Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

4.
Návrh zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)
/sněmovní tisk 634/8/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 634/9. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty.

Vítám mezi námi pana senátora Zdeňka Nytru. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan poslanec Adam Kalous. (Silný hluk v sále.) Poprosím o klid v jednacím sále. Já vám děkuji a pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adam Kalous: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, jako předkladatel zahrádkářského zákona tento zákon provázím již od samého počátku a s tou dobou jako by jeho význam narůstal. Ukazuje to nejen pozornost médií, ale i také například projednávání zákona na plénu našich vážených kolegů senátorů, kdy zatímco zásadní legislativa Ministerstva spravedlnosti, která mu předcházela, byla projednávána během 30 minut, tak zahrádkářský zákon se projednával hned několik hodin ve vzrušené debatě, a to do pozdních nočních hodin.

Jaký je závěr? Senátoři navrhují vypustit některá ustanovení, a to například pasáž o kulturních hodnotách zahrádkářské činnosti. Senát chce také odstranit pravidlo, že fyzická osoba může pronajmout pozemek zahrádkářskému spolku pro zahrádkářskou činnost nejméně na dva roky. Pokud je propachtovatelem obec nebo stát, lze podle sněmovního návrhu pacht sjednat nejméně na 10 let. I toto navrhl Senát vypustit. Stejně tak chce vypustit paragraf, v němž stojí, že k ujednáním, která se odchylují od zahrádkářského zákona v neprospěch spolku, se nepřihlíží. Senát dále navrhuje vypustit větu, která uvádí, že obec a Státní pozemkový úřad zohledňují při sjednávání pachtovného nebo nájemného veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnosti.

Nejčastějším argumentem těch, kdo vystupují proti jeho přijetí, je tvrzení o jeho nadbytečnosti, proč prý dělat zákon pro oblast, která ho nepotřebuje. Je to prý další zbytečná legislativa. Dovolte mi, abych tato tvrzení krátce odmítl dvěma základními argumenty. Zahrádkářský zákon vznikl vlastně odspodu. Již několik let po něm volá více než 300 000 zahrádkářů. Důkazem je i petice za přijetí tohoto zákona, kterou podpořilo více než 24 000 petentů. Tito lidé se obávají o osud své činnosti i o zahrady jako takové. Ten zákon totiž dává nejen jasná pravidla, ale také ochranu. Mluvíme-li v tomto sále často o nutnosti implementace takzvané modrozelené politiky, především potom ve městech, pak zahrady v nich mají zásadní roli, pominu-li nyní všechny ostatní funkce, které plní.

Tím se dostávám k druhému významnému faktoru, totiž že zahrádkářský zákon nedopadá pouze na zahrádkáře, ale na mnohem širší skupinu obyvatel, kteří si začasté význam těchto zelených ploch ve městech neuvědomují, a to až do okamžiku, kdy se začnou likvidovat, rušit a ničit.

Vážení kolegové, nemyslím, že je potřeba opakovat mnohé, co padlo již dříve na obhajobu obsahu a smyslu projednávaného zákona. Na závěr chci poděkovat všem, kteří se na přípravě zahrádkářského zákona podíleli, všem, kteří pro něj zvedli ruku ve třetím čtení tohoto zákona. Byli to zástupci sedmi politických klubů z devíti, takže věřím, že to bude mít podporu i při tomto dnešním hlasování. Chtěl bych poděkovat za podporu původní poslanecké verze, tak jak šel do Senátu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také vám děkuji a poprosím, aby se slova ujal pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, máte slovo.

 

Senátor Zdeněk Nytra: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, nejdřív chci omluvit kolegu senátora Hrabu, který měl tady tuto vratku přednášet, ale bohužel se nemohl dostavit.

Ano, v Senátu probíhala docela dlouhá diskuse. Nakonec se hlasovalo nejdřív pro schválení ve vámi schválené verzi. Pro bylo 29 senátorů, pro zamítnutí bylo 30, takže se přistoupilo k pozměňovacím návrhům.

V rámci obhajoby tohoto návrhu zákona zaznělo, že zahrádkáři představují tradici, masovost, prospěšnost, obecné blaho. Určitě, s tím se dá jenom souhlasit. Na druhou stranu je tady spousta další spolkové činnosti, která se dá definovat úplně stejně. Bylo tady nebo je na podporu tohoto zákona, že zahrádkáři svůj zákon potřebují, potřebují ochranu a jasnou definici veřejného zájmu. Tady je možná důležité si položit otázku, jak mohli zahrádkáři působit doteď, když tuto ochranu neměli.

Jistě, zahrádkaření jako takové je činnost, která je prospěšná i pro životní prostředí. Ale ze statistiky vyplývá, že 70 % zahrádkářů působí u svých domů, 12 % u svých chalup a 11 % na zahrádkářských koloniích. Zahrádkářů u domů a chalup se tento zákon vůbec nedotýká, vůbec je neřeší. Je zvláštní, že proti přijetí se vyjádřilo nejenom Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra a Svaz měst a obcí a neutrální stanovisko zaujalo životní prostředí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro - pro pořádek - bylo Ministerstvo zemědělství.

Svaz měst a obcí rozporoval zejména dva body, a to je délka pachtu, to znamená u obcí a státu délka pachtu 10 let minimálně, a pak to bylo zvýhodnění v ceně. U těchto dvou argumentů bych se zastavil, protože tyto dva argumenty mohou dokonce působit proti zahrádkářským koloniím, a takto reagovali i někteří starostové, kteří jsou zároveň senátoři.

Musíme si uvědomit, že spolek, tak jak je napsán ten zákon, je oprávněn propachtovat pozemek další osobě bez souhlasu původního majitele, a to bez ohledu na to, jestli ten přepachtovaný člověk nebo subjekt bude podnikat, provádět na tom pozemku činnost výdělečnou anebo nevýdělečnou. Může to být například dlužník té obce, kdy přes zahrádkářský svaz se dostane a propachtuje pozemek. Také mnozí starostové upozorňovali na to, že činností na pronajatém pozemku dochází k zhodnocení toho pozemku a v podstatě jako původní majitel by se k tomu měl vyjadřovat. Některé zahradní kolonie slouží k ubytování a to také není moc ve prospěch obcí. Byla tady zmiňována minimální doba na 10 let pachtu ze strany státu, případně obcí, ale výpovědní lhůta je tam šest měsíců. Takže to mi nějak nedává logiku, nejenom mně, ale i našim legislativcům.

My jsme opravdu velice poctivě o tom diskutovali. Nepřevážil ani ten návrh přijmout, ani ho zamítnout jako zbytečný. Ano, jak zmiňoval pan poslanec, ty návrhy tam zaznívaly. Takže my jsme se snažili v Senátu opravdu odstranit pouze ty největší chyby, před kterými varovala jednotlivá ministerstva, a hlavně Svaz měst a obcí. Takže bych vás chtěl závěrem požádat, abyste schválili naši senátní verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Zeptám se, jestli se chtějí k usnesení Senátu vyjádřit zpravodajka garančního výboru, paní poslankyně Monika Oborná, nebo zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Jiří Dolejš? Není tomu tak, takže otevírám rozpravu, do které mám přihlášené zatím čtyři poslance. První vystoupí pan poslanec Jan Pošvář. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pozměňovací návrh Senátu je poměrně zajímavý paradox. Jeho přijetím se vlastně stanou všechna slova, tvrzení o zbytečnosti tohoto zákona, pravdivými. Já doufám, že k tomu nedojde.

Během projednávání zahrádkářského zákona v Senátu opakovaně zaznívalo, jak jsem již říkal, že zahrádkářský zákon je zbytečný. Já si dovolím říct, že jsem rád, že tahle kritika zazněla. Když se diskutoval zahrádkářský zákon a vystoupili jste ze svých sociálních bublin, mohli jste si všimnout, že to nebyl ojedinělý názor a v Senátu určitě sehrál svoji roli, aby tento názor byl vyslyšen. Proč to zaznívá, na to si také dokážeme odpovědět. V prvé řadě je třeba si přiznat, že nezaznívá úplně jasně, o čem tento zákon vlastně je a proč to tak je. Nepřispívá k tomu ani fakt, že mnozí zastánci se často soustředí na různá líbivá prohlášení, která po pravdě nejsou moc k věci.

Zahrádkářský zákon má dva jasné cíle: zakotvit zahrádkářství a zahrádkářské kolonie v legislativě a ochránit zahrádkáře před developery. Je to již čtvrtý pokus, proto se tento zákon soustředí pouze na to nejnutnější. Senát ovšem navrhuje vyrvat ze zákona ustanovení ohledně pachtovních smluv. Tím se prakticky odstraní splnění druhého cíle, což je nepřijatelné.

Také během projednávání v Senátu zaznělo, že zahrádky se chránit mají, ale ne ve vlastním zákoně. Nám by se také líbilo, kdyby místo zahrádkářského zákona byla nastolena novela stávajících zákonů, ale se stejným účinkem. Nicméně vůle k tomuto kroku v této Sněmovně ani ze strany vlády vůbec nebyla. Původní návrh byl připravován ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a jednalo se již o samostatný zákon. Ani další ministerstva, která se pak podílela na pozměňovacích návrzích, nepřišla s žádným jiným přístupem než právě k tomuto samostatnému zákonu.

Návrh zákona, jak jsme jej společně připravili a schválili ve Sněmovně, je tedy kompromisem. Nevyřeší všechny problémy, které zahrádkáře tíží, ale věřím, že je to důležitý první výkop a zákon se bude nadále vyvíjet a rozšiřovat. Děkuji všem, kteří odmítnou pozměňovací návrh ze Senátu a rozhodnou se jej přehlasovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Ivan Adamec, připraví se pan poslanec Antonín Staněk. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já se chci vyjádřit k tomuto vrácenému návrhu zákona, i když trošku mám problém říkat, že to je zákon, protože si myslím, že opravdu do naší legislativy takovýto speciální zákon nepatří.

Tady už to padlo, já jsem to tady poslouchal, tak o co jde těm zahrádkářům na obecních nebo státních pozemcích? O to, aby tam mohli mít zahrádku co nejdéle a o to, aby platili co nejméně. To je realita. Jinak o vlastní činnosti zahrádkářů ten zahrádkářský zákon neříká vůbec nic.

Já si pamatuji, že už tady takové pokusy ve Sněmovně učiněny byly. Tehdy jsme je úspěšně odrazili, ale tady vidím, že je vůle a představa, že 24 000 petentů v oblasti řekl bych obecního nebo státního zahrádkářství je ten správný důvod udělat speciální zákon. No, tak před tím já varuji. Navíc když se podíváte na ta procenta, kdo se věnuje zahrádkářství, tak když si to rozdělíte podle toho, kdo to má na svém, kdo to má na obecním, na státním, kolik ploch tvoří městské parky a lesy, tak zjistíte, že je to opravdu minoritní problém. Skutečně jsou tam ty dva body, padalo to i tady v rozpravě, aby jim ty zahrádky nikdo nesebral a aby po nich nechtěl nehorázné sumy za pronájem. Ale tohle všechno je přece věc komunální sféry. V případě státních pozemků má stát nějaký úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s nimi je lepší moc nekomunikovat, protože tam je to na dlouho a nikdy nevíte. U toho státu bych s tím souhlasil, nicméně zahrádky neohrožují žádní developeři, nikdo je neohrožuje podle mě na těch městech. To snad nemůžete myslet vážně, tohleto.

Když sleduji, jaká skupina se věnuje těm zahrádkám, tak ano, máte pravdu, když si vezmu to procento 10 až 11 %, co mají ty obecní zahrádky, tak jsou to zahrádky, které přecházejí z generace na generaci nebo se takzvaně přeprodávají. Docela byste se divili, za jaké ceny se přeprodávají. To je také potřeba vědět.

Chápu, že dnes mladší generace si chce odpočinout a má třeba zájem se pustit do zahrádkářství, ale já si myslím, že tenhle zákon jde dokonce proti tomu smyslu, který tady předkladatelé deklarovali. Když nařídíte městům délku pachtu, tak co se stane? Že nebudou žádné nové zahrádkářské kolonie, nic nebude. Proč si blokovat nařízením státu pozemky? V řadě případů dnes ti zahrádkáři jsou dokonce v lokalitách, které jsou určeny k zástavbě bydlením. Pokud se nevyřeší přesun zahrádkářské kolonie, tak není možné ty pozemky rozprodat na stavbu rodinných domků. To přece každý starosta ví, že nebude riskovat řekl bych vzpouru v obci jenom proto, že nenašli řešení se zahrádkáři.

Musím říct, že mě moc mrzí, že je kolem toho spousta mýtů. Když se zeptáte kohokoliv z nás, co ho trápí třeba z hlediska našeho systému soudnictví nebo legislativy, tak vám všichni řeknou, že náš právní řád je přebujelý, nesystémový, komplikovaný a že vždycky vyhrají ti, kteří mají více peněz na lepšího právníka, který se v tom umí orientovat lépe než státní nebo veřejná správa.

Já si myslím, že všichni chceme, aby náš právní řád byl jasný, čitelný, spravedlivý a rychlý. Pořád tady vymýšlíme další a další zákony a důvody, proč je tady zahrádkářský zákon, jsou opravdu jenom dva, a podle mne je to málo. Je to málo a chci připomenout, že zahrádkáře mám rád. Jsem rád, že obdělávají půdu, že tam mají stromy, že tam mají ty výpěstky, jak tomu říkají. Je to dobře, je to potřebné pro náš život, ale na druhou stranu vás prosím, nedělejme kvůli tomu zákon. Ten zákon je podle mě plevel v našem právním řádu, já to tak vidím. Znovu říkám, mám zahrádkáře rád. Sám jsem zahrádkář, ale na svém. To je prostě realita. To, že jsem na svém, neznamená, že nemám rád ty, co jsou na obecním. Naopak, jsem rád, že to dělají.

Takže neříkejme, že města si to neumějí zregulovat. Já si myslím, že ve městě jsou každé čtyři roky volby jako v každé municipalitě, a když říkáte, že zahrádkáři jsou taková síla v tom městě, tak když prostě to město se k nim bude chovat nespravedlivě, tak si jistě v těch příštích komunálních volbách s tou garniturou, která jde proti nim, poradí. Ale to se stává velmi málo, a já dokonce varuji své kolegy, aby zbytečně nezvedali ceny pachtů nebo nájmů, protože ta činnost je opravdu bohulibá a buďme rádi, že někdo se o ty pozemky stará.

Musím říct ještě jednu věc: nedělejme, že to je jediná zeleň ve městech. Není to pravda. Už jsem mluvil o soukromých zahradách, ale jsou tam také parky v těch městech, o které se stará město. Řada měst má lesy, to znamená, má spoustu zeleně a stará se o to. Takže není to problém jenom úzké skupiny lidí. Mně vadí, že se to zaměřuje na úzkou skupinu lidí a že víceméně v důsledku se to může otočit proti nim.

Garantovaná cena může znamenat to, že cena, která byla doposud, se změní v garantovanou a bude výrazně vyšší. To, že je to pacht na deset let, bude znamenat, že zahrádek v tom městě bude nedostatek. To je celá realita.

Takže já chápu senátory, nechtěli být krutí k těm zahrádkářům, kteří si myslí, že bez toho zákona zahrádkáři zajdou a oni zajdou jako zahrádkáři, ale na druhou stranu jsem pro zamítnutí obou variant, protože považuji tento zákon za naprosto zbytečný a pro zahrádkáře ve svém důsledku škodlivý. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Antonín Staněk, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane senátore, členové vlády, já jsem velmi rád, že zahrádkářský zákon po dlouhé době a poté, co v minulém volebním období už těsně před podpisem v podstatě skončil ve stoupě, tak se v tomto období zdá, že by mohl skutečně uspět. Je to zákon, který byť tady vyvolal skutečně celou řadu emotivních vystoupení kolegů a nejinak tomu bylo i v Senátu - někteří ze senátorů ten zákon nazvali cárem papíru, jiní ho nazvali snůškou proklamací a podobně. Je vidět, že zahrádkářský zákon jako takový v nás zákonodárcích vyvolal skutečně zajímavé emoce. Já si myslím, že zákon, který se dostal do legislativního procesu a dnes máme rozhodnout o jeho dalším osudu, je zákonem, který patří do kategorie, jenž skutečně vznikl odspodu, vznikl od samotných občanů, vznikl od zahrádkářů, vznikl od těch, kteří cítí potřebu jisté ochrany, ale také cítí potřebu jistého uznání jejich zahrádkářské činnosti. A já se velmi omlouvám za to, že budu mít srovnání, které možná někomu nebude úplně sedět, ale máme rovněž v legislativním procesu zákon o myslivosti a já jsem se už při jeho projednávání setkal s určitými řekněme opovržlivými pohledy na myslivecké spolky, na myslivecká sdružení a tak dále, někteří je dokonce přirovnávají k jakýmsi pozůstatkům minulého režimu a podobně. Nic podobného to však není a zahrádkáři naprosto oprávněně vzhlížejí k Poslanecké sněmovně, k Parlamentu České republiky s tím přáním, aby i jejich dlouholetá tradiční činnost měla určitý respekt a uznání.

O kulturních hodnotách zahrádkářské činnosti by se dalo hovořit poměrně velmi dlouho, ale to není mým cílem a záměrem. Nicméně myslím si, že nikdo nemůže zpochybnit, že zahrádkaření má krom těch výpěstků, o kterých tady byla řeč, také velmi významný vliv na posilování zdraví každého jednotlivého občana, protože pohyb na čerstvém vzduchu spojený s příjemnou prací, i když musím přiznat, že sběr slimáků není úplně tím, co by člověka muselo úplně obohacovat, nicméně je to činnost, která nás často zlenivělé měšťany přivádí k přemýšlení nad tím, co bychom měli udělat se svým zdravím, abychom, když ryjeme ten malý kousek zahrádky, tak abychom nebyli úplně zadýchaní a těsně před infarktem. Samozřejmě s tím souvisí i kultivace vztahu k přírodě, výchova mládeže a v neposlední řadě poslední dobou se setkávám i s tím, že na řadách zahrádek se objevuje velká spousta starých kultivarů, zejména v oblasti jabloní, hrušní a dalších plodin, stromů, keřů, které znaly naše prababičky a babičky a my už dnes velmi často je na těch moderních prostorách nevidíme. Společenský význam zahrádkaření souvisí také s tím, že Český svaz zahrádkářů sdružuje jeden až jeden a půl milionu obyvatel, takže nejde skutečně o bezvýznamnou skupinu občanů. Nemyslím si, že je to potřeba přímo vztahovat k počtu těch, kteří podepsali příslušnou petici, protože řekněme si otevřeně, ne každý je ochoten podepisovat petice a ne každý petici prostě chce podepsat. Nicméně 23 000 občanů, nebo plus minus, aby mě někdo nechytal za slovo, kteří podepsali petici směrem k Senátu právě na podporu zahrádkářského zákona, rovněž není nějaký bezvýznamný počet lidí.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nelze než souhlasit i s těmi názory, které tady před chvílí přednesl můj předřečník. Sám jako primátor města Olomouce jsem se setkal se situací, do které jsme se dostali bez vlastního zavinění jako představitelé města, když velká zahrádkářská kolonie na břehu řeky Moravy musela ustoupit protipovodňovým opatřením. Byl jsem svědkem skutečně nepříjemných situací a nepříjemných rozhovorů se zahrádkáři, kteří na tom kousku de facto ne zcela cenné půdy dlouhodobě hospodařili, vytvořili si tam svá zázemí, vytvořili si tam svůj prostor a ten kousek půdy, který by se jinak stal prostorem zarostlým různou buřinou, plevelem a podobně, tak tento kousek půdy jim byl velmi cenný a měli k němu skutečně velmi osobní vztah. Ale správně, jak zde bylo řečeno, představitelé města jsou od toho, aby tuto situaci nějakým způsobem vyřešili, a je na nich a mají tu schopnost tyto situace řešit. I v Olomouci se to s určitými obtížemi podařilo. A pokud jde o plánování zahrádkářských kolonií, je to jenom na městech, aby určila prostory, kde se dá takováto půda pronajmout, kde se dá takováto půda propachtovat a zahrádkářství podpořit.

Na závěr, vážené kolegyně, vážení kolegové, poslední poznámka. Prosím, přijměte návrh zákona ve znění, který byl předložen tady v Poslanecké sněmovně. Je to poslanecký návrh zákona, protože to, co ze zákona zůstalo po zásahu Senátu, je v podstatě onen bezcenný cár papíru. Je vykostěn na nezbytných několik slov, aby to neztratilo tvář, ale úsilí všech, kteří zahrádkářský zákon provedli legislativním procesem až do této chvíle, by se obrátil vniveč. Vážené kolegyně a kolegové, mohu říci za sociální demokracii, která od začátku tady v Poslanecké sněmovně podporovala tento návrh, a já jsem hrdý, že jsem byl jedním ze spolupředkladatelů, že podpoříme původní návrh poslanecký, a věřím, že tak učiní i většina z vás. Děkuji a přeji hezký den.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Ivan Adamec, pak s přednostním právem pan předseda klubu KSČM Kováčik. Prosím. (Poslanec Adamec: Můžu?) Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já tedy chci říct jednu věc v reakci na ctěného kolegu Staňka. Já s ním souhlasím, co říkal o zahrádkách a o té činnosti, naprosto s ním souhlasím. Ale opravdu chceme toto v právním řádu České republiky takovýmhle způsobem deklarovat? Já to řeknu úplně otevřeně. Vždyť přece vztahy mezi pronajímatelem a nájemcem nebo tím, kdo pachtuje nebo kdo dává ten pacht, přece to je upraveno už zákony v současné době. Já si myslím, že tady chceme všichni právní stát, a pokud budeme právní stát a uděláme nepřehledný právní systém, tak co se stane? No že ten právní systém ti lidé budou porušovat, ať vědomky, nebo nevědomky, protože se v něm nevyznají. Já to beru prostě systémově. Nemám nic proti zahrádkářům, naopak, já tu činnost podporuji, ale je mi proti srsti toto dát do právního řádu České republiky v této podobě, která vlastně řeší jenom dva základní problémy, které se dají vyřešit úplně jiným způsobem.

Prosím vás, pak tady nechoďte, až jednou budeme říkat, že je potřeba ty zákony rušit, a budou to říkat ti samí, kteří je navrhovali. A nemyslím to ve zlém, tak pak to neříkejme. Pak říkejme, že náš právní řád je nejasný, nezřetelný, těžko vymahatelný, protože máme zákon o zoologických zahradách, který je podle mě taky zbytečný, budeme mít zahrádkářský zákon, protože vím, že je tady síla, aby se schválil, a samozřejmě souhlasím s tím, že Senát to vykostil. Proto říkám, že je lepší říct na rovinu úplně jasně, že kdo ho nechce, ať pro to nehlasuje vůbec. A kdo ho chce, ať hlasuje aspoň pro tu sněmovní verzi, protože ta aspoň ty dva body řeší, a podle mě je řeší blbě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další faktická poznámka. Ještě bude reagovat pan poslanec Antonín Staněk, než se dostane na přednostní právo pana poslance Kováčika. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já jenom v rychlosti chci vrátit propisku, kterou jsem tady z toho stolku odnesl. (Předává zmiňovanou propisku poslanci Adamcovi.) Výborně, takže krom toho, že jsem vrátil propisku, tak našla i svého majitele.

Pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, já si myslím, že jsme plně ve shodě. Nicméně realita je taková, že skoro na každou drobnost v této zemi máme svůj zákon. Rozumím vám, že by bylo nejlépe část těchto zákonů určitým způsobem redukovat, ale pokud ta situace nenastala, tak ten zákon svůj smysl má, já to tak cítím, a dá se očekávat, že do budoucna může být novelizován k tomu, aby neřešil pouze dvě věci, ale řešil i další věci. Důležité je, že ten zákon tu bude a bude možné s ním dál pracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a teď pan předseda klubu KSČM s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, vzhledem k hlasové indispozici jenom krátké vystoupení. Víte, já už jsem u tohoto tématu velmi aktivně pracovně 20 let a 20 let padají jedny a ty samé argumenty jak z té strany sporu, tak z té strany sporu a pořád je to jakoby nerozhodně, anebo těsně před dosažením cíle dojde tu k volbám, tu k nějaké obstrukci ze strany kterékoliv hladiny nebo úrovně veřejné moci, která zabrání tomu poslednímu doklapnutí.

Já jsem přesvědčen o tom, že není zaplevelující či zbytečný, protože jestliže i akurátní Němci jej mají ve svém právním řádu, a přiznám se, že jako jeden z dlouholetých pracovníků a spolupracovníků na této tematice vím, že za základ při vypracování návrhu byl právě brán německý zahrádkářský zákon, tak si myslím, že v podobném kulturním prostředí je namístě i u nás. Vůbec si nemyslím, že z něho má zůstat to vykastrované torzo, které sem přišlo ze Senátu, nejen pro ty věci, o kterých je tady řeč, ale také proto, že to téma, ten návrh, ta úprava, která přišla do Senátu ze Sněmovny, má i svůj velký symbolický význam. Zahrádkářství prožívá jistý boom, zejména ve městech, a buďme rádi, že mladí lidé, mladé rodiny se dávají do takzvaného komunitního zahrádkaření, že se znovu objevuje ono kouzlo čistých, doma vypěstovaných rostlin s hrdostí na svoji práci a na svoje výsledky. A já ten symbolický význam spatřuji nejen pro zahrádkáře, ale jako předseda podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství ho spatřuji i pro myslivce, i pro včelaře, i pro chovatele, i pro zahrádkáře, prostě pro všecky typy této činnosti, která je tak či onak blíže či méně blíže spojena s přírodou a její citlivou kultivací lidskou činností v zájmovém okruhu velmi užitečném. O tom tady byla mnohokrát řeč.

A že se na nás koukají všichni ti, kteří mají to srdíčko blízko, ať už je to kdokoliv z těch činností, myslivců, včelařů i zahrádkářů, že tady jde o posouzení rozdílu mezi uznáním té činnosti jako ušlechtilé, obecně prospěšné, dobré činnosti, zejména v době koronaviru. My zahrádkáři - já mám střet zájmu, jsem členem Svazu zahrádkářů - jsme měli mnozí vlastně jedinou takovou činnost, která dokázala ty strašlivé týdny a měsíce lockdownu nějakým smysluplným způsobem naplnit alespoň takhle, že tedy je tady sledován ten rozdíl mezi uznáním, všeobecným pochopením, vzetím na vědomí v této společnosti, že to není nějaký relikt minulosti, nebo dokonce ještě předminulosti a že to všechno má budoucnost, a mezi pohrdáním. Pojďme uznat a hlasovat pro sněmovní verzi. Děkuji za pochopení a to, že jste mě poslouchali. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se omlouvám, ale já musím. Víte, když tady ctěný kolega Kováčik říká, že Němci mají zahrádkářský zákon - nevím, jaký mají právní systém, nezkoumal jsem to. Když tady používáme tyto argumenty, tak by bylo dobré, kdybychom věděli, o čem ten německý zákon je. Víte, my jsme tady nedáno schvalovali ty cyklisty, ten metr a půl vzdálenosti, taky jsme argumentovali zahraničím, že to tam mají. Ale oni tam mají ještě dovětek, že ten cyklista musí pak vždycky uhnout tomu autu, když ho chce předjet. A to jsme jaksi zapomněli do toho návrhu zákona dát. Tak já bych prosil, nepoužívejme tady argumenty, že Němci to mají taky. Já fakt neznám do detailu německý právní řád. Jenom říkám, že to není o tom, že by někdo ty zahrádkáře neuznával. Prosím vás, já to chápu, jsou to voliči. Je to prostě ladění emocí na to, jak je ten zahrádkářský zákon potřeba. Já si to nemyslím. Já si myslím, že uznání má přijít úplně z jiné strany, jinou formou. To, že podporujeme zahrádkáře, já to dělám 23 let, co jsem starostou města okresní velikosti, a nikdy by mě nenapadlo tuto činnost nějakým způsobem omezovat nebo ji likvidovat. Nikdy, protože ji považuji za prospěšnou. To je potřeba říkat. Takže já na to musím reagovat.

Fakt dejme city stranou, berme to chladně, pragmaticky. Jsme tady politici. Měli bychom se zabývat právním řádem. Já chápu, že už jsme si ho zaplevelili dost za tu dobu, co se to děje, ale nevidím důvod, proč to dělat dál, anebo z mé strany se na mě nezlobte, já na to chci upozornit, protože jednou se k tomu stejně budeme vracet. A navíc, fakt tenhle návrh zákona řeší to, co má z větší části řešit komunální sféra. Přece minimální nájem zahrádkářům je snad logický. Když chceme, aby to dělali, tak jim nebudeme dávat horentní nájmy. (Předsedající: Čas, prosím.) Pacht na 10 let je problematický. Co se stane do těch 10 let, nikdo neví. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Já se omlouvám. To byl ten případ z Olomouce, ta protipovodňová opatření. Takže proto.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám za dodržení času. Pan senátor bude reagovat, prosím.

 

Senátor Zdeněk Nytra: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, využívám toho práva, abych vystoupil před dejme tomu závěrečným slovem. Já vám chci přečíst odstavec 3 § 6 původního návrhu: "Spolku lze pozemek pro zahrádkářskou činnost propachtovat pouze na dobu určitou, a to nejméně na dobu 10 let, je-li propachtovatelem obec nebo stát." Než zmáčknete to správné tlačítko, zkuste se zamyslet, jestli - než ten zákon vstoupí v platnost - náhodou některé obce nezareagují tak, že ty zahrádkářské kolonie nezruší, protože my tady ukládáme obci povinnost to propachtovat minimálně na 10 let. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan zpravodaj bude reagovat, prosím.

 

Poslanec Adam Kalous: Já jenom rychlá reakce na pana senátora. Těch deset let, to se týká u nově uzavíraných smluv, to znamená, u těch současných kolonií a u těch současných nastavených vztahů, tak toho se to netýká. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V rozpravě vystoupí pan poslanec Petr Bendl, zatím poslední přihlášený. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já myslím, že významu toho zákona už odpovídá fakt, že ministr zemědělství věděl, že se to bude dnes odpoledne projednávat, a z pracovních důvodů se omluvil. Myslím si, že daleko více potřebujeme třeba citovaný myslivecký zákon, dochází k miliardovým škodám. My jako opozice jsme několikrát navrhovali, aby tento zákon byl projednáván Poslaneckou sněmovnou, vládní většina to vždycky smetla. Doufejme, že se toho dočkáme aspoň na téhle schůzi.

Cítím tu vratku Senátu asi následovně: většina senátorů si váží společenské prospěšnosti zahrádkářů, a tak nám ten zákon poslali v podobě, který v podstatě deklaruje: Ano, zahrádkaření je společensky prospěšná záležitost, ale nechtějí vstupovat do pravomocí samospráv v nakládání s jejich vlastním majetkem. To, co říká poslanecká verze, ta říká: My, poslanci, vám zákonem určíme, na jak dlouho a jak můžete nakládat s tím kterým majetkem. Je to třeba drobnost, nicméně já jsem hluboce přesvědčen, že když obec bude vědět, že může pronajmout pouze na 10 let, tak se tedy žádný pytel s podporou zahrádkaření neroztrhne.

Nepovažuji starosty za hlupáky a zastupitelstva za nemohoucí asociály, kteří by nevnímali potřebnost fungování zahrádkářských spolků a podobně. Jako bývalý starosta Kladna jsem měl tu čest jednat s řadou zahrádkářských spolků. Některé ty zahrádkářské kolonie vznikly v extravilánu, a ty byly v podstatě bez problémů, a některé vznikly před spoustou let v intravilánu obce, dokonce v centru města, kde si postupně z těch zahrádek lidi stavěli čím dál tím bydlení na vyšší a vyšší úrovni, až se z chat a chaloupek staly v podstatě rodinné domy. A sami zahrádkáři přišli s tím, že by rádi, aby se tato oblast stala oblastí s vybudovanými komunikacemi, se svozem domovního odpadu, s natažením vody, kanalizace a tak dále a tak dále, což vy byste jim v podstatě schválením toho poslaneckého návrhu znemožnili.

Vy jste řekli: na 10 let a basta. Nejméně na 10 let se tam z toho nemůže stát nic jiného než ta zahrádkářská kolonie, a já si troufnu říct, že starostové a zastupitelstva vědí lépe než my poslanci, jak v kterém městě či obci mají se zahrádkářskou kolonií nakládat, a že je to čistě komunální téma, a proto chápu a chci poděkovat senátorům, že nám tento návrh zákona vrátil. Pan senátor mě teď nevnímá, nicméně já si myslím, že prostě zvítězilo to, že chceme dát najevo, že vás podporujeme.

Souhlasím i s tou verzí, že nemusíme mít na všechno zákon. Myslím, že kdo něco kdy v životě dělal, a aktivně, tak jestli na něco nadával, tak na přehršle byrokracie, které v téhle zemi máme. A jakmile máme jeden zákon, už jste tady o tom mluvili, příště bychom ho rozšířili a ještě bychom k tomu udělali nějaké vyhlášky a přijali nějaké úředníky, kteří budou ty vyhlášky kontrolovat, jestli náhodou tam někdo nedělá nějakou lumpárnu, a to já si prostě myslím, že má zůstat na úrovni obcí, že je to čistě komunální úroveň. A i my, musím zdůraznit, jsme v minulosti velmi podporovali zahrádkářskou činnost, podporovali jsme výstavy, ale nebyly to jenom ony, byli to chovatelé, tak jak tady bylo řečeno.

Nemyslím si, že by včelaři třeba toužili po tom mít vlastní zákon. Stačí, když tady bude dostatek společenské podpory samospráv i státu, což se děje, a je to v pořádku, ale nemusíme mít opravdu na všechno zákon, to si myslím, že v téhle zemi si občané už příliš nezaslouží, abychom je tímhle ničili. Jsem přesvědčený o tom, že nevíme líp než starostové obcí a zastupitelstev, jak naložit třeba s budoucími zahrádkářskými osadami nebo jak se dohodnout se stávajícími. Jsem připraven podpořit senátní návrh, který nevstupuje do pravomocí měst a obcí a zároveň deklaruje společenskou prospěšnost zahrádkářství. To je pro mě přijatelný kompromis jako pro člověka, který s tím kdy přišel do styku. A myslím si... jo, ještě poznámku k tomu, co tady bylo řečeno.

Ivan Adamec má absolutní pravdu, protože nemůžeme vědět, co se stane za 10 let. To, co tady říkal pan kolega Staněk - no, přišla tisíciletá voda, všichni si pamatujeme, co to udělalo nejenom na Moravě, ale i v Čechách, a jenom ve středních Čechách jsme evakuovali 24 000 lidí a měli jsme problémy ani tak ne s koloniemi zahrádkářů, ale ono to je podobné, protože tady jsou možná stovky tisíc chat a chalup ve středních Čechách, takže to byly obrovské problémy. Mimochodem, děje se totéž. Z chatařských kolonií a osad se postupně stávají domy k trvalému bydlení, akorát se tam lidé nepřihlašují. Ale to je asi problém spíš tady pro paní ministryni Dostálovou a Ministerstvo pro místní rozvoj, neboť tohle se odehrává zcela běžně. Že to, že přišla velká voda a v tu chvíli - a já u toho byl aktivní účastník - se zjistilo, že místo poldrů a místo prostoru, kde se v minulosti, dávnými věky zpátky, voda pravidelně rozlévala, jsme nechali skrze územní plány postavit rodinné domy, a nejenom rodinné domy, v tomhle případě i zahrádky a podobně, to možná nemusel nikdo předpokládat. Všichni jsme věděli, že nejsou aktualizované povodňové plány, ale může se to stát, a mohlo by se to stát z jiného důvodu, z titulu jiné katastrofy, nikdo by ji nechtěl přivolávat, ale může se to prostě stát. Není to předvídatelné a myslím si, že je zbytečně dostaneme do situací, ty zahrádkářské kolonie, které budou neřešitelné.

Zase to ve vlastně ve finále nebudeme řešit my tady, poslanci, jako teď ti moudří, kteří budou nařizovat, jak mají nakládat se svým majetkem a na jak dlouho mají komu co pronajímat, ale budou to zase řešit zastupitelstva a starostové, jak jim pomoci. Nechme to prosím na ně a spíše, pokud jste ochotni a uvědomujete si, že zahrádkáři jsou důležití, tak spíše podpořte senátní návrh než ten poslanecký.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Toto bylo poslední vystoupení. Pan poslanec Adamec se hlásí do rozpravy, předpokládám. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Hlásím se s normálním vystoupením, pane předsedající. (Předsedající: Ano.)

Dámy a pánové, já ještě se pokusím shrnout některé věci, které tady zazněly. Chtěl bych uklidnit všechny, kdo jsou podporovateli zahrádkářů a sami jsou zahrádkáři, že v našem městě i po případném schválení návrhu tohoto zákona se žádné smlouvy rušit nebudou. Co už nejsem schopen jako říct, jestli se budou podepisovat smlouvy nové. To je prostě realita, která podle mě nenahrává zahrádkářům, tak jak je to nastaveno.

Padlo tady slovo komunitní zahrádkaření. Tak ano, je to moderní trend, já jsem pro, ale tímhle to nevyřešíme. Stejně to bude muset řešit obec, jak udělat podmínky pro takovýto způsob jiného hospodaření na svých pozemcích. To je potřeba si říct, že tohle to vůbec neřeší. Vadí mně na tom ty věci, o kterých jsem hovořil. Vadí mně na tom také to, že my si tady myslíme, že fakt to vyřešíme za starosty, za zastupitelstva, za obecní rady nebo městské rady. To mně fakt vadí a celý ten zákon není o ničem jiném. Tak prosím vás, buď děláme něco pro zahrádkáře v tom smyslu, že oceníme jejich odbornost, a zákon bude odborný k tomuhle oboru, anebo tedy nedělejme takovéto zákony, které řeší věci, které vyřeší každý starosta mrknutím oka ke spokojenosti všech zúčastněných. Fakt neřeší to vůbec nic, komplikuje to situaci.

Já vím, že jste rozhodnuti, nebudu nikoho přesvědčovat, ale věřte mi, i přesto, že tu činnost podporuji, kudy chodím, jak se říká, že jsem zastáncem zahrádkářských činností, že podporuji, pokud přijdou, komunitní zahrádkaření, protože si myslím, že je to moderní trend, ale nechtějte po mně, abych hlasoval pro takto podle mě nicneříkající návrh zákona o zahrádkářích. Fakt je to k ničemu, je to jenom proklamace, způsobí to komplikace. A já už jsem to tady říkal: v důsledku to nebude mít žádný přínos pro ty, kteří se touto činností zabývají, to znamená pro zahrádkáře. Věřte mi, takhle to skončí, není to dobře. A prosím všechny, aby o tom přemýšleli, případně mě podpořili a nepodpořili sněmovní verzi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Zatím je to poslední přihlášený. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného, končím rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o případná závěrečná slova? Není zájem, takže přistoupíme k hlasování.

Podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Počkám, mezitím přečtu jednu omluvu. Dnes mezi 17.40 až 19 hodin, do konce jednacího dne, z důvodů rodinných se omlouvá paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.

 

Přečtu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o podpoře zahrádkářské činnosti, zahrádkářský zákon, podle sněmovního tisku 634/8, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 634/9."

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 35, přihlášeno 171 poslanců, pro 31, proti 59. Návrh byl zamítnut. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

 

Nyní budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Kvorum je nastaveno.

 

Přednesu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o podpoře zahrádkářské činnosti, zahrádkářský zákon, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 634/8."

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 36, přihlášeno 172 poslanců, pro 140, proti 23. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

 

Děkuji panu senátorovi a panu navrhovateli a přistoupíme k dalšímu bodu. Ano, pan poslanec, předseda Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte prosím, abych si jménem poslaneckého klubu ČSSD vzal šest minut pauzu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Šest minut pauzu, takže do 18.30 vyhlašuji pauzu.

 

(Jednání přerušeno v 18.24 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, máme 18.30, uplynula pauza, a já tedy otevírám pevně zařazený bod

Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.