(18.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Proto říkám, že než řekneme "chceme tady tyto kroky, chceme tyto postihy", jestli máme dobře promyšleno, co vlastně děláme a kam jdeme. Tím si nemyslím, že tohle je jednoduché řešení, protože od těch voleb samozřejmě, které se odehrály a které byly zřejmě poměrně velmi manipulované podle toho, co víme, ten vývoj je samozřejmě špatný a je opačný než tam, kde my jsme si přáli, aby se Bělorusko pohybovalo.
Ale dneska to, co se stalo, na jedné straně vyžaduje odsouzení, právě proto, co jsem řekl - jakékoliv takovéto porušování mezinárodního práva a pravidel je pro Českou republiku věc, na které nám musí nesmírně záležet a musíme se ozvat. Ale druhá věc je, uvědomme si, z dlouhodobějšího hlediska, o co nám jde. Bude to... prostě to Bělorusko jenom přitlačíme k Rusku, rozumíte, vlastně jenom definitivně ho posuneme tam, že nebudeme ho brát ani jako partnera - což je teď těžké, to já objektivně chápu. Ale jenom proto říkám, že určité informace o tom, kdo, na čí popud to bylo, jestli to byla rozhodně běloruská akce, nebo je komplikovanější to pozadí a jaký byl smysl té akce - protože přece někdo musel předpokládat, že tohle bude mít určitý postih a určitý dopad. To všechno bychom měli někde zvážit. Asi se to lépe dá zvážit na zahraničním výboru než tady v Poslanecké sněmovně. To je mi jasné.
Takže to je to, kam mířím. Já si prostě myslím - jakkoliv Sněmovna, je asi správné, aby to odsoudila a požadovala vyšetření - domnívám se, že ty další věci, které se týkají sankcí a na koho, to by mně připadalo, že by vyžadovalo více informací na to, abychom přesně zvážili, kam se vlastně pohybujeme. Tím spíš, že v Evropě nebývá lehké na tohle dosáhnout z nějakého konsenzu a je to tradičně těžká věc. Jenom upozorňuji na to, že vlastně už, jak jsem řekl, že mezinárodní pravidla se musí dodržovat a že každá takováto kauza by měla být k připomenutím tomu, abychom je dodržovali sami. Protože jste si možná všimli tiskové mluvčí paní Zacharovové, která pohotově využila příkladu z roku 2013, kdy to byly Spojené státy, které tehdy přiměly letadlo, tuším z La Pazu, a to bylo letadlo, ve kterém letěl bolivijský prezident Morales, takže docela chápete, že to je ještě jinší úroveň, to bylo prezidentské letadlo, a toto letadlo bylo tím, že evropské státy řekly, že uzavírají svůj vzdušný prostor, bylo přinuceno přistát ve Vídni, protože se domnívali, že na palubě je Snowden. Tedy opakuji, ne terorista, ale whistleblower Snowden.
Takže to byl čin, který se nám vrací, tak jako jsem říkal, že se nám může vrátit to, když byl zabit Sulejmání, byl zabit v Íránu. Tak jsem řekl, že to jsou velice nebezpečné kroky z hlediska mezinárodního práva, protože můžeme slyšet potom od ruské mluvčí přesně to, co teď slyšíme, poukaz na to, co se stalo v roce 2013, což bylo také de facto porušení pravidel mezinárodního provozu a práva. A dneska to slyšíme, tak na to vždycky upozorňuji: tohle se nám vrátí. Česká republika by nikdy podobné kroky neměla nijak nadšeně vítat, protože to jsou věci, které se vrací. Od Lavrova to slyšíme, neustálé opakování: Kosovo, Irák a podobně. Teď slyšíme tu kauzu z roku 2013. A já jsem řekl, že i to, co se stalo v Íránu, je věc, která se nám může bohužel vrátit.
Proto říkám, že by Česká republika měla vždycky, ale opravdu vždycky stát na tom, že pravidla a mezinárodní právo se musí dodržovat, a platí to pro nás stejně tak, jako to platí pro kohokoliv, co cítíme, že stojí třeba vůči nám jinde, než my a podobně.
Takže já souhlasím s tím usnesením, myslím si, že je správné, že ho přijímáme, ale jenom upozorňuji na to, že věci nejsou tak crystal clear a že nevíme přesně, co se stalo. Měli bychom s těmi sankcemi mít i dostatečné informace. Za sebe vám říkám, že si myslím, že ty dostatečné informace... bude probíhat vyšetřování, musí pořídit ta světová organizace pro civilní provoz. Ta by je měla dodat a my bychom měli potom říci přesněji, na koho je zaměřit, abychom se nedopustili něčeho, což z dlouhodobého hlediska nebude příliš produktivní. Sankce nejsou jednoduché, má-li to být k něčemu. To se snadno uvaluje. Až po čase zjistíte, jestli to mělo nějaký smysl a na koho to dopadlo.
Takže opakuji, já si myslím, že to je správná iniciativa. Rozumím tomu, že se musíme ozvat, ale upozorňuji, že v detailech to tak přehledné není.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jaroslav Bžoch, ale mám tady faktickou poznámku, pardon, pan poslanec Ondřej Benešík, takže dvě minuty. Omlouvám se, pane poslanče. Tak prosím.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, jenom velmi stručně. Pan ministr tady možná trošku chodil kolem horké kaše ohledně toho pozadí. Prostě Bělorusko a Ruská federace mají integrovanou vzdušnou obranu. To znamená, Kreml o tom musel minimálně vědět. O tom, kdo vydal rozkaz, o tom nemíním spekulovat. Každopádně zcela otevřeně: v médiích běloruský diktátor Lukašenkovi prostě řekl, že ten rozkaz vydal on. Můžeme si myslet o tom, co chceme, ale prostě sám to říká.
Poté to srovnání s přistáním Moralese ve Vídni. Tam se jednalo o to, že jemu nebyl povolen přelet. Jeho žádné stíhačky nestahovaly k zemi, což je velký, ale velký rozdíl, i když byl prezident. Ono to srovnání prostě není úplně přesné, byť můžeme diskutovat a myslet si o tom, co chceme, ale tady to prostě bylo kategoricky úplně někde jinde. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jaroslav Bžoch. Jenom upozorním, že jednací den je do 21. hodiny, protože se nejedná o zákon ani o mezinárodní smlouvu, takže máme ještě dvě hodiny, pakliže by byl zájem. Tak prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Bělorusko už tady v relativně krátké době řešíme podruhé. Poprvé jsme ho zde řešili kvůli volbám, které v Bělorusku proběhly, a vidíme ten trend, který je, tak se neubírá asi tím směrem, jaký bychom si představovali u sousedního státu EU.
Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi, protože on zmínil spoustu věcí, které k diskusi rozhodně jsou. Pokud jakýkoliv stát nebo EU přistupuje k sankcím, musíme brát v úvahu to, na koho ty sankce budou dopadat. Pokud jsou jasně cílené na představitele státu, tak si myslím, že to je správně, ale pořád musíme brát v úvahu to, že to může dopadnout na tu občanskou společnost, kterou my chceme podpořit. Nicméně s tím usnesením souhlasím. Jsem rád, že se k tomu budeme vyjadřovat, vyjádřila se k tomu naše vláda ústy pana premiéra i ústy pana ministra zahraničních věcí. Vyjádřila se k tomu Evropská rada na svém zasedání a je dobře, že to řešíme. Ale musím souhlasit i s panem ministrem, že všechny tyhle věci mají také nějaké konkrétní dopady. To usnesení jako takové beru jako jasný apel na to, co si představujeme a jaké kroky by měly následovat.
My tímto usnesením žádné sankce nedáváme, je to nástroj pro to, jak by měla naše vláda postupovat a v čem ji chceme podpořit. Proto v tom usnesení vidím smysl a je dobře, že k takto závažné věci, jako je, že stíhačka vzlétne a doprovodí letadlo úplně na jiné letiště kvůli tomu, že na palubě toho letadla je člověk, kterého ten daný režim chce zatknout, tak je něco nepředstavitelného a nemělo by se to opakovat.
Proto je dobře se ozvat, proto je dobře přijmout toto usnesení jako Sněmovna, i s riziky, které tady zmiňoval pan ministr. Ale berme to tak, že to usnesení je nějaký návod, je to nějaká struktura, co má potom v ruce vláda, na základě které může vyjednávat. Neberme to jako bernou minci toho, že my uvalíme tady někde sankce, to samozřejmě neuděláme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip s přednostním právem a připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. No, já ještě jednou, ale velmi krátce. Kolegovi Bžochovi příliš nerozumím, protože my máme přece jednu velmi špatnou zkušenost v České republice s vydáváním pana Nikulina do Spojených států amerických. Nechvalně známý bývalý ministr spravedlnosti Pelikán ho vydal a Česká republika je teď před sankcí za to, že jsme porušili jeho práva. Tak buď budeme tady zjišťovat opravdu ty skutečnosti, a děkuji panu ministrovi kultury, že mě doplnil, protože já opravdu neznám ty podmínky, a dokud je nebudu znát, nezlobte se na mě, tak nemohu podpořit nic jiného, než aby to bylo vyšetřeno.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Radek Koten. Prosím, dvě minuty.
Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážený pane předsedající. Já bych jenom velmi rád doplnil pana ministra Zaorálka, protože ono to nebylo jenom v roce 2013, ale bylo to i v roce 2016. Tehdy Ukrajina donutila pomocí stíhaček přistát letadlo běloruské společnosti Belavia a stíhačky ho donutily vrátit to letadlo z důvodu nějakého podezření na terorismus nebo že převáží někoho na palubě, tak zrovna tak donutila toto letadlo přistát na Ukrajině, zpátky v Kyjevě.
Jen by mě zajímalo, jestli tehdejší Sněmovna se tímto problémem také zabývala a přijala k tomu nějaké usnesení. Děkuji. ***
