Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 954/ - druhé čtení

Poprosím o klid v sále. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Miroslav Toman. (Poslanci diskutují blízko řečnického pultu.) Poprosím o to, abychom pana ministra pustili k pultíku, aby mohl uvést zákon. (Silný hluk v sále.) Poprosím o klid v sále, abychom mohli pokračovat. Pane ministře, brání něco uvedení zákona? (Ne.) Ještě jednou poprosím o klid v sále. Slovo má pan ministr.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Jsem velmi rád, že se podařilo projednat vládní návrh novely zákona o myslivosti v rámci prvního čtení a následně také v jednotlivých výborech, to znamená v zemědělském a ve výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. Za podstatné považuji zdůraznit zejména skutečnost, že návrh novely zákona vychází z nutnosti úpravy početních stavů spárkaté zvěře a tím i snížení škod v lesních porostech, a to zejména na zalesněných kalamitních holinách, vzniklých v důsledku sucha a kůrovcové kalamity, ale také v zemědělství.

Poslední novela zákona o myslivosti byla přijata Parlamentem formou pozměňovacího návrhu v rámci schvalování novely lesního zákona v říjnu 2019 a nabyla účinnosti 29. 11. 2019. Termín nabytí účinnosti příslušné části novely týkající se mysliveckého zákona byl odložen o dva roky. Zmíněná novela přináší velké zatížení pro státní rozpočet, uživatele honiteb a orgány státní správy myslivosti.

Předkládaná novela zákona o myslivosti přináší ekonomicky proveditelnější způsob naplnění cíle snížení škod zvěří - (Silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane ministře, já vás přeruším a požádám znovu kolegy v sále o větší klid. Není slyšet. Prosím, pokračujte.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Děkuji. Předkládaná novela zákona o myslivosti přináší ekonomicky proveditelnější způsob naplnění cíle snížení škod zvěří a omezení negativního vlivu zvěře na obnovu kalamitních ploch v lesích a snížení škod v zemědělství. To bude provedeno zavedením řady opatření, které povedou k efektivnějšímu snižování početních stavů spárkaté zvěře.

Tímto zákonem se zřizuje elektronický systém evidence myslivosti, který bude zjednodušovat veškerou administrativu a komunikaci spojenou s provozem myslivosti. Systém bude obsahovat kompletní myslivecké plánování, informace o škodách způsobených zvěří. Součástí systému bude aplikace do mobilních telefonů pro pořízení záznamu a fotodokumentace o ulovené zvěři místo nákladných markantů, jejichž překládání může představovat hygienická a zdravotní rizika. Orgány státní správy myslivosti budou mít možnost z kontinuálních elektronických hlášení vyhodnocovat plnění plánu lovu a případně zasáhnout do mysliveckého hospodaření.

Dne 21. 4. 2021 proběhlo jednání podvýboru zemědělského výboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství, v jehož rámci byl návrh novely představen a současně byla diskutována řada souvisejících témat. Následně proběhla 28. 4. 2021 jednání zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí, v jejichž rámci podrobná diskuse dále pokračovala a bylo přijato několik pozměňovacích návrhů, s nimiž z velké části souhlasím, protože přispějí ke zkvalitnění vládního návrhu zákona.

Současně pevně věřím, že se nám podaří společně projednat tento vládní návrh zákona do konce funkčního období stávající Poslanecké sněmovny, a dovoluji si vás požádat o jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 954/1 až 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru a zároveň zpravodaj výboru pro životní prostředí, pan poslanec David Pražák, a informoval nás o projednání návrhů ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý podvečer, pane předsedající, pane ministře, páni ministři, paní ministryně, kolegové, kolegyně. Jak řekl pan ministr už v předchozím slově, novela zákona o myslivosti byla naposledy na výborech, ať už životního prostředí, nebo zemědělském výboru, projednána 28. dubna. Na obou výborech byly předneseny pozměňovací návrhy a oba výbory je doporučily schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Ve zkratce bych řekl, že na zemědělský výbor bylo podáno 17 pozměňovacích návrhů, na životní prostředí 11. Schváleno dohromady na obou bylo asi devět pozměňovacích návrhů a postoupilo sem do Poslanecké sněmovny s tím, že v zemědělském výboru došlo ke schválení pozměňovacího návrhu kolegy Holomčíka, kde se jedná o zápis o škodě, kdy uživatel honitby a poškozený musí sepsat škodu, následně hospodařit tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesního ekosystému zvěří.

Další pozměňovací návrh se týkal bezúhonnosti - dokládat opisem, ne výpisem z rejstříku trestů.

Další pozměňovací návrh v zemědělském výboru bylo posílení pravomoci lesní stráže.

Další pozměňovací návrh bylo uvedení do souladu zákona o myslivosti se zákonem o týrání zvířat.

Posledním pozměňovacím návrhem v zemědělském výboru byla legalizace lukostřelby. Podotýkám lukostřelby, ne střelby kuší.

Ve výboru pro životní prostředí pak byl od předsedkyně Balcarové schválen zákaz držení lišky v zajetí, povolení lovu poraněné zvěře a kolegy Zahradníka, kdy byl zubr zařazen mezi zvěř.

Ostatní návrhy kolegy Holomčíka byly víceméně duplicitní s výborem zemědělským, takže tam byly schváleny také. To je vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášena paní poslankyně Jarošová, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, vážené dámy a pánové. Zmíním se zde o zákonu o myslivosti, který je ve druhém čtení a který má nastolit rovnováhu v naší krajině mezi stavy spárkaté zvěře a stavem lesních porostů, a tím eliminovat škody na lesích.

Přesto je třeba si připomenout, že jelení a srnčí zvěř do našich lesů přirozeně patří, zrovna tak jako divoká prasata, malí savci a různé ptactvo. To vše je důležité pro zachování rovnováhy a je jasné, že musí také něco jíst. Hlavní je však udržení optimálního početního stavu, aby jich nebylo několikanásobně více, než je schopna krajina uživit. Následkem jsou pak ohromné škody na mladých stromcích, především listnatých, a ekonomické ztráty, které jdou do miliard.

Myslivecký zákon, který funguje 19 let a za tu dobu prošel několika změnami, není dokonalý. Netuším, zda bude dokonalý tento a zda budou spokojeni všichni myslivci a spolky. Asi ne, ale faktem je, že nový zákon je myslivcům slibován už dlouho a je ho třeba. Hodně ustanovení je třeba změnit, hlavně z důvodu kůrovcové kalamity, kdy se naplno otevřel problém s přemnoženou zvěří. Dalším důvodem je přijatý nesmyslný přílepek v roce 2019, který by značně zkomplikoval mysliveckou činnost.

Na myslivost musíme hledět jako na naše kulturní dědictví a zvěř je naše národní bohatství, které musíme zachovat pro další generace v co nejlepším stavu. Naštěstí je u nás spousta lidí, kteří to tak vnímají a přírodu a lesy pomáhají chránit a udržovat. Pro mnohé z nich je to zábavou i povoláním. Máme krásné lesy a krajinu, na které musíme být právem hrdi, a každá koruna vynaložená na jejich obnovu po kůrovcové kalamitě je dobře vynaložená koruna. Ale aby ty peníze nepřišly vniveč úplně, je třeba důsledně zachovávat rovnováhu mezi spárkatou zvěří a porosty. Pevně doufám, že k tomu tento zákon přispěje. K tomuto zákonu jsem navrhla změnu, která usnadní práci našim myslivcům, konkrétně zlepší podmínky pro výkon funkcí myslivecké stráže a mysliveckého hospodáře. Nyní vám ho představím.

Současný zákon o myslivosti obsahuje velmi přísné posuzování podmínek bezúhonnosti pro výkon těchto funkcí, kdy se vychází z opisu z rejstříku trestů. V opisu se totiž oproti výpisu uvádějí i údaje o zahlazených trestných činech, které i po mnoha letech brání funkci mysliveckého hospodáře. Jedná se často o méně závažné trestné činy páchané v mládí, například výtržnictví, které - ačkoliv jsou zahlazeny - stále brání ve výkonu těchto funkcí. Tento problém v případě myslivecké stráže už řešil i Ústavní soud, který uvedl mimo jiné, že je na zákonodárcích, aby vhodnost jednotlivých podmínek pro výkon myslivecké stráže posoudili a případně změnili. Také na tento problém upozornil veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Proto v tomto návrhu požaduji změnit opis na výpis z rejstříku trestů. Tímto návrhem by se tedy praktický problém měl napravit a vyhovět jak myslivcům, tak Ústavnímu soudu, který na problém upozornil a apeloval na změnu legislativy v tomto směru. Proto jsem se rozhodla vyhovět. Děkuji za podporu tohoto mého návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Bendl v obecné rozpravě, připraví se paní poslankyně Balcarová. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Já vím, že nemáme moc času, nicméně mám devět pozměňovacích návrhů, které bych rád uvedl a zdůvodnil, takže se pokusím být alespoň maximálně stručný, tak abychom dnes to druhé čtení zdárně prošli.

Pan ministr to tady říkal, tím asi nejdůležitějším iniciátorem nutnosti změny mysliveckého zákona je situace spojená s kůrovcem, respektive se suchem a následně i kůrovcem, protože kůrovec obnažil problémy s přemnoženou zvěří a škod páchaných zvěří vlastně na dřeň, ukázal nám, co se v krajině odehrává, a ukázal také situaci, kdy dnes miliardové škody napáchané kůrovcem musíme hradit. Státní rozpočet financoval v loňském roce tuším asi 7 miliard korun na situaci v řešení sucha a kůrovce, a teď jsme v situaci, kdy nám přemnožená zvěř většinu toho, co vysázíme v naději, že se naše děti a další generace dočkají nových lesů, úspěšně sžírá přemnožená zvěř, zejména ta spárkatá.

Pozměňovací návrhy obecně, které jsme konzultovali s řadou odborníků v oblasti myslivosti, v oblasti ochrany přírody, s hospodáři, kteří se starají o les a pracují dlouhodobě jako lesníci, s těmi jsme dali dohromady alespoň některé principiálně důležité změny, o kterých si myslíme, že by se měly v zákoně o myslivosti promítnout. Spolu s kolegy Radkem Holomčíkem, Vlastimilem Válkem a Janou Krutákovou jsme dali dohromady řadu pozměňovacích návrhů, které bych teď v obecné rozpravě obecně uvedl, a pak se k nim pouze v číslech nebo přečtením a přihlášením se ke sněmovním dokumentům v rozpravě podrobné přihlásil.

Ve sněmovním dokumentu, v pozměňovacím návrhu číslo 8522, jde pouze o drobné úpravy ustanovení o postupu při vymáhání škod, které napraví nelogické chyby stávajícího znění. Není důvod nehradit škody na oplocených zahradách, ochráněných stromech, stromořadích či lesních oplocenkách, pakliže zvěř ochranou pronikne. Myslím si, že je nutné, aby myslivost v tomto ohledu dbala na to, aby v okamžiku, kdy jsou zahrady oplocené, tak ty škody potom napáchané musí někdo uhradit.

V dokumentu číslo 8523 jde o pozměňovací návrh, který říká: "Vlastník nebo pachtýř honebních pozemků musí mít s ohledem na efektivnější eliminaci škod zvěří právo účinně vstupovat do mysliveckého hospodaření." Pozměňovací návrh řeší tento dlouhodobý deficit zavedením práva vlastníků, kteří nemohou vytvořit vlastní honitbu, jakož i pachtýřů, kteří reálně v krajině hospodaří, účastnit se za stanovených podmínek vlastními silami ochrany svých pozemků před působením škod zvěří. Mám na mysli, pokud mluvím o stanovených podmínkách, tak samozřejmě musí ten člověk mít zbrojní průkaz, příslušné pojištění a mít veškerá oprávnění k tomu, aby se mohl účastnit lovu. Musí při tom dodržovat stanovená pravidla. Vzhledem k problému ubývajícího počtu aktivních myslivců, kdy řada uživatelů honiteb má nebo bude mít problém splnit plán lovu, lze vnímat účast vlastníků či pachtýřů i jako pomoc uživatelům honiteb s plněním plánu lovu. Vlastník nebo pachtýř, který toto právo využije, se tím zároveň vzdává možnosti uplatňovat a vymáhat od uživatele honitby náhrady škod. Zjednodušeně řečeno, chceme umožnit těm, kteří vlastní veškerá oprávnění, aby mohli svůj majetek chránit před škodami napáchanými přemnoženou zvěří, ale pak se tím samozřejmě vzdávají práva uplatňovat na příslušném spolku škody, neboť mají šanci tu situaci v souladu s příslušnými schválenými dokumenty v dané honitbě řešit.

Další pozměňovací návrh, který předkládáme pod číslem 8524, se týká toho, že honitby, jejichž držitelem je organizace hospodařící s majetkem státu, by neměly být pronajímány za účelem mysliveckého hospodaření - zcela analogicky jako v lesním zákoně zákaz pronájmu lesů za účelem lesního hospodaření. Vlastník, potažmo stát, deklaruje zájem na vyváženém stavu spárkaté zvěře a lesa, viz například Národní lesnický program II, Zásady lesnické politiky, strategie rozvoje Lesů České republiky, státního podniku, na období od 1. září 2019 do 31. 12. 2024. Zájem nájemce honitby je ovšem v maximalizaci uspokojení své potřeby, čímž je lov a myslivost, podobně jako zájem nájemce lesa je maximalizace zisku z prodeje dřeva. Pronájem státních honiteb také vnáší do tohoto vztahu požadavek uživatele honitby na zhodnocení finančních prostředků vložených do pronájmu honitby a provozu myslivosti. To má za následek upřednostňování vysokých stavů spárkaté zvěře bez ohledu na škody, které tato zvěř na lesních ekosystémech působí. Dosavadní zkušenosti ukazují, že v praxi nelze tento rozpor odstranit podmínkami v nájemní smlouvě. Bezprostřední vliv lesního hospodáře na komplexní management zvěře je zásadní pro žádoucí snížení škod způsobených zvěří jako podmínky pro obnovu stability lesů. Na tomto principu stojí i takzvaný saský model, jenž je deklarován jako inspirace pro současnou novelu. Proto je nezbytné přistoupit k zákazu pronájmu státních honiteb s tím, že doběhnou současné smlouvy a nové nebudou uzavírány. Vysoké nájemné vzešlé ze soutěží o pronájmu honiteb rovněž omezuje možnosti zapojení širších vrstev místních myslivců, čímž přispívá k nežádoucímu úbytku jejich počtu. Zájemci o výkon myslivosti ve státních honitbách by mohli využívat systém dostupných a cenově přiměřených povolenek inspirovaných saským modelem. Součástí saského modelu je i důraz na společenskou stránku myslivosti s přátelskou atmosférou, dodržováním tradic, podporou kynologie, péčí o mysliveckou infrastrukturu a tak dále.

Pozměňovací návrh pod číslem 8166, jeho kratičké zdůvodnění: drobné úpravy ustanovení o postupu při vymáhání škod napraví nelogické chyby stávajícího znění. Není důvod nehradit škody na oplocených zahradách, chráněných stromech, stromořadích či lesních oplocenkách zvěře.

Pozměňovací návrh 8165: návrh se týká vypuštění chráněných a ohrožených druhů živočichů ze seznamu zvěře. Ze seznamu zvěře je vhodné odstranit druhy, které nelze lovit, zejména druhy chráněné, a naopak seznam zvěře doplnit o invazní druhy. Odstranění chráněných druhů zvířat ze seznamu zvěře je logické i kvůli povinnostem, jako například přikrmování, které současná legislativa požaduje i pro druhy, jako je vlk, rys, tetřev, jestřáb, sluka nebo medvěd. Vykonávání této činnosti však je pro životaschopnost populací chráněných druhů kontraproduktivní. Není důvod dělit zvěř na druhy, které lze lovit, a na druhy chráněné, které lovit nelze. Srovnání § 3 odst. 1 - orgány státní správy myslivosti pro tyto druhy nečiní žádná podpůrná opatření, nechovají se k nim jako ke zvěři. Stejně tak není vhodné, respektive současná praxe tak nečiní, u chráněných druhů zvířat zasahovat do jejich populací dle § 3 odst. 1, který říká: "Udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavu zvěře na optimální stav." V případě nutnosti lze odlov chráněných druhů zvířat řešit na základě udělení výjimky či odchylného postupu, i když nebudou v kategorii zvěř - lov živočichů, které nejsou zvěří, řeší § 42 odst. 1 tohoto zákona a § 56 v zákoně č. 114/1992 Sb. Lze předpokládat, že vypuštění chráněných druhů zvířat ze seznamu zvěře povede ke snížení jejich ilegálního lovu. Ze seznamu lovné zvěře, nyní § 2 písmeno d), se vypouští kriticky ohrožený tchoř stepní a dále pak polák velký a polák chocholačka. Početnost poláka chocholačky a poláka velkého v Evropě prudce klesá. Polák velký byl dokonce zařazen na seznam druhů celosvětově ohrožených vyhynutím. Tchoř stepní je v České republice velmi vzácným druhem. Je neobhajitelné, aby tyto druhy byly v České republice mysliveckým zákonem zařazeny na seznam zvěře, kterou je možné obhospodařovat lovem. Problematiku náhrad škod způsobených chráněnými druhy živočichů řeší zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněným živočichy. Naopak do seznamu zvěře se zařazují i zavlečené, případně v přírodě nežádoucí druhy živočichů, aby mohly být běžně loveny. Vypouští se ustanovení, že tyto druhy živočichů smí lovit pouze myslivecká stráž a myslivecký hospodář.

Pozměňovací návrh 8164: velikost honitby. Navrhujeme snížení minimální výměry honitby pro oboru 50 hektarů, pro vlastní honitbu 250 hektarů, pro společenstevní honitbu 500 hektarů. Kratičké zdůvodnění: snížení minimální výměry u vlastních honiteb na 250 hektarů odráží důležité vlastnické změny, které ve společnosti nastaly po roce 1989. Historicky se výměra postupně měnila. Od roku 1849 měla honitba minimální výměru 115 hektarů, po roce 1941 se u vlastní honitby počítalo s minimem 150 hektarů a po roce 1947 již 200 hektarů. Velký zlom nastal po roce 1948, kdy došlo k postupnému vyvlastnění soukromých pozemků, a současná platná výměra 500 hektarů byla zavedena až zákonem č. 23 z roku 1962, který prakticky zlikvidoval možnost rozdílné výměry u honiteb vlastních a společenstevních. Po roce 1989 již nebylo soukromé vlastnictví v tvorbě honiteb vlastních zohledněno a ty musejí mít také stejnou výměru 500 hektarů. Snížení výměry u vlastních honiteb respektuje vlastnické změny, které neustále probíhají, a umožní myslivecky reflektovat scelování půdy, které podporují komplexní pozemkové úpravy. Tato poměrně malá změna by umožnila přímý výkon práva myslivosti právě těm vlastníkům, kteří se o hospodaření v krajině aktivně zajímají a jsou zpravidla ve svém hospodaření na lesních i zemědělských pozemcích nejvíce postihováni škodami vznikajícími zvěří. Vytvoření i menšího počtu nových vlastních honiteb by umožnilo lépe se vypořádat s obnovou lesních porostů zničených dopady současných klimatických změn a škodami, které působí zvěř na zemědělských pozemcích. Snížení minimální výměry u honiteb vlastních nezasahuje do společenstevních honiteb, které by i nadále měly stejnou minimální výměru 500 hektarů.

Pozměňovací návrh po číslem 8161: plánování lovu podle míry škod a poškození lesů, varianta bez oblastí chovu. Návrh novely vypouští ze zásad chovu § 3, klíčové ustanovení schválené pro poslední novelizaci zákona na podzim loňského roku, že početní stavy zvěře musí být takové, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškození lesních ekosystémů. Přitom ruší i takzvané normované stavy zvěře a tím jakýkoliv horní limit početních stavů zvěře. Povinnost udržovat stavy zvěře tak, aby nedošlo k nadměrným škodám, by měla být formulována v § 3, byť bez sankce, v zásadách chovu, nikoliv až v § 36, plán lovu, jednak kvůli logické stavbě zákona, kdy by měl plán lovu naplňovat mantinely zásad chovu, a jednak pro zamezení nejasností při aplikaci státní správou o výkladu zákona při případných soudních dohrách. Sankční ustanovení by se přitom týkalo pouze nedodržení minimálních stavů zvěře a nedodržení plánu lovu. Návrh novely požaduje stanovit plán lovu pouze pro ty druhy spárkaté zvěře, u které jsou stanoveny minimální stavy. To umožňuje uživateli v honitbě obcházet zákonem stanovené povinností. Zvěř, která nebude mít stanovené minimální stavy, například jelen sika, se ve skutečnosti může podílet na velké části škod. Pozměňovací návrh řeší tento deficit povinností stanovit plán lovu pro všechny druhy spárkaté zvěře, které se v honitbě vyskytují.

Pozměňovací návrh 8422, který se týká sadů, kdy se doplňuje slovo "oplocené", a aby tato formulace umožnila omezit značné škody na pěstování ovoce možností zahrnout do honitby nebo možnosti lovit zvěř v sadech, které nejsou oploceny, bez nutnosti byrokratického povolování lovu na nehonebních pozemcích. Tady bych snad zdůraznil, že jde o návrh Českomoravské myslivecké jednoty, které tady Ministerstvo zemědělství odmítlo, ale vy, co se pohybujete mezi sadaři, kteří hospodaří na větších pozemcích, tak víte, že tam ty škody jsou veliké, a možná nevíte, že do honiteb není možné takovéto sady zahrnout, přestože často ty sady fungují de facto jako krmeliště, to znamená, lákají zvěř popadaným ovocem a podobně a škody jsou tam potom poměrně veliké. Myslím si, že máme šanci tomu tímto jednoduchým pozměňovacím návrhem bránit.

A poslední pozměňovací návrh pod číslem 8421 se týká oblasti chovu zvěře, neboť jsou jednou z řady možností, (jak) získat kontrolu nad zvěří, jejíž teritorium je mnohem větší než stanovená velikost honiteb. Připomínám, že jeden z argumentů, proč se nesmí nebo proč někdo nechce snižovat velikost honiteb, je, že některá zvěř má ta teritoria větší. Nicméně takový jelen evropský má teritorium mnohonásobně větší už dnes, než je velikost 500hektarové honitby, jsou to spíše tisíce hektarů, a proto "oblast lovu" jako termín a práce s tím by určitě pomohla regulaci přemnožené zvěře. Proto navrhuji tento návrh, který v připomínkovém řízení navrhovala Českomoravská myslivecká jednota.

Tím jsem odůvodnil všechny pozměňovací návrhy, které já a nebo s kolegy navrhujeme. Jsem přesvědčený, že půjdeme-li cestou větší spolupráce mezi hospodáři v lesích a zemědělstvím obecně, s myslivci, najdeme tím i lepší rovnováhu, která do lesů a do naší přírody patří, a dáme větší šanci lidem, kteří se živí těžkou prací v oblasti zemědělství či lesnictví, aby mohli lépe hospodařit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý podvečer. Vážené kolegyně a vážení kolegové, s faktickou poznámkou je tady přihlášen pan poslanec Zdeněk Podal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Vážení ministři, kolegyně, kolegové, SPD schválí návrh novely zákona o myslivosti tak, jak byl schválen nebo navržen zemědělským výborem. Novelizace je v podstatě kompromisem mezi přáním vlastníků, kteří žádají posílení vlastnického práva, a mezi myslivci, kteří chtějí zakonzervovat stávající stav. Máme jedinou výhradu, a to je střelba z luku. Máme obavu, že to nebude pro zvěř to nejlepší a poraněná zvěř že by mohla zhasnout mimo vlastní střelbu. Jsme si vědomi přemnožení spárkaté zvěře, což jde proti zájmu nás všech obnovit lesy po kůrovcové kalamitě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a v rozpravě vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych jenom krátce představila svoje tři pozměňovací návrhy. Krátce proto, protože jsou identické s těmi, které jsem přestavovala v rámci invazní novely.

Takže jenom řeknu, že první se týká norování, kde v pozměňovacím návrhu požaduji zákaz norování liščat a jezevců v době kladení mláďat a péče o ně, protože to je obecně už v této době, v 21. století, pokládáno za zbytečně trýznivou praktiku, která s těmi liščaty zachází velmi brutálním způsobem.

Druhý pozměňovací návrh se týká lovu poranění zvěře, kdy je nutné umožnit lov poraněné či nemocné zvěře i mimo dobu lovu tak, aby se zabránilo jejímu utrpení.

A třetí pozměňovací návrh se týká držení lišek v zajetí za účelem výcviku psů. Je to dáno tím, že nijak nejsou upraveny podmínky, za jakých jsou lišky drženy v zajetí, a je potřeba toto napravit, aby toto bylo dáno vyhláškou, aby lišky zbytečně netrpěly, pakliže už jsou v zajetí drženy. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v rozpravě vystoupí pan poslanec Jan Čižinský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Já bych rád tady představil sněmovní dokument 8496. Jedná se o ochranu naší zvěře před zavlečenými druhy a já bych rád tam přidal jelena siku, protože jelen sika skutečně ohrožuje genofond našeho jelena evropského. Domnívám se, že o tom není pochyb. Domnívám se, že ta situace skutečně je velmi vážná, a tak se tady přimlouvám, aby se z jelena nestal a neděl ještě větší paroháč, než je. Takže prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, ke kterému se potom přihlásím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poslední v rozpravě vystoupí pan poslanec Petr Pávek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně a kolegové, já pod číslem 8191 dávám pozměňovací návrh, který zavádí mezi lovecké zbraně i lovecký luk. Domníval jsem se, že jsme tu debatu absolvovali jak na výborech, tak byla samozřejmě projednávána i s dotčenými ministerstvy, ať už zemědělství, anebo životního prostředí. Tam žádné námitky nepadly. Zemědělský výbor tento pozměňovací návrh schválil.

Jenom teď v poznámce tady na jednoho z předřečníků z SPD, že jim to vadí, a vím, že v mediálním prostoru jsou obavy o to, jestli lov pomocí luku a šípu nezpůsobuje větší utrpení zvířatům. No, opak je pravdou. Je na to celá řada odborných studií, hlásí se k tomu dokonce i ekologické organizace, jako je třeba DUHA, vysloveně to podporuje, protože je zapotřebí si uvědomit, jak ten vývoj funguje. Pokud nestřelíte, pokud nezasáhnete zvěř přímo na komoru kulí, myslím teď normálně palnou zbraní, tak je ta střela mnohem víc devastující, bolestivější a může se stát, že zvíře, které má potom poničenou tu tkáň, deformovanou tkáň, tak je schopné se vzdálit od toho místa poměrně daleko, že jo, to je to dohledávání potom pomocí psů. Někdy to trvá kilometry, trvá to hodiny, někdy tu zvěř ani nenajdeme a velmi často u toho právě trpí. Kdežto při použití loveckého šípu, a hlavně hrotu, dochází k tomu, že dojde - je to bodnořezná ráda, která okamžitě otevře všechny krevní cévy, žíly a tepny, dokonce i v případě, že není to zvíře zasažené přímo na komoru, dochází k okamžitému poklesu krevního tlaku a tím pádem to zvíře přestává vlastně cítit.

Druhá věc, která je velmi důležitá u tohoto typu lovu, je skutečnost, že abyste mohli vůbec na zvěř vystřelit z luku, tak se k ní musíte přiblížit nebo ji k sobě musíte nechat dojít řádově na 30 metrů. To vylučuje naprostou většinu současných myslivců, a vůbec obecně, tu schopnost přiblížit se ke zvěři na takovou vzdálenost jsme ztratili a je potřeba, abychom dokázali tuto schopnost eventuálně znovu rozvíjet. Proto je střelba z luku nebo lov lukem a šípem podřízena velmi přísné regulaci. Vyžaduje to zhruba roční výcvik, následně to vyžaduje zkoušky. Musí být ten luk i každý šíp musí být jednoznačně označen číslem loveckého lístku nebo licence k tomu, že jste oprávněn, takže nemůže dojít k žádným záměnám, což se velmi často stává u střelby palnou zbraní.

Pak jsem zachytil obavy z pytláctví. To je úplně absurdní představa, protože pytláci jsou motivováni hamižností. Těm nejde o výkon myslivosti, nemají v sobě žádnou etiku. To jsou prostě zloději, kteří jdou krást zvěřinu, jsou většinou velmi dobře organizovaní. Využívají k tomu dodávky nebo auta a velmi často střílejí zvěř právě z auta, což umožňují dneska palné zbraně vybavené optikou, nočním viděním, laserovým zaměřováním a podobně. Ještě alternativně by přicházela v úvahu kuše, ale luk a šíp ne. Luk a šíp ne, s lukem a šípem není možné střílet z auta, není možné střílet za pochodu, jak říkám, není možné střílet na velkou vzdálenost. Je to opravdu krajní disciplína.

Velkou výhodou tohoto lovu lukem a šípem je možnost nasazení takových lovců, kteří zdatnost projeví a mají oprávnění, například v městských a příměstských aglomeracích, kde se stále častěji setkáváme s pronikáním divoké zvěře, většinou černé zvěře, ale i jiné do příměstských oblastí, a tam samozřejmě zorganizovat odlov takové zvěře palnou zbraní je velmi komplikované, protože hrozí kolaterální škody neboli vedlejší ztráty. Musí být zajištěno, že celá oblast je vyklizena, vylidněna, protože tam někdo bude střílet z pušky. Navíc to způsobuje nežádoucí reakce, protože střelba z pušky je střelba, to znamená, lidé slyší potom na sídlišti výstřely, volají policii, má to zkrátka celou řadu vedlejších efektů, které nejsou žádoucí. Zatímco kdyby byli povoláni tihle lovci, kteří jsou schopni vládnout lukem a šípem, tak jsou schopni potichu tu zvěř velmi cíleně odstranit.

Takže samozřejmě jsem připraven ještě na další diskuse v této věci. Domnívám se, že to je možná pro nás trošku exotický návrh zákona. Ve skutečnosti ve 24 zemích Evropské unie je lov lukem legální, dlouhodobě legální. Loví se lukem a šípem po celém světě, není to žádné téma. V podstatě Česká republika tvoří výjimku a podle mého názoru je to velká škoda. Takže já se přihlásím k tomuto svému pozměňovacímu návrhu ještě v podrobné rozpravě pod číslem 8191. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, páni ministři, kolegové. Já jsem byl ten člověk, který se právě ptal na lov chladnými střelnými zbraněmi. Jestli jsem to pochopil správně, tak kuše je, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, zakázaná? Je jenom luk? To jsem chtěl slyšet, protože dneska na kuši můžu dát optiku, můžu tam dát infračervené zaměřovače a bylo by to stejné jako u té pušky.

Ještě budu mít jeden dotaz. Nám jednu z největších škod dělá černá zvěř a nedokážu si představit, že bych krunýř černé zvěře, zvlášť pokud je ještě olepený pryskyřicí, že bych ho tím šípem prostřelil. Možná se mýlím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a tím jsme vyčerpali přihlášky do... Faktická poznámka ještě pana poslance Pávka. Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Jenom velmi krátkou odpověď, abych nezdržoval. Není to tak. Šíp je naopak na rozdíl od kule schopen proniknout v podstatě jakoukoli vrstvou a jakýmkoli materiálem. Nejjednodušším důkazem jsou primitivní lovy například v Africe, když ještě lovili tlustokožce, tak domorodci s jednoduchým šípem a lukem dokázali toho tlustokožce ulovit, zatímco bílý muž vymýšlel potom Magnum, aby dokázal to samé.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, a pokud se již nikdo nehlásí z místa - paní poslankyně se hlásí? Ne, tak obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Není zájem a otevírám podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásili v pořadí: první vystoupí paní poslankyně Monika Jarošová, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Já se tímto přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 8176, který jsem zdůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Petr Bendl, připraví se paní poslankyně Dana Balcarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já jsem v obecné rozpravě zdůvodnil všechny pozměňovací návrhy, proto se jménem svým, kolegů Holomčíka, Vlastimila Válka, Jany Krutákové hlásím k pozměňovacímu návrhu 8522, 8523 a 8524 a jménem svým 8166, 8165, 8164, 8161, 8422 a 8421. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová a připraví se pan poslanec Jan Čižinský. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacím návrhům, které jsem zdůvodnila v obecné rozpravě, a je to pozměňovací návrh 8471 - norování liščat, 8474 - lov poraněné zvěře a 8476 - držení lišek v zajetí za účelem výcviku psů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jan Čižinský, připraví se pan poslanec Petr Pávek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Jak jsem avizoval, tak se chci zastat jelena evropského proti jelenu sikovi a přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 8496.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: A pan poslanec Petr Pávek.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji. Tak já se jenom chci přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 8191, kterým se mezi lovecké zbraně řadí i lovecký luk. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tím jsme vyčerpali všechny přihlášené do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu končím. Vidím, že zájem o závěrečná slova není, takže končím druhé čtení tohoto návrhu. Máme 17.48, v 18.00 máme pevně zařazené volební body, a v tuto chvíli můžeme ještě otevřít jeden bod.

 

To je bod číslo

Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.