jako lesníci, s těmi jsme dali dohromady alespoň některé principiálně důležité změny, o kterých si myslíme, že by se měly v zákoně o myslivosti promítnout. Spolu s kolegy Radkem Holomčíkem, Vlastimilem Válkem a Janou Krutákovou jsme dali dohromady řadu pozměňovacích návrhů, které bych teď v obecné rozpravě obecně uvedl, a pak se k nim pouze v číslech nebo přečtením a přihlášením se ke sněmovním dokumentům v rozpravě podrobné přihlásil.
Ve sněmovním dokumentu, v pozměňovacím návrhu číslo 8522, jde pouze o drobné úpravy ustanovení o postupu při vymáhání škod, které napraví nelogické chyby stávajícího znění. Není důvod nehradit škody na oplocených zahradách, ochráněných stromech, stromořadích či lesních oplocenkách, pakliže zvěř ochranou pronikne. Myslím si, že je nutné, aby myslivost v tomto ohledu dbala na to, aby v okamžiku, kdy jsou zahrady oplocené, tak ty škody potom napáchané musí někdo uhradit.
V dokumentu číslo 8523 jde o pozměňovací návrh, který říká: "Vlastník nebo pachtýř honebních pozemků musí mít s ohledem na efektivnější eliminaci škod zvěří právo účinně vstupovat do mysliveckého hospodaření." Pozměňovací návrh řeší tento dlouhodobý deficit zavedením práva vlastníků, kteří nemohou vytvořit vlastní honitbu, jakož i pachtýřů, kteří reálně v krajině hospodaří, účastnit se za stanovených podmínek vlastními silami ochrany svých pozemků před působením škod zvěří. Mám na mysli, pokud mluvím o stanovených podmínkách, tak samozřejmě musí ten člověk mít zbrojní průkaz, příslušné pojištění a mít veškerá oprávnění k tomu, aby se mohl účastnit lovu. Musí při tom dodržovat stanovená pravidla. Vzhledem k problému ubývajícího počtu aktivních myslivců, kdy řada uživatelů honiteb má nebo bude mít problém splnit plán lovu, lze vnímat účast vlastníků či pachtýřů i jako pomoc uživatelům honiteb s plněním plánu lovu. Vlastník nebo pachtýř, který toto právo využije, se tím zároveň vzdává možnosti uplatňovat a vymáhat od uživatele honitby náhrady škod. Zjednodušeně řečeno, chceme umožnit těm, kteří vlastní veškerá oprávnění, aby mohli svůj majetek chránit před škodami napáchanými přemnoženou zvěří, ale pak se tím samozřejmě vzdávají práva uplatňovat na příslušném spolku škody, neboť mají šanci tu situaci v souladu s příslušnými schválenými dokumenty v dané honitbě řešit. ***
