Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 799/ - druhé čtení

Tak ještě přečtu omluvy, pane ministře, momentíček. Poslanec Jan Jakob se omlouvá mezi 17. hodinou a půlnocí a pan poslanec Špičák se omlouvá z jednání dnes od 13 do 14 hodin z pracovních důvodů. Takže z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Tak, pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já s dovolením nebudu zdržovat, protože jsme ve druhém čtení. Energetický zákon jsme zde mnohokrát diskutovali, takže pouze konstatuji, že je předkládán návrh zákona, který mění energetický zákon a který sleduje celou řadu cílů, které se průběžně diskutují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak ano. Do obecné, ano? Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 799/1 a 2. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru, poslanec Patrik Nacher a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, pane předsedající, pane ministře. Dovolte, abych vás stručně informoval, jak proběhlo jednání o tomto velmi užitečném zákonu, respektive novele, která řeší zejména - a znáte to všichni pod tou zkratkou - energošmejdy. My jsme to projednali na hospodářském výboru. Dovolte mi, abych vás seznámil s tím, jaké pozměňovací návrhy hospodářský schválil. Nebudu vás zatěžovat tím, které neschválil a kde mí ctění kolegové svoje návrhy vzali zpět, což jsem rád, protože ten návrh bude aspoň velmi, velmi jednoduchý.

Přijal se můj pozměňovací návrh řešící... protože ten komplexní, 24 bodů, o tom budeme mluvit asi ve třetím čtení, dále dva pozměňovací návrhy kolegy Jurečky týkající se bezpečnostních pásem, které se nevztahují pro plyn, a povinnosti zákazníka se budou do budoucna přesouvat na vlastníky. Stejně tak se přijal pozměňovací návrh kolegy Luzara, který se týkal mezinárodní pomoci u přeshraničního využití zásobníků plynu.

Pak se přijaly tři pozměňovací návrhy kolegy Pavla Pustějovského, kde jde o implementaci EU - měřidla, nouzová dodávka plynu, elektronické vyúčtování. Stejně tak se přijal důležitý pozměňovací návrh kolegy Rakušana - možnost pro obce zakázat podomní prodej, což podtrhuje celou tuto věc. Nakonec se přijaly ještě dva pozměňovací návrhy týkající se časování. Jeden je kolegy Rakušana - přechodné ustanovení zkrátit z 18 měsíců na půl roku, kolegy Pustějovského - účinnost posunout na 1. 1. 2022.

Poté tedy hospodářský výbor - po výkladu náměstka ministra průmyslu a obchodu Reného Neděly, mé zpravodajské zprávě a po obecné a podrobné rozpravě - doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit tento sněmovní tisk 799 ve znění těch schválených pozměňovacích návrhů, které jsem v této chvíli přečetl. Zmocňuje mě, abych ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. A pověřuje zpravodaje, aby na schůzi Poslanecké sněmovny přednesl zprávu o výsledcích projednání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, což jsem teď ve stručnosti provedl. Pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny. To se stalo.

My to takhle bereme velmi stručně. Myslím si, že věcnou debatu případně povedeme v třetím čtení, ale za sebe si myslím, že tisk 799 je v tomhle nekonfliktní, a myslím si, že lidé na to právě v té době pocovidové, kdy nám v tu chvíli někdo zvoní na dveře a nabízí nám tutově levnější energii a podstrkává nám nějaké plné moci, tak tento návrh s tím udělá přítrž, ukončí to. A já budu rád, když to co nejdříve na červnové schůzi schválíme. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám obecnou rozpravu a s přednostním právem předseda STAN Vít Rakušan a připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Tak prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych se jenom velmi rychle přihlásil ke svým pozměňovacím návrhům. Ta geneze byla taková, že jsme měli připravený vlastní návrh zákona, nicméně po dohodě jak s panem ministrem, tak s panem zpravodajem jsme ustoupili od té vlastní novely - je zbytečné vytvářet konkurenční. Nicméně zrekapituloval bych sedm pozměňovacích návrhů, které jsou zaneseny do systému. Podrobnější diskusi o nich samozřejmě povedeme potom při hlasování ve třetím čtení. Opravdu ke každému jenom jeden krátký odstavec.

Sněmovní tisk 7384: navrhované ustanovení spotřebiteli přiznává možnost kdykoli požádat držitele licence jakožto smluvní stranu o poskytnutí kopie uzavřené smlouvy nebo její změny, včetně sdělení přesného data skončení takové smlouvy. Spotřebitel si může zaslání smlouvy vyžádat jak v listinné, tak i elektronické formě.

Sněmovní tisk 7385: navrhované ustanovení chrání spotřebitele zejména v situacích, kdy dochází ke změně dodavatele elektřiny nebo plynu a příslušné právní jednání za spotřebitele sjednává zprostředkovatel. V takovém případě, měla-li by spotřebiteli vzniknout provedením této změny újma, je zprostředkovatel povinen vyžádat si předchozí písemný souhlas spotřebitele, že se změnou souhlasí.

Dále velmi stručně 7386: změny ustanovení § 11 zákona cílí na poskytnutí stejné míry právní ochrany jak smlouvám uzavřeným distančním způsobem, tak i smlouvám, které v zastoupení za spotřebitele uzavírá zprostředkovatel.

Sněmovní tisk 7387: daná změna je do novely vložena pro účely zvýšení ochrany zákazníka, spotřebitele. Dle navrhovaného ustanovení spotřebitel při výkonu svého práva od smlouvy odstoupit nebo smlouvu zákonem stanoveným způsobem vypovědět nemůže být jakkoli sankcionován ze strany držitele licence, který se případně bude ukončení smluvního vztahu bránit.

Sněmovní dokument 7388: navrhovaná právní úprava reaguje na aktuální situaci, kdy s ohledem na recentní judikaturu není možné ze strany obcí efektivně regulovat podomní prodej energií ve smyslu energetického zákona. Principem navrhované právní úpravy je zakotvit přímo do energetického zákona zákonné zmocnění obce vydávat nařízení, kterým je možné stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory, a to držitelem licence při výkonu licencované činnosti nebo zprostředkovatelem při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích, jsou v obci nebo v její části zakázány. Tady děkuji výboru za podporu, toto považuji za nejdůležitější věc pro starosty a starostky po celé republice. Stejně jako vidíme na obcích na začátku napsáno, že je tam zakázán podomní prodej, stejně tak bude možno zakázat i podomní prodej elektrické a jiné energie.

Poslední dva tisky velmi rychle. Sněmovní dokument 7389: povinnost prokázat finanční předpoklady k zajištění výkonu činnosti zprostředkovatele je pro výkon činnosti zprostředkovatele nezbytná. Je žádoucí, aby osoba zprostředkovatele poskytovala jistoty nejen ohledně kvality samotných žadatelů, ale též jiné kvality týkající se zabezpečení samotného výkonu činnosti.

A poslední sněmovní dokument 7390: navrhovaná změna má za cíl zkrátit období, kdy by zprostředkovatelskou činnost mohli vykonávat i zprostředkovatelé bez oprávnění k činnosti zprostředkovatele, neboť není žádoucí prodlužovat období, kdy nedostatečná regulace vede k tomu, že někteří zprostředkovatelé se uchylují k nekalým praktikám.

Já vám děkuji za pozornost, snažil jsem se o maximální rychlost. Chtěl bych poděkovat za přípravu této zákonné normy. Ať už bude schválena v jakékoli formě, je to krok správným směrem k ochraně občanů a spotřebitelů. Samozřejmě se ke svým pozměňovacím návrhům přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Ivan Adamec a připraví se pan poslanec Jiří Kohoutek. Tak pane poslanče, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se přiznám, že jsem v rámci projednávání tohoto návrhu zákona narazil na trochu jiný problém, než je vlastně gros toho zákona, tak jak je předkládán a co tady říkal kolega Patrik Nacher. Ale musím říct, že ten problém - já jsem na něj narazil úplně náhodou, ani to nebylo cílené, že by mě oslovili lobbisti, protože máme, řekl bych, trošku problém na trhu s plněním propan-butanových lahví, hlavně těch, které jsou větší než objem 2 kila, respektive 5, 10, 33 kilo. A bylo mé překvapení, když jsem zjistil, jak celá tato záležitost funguje. Já jsem se snažil dopátrat pravdy, psal jsem panu ministrovi, odpovídal mi pan náměstek Neděla. Já se přiznám, že mě ty odpovědi moc neuspokojily, protože já si myslím, že chceme, aby trh fungoval bez zádrhelů, bez soudních sporů, bez konkurenčního boje, řekl bych prostředky, které do něj nepatří, a tady situace podle mě není úplně dobrá.

Musím říct, že vlastně tady na trhu funguje asi sto nebo více než sto stáčíren plynu do těchto lahví a je tu problém, že někdo ty lahve musí opravovat, někdo je musí revidovat a samozřejmě vždycky by to měl dělat vlastník té lahve. Tady je ten zakopaný pes, kdo vlastně ten vlastník lahve je. Musím říct, že do roku - teď to tady někde mám napsáno, abych se nespletl - do roku 1994 byl vlastníkem komplexního obalového fondu tlakových lahví na území České republiky pouze jeden jediný subjekt, a to Český plynárenský podnik, státní podnik, ale od 1. 1. tohoto roku se z organizační skupiny státního podniku vyčlenily jednotlivé odštěpné závody: plnírny České Budějovice, Karlovy Vary, Dýšina, Satalice, Opatovice, Horní Suchá, Hustopeče, které ale byly následně privatizovány.

No a tady teď je problém, protože já to vnímám jako souboj velkých plníren a malých plníren, a vlastně jak to s možností plnit ty lahve vůbec je. Asi každý z nás nebo většina z nás máme doma gril, kde používáme tyto tlakové nádoby, většinou desetikilové, někdo dvoukilové, ale toho se netýká, tam je trh naprosto volný. Tady u těch větších nádob je problém, protože je otázka za prvé, co jsou ty privatizační lahve, které nejsou popsány nějakými evidenčními čísly a cenou na trhu a teď si vezměte, a jsou tu další lahve, které si nakoupily jednotlivé stáčírny, většinou ty větší a možná i ty menší, a teď jak ten systém může fungovat.

Já nevím, já jsem si před lety koupil tlakovou lahev, potřeboval jsem ji, normálně jsem si ji zaplatil a žil jsem v naivní představě, že ta flaška je moje. No, to asi tedy je problém, protože když spotřebujete plyn a přijdete většinou na čerpací stanici nebo do obchodu, který provozuje obchod s těmito lahvemi, tak vám vymění lahev. Nedají vám tam plyn do té lahve v té výdejně. To musí do stáčírny a tady je problém, protože vy tam dáte svoji lahev, ale vaše lahev se vám nevrátí, dostanete jinou lahev. Myslím si, že jako uživateli, jako spotřebiteli je mi to jedno, já potřebuji, aby ta lahev byla funkční, aby v ní bylo tolik plynu, kolik v ní má být, abych si koupil to, co jsem si objednal, a to, co jsem si zaplatil. Ale problém je, že ty lahve putují dál. Ony jsou dneska různě označovány a měly by putovat do jednotlivých stáčíren, kde jsou vlastnicky ty lahve napsány, protože ony se musí starat o to, že ty lahve budou bezpečné, a zároveň mají jistotu, že je můžou plnit.

A teď si vezměte, že se stane, že ty lahve se dostanou do jiných podniků, do jiných stáčíren, které ty lahve prakticky nevlastní, a oni se je bojí naplnit, protože na ně může skočit inspekce, a zjistí, že je to problém, že ta lahev jim vlastně nepatří a že ji nemůžou ani naplňovat. A tohleto je předmětem obrovských řekl bych tahanic a řekl bych konkurenčního boje, kdy ty velké podniky, které tady na území České republiky operují, se snaží ty malé stáčírny prostě zlikvidovat. No ale tak to je, to je realita. Dokonce se dějí takové věci, že lahve se přebarvují, že u těch lahví se utrhuje límec, převařuje se ten límec, aby to vlastnictví skončilo někde jinde. A já si myslím, že stav, který je na tomto trhu, je dlouhodobě neudržitelný. Já to chápu, když si někdo nakoupí ty lahve, takže vlastně jsou jeho, ale teď je otázka, jestli to já koupím jako zákazník, jestli si vlastně kupuji jenom právo na zálohu na tu lahev, což takhle prodaná ta lahev rozhodně nebyla, a že vlastně nejsem účastník obchodu s tím plněním. Já jsem jenom ten, který prostě bere lahev od kohokoli, hlavně když je v tom to zboží, které jsem si objednal, a ten plyn je v tom objemu, který potřebuji.

Kdybych vám tady četl - a já to nemívám ve zvyku - důvodovou zprávu a vyjmenovával tam všechny ty... (V sále je hluk.) Já chápu, že vás to nezajímá, ale mělo by. Mám čas, já to zopakuji. Já vám přečtu tu důvodovou zprávu, jestli chcete, já nikam nespěchám. Pane předsedající, mohl byste mi zjednat trošku klidu? Já se omlouvám, pane předsedající, že vás ruším, ale byl bych rád, kdyby tady bylo trochu klidu. Mám pocit, že asi už nikdo nechce grilovat nebo já nevím, nebo je mu to jedno, nějaká lahev sem, lahev tam.

Ale já si myslím, že to jedno není. Dostal jsem odpověď, když jsem se snažil dopídit, když jsem dal pozměňovací návrh, který říká, že ta lahev se může plnit v jakékoli stáčírně, která splňuje normy a která má to zařízení, tak to vzbudilo poprask. A dověděl jsem se od zástupců ministerstva, že ta situace je v pořádku, že takhle je to správně nastaveno. No, já si to nemyslím. Já si fakt nemyslím, že to je správně. Ty soudy tady hrozí. Podle mě ty firmy se navzájem udávají, kdo flašku naplnil a podobně, a dobré to není.

Na druhé straně musím říct, že když jsem se nad tím zamýšlel a bral jsem argumenty i těch velkých plníren, i těch velkých hráčů na trhu, tak jasně, že oni mají svou pravdu. Ta lahev, pokud oni ji dají na trh, tak oni jsou vlastně vlastníky. Oni si myslí, že nepřeprodávají tu láhev. Ona je prostě jejich, protože oni se musí starat o revize, oni se musí starat o to, aby ta láhev byla v dobrém technickém stavu, protože není určen nikdo jiný, kdo by tohle měl sledovat. To tak je, prostě je to vlastník. A teď si vezměte, jak je to s vámi. Jste vlastníci té lahve, nebo jenom té zálohy, nebo jak to je?

A byly tady různé věci. Když byl jeden podnik, tak to samozřejmě bylo velmi jednoduché, nikdo se nehádal, plnil jeden podnik ve svých stáčírnách. Samozřejmě došlo k privatizaci, což je také v pořádku. Nicméně teď ty podniky, které tady na trhu jsou - a je jich tady opravdu hodně - a nemyslím si, že bychom měli regulovat počet těch podniků tím, že uděláme restrikce, co smějí plnit a co nesmějí plnit. Když můžou plnit, tak by podle mě by měly plnit. A že ty lahve jsou tady takový trochu Černý Petr, s kterým si pořádně nikdo neví rady, a to, že se to děje, tak to je pravda.

A také jestli jste si všimli, tak najednou ty lahve mění barvy. Já jsem si kupoval klasicky modrou lahev. Dneska je mi jedno, jestli dostanu červenou, žlutou a podobně, hlavně že je v tom ten plyn, který jsem si objednal, abych si tam nedal něco jiného, nedej bože, do toho grilu, abych místo grilování pak nehasil požár. A také chci, aby ta vyměněná lahev byla samozřejmě technicky v pořádku.

Na druhou stranu musím říct, že vůbec si nemyslím, že se to dá vyřešit jednoduchým pozměňovacím návrhem, který jsem tam podal proto, abych vzbudil diskusi k tomuhle problému. To je prostě realita. Nemůžeme to udělat tak, že ty flašky najednou pustíme volně a že ti vlastníci se mají jenom starat a nic z toho nemají. Tomu rozumím. Ale na druhé straně je potřeba najít takový systém a najít takový režim, který umožní, aby se toho trhu mohli zúčastnit všichni ti, co mají plnírny, bez ohledu na to, že ty lahve putují různým koloběhem a je pak velký problém, jak si to mezi sebou vyřídit. A to není na jednoduchý pozměňovací návrh, není. Proto jsem chtěl říct, že já ho nepodám, dneska se k němu nepřihlásím, k tomu pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem 7436, neudělám to.

Ale žádám tady pana ministra, aby jeho tým se nad tím pozastavil a zkusili dořešit problematické záležitosti trhu s těmito lahvemi, protože si myslím, že pokud to necháme běžet tak, jak to běží bez patřičných úprav, tak jenom zvyšujeme právní nejistotu v tomto státě, že soudních sporů bude celá řada a nebude to ku prospěchu nikoho, natož toho koncového zákazníka, což jsme my všichni, kteří to používáme.

Takže to jsem chtěl jenom říct, že možná to vypadá jako technický problém, ale na trhu to problém je. Když jsem to podal, vzbudilo to velkou diskusi, chodili za mnou ti velcí, kteří říkali, že jak je možné, že my jako Občanská demokratická strana chceme popírat soukromé vlastnictví, ale tak to není. My chceme, aby ten trh prostě fungoval, aby se to mohlo plnit tak, aby byli všichni spokojeni.A mně jako zákazníkovi fakt je jedno, kterou lahev dostanu. Fakt je mi to úplně jedno, hlavně, když bude plnit svůj účel a to, jak to poběží ve vnitřním systému těch plníren, aktérů na tomhle trhu, tak si myslím, že to už mě jako zákazníka nezajímá. Ale rozhodně by nás to mělo zajímat z pohledu, říkám, právní jistoty tohoto trhu. Já to nepodám, protože ono to takhle jednoduše vyřešit nejde.

Myslím si, že je to na zamyšlení a prosím pana ministra, aby se opravdu na to podívali, protože ty odpovědi mě rozhodně neuspokojily a myslím si, že se nedá říkat, že je to v pořádku a že občasné krádeže těch lahví - protože to jsou krádeže potom v tomhle, jak bych řekl, pojetí toho souboje - tak že to vyřeší policie nebo někdo jiný a že v důsledku by to mohlo vést k zúžení toho trhu, že vlastně by tady zůstali čtyři velcí hráči a zbytek by zanikl.

A to si myslím, že není naším úkolem ani naším cílem, není to podle mě úkolem ani Ministerstva průmyslu a obchodu a myslím, že bychom měli udělat všechno pro to, aby ten trh byl jasný a průhledný. Nechci zvýšit tu právní nejistotu, tak proto ten pozměňovací návrh nepodám. Děkuji vám, že jste mě poslouchali až doteď, a věřím tomu, že se k tomu ještě někdy vrátíme a že tento problém vyřešíme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Mám tady tři faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Petr Pávek, připraví se pan poslanec Pavel Růžička a následně pan poslanec Milan Brázdil. Pane poslanče, máte dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, kolegové, to mě teď pan kolega Adamec vaším prostřednictvím trošku zklamal, protože jsem s tou problematikou poměrně obeznámen a doufal jsem, že ten pozměňovací návrh tedy do zákona inkorporujeme, protože tak jako v jiných odvětvích, ať už je to energetika, ať už je to doprava, telekomunikace, ten návrh měl spustit proces takzvaného unbundlingu neboli oddělení média a té cesty nebo v tomhle případě tedy té plynové lahve.

Já jsem to konzultoval, chodili za mnou samozřejmě také lobbisté z těch malých i z těch velkých, tak jsem si pozorně vyslechl jejich postoje. Domnívám se, že kdyby ten návrh byl podán, byl úspěšně prohlasován, tak by to ty velké hráče na trhu donutilo k tomu, aby se právě s tímhle oddělením, s tím unbundlingem vypořádali. A oni by si to dokázali zorganizovat. Oni mají dost síly a dost prostředků na to, aby si prostřednictvím nějakého třetího subjektu, nějaké asociace nebo něčeho podobného, zajistili to, aby plynové lahve měly ty parametry bezpečného média.

Je to asi tak, jako když si koupíte nějaký nápoj, tak ten nosič, lahev nebo plechovka, nepatří výrobci, ale prostě je to zboží, které má být recyklováno, může být zálohováno a znova použito a určitě u pivní lahve bychom takovou debatu nevedli. Je zajímavé, že ji vedeme tedy u těch plynových lahví. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji také za přesné dodržení času. Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Pavel Růžička, připraví se pan poslanec Milan Brázdil, prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já bych jenom upřesnil to, co říkal pan poslanec Adamec. Já tlakové lahve prodávám. Prodávám jak propan-butanové, tak i technické plyny. Zákazníkovi je to úplně jedno, protože tlaková láhev k prodejci přijde zapečetěná, přijde tam s plombou a zákazník si kupuje tlakovou lahev, která je zcela bezpečná. Na základě toho, s kým má ten prodejce smlouvu - ať už je firma A, nebo B - tak ta ručí za to, že to médium bylo naplněno do tlakové lahve, která splňuje veškeré bezpečnostní parametry. Tím se ten zákazník vůbec nemusí zabývat.

Mně se za deset let praxe, kdy tyto lahve prodávám, nestalo, že by někdo přinesl lahev poškozenou nebo utržený límec, nebo dokonce že by tu lahev někdo přestříkával. Pane Bože, proč by to dělal? On, když přinese standardní tlakovou láhev, ať dvoukilovou, desetikilovou nebo patnáctikilovou, tak prostě mu ji normálně vyměním. On zaplatí náplň. Pokud přijde někdo nový, tak mu lahev prodám i s tím obalem, což je normálně standardně naceněné a toho zákazníka se to vůbec netýká.

Jiná věc je u firem, které chtějí ta média plnit. Ano, tam možná může dojít k nějaké dohodě, ale já jsem za deset let při prodeji těchto lahví nezaznamenal jeden jediný problém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Milan Brázdil a připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já se přiznám, já jsem vášnivý potápěč. Mám toho hodně za sebou a to jsou také tlakové lahve. Nikdy bych si nedovolil dát tu lahev někomu, kdo by mi do toho nafedroval něco a já o tom nevěděl, co to je. Ta lahev je moje a záleží na tom můj život v 60 metrech. Na vzduch, a když to bude hlouběji, tak možná nitrox, vzduch obohacený o kyslík, a tudíž nemůžu tak hluboko a tak dále. Nebudu zabíhat do detailů.

Já jsem jenom nepochopil, co je vlastně smyslem té diskuse. Vzduch, který do toho dostanu, a je to lahev moje, já bych byl také asi raději, kdyby ta lahev, kterou jsem si zakoupil, také si to kupuji na ohřívání dejme tomu nějakého venkovního prostoru, a mrzí mě, že vždycky dostanu horší, lepší, takovou či makovou, ale nevím vlastně, pane Adamče, kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, co jste tím vlastně chtěl říct, protože já kdybych tu lahev se vzduchem potřeboval pro potápění, tak si ji setsakramentsky pohlídám, ale vy tím chcete asi říct, že je tady nějaká nekalá soutěž, někdo nehlídá tu lahev, dostanete jinou, nedrží za to záruku. Prosím, nerozuměl jsem tomu a neberte mě - já jsem vás pozorně poslouchal a když mi to vysvětlíte, budu rád. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Ivan Adamec a připraví se na faktickou poznámku pan poslanec Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Je to velmi jednoduché. Na rozdíl od té vaší tlakové lahve, která je vaše a vy si ji chodíte plnit a hlídáte si to, tak tady je to jinak. Tady si koupíte lahev někde v obchodě, vyčerpáte si ji a pak jdete do krámu, který nabízí nikoliv prodej těch lahví, ale výměnu. A v tom je ten problém, protože ty lahve patří někomu jinému, to už není vaše lahev. Ty patří jednotlivým firmám, které tady na trhu působí, do toho jsou ještě privatizační lahve, které jsou neoznačené, tak vlastně tam je to velký problém, ty mění vlastníky podle mě velmi rychle, a ten problém nevzniká v obchodě, ten vzniká potom v plnírnách, kde si ty lahve prostě přetahují, protože plnírny, kterým patří ty lahve, nechtějí, aby ty lahve plnila jiná plnírna tím samým plynem.

A to je ten problém, protože někdo ty lahve rozváží do těch firem, musí se roztřídit. Je to tak, jak tady říkal kolega Pávek, oddělit lahve od plynu. A to je něco složitějšího, protože na rozdíl od pivních lahví, které odevzdáte v krámě a oni je odvezou někam, kde je vyčistí a použijí je znovu a většinou pivní lahve jsou ještě třeba tvarově rozdílné, takže přesně vědí, kterému pivovaru to patří, to problém není, tak tady ty lahve jsou všechny stejné a oddělují se pouze značkami, barvami a podobně a tyhle problémy tam jsou. Já jsem tady fakt nechtěl číst důvodovou zprávu, kde těch případů je celá řada a řešil to ÚOHS, řešila to inspekce, jsou tam problémy, jsou tam spory.

Já si myslím, že tady je ještě další problém. Na rozdíl od pivní lahve tuhle lahev musí někdo udržovat v provozuschopném stavu, to znamená, že musí mít revize, musí odpovídat technickým normám, na které je postavena. Takže tady ten problém prostě je, ne, že není. Je tady ten problém. Kdyby tu nebyl, tak o tom nemluvíme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Kohoutek a připraví se pan poslanec Petr Dolínek. Tak prosím.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych načetl a seznámil vás se svými čtyřmi pozměňovacími návrhy.

6053: "1. v § 17 odst. 2: Sazba poplatku v odvětví elektroniky je stanovena tak, aby pokrývala náklady na činnost Energetického regulačního úřadu, a činí 1,70 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu. 2. v § 17d odst. 3 zní: Sazba poplatku v odvětví plynárenství je stanovena tak, aby pokrýval náklady na činnost Energetického regulačního úřadu a činí 1,0 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího plyn." 3. V § 17d odst. 4: Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazby podle odst. 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu pro odvětví elektroenergetiky a jako násobek sazby podle odst. 3 a celkového počtu odběrných míst zákazníků odebírajících plyn pro odvětví plynárenství, a to podle údajů k 31. 12., předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se stanovuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok, za kterou účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu. 4. V § 17d odst. 5 zní: Celkové počty odběrních míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové počty odběrních míst zákazníků odebírajících plyn v České republice podle odst. 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů. Odůvodnění: Jeho hlavním cílem je sjednocení a zjednodušení stanovení způsobu výpočtu a výběru poplatků na činnost Energetického regulačního úřadu od odběratelů elektřiny a plynu, jehož důsledkem by bylo snížení cen energií jejich konečného spotřebitele." Kompletní odůvodnění je v systému, dále je číst nebudu.

Druhý pozměňovací návrh - 6176: "V části první čl. 1 za bod 8 vkládá nový novelizační bod 9, který zní: V § 3 odst. 5 se věta třetí zrušuje. Následující novelizační body se přečíslují." Je to obdobný pozměňovací návrh, který stáhl můj kolega Ivan Adamec. Odůvodnění je v systému, protože je trošku delší.

Třetí pozměňovací návrh - 8179: "V bodu 19 věta první zní: V části první čl. I § 19a odst. 3 se za bod 53 vkládá nový bod 54, který zní: (2.) V bodu 28 písm. x) zní: Vybrat od účastníku trhu s plynem nebo zahraniční fyzické či právnické osoby cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu stanovenou podle § 19a odst. 3 a uhradit ji provozovateli přepravní soustavy, byla-li účastníkovi trhu s plynem nebo zahraniční fyzické či právnické osobě provozovatelem zásobníku plynu poskytnuta služba přeshraničního využití zásobníku plynu. 3. Vkládá se nový bod 54, který zní: V části první v čl. I se za bod 138 vkládá nový bod 139, který zní: V § 98a odst. 2 písm. i) vložit nový bod 15, který zní: pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu." 4. Následující novelizační body se přečíslují.

Odůvodnění: V bodě 1 se jedná o legislativně technickou opravu, § 19 byl v energetickém zákoně zrušen. Úprava dosažená v bodě 2 návrhu uvádí znění navrhovaného § 60 odst. 8 písm. x) v souladu s navrhovaným zněním § 19a odst. 3, kde je cena za službu přeshraničního využití zásobníku plynu definována jako vyrovnání slevy za službu přepravy plynu a zároveň rovněž do souladu s čl. 9 odst. 1 přímo použitelného nařízení Komise EU 2017/460, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn NC TAR. Z čl. 9 odst. 1 NC TAR vyplývá, že pokud uživatel soustavy využije službu přeshraničního využití zásobníku plynu k převádění plynu do sousední tržní zóny, náleží mu sleva z přepravního tarifu pro body zásobníku plynu, aktuálně podle cenového rozhodnutí ERÚ se jedná o slevu 70 % z tarifu. Rozdíl mezi zlevněnou a nezlevněnou cenou za služby přepravy plynu, kterou musí uživatel soustavy doplatit provozovateli přepravní soustavy, je v navrhovaném znění § 19a odst. 3 definován jako cena za službu přeshraničního využití zásobníku plynu. Tomuto tedy musí odpovídat i částka, kterou provozovatel zásobníku plynu hradí provozovateli přepravní soustavy podle § 60 odst. 8 písm. x), jinak by vyrovnání slevy nebylo dosaženo.

Bod 3 v návaznosti na navrhovanou úpravu služby přeshraničního využití zásobníku plynu, regulace na potřebu adekvátně doplnit zmocnění Energetického regulačního úřadu pro vydání vyhlášky o pravidlech trhu s plynem, aby mohlo být poskytování této služby plně zasazeno do modelu trhu s plynem, v potřebném detailu upraveno na úrovni prováděcího předpisu.

A poslední pozměňovací návrh pod číslem 8180: "V bodu 28 za písmeno x) doplňujeme písmeno i), které zní: V případě zásobníku plynu umožňujícího službu přeshraničního využití zásobníku plynu zajišťovat měření plynu na vstupu a výstupu z tohoto zásobníku plynu včetně vyhodnocování a přidávání těchto dat spolu s agregovanými denními stavy účtu zásobníku plynu pro jednotlivé tržní zóny operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy. Bod 39 zní: V části první článek 1 bod 126 zní: 126. V § 91 odst. 10 písmeno c) se text "u" nahrazuje textem "y". Odůvodnění. Úprava založená bodem 1 tohoto návrhu zajišťuje praktické provedení čl. 9 odst. 1 nařízení Komise EU 2017/460, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn NC TAR, podle něhož se sleva z ceny za poskytnutí služby přepravy plynu uplatní pouze v rozsahu, v němž není zásobník plynu používán k soutěži s propojovacím bodem přepravní soustavy."

Úprava bod 39, bod 2 tohoto návrhu, je legislativně technického charakteru v souvislosti s doplněnými písmeny i) do bodu 28. Děkuji za pozornost. Pak se k nim přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Petr Pávek. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já tady přicházím k novele energetického zákona, ke kterému se upírají zraky nejenom občanů z důvodu řešení problematiky energetických šmejdů, ale také se k tomuto zákonu upírají zraky lidí, kteří se pohybují v oblasti energetického sektoru, ať už jako výrobci, distributoři, poskytovatelé různých dalších podpůrných služeb, ale také k tomu hledí s nějakou nadějí i lidé, kteří působí v oblasti vědy a výzkumu v České republice, kteří představují inovační firmy, a protože tady vidí velkou příležitost, tak by mohli oni nejenom sami sebe, ale celou Českou republiku posunout zase o kus dále.

Já tady taky přicházím se svými návrhy, kterými chci pomoct této vládě plnit její vlastní programové prohlášení, protože když jsem si dnes vzal do rukou vládní programové prohlášení, nalistoval jsem si stranu 32, otevřel jsem kapitolu, která se týká průmyslu a obchodu, tak si tady dovolím ocitovat jeden odstavec o tom, co se tady píše v tom, co vláda chce v této oblasti dělat: "V oblasti energetiky je pro nás zásadní prioritou zajištění energetické bezpečnosti, soběstačnosti, ohleduplnosti k životnímu prostředí a konkurenceschopné a sociálně únosné ceny elektrické energie a tepla a jejich plynulé a bezpečné dodávky všem zákazníkům. Výroba elektrické energie bude zajištěna mixem zdrojů založeným na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů a naopak postupném poklesu výroby v uhelných elektrárnách. Zajistíme přípravu výstavby nových jaderných bloků dle platné aktualizace státní energetické koncepce včetně definice modelu financování a výstavby v potřebných termínech, jakož i výstavbu hlubinného trvalého úložiště radioaktivního odpadu. Budeme podporovat snižování energetické náročnosti veřejných i soukromých budov zateplováním, využíváním energeticky účinných technologií a spotřebičů, decentrální obnovitelné zdroje a chytré energetické projekty, jako jsou chytré regiony, chytrá města, chytré sítě a inteligentní domácnosti."

Dále to pokračuje ještě jedním odstavcem, který nebudu číst celý, ale přečtu z něho tu druhou část a velmi důležitou větu: "U nových obnovitelných zdrojů budeme podporovat především lokální výrobu elektrické energie nebo tepla s co největší spotřebou nebo akumulací v místě výroby, tedy bez dalších provozních dotací. Zachováme stávající těžební limity hnědého uhlí" a tak dále.

Takže já si myslím, že tady je spoustu rozumných věcí, které jsou tady definovány. To znamená jasný závazek vlády ve vztahu rozumně rozvíjet a podporovat obnovitelné zdroje v rámci našeho energetického mixu a samozřejmě i ta část, která je logická, že pokud chceme rozvíjet obnovitelné zdroje v České republice, to znamená především potenciál fotovoltaických panelů a jejich výrobu elektrické energie, tak se to prostě bez akumulace neobejde.

Přicházím k tomuto tisku, k této novele energetického zákona, se dvěma pozměňovacími návrhy. Ten jeden pozměňovací návrh, takový obsáhlejší, se právě týká té části akumulační. To znamená, je tady snahou zavést do našeho energetického zákona to, co v něm už několik let chybí, a to je právě ta otázka akumulace tak, aby naše legislativa tento pojem nejenom znala, ale uměla nakládat s tím, za jakých podmínek může ta akumulace býti realizována, kdo je držitelem té licence, jaká má práva, jaké má povinnosti, případně jaké z toho vyplývají i otázky v případě plateb za podporované zdroje a tak dále. Já jsem ten návrh předkládal už i na půdě hospodářského výboru, kde jsme ještě po diskusi s Ministerstvem průmyslu a obchodu došli k tomu, že tady jsou ještě některé věci, které je potřeba dodiskutovat na odborných platformách. Následně jsme se tomu i věnovali a tady chci poděkovat panu ministrovi a panu náměstkovi Nedělovi za několik on-line kulatých stolů, které jsme vedli právě se zástupci energetického sektoru zástupců nejenom obnovitelných zdrojů, ale i zástupců, kteří reprezentují teplárenský sektor, a hledali jsme řešení, jakým způsobem tu definici upravit a jakým způsobem dofinalizovat legislativní návrh tak, aby vyhovoval. Já si myslím, že se to po těch debatách podařilo. Proto tady tento návrh k tomuto sněmovnímu tisku dneska načítám.

Dovolím si ještě pár zdůvodnění k tomu, proč a v jaké jsme dneska situaci. Jenom připomenu, že už v roce 2015 vláda České republiky ve své státní energetické koncepci jasně řekla, že je potřeba umožnit rozvoj systému akumulace v elektroenergetice. Já jsem tehdy byl člen vlády, já jsem tuto koncepci podpořil. Myslím si, že je důležité, aby byla naplňována, byť je tady mnoho okolností, které se změnily, a je potřeba spoustu věcí i strategických dokumentů v této oblasti ze strany vlády a státu aktualizovat a upravit.

Je zde také Národní akční plán pro chytré sítě, který byl vypracován v prosinci 2017, který jasně mluví o tom, že je potřeba legislativně zakotvit právě pravidla pro akumulaci, a mělo by se to stát v následné novele energetického zákona, a to se děje nyní. Od roku 2017 už tady utekly skoro čtyři roky, dlouhý čas. Takže se tady snažíme, abychom rozšířili tu možnost, kdy v dnešní době je možné mít tu baterku lidově řečeno nebo tu akumulaci pouze v situaci, kdy to má daný provozovatel zkombinováno s fotovoltaickou elektrárnou nebo se stávající elektrárnou, a chceme rozšířit tu flexibilitu tak, aby to mohlo být využito, ta akumulace, i v jiných případech v rámci přenosové soustavy. Vidíme i na předžádostech, které byly podány do modernizačního fondu, že je tady velká chuť nejenom soukromého privátního sektoru, nejenom současných velkých hráčů v oblasti energetiky, ale i mnoha komunálních projektů, které by chtěly využívat to, že budou mít kombinaci svých vlastních budov, které jsou v majetku obce, budov, které jsou v majetku podnikatelského sektoru, a hledat cestu, jakým způsobem to optimalizovat, tu výrobní soustavu, právě tou baterkou.

Takže toto všechno by do budoucna bylo řešitelné díky tomu, kdybychom tuto legislativu tady měli. Já bych byl rád, aby naše legislativa tady nebyla několik koňských délek pozadu, ale když vidíme, jak je tady technologický inovační pokrok, tak abychom to umožnili firmám v legislativním prostředí České republiky mít takovouto možnost, aby firmy, které u nás vyrábí baterky a rozvíjí se, mají obrovský potenciál exportu, aby taky mohly říkat: My to máme u nás doma, můžete se k nám přijet podívat, máme tady desítky, stovky instalovaných projektů, které budou příklady dobré praxe. A to se nedaří.

Takže pojďme toto posunout, pojďme to změnit, aby tady byla opravdu energetika 21. století, která spolu snoubí spoustu výhod pro společnost, případné snížení i nákladů, které se potom započítávají do cen spotřebitelů konečných domácností, a tak dále. Takže to je předmětem tohoto pozměňovacího návrhu pod sněmovním dokumentem 8493. Já se k němu samozřejmě v podrobné rozpravě přihlásím a byl bych rád, kdybychom ho podpořili z důvodů, které jsem tady jmenoval. Mohl bych říct ještě celou řadu dalších důvodů. Vnímám to, že nás tlačí také čas, takže nechci tu debatu extrémně prodlužovat, ale prosím pěkně, opravdu se podívejme na to, že se nedíváme na energetiku optikou století páry, ale optikou 21. století a technologických možností, které dneska máme.

Druhý návrh, který přednáším, se týká ještě doplnění toho, co už tady zahrnuje jednak ten vládní materiál, původní ministerská předloha, která se týkala řešení energošmejdů. Hodně na tom odpracoval kolega Patrik Nacher. Já jsem si dovolil ještě dát tady jeden doplňující pozměňovací návrh, který by řešil otázku parametrů nároků na to, co má mít ten energetický zprostředkovatel, tedy někdo, kdo zastupuje spotřebitele, kdo nese zodpovědnost za to, jaké podmínky té smlouvy sjedná, aby tady byla záruka, že ti lidé budou opravdu kvalifikovaní, že to budou lidé, kteří nebudou mít tendenci odrbávat spotřebitele, přivádět je to složitých situací.

Takže tady se snažím definovat, aby ten člověk měl nějaké parametry nějakých minimálních standardů vzdělání, to znamená střední technické vzdělání ukončené nebo vysokoškolské, aby tady byly jasně definující parametry minimální praxe, to znamená, abychom opravdu eliminovali lidi, kteří přichází do tohoto sektoru jenom s cílem za každou cenu prodat produkt, který je pro spotřebitele mnohdy nevýhodný, mnohdy výrazně nevýhodný, způsobuje pro ně spoustu komplikací v osobní životě, a tak, jak jsme tady v minulosti řešili v jiných sektorech šmejdy, řešili jsme tady šmejdy, kteří porušovali pravidla v oblasti prodeje budov, v oblasti prodeje spotřebitelských úvěrů a tak dále, tak abychom udělali posun v řešení i této problematiky a problematiky v oblasti energetického trhu a energetického zákona.

Poslední si dovolím poznámku ještě na margo debaty k těm lahvím. Já si myslím, že je potřeba opravdu mít optiku, která rozlišuje propan-butanovou láhev a láhev speciálního určení pro potápěče, pro zdravotnický a jiný sektor, ale prostě dneska, když se podíváme na to, že ten sektor propan-butanových lahví je dost nestandardně a ne úplně logicky svázán současnou legislativní úpravou, která se tam v minulosti dostala víceméně na základě určitého lobbingu, tak pokud chceme mluvit o tom, že chceme zjednodušovat podnikatelské prostředí v České republice, chceme tady mít liberální, otevřené podmínky toho trhu, tak mi tady návrh kolegy Adamce dává logiku, abychom to prostě umožnili.

Pokud jde o standardy technické kvality těch lahví, tak to je dneska řešeno, i když ty lahve budou rotovat, tak musí po určité době projít technickou revizí, musí být v dobrém stavu. To všechno legislativa umí ošetřovat, jenom prostě nebudeme tady vytvářet prostor pro monopol několika málo firem, ale dáme prostor, aby i malé, střední firmy mohly relativně dobře fungovat v tom prostředí, a samozřejmě větší konkurence, větší tržní prostředí přispívá také ke snížení ceny pro konečné zákazníky. Takže já osobně i žádám o podporu tohoto návrhu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám jednu faktickou poznámku, je to pan poslanec Jiří Bláha, a připraví se pan poslanec Petr Pávek. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já jsem rád, že tady mluvíme o šmejdech. Jsem rád, že je tady ministr průmyslu a ministr životního prostředí, protože jich obou se to týká, a poprosil bych, až budeme vymýšlet zase dotační projekty, které budou na podporu energie, jako to je třeba teď solární, to znamená, že stavby solárních elektráren na střechy, tak jenom já bych potřeboval, abychom si uvědomili, že ty firmy, které obchodují v Česku, tak toho neuvěřitelně zneužívají. Dnešní kilowatt-peak instalovaný na střechu je dražší než před devíti lety, když jsem si kupoval svoji solární elektrárnu za své. Takže jenom abyste věděli, jak se nechovají jenom elektrošmejdi, ale velké nadnárodní firmy, které se nestydí prodávat nám, českým občanům, instalace na střechu za daleko dražší cenu, než byla před devíti roky. Bylo by dobré, abychom se tím zabývali, opravdu to posunuli a nedovolili, aby tyto věci se děly.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Pávek a připraví se pan poslanec Petr Dolínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Budu velice stručný. Já jsem vyřešil své dilema se stažením pozměňovacího návrhu Ivana Adamce tím, že si ho zkrátka osvojím a prostě ho tady teď načtu, já ho tady mám, děkuji. Takže já se jenom k němu hlásím. Odůvodnění jsem vyjádřil ve faktické poznámce, tak abych nezdržoval, jedná se o sněmovní dokument 7436 a já se k němu přihlásím potom ještě v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Dolínek, zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Mám dva pozměňovací návrhy.

První se týká zásobníků plynu. Jedná se o to, aby v části první čl. I se za dosavadní novelizační bod 91 vložil nový bod 92, který zní: "V § 60 odstavec 1 písmeno h) zní: Nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku plynu, prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem a nakupovat a prodávat plyn pro účely poskytování služby uskladňování plynu v množství stanoveném prováděcím právním předpisem, toto není považováno za obchod s plynem." Je tam také do § 98a odstavec 2 písmena i) nově vložen bod 15, který zní: "Množství plynu, které je provozovatel zásobníku oprávněn koupit nebo prodat pro účely poskytování služeb uskladňování plynu." Dál se body přečíslují.

Odůvodnění je následující: Navrhovaná úprava umožní rozšíření nabídky služeb uskladňování plynu, které budou dostupné zákazníků v České republice. Současné znění energetického zákona svým úzkým vymezením neumožňuje nabízet služby, které jsou využívané mimo jiné v Německu nebo na Slovensku. Jedná se například o možnost nabízet uskladňovací kapacitu na začátku zimního období, přepravenou včetně plynu v případě, že zákazník neměl možnost plyn během léta do zásobníku uložit. Pro takové omezení nabídky služeb přitom není opodstatnění. Navrhované znění je v souladu s evropskou legislativou, především se směrnicí 73/2009 ES o společných pravidlech pro vnitřní trh a se zemním plynem a nařízení 715/2009 ES o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Uskladňování plynu je v České republice zajišťováno na tržním principu a dostatečný objem skladovací kapacity na území naší republiky je důležité pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Stát nevlastní žádné strategické zásoby plynu a dostupnost skladovací kapacit v České republice není státem garantována. Cílem navrhované úpravy je tedy podpořit fungování trhu se službami uskladňování, které je plně vystaveno tržním tlakům a sílící zahraniční konkurenci.

Potom mám ještě druhý návrh, který byl projednáván na hospodářském výboru. Po diskusi na výboru jsem jej s kolegy a s odborníky přepracoval a ten se týká něčeho poněkud jiného. Týká se toho, aby se tam doplnila následující věc, a ta se jmenuje: "Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích dále není..." Je tam schválně negativní vymezení, protože jak víte, jak v tomto zákoně, tak v zákoně o elektronických komunikacích i jinde se snažíme maximálně ochránit spotřebitele právě proti energošmejdům a všem obdobným nekalým jevům. Ale na druhou stranu často ty věci jsou tak napsány v dobré víře, že bohužel některé věci, které patří do běžného podnikatelského prostředí, v daný okamžik vypadávají ven nebo jsou zamezovány. Proto zde tedy říkám, co není zprostředkovatelská činnost: "a) příležitostné poskytování informací o smlouvách o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvách o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, a to v rámci jiné profesní činnosti, a b) pouhé poskytování obecných informací o smlouvách o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvách o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu nebo obdobných informací o držitelích licence nebo zprostředkovatelích za předpokladu, že účelem takové činnosti není napomáhat uzavření nebo plnění ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu."

Já si to dovolím odůvodnit, protože jak říkám, na hospodářském výboru to nebylo úplně pochopeno. I pan náměstek Neděla se tam původně k tomu nějak vyjadřoval, tuším, že toto znění bylo mírně komunikováno i s ministerstvem a dává to svůj smysl, protože cílem pozměňovacího návrhu je zajistit soulad s již účinnou právní regulací zprostředkování v jiných oblastech. Musíme si uvědomit, že tato regulace opravdu již v jiných oblastech probíhá a v zákoně je uvedena. To znamená, že když budeme chtít zde něco regulovat, ale ne zakazovat, tak je to správně, protože děláme obdobnou úpravu, jaká je v jiných případech.

Pozměňovací návrh sjednocuje regulaci zprostředkovatelské činnosti s již zavedenou regulací této činnosti v jiných oblastech, zejména v oblasti spotřebitelských úvěrů a pojištění a zajištění. Regulaci v uvedených oblastech obsahuje tam, kde je to z praktického hlediska potřebné. Výjimku z působnosti pro některé činnosti, jejichž účelem není přímo napomáhat sjednání, změně nebo ukončení smlouvy, proto není důvodné, aby taková činnost podléhala zákazu nebo velmi přísné regulaci zprostředkování. Výjimka proto cílí na příležitostné poskytování informací při výkonu jiné profesní činnosti a pro takzvané tipařství, které spočívá v pouhém poskytování obecných informací o produktech, respektive v obecném zjišťování možného zájmu zákazníka o případné sjednání smlouvy a následném předání kontaktu na zákazníka zprostředkovateli či poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo pojištění nebo zajištění.

Já bych chtěl říct, že například se jedná o to, aby člověk, který je realiťákem, a on vám prodá chalupu, zná asi lépe než vy danou lokalitu, tak velmi dobře ví, kdo tam poskytuje plyn, elektřinu a další věci, a mohl vám vlastně oznámit, kdo je tam tím poskytovatelem. Vy mu poté dáte souhlas, že ano, že se chcete zkontaktovat s tímto poskytovatelem, když si to vy vyberete, a mohlo to proběhnout. To znamená, on vůbec se může zmínit. Kdyby to tam nebylo, tak služba těch třeba realiťáků není kompletní, protože on vám vlastně prodá nemovitost a nemůže vám ani poradit, ani oznámit, jak například tam sjednat smlouvu o energiích.

Formulace pozměňovacího návrhu vychází z obdobné výjimky z regulace zprostředkovatelské činnosti zakotvené v zákoně 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a v zákoně 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. Tyto oblasti mají s distribucí energie společné, že spotřebitel je při předkládání nabídek či uzavírání smlouvy se zprostředkovateli či dodavateli služeb ohrožen možným užitím nekalých obchodních praktik. Smysl regulace této činnosti je v uvedených oblastech stejný: chránit spotřebitele, ale zároveň mu umožnit, aby mohl služby čerpat. Návrh změny proto také zakotvuje obdobnou výjimku ze získání oprávnění této činnosti v energetických odvětvích od ERÚ pro některé typy subjektů, které spotřebitele pouze v obecné rovině informují o nabídkách uzavření smlouvy a zvyšují tak jejich informovanost případně o produktech, které pouze tipují toho zájemce, zda by měl, nebo neměl zájem podobné smlouvy uzavřít nebo o nich s poskytovatelem hovořit. Cílem tedy je upřesnit definici zprostředkování tak, aby regulace neodůvodněně nedopadla na činnost, u které je to nežádoucí. Budu končit, pane zpravodaji, poslední věta. Změna je tak v souladu s cílem novely maximálně potlačit praktiky energetických šmejdů, ale neomezit případné podnikání jiných subjektů.

Děkuji za vaši trpělivost, ale myslím si, že právě zde je hranice poměrně tenká v tom zákoně, a proto jsem se snažil vysvětlit, že nejde o ochranu nekalých praktik, ale o umožnění servisu od některých podnikatelů nebo subjektů pracujících v této oblasti tak, aby mohli nabídnout plné služby svým klientům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobré odpoledne. Budeme pokračovat. Nejdříve Sněmovnu seznámím s omluvenkou. Pan poslanec Výborný se nám omlouvá dnes od 15 do 17.30 z důvodu jednání v Senátu. V tuto chvíli nevidím a nemám další přihlášky do obecné rozpravy, takže pokud se již nikdo další nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě? Není. V tom případě nepadl návrh, který bychom nyní měli hlasovat, a já zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že všechny pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. Jako první je přihlášen pan poslanec Pustějovský. Prosím.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 7674. Jedná se o posunutí účinnosti ustanovení, která upravuje zprostředkování o půl roku oproti účinnosti celého zákona. Je to po dohodě s Energetickým regulačním úřadem.

Dále bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 8323, a tam se jedná o technické upřesnění v souladu s širší definicí redispečinku. Ve směrnici se úprava § 26 nově nebude vztahovat výlučně na obnovitelné zdroje energie. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Kohoutek, připraví se pan poslanec Jurečka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se rád přihlásil ke svým čtyřem pozměňovacím návrhům. První je pod číslem 6053, druhý 6176, třetí 8179 a čtvrtý 8180. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Jurečka, připraví se pan poslanec Rakušan. Pana poslance Jurečku nevidím v tuto chvíli v sále, takže odsunu nakonec, stejně tak pana poslance Rakušana nevidím. Pan poslanec Jurečka už dorazil, musí si počkat, až na něj dojde řada. Takže pan poslanec Pávek nyní, prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji, pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já bych se chtěl přihlásit k osvojenému pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 7436. Hlavním důvodem je důsledná politika unbundlingu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Dolínek.

 

Poslanec Petr Dolínek: Já se tedy hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem tisku 7996. Ten se týká již zmiňovaných možností rozšíření nabídky služeb uskladňování plynu.

A potom se hlásím k návrhu pod číslem 7677, který se týká, jak jsem již zmiňoval, příležitostného poskytování informací v rámci jiné profesní činnosti, při kterém jsou spotřebitelé pouze odkázáni na zprostředkovatele nebo přímo na držitele licence, pokud tito spotřebitelé sami projeví zájem o uzavření smlouvy, a obecné zjišťování zájmu zákazníka o sjednání, záměru nebo ukončení smlouvy a následném předání kontaktu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, nyní pan poslanec Jurečka a připraven je pan poslanec Rakušan. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Tak jak jsem říkal v obecné rozpravě, tak se tedy teď v podrobné hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům. K tomu prvnímu, který se týká právě problematiky akumulace, a to je sněmovní číslo 8493, a pak ten druhý pozměňovací návrh, který se týká ještě doupravení požadavků na zprostředkovatele, a to je pozměňovací návrh pod číslem 8497. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Rakušan, v tuto chvíli jako poslední přihlášený.

 

Poslanec Vít Rakušan: Já vám děkuji, pane předsedající. Tedy na rozdíl od obecné rozpravy se přihlásím pouze k pěti pozměňovacím návrhům, protože dva z nich jsou akceptovány výborem a jsou obsaženy ve výborovém návrhu, a to ke sněmovním tiskům číslo 7384, 7385, 7386, 7387 a 7389. Zdůvodnil jsem v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. To byly všechny písemné přihlášky do podrobné rozpravy, a pokud se již nikdo další nehlásí z místa, a já nikoho skutečně nevidím, tak končím podrobnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele nebo zpravodaje po podrobné rozpravě? Není tomu tak. Nepadly žádné návrhy, které bychom v tuto chvíli měli hlasovat, nebo o nich alespoň nevím, takže končím druhé čtení tohoto tisku a tento bod.

 

A posuneme se dál k bodu číslo

Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.