(16.10 hodin)
Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hospodářský výbor projednal tady tenhle tisk na své schůzi 31. března tohoto roku a po vyslechnutí výkladu pana náměstka ministra průmyslu a obchodu René Neděly, zpravodajské zprávy mé a po obecné a podrobné rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 870 ve znění schválených pozměňovacích návrhů, ohledně jejichž přesného znění si vás dovolím odkázat na sněmovní tisk 870/5, který vám byl elektronicky doručen, za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny ČR provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona, za třetí pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, a za čtvrté pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím zpravodaje zemědělského výboru, kterým by měl být pan poslanec David Pražák, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.
Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne. Zemědělský výbor projednal 31. března 2021 a usnesení zní: Doporučuje Poslanecké sněmovně schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Tam byl pozměňovací návrh, kde se nahrazuje 7 % procentem 10,6. Víceméně šlo o malé vodní elektrárny. A zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budu věřit, že pan zpravodaj má všechny pozměňovací návrhy z výboru k dispozici včetně odůvodnění. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Dolínek. Připraví se pan poslanec Bendl.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji, pane předsedající. (Hluk v sále.)
První návrh, o kterém bych chtěl hovořit, se týká toho, že v části první čl. I bod 19 zní: "V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje věta: U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2021 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, slunečního záření, skládkového a kalového plynu."
A za druhé v části první čl. I se za bod 22 vkládá bod 23, který zní: "V § 4 odst. 4 písmeno c) včetně nové poznámky pod čarou č. 8) zní: Využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která není umístěna na zemědělské půdě I. nebo II. třídy ochrany podle jiného právního předpisu."
Tento pozměňovací návrh jsem připravoval s některými ekologickými organizacemi a důvod je poměrně jednoduchý. V případě menší fotovoltaické -
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám vaše kolegy v sále o větší klid. Myslím si, že vám není rozumět a nevěnují vám pozornost, kterou byste si zasloužil. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já jsem u druhých čtení zvyklý, že ne všichni se věnují tomu, co zde zaznívá.
Ten návrh je poměrně logický, protože nastal čas, kdy je potřeba resuscitovat pohled na fotovoltaickou energii z menších zdrojů oproti tomu, co v minulosti zde bylo prezentováno. Ostatně jestli jste si všimli, v minulých dnech vyšel průzkum Jihočeské univerzity, tuším to bylo, kdy se ptali obyvatel České republiky, jestli ví, jak vzniká energie v České republice, a 36 % našich obyvatel si myslí, respektive většina obyvatel si myslí, že 36 % energie vzniká z obnovitelných zdrojů. Fakticky je to kolem 14 %. To znamená, abychom mohli naplnit naděje, které v to vkládají lidé a které byly potvrzeny těmito výzkumy, tak musíme pro to udělat pozitivní kroky.
Upravené znění odstavce oproti vládnímu návrhu zákona zahrnuje do výčtu zdrojů, na které se vztahuje podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů, právě i fotovoltaické výrobny - výrobna elektřiny ze slunečního záření. Lze konstatovat, že nově navrhovaná konstrukce zákona předpokládá, že zákon definuje možné nástroje podpory, které jsou k dispozici pro podporu jednotlivých druhů podporovaných zdrojů energie v zásadě na období 2020 až 2030 - období odpovídající klimatickým cílům Evropské unie do roku 2030. Vláda pak svým nařízením stanoví pro dané období alespoň tří let, které nástroje a pro které druhy podporovaných zdrojů využije. Při přípravě nařízení však bude omezena ustanovením právě tohoto zákona.
Vnímám, že Ministerstvo průmyslu a obchodu jménem pana vicepremiéra, především jménem jeho odborného týmu, říká, že fotovoltaické elektrárny jsou zabezpečeny z evropských zdrojů pro příští roky, nicméně jak zdůrazňuji u zákona, který se týká nízkouhlíkové energetiky, respektive jaderné energetiky, tak i zde: zákony máme psát univerzálně, nemáme je psát na nějaké pěti-, sedmileté období. Ale univerzalita zákonů je to nejcennější. Proto by tam měla být možnost podpory fotovoltaické výroby, i když s ní nepočítáme v nejbližších letech prostřednictvím vládního nařízení.
Právě proto je zarážející, že navrhovaná úprava nesystematicky vyjímá jeden z těchto zdrojů, což je ten fotovoltaický. Navrhovaná vládní úprava předjímá, že podpora zdrojů využívajících sluneční záření bude případně poskytována z dotací. Významnou nevýhodou zvoleného postupu je ale fakt, že v případě, kdyby v budoucnosti, tedy po roce 2030, došlo k přehodnocení přístupu, bude nutné opětovně novelizovat zákon. A zde je přesně problém s tou univerzalitou zákona.
Přičemž je však nezbytné zdůraznit, že zákon pouze nabízí paletu nástrojů, které bude moci vláda využít, ale nebude povinna využít při zajištění klimaticko-energetických cílů. Zákon nepředjímá, jaké nástroje vláda využije, přičemž zahrnutí solárních elektráren do výčtu zdrojů, kterým je možné udělit provozní podporu prostřednictvím zeleného bonusu nebo na základě výsledku tržních aukcí, neznamená, že solární elektrárny v budoucnu budou muset být podpořeny. Samotné rozhodnutí o tom, zdali bude možné jednotlivé typy obnovitelných zdrojů podporovat, bude závislé na aktuálním nařízení vlády, které bude bezesporu vycházet z energetického mixu dostupného z cílů potřebných, z cen a z dalších věcí.
Nařízení vlády může flexibilně reagovat na situaci na trhu. V neposlední řadě platí, že nejlevnější cestou přechodu k nízkouhlíkové energetice, ke které se Česká republika dobrovolně zavázala, je prostřednictvím technologicky neutrálního přístupu, tedy volné soutěže všech druhů obnovitelných zdrojů. Příkladem je Německo, kde po zahájení aukcí klesly ceny sluneční energie na polovinu. Aukce fungují úspěšně také v Polsku, kde tamní vláda využívá soutěžní nabídky od roku 2016 pro všechny typy obnovitelných zdrojů včetně fotovoltaiky. Během roku 2020 zvýšilo Polsko pomocí aukcí a dalších podpůrných politik svůj instalovaný výkon v této oblasti, tedy ve fotovoltaice na 3,2 GW. Pro srovnání, Česká republika je zhruba na výši 2,3. Podpora pro nové solární elektrárny formou aukcí je také legislativně ošetřena v Maďarsku a na Slovensku. Česko je tedy poslední stát V4, který aukce nevyužívá, a byl by jediným státem tohoto seskupení, který by v nich vynechal podporu pro fotovoltaiku. Aukce pro fotovoltaiku se s úspěchem objevují také v Nizozemsku, Francii, Itálii, Řecku či Španělsku.
Aukce je samozřejmě nezbytné omezit tak, aby byla zachována energetická a potravinová bezpečnost, například nastavením stropu na požadovaný elektrický výkon jednotlivých druhů OZE a požadavků na jejich umístění. Tuto možnost by ale měla mít vláda na základě jejího posouzení nejnovějšího vývoje trhu, neměla by být nucena předem vyřazovat konkrétní zdroje zákonem. Solární energie z větších elektráren stojících na zemi je dle relevantních studií, například Deloitte, v České republice v současnosti nejlevnějším obnovitelným zdrojem. S rozvojem fotovoltaických elektráren počítá i vládou České republiky schválený Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který předpokládá v horizontu roku 2030 navýšení instalované kapacity solárních elektráren takřka na dvojnásobek oproti roku loňskému. ***
