(18.40 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip a já přečtu omluvu - ano, pan poslanec Bžoch ještě - omlouvá se pan ministr vnitra Jan Hamáček z jednání Poslanecké sněmovny dnes od 18.30 z pracovních důvodů. Tak prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, nemám informace, podle kterých bych se mohl rozhodnout pro podporu usnesení Poslanecké sněmovny, které je navrženo, protože bych potřeboval odpovědět na otázky, které jsou asi zásadní. Informace mám pouze z tisku, a to z tisku, který vychází u nás, ve Spolkové republice Německo a v Rakousku. Záměrně vynechávám informace, které můžeme získat v Bělorusku a v Rusku.
Pokud jsem přečetl německý a rakouský tisk, tak tam se praví, že 23. května bylo oznámeno, že na palubu irské společnosti Ryanair letící z Athén do Vilniusu byla umístěna bomba. To je mediální zpráva, já o tom nic nevím. V tuto chvíli letadlo přeletělo přes území Běloruska a podle standardních pokynů požádalo o nouzové přistání, a to na žádost posádky. A to si myslím, že je asi důležité sdělení, jestliže to píšou i zahraniční noviny nebo servery. Letadlo přistálo na letišti v Minsku a před přistáním bylo doprovázeno stíhačkou MIC-29, což je také standardní, protože jestliže byla hrozba bombového útoku, tak to asi odpovídá mezinárodním standardům.
Otázka je, proč přistávalo v Minsku - pravděpodobně proto, že letělo přes běloruské území, přestože to mělo do Vilniusu, do konečné stanice, blíže než do Minsku. To ale je věcí kapitána letadla, do toho se míchat nechci. Podotýkám, že ten postup tedy odpovídá mezinárodním leteckým pravidlům, a to, že požádal kapitán letadla o přistání v Minsku, je věcí této letecké společnosti. Sankce navrhlo pouze Polsko a ohradilo se Rakousko a Německo, proto jsem také ty zprávy čerpal z německého a rakouského tisku. A pokud nebudu mít odpověď na to, proč požádal kapitán letadla o přistání v Minsku, tak nemohu pro něco takového, co tady bylo navrženo, hlasovat, zejména ne proto, že nešlo o běloruskou státní leteckou společnost Belavia, vůči které mají být sankce - to nechápu, protože to poškodí české podnikatele. Ta společnost Ryanair je irská a je to nízkonákladová letecká společnost využívaná samozřejmě k letům na dovolenou a za zábavou, takže mi sankce vůči běloruské letecké společnosti připadá minimálně nemístná. A protože jsem si prostudoval některé věci o Ramanu Pratasevičovi, tak mě zajímá, jestli byl školen tady v České republice v rámci naší takzvané pomoci běloruské opozici, kterou deklaroval bývalý ministr zahraničních věcí, a jestli je pravda, že ten mezinárodní zatykač je vydán pro jeho fašistické názory.
To jsou všechno otázky, na které bych chtěl znát odpověď, pokud bych měl hlasovat pro návrh usnesení. Jinak samozřejmě nemám problém po odpovězení na tyto otázky s čímkoli, o čem bychom mohli diskutovat. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jaroslav... Tak s přednostním právem pan ministr, takže pan ministr kultury Lubomír Zaorálek s přednostním právem a připraví se pan poslanec Jaroslav Bžoch. Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám dobrý večer. Nechci zdržovat, vystoupím spíš za sebe než za někoho, když sleduji tady tento případ.
Jsem přesvědčen, že Česká republika je země, která by se vždy měla ozvat, pokud dochází k porušování mezinárodního práva nebo pravidel, které se v mezinárodním provozu mají dodržovat. V tom smyslu rozumím prvním dvěma částem usnesení, kde v jednom se odsuzuje čin, který se stal, a také velmi podporuji druhou část usnesení, ve kterém se žádá vyšetření celé věci. Ale jenom bych chtěl upozornit na to, že co se týče toho přesného souzení, co se stalo, tak mně také chybí informace. Já vám vysvětlím, v čem vidím ten problém.
My vlastně nevíme úplně přesně, co se v tom vzduchu odehrálo, ale pravděpodobně není těžké to zjistit, protože existuje nějaké svědectví toho, co se odehrálo mezi tou stíhačkou a mezi tím letadlem, které bylo přinuceno přistát. A je určitý rozdíl v tom, jestli ta stíhačka mu hrozila sestřelením, protože pokud někdo použije... Hrozba silou je mezinárodní zločin. To znamená, pokud se mu hrozilo - já to nevím, já vám říkám ty možnosti, které vidím... Hrozba silou je mezinárodní zločin. A nevíme, jestli k ní došlo, nebo jestli to byl spíš určitý způsob, jak ho přinutili, že má přistát, a oni sami letěli, protože to bylo pro ně bezpečnější, nebo podobně. To jsou věci, na které já neznám odpověď, a zatím jsem nečetl, že by to někdo přesně popsal.
A ještě důležité je - přece existuje světová organizace pro civilní letectví, která má na starosti mezinárodní provoz, a myslím si, že ta by měla vyšetřit to, co se odehrálo. Bělorusko je součástí mezinárodního provozu. Existuje příslušná mezinárodní organizace, která by měla vyšetřit, co se stalo a jakým způsobem to letadlo bylo přinuceno k tomu, aby přistálo, a jestli to tedy byla - opakuji - hrozba silou. Já tím netvrdím, že je to dramaticky úplně jiné, vždycky si to zaslouží odsouzení, ale přece je pro mě určitý rozdíl, jestli se použije hrozby sestřelením, anebo jestli se použije určitý způsob, jak se to letadlo přiměje, aby piloti dobrovolně letěli, protože se třeba domnívají, že mají bombu. Takže já upozorňuji, že i tento detail má svůj význam, jestliže to chceme posuzovat.
A pak je tu ještě jedna věc, pro mě také docela podstatná, a omlouvám se, že vám to komplikuji. Z toho letadla údajně, jak jsem si přečetl, vystoupili dva Bělorusové a čtyři Rusové. Pro mě je taky docela nejasné, kdo byl organizátor. Musíte připustit, že existuje více variant, kdo za tím činem stojí - mohl to být Lukašenko, mohlo to být i trochu jinak. A pro mě je i tohle důležité. Když uvažujeme o sankcích, když uvažujeme o tom, že proti někomu vystoupíme, tak je dobré mít jasno v tom, kdo za tím činem stál, a koho tedy vlastně postihujeme. Takže mně připadá, že na to, když chceme říci: Budeme postupovat proti Bělorusku, tak bychom měli stoprocentně vědět, že to bylo skutečně rozhodnutí, které bylo učiněno v Bělorusku. Já to nevím, já teď vám opravdu jenom říkám, že je to pro mě docela důležité.
Já vám vysvětlím proč. Já jsem před lety navštívil Bělorusko. Bylo to v době, kdy Bělorusko a Lukašenko propustil politické vězně, tak se de facto stal státem, který byl docela příkladem v propouštění politických vězňů. V té době jsem se tam s Lukašenkem setkal a on mi v podstatě tvrdil, že mu jde o to, aby se nedostal zcela pod vliv Putina a aby Bělorusko se postupně co nejvíc vázalo na Evropu a Evropskou unii, takže to byl pro nás zajímavý dialog. Můžete si říci, že člověk nemusí všemu věřit, co slyší, a je otázka, co říkal podobně řekněme Vladimíru Putinovi, toho já jsem si vědom. Ale pravděpodobně jsem nebyl jediný v té době v Evropě, kdo byl toho názoru, že dialog s Běloruskem, když propustilo politické vězně a podobně, je něco, co má smysl. Cíl tehdy pro Evropu byl, abychom skutečně Bělorusku spíš umožnili co možná nejvíc nezávislou existenci. Říkám to opatrně, protože je těžké to říci úplně přesně, ale zhruba tak ten cíl mohl být. A teď mám na mysli, že to, co se teď děje, když například vyřadíme Minsk z provozu nebo když tam přestanou lítat ostatní aerolinie, vlastně budeme Bělorusko izolovat. Tak jenom prostě suše konstatuji, že jsme úplně opačně tam, než kde jsme chtěli být. Původní bylo, že jsme chtěli Bělorusko držet jako partnera Evropy. Pokud ho budeme izolovat, pokud tam nebudou ani lítat linky, tak v podstatě ten proces půjde tak, že to bude nakonec možná opravdu režim zcela integrovaný s Ruskem, nabere to úplně opačný směr, než byl možná náš cíl a úkol. ***
