(14.50 hodin)
(pokračuje Votava)
Chci vás tedy vyzvat, abychom podpořili místní řemeslníky, výtvarníky, obchodníky, jejichž obchody nyní v důsledku pandemie byly uzavřeny a cestovní ruch byl velmi omezen. Podpoří to jejich prodej a vyrovná to jejich ztráty, které utrpěli.
Druhý pozměňovací návrh, který podávám společně s kolegou Romanem Onderkou a je pod číslem 8298 zaveden v systému, se týká snížení sazby daně z přidané hodnoty na základní potraviny. Tenhle pozměňovací návrh podáváme opakovaně. Byl komunikován i jsme ho prosazovali v minulém volebním období, není to tedy nic nového pod sluncem. Chtěl bych říci, že na základní potraviny, které jsou zařazeny v příloze číslo 3 k zákonu o dani z přidané hodnoty, se v současné době uplatňuje první snížená sazba daně z přidané hodnoty ve výši 15 %. Přitom řada států v Evropské unii se sazbou pohybuje pod 10 %. Například Německo má 7 % sazbu na potraviny, a vzhledem k pandemii dokonce tuto sazbu na přechodnou dobu snižovalo až na 5 %. Francie má pro vaši představu sazbu 5,5 % a mimo Evropskou unii Velká Británie má dokonce nulovou sazbu daně z přidané hodnoty na potraviny.
Máme tedy jednu z nejvyšších sazeb daně z přidané hodnoty na potraviny a paradoxně jednu z nejnižších sazeb daně z příjmů v Evropské unii. Pro připomenutí, je to radikální snížení daně z příjmů fyzických osob na 15 % s obrovským dopadem do příjmů státního rozpočtu, tak jak bylo schváleno i s politickým závazkem a bylo schváleno pouze na dva roky. Snížení DPH na základní potraviny je plošné, tedy pro všechny bez ohledu na jejich příjem, kdežto radikální snížení daně, tak jak bylo přijato, daně z příjmů, je výhodné především pro ty s vyššími příjmy.
V současné pandemické době s řadou omezení jsou negativní dopady nejen na podnikatelský sektor, ale také do spotřeby obyvatelstva. Růst cen dopadá především na ty nejohroženější skupiny obyvatelstva a snížení sazby daně z přidané hodnoty na 10 % a zařazení některých základních potravin, jakými jsou například maso, ryby, mléko, vejce, máslo, zelenina, ovoce, chléb, má tedy význam i s ohledem na tuto nelehkou dobu, kterou prožíváme a nevíme s jistotou, jak dlouho potrvá. Také bych chtěl poprosit o vaši podporu tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Skopečka a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Nebudu dlouhý, chtěl jsem jenom říci, že jsem podal pozměňovací návrh. V tomto případě bych chtěl i poděkovat Ministerstvu financí, že jsme se na něm společně shodli a s odborníky nebo úředníky Ministerstva financí byl vytvořen kompromisní pozměňovací návrh, který opravoval některé nesrovnalosti z původně navrženého pozměňovacího návrhu. Za to děkuji. Pozměňovací návrh míří tím směrem, že chce zjednodušit vratku DPH pro cizince nakupující v České republice zboží. V současné době musí vyplňovat zvláštní formulář, který představuje byrokratickou zátěž, v rámci digitalizace nebo elektronizace postupů v oblasti daně z přidané hodnoty je to jeden malý krůček ve zjednodušení a elektronizaci této daně.
Takže prosím o případnou podporu ve třetím čtení. Ten pozměňovací návrh nijak neodporuje evropské legislativě, a přesto že zmizí ten papírový formulář, tak prostřednictvím potvrzení tradičního příjmového dokladu bude ten proces nadále vyhovovat všem pravidlům a požadavkům na to, aby se nemohlo podvádět nebo aby se v tomto procesu vracení části DPH zahraničním klientům nedělo něco nekalého. Takže to je pozměňovací návrh, který je nahraný v systému pod číslem 8313, a v podrobné rozpravě se k němu ještě přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř a potom je přihlášen pan poslanec Marian Jurečka. Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, projednávaná novela zákona o dani z přidané hodnoty je jenom dalším legislativním plevelem, který nám sem spadl z Evropské unie. Jaký to má přínos pro naše občany? Že se zavede DPH na malé zásilky do 600 korun, které byly anebo jsou osvobozené právě proto, že dopravní náklady na zásilky z třetích zemí jsou tak vysoké, že by nemohly konkurovat potom těm místním, a udržuje to právě přijatelné ceny pro konečné spotřebitele. To znamená, jenom to zdraží obaly na ty telefony pro mladé lidi a podobně, ještě navíc to zavádí celní deklaraci u jakékoli zásilky, i za 20 korun. Já si myslím, že tohle nepotřebujeme. Opravdu, celá dnešní schůze je naprosto k ničemu, je to jenom plevel z Evropské unie, který tady projednáváme. Vůbec to nepotřebujeme.
Já bych přesto, když už o této novele jednáme, bych vás chtěl požádat, abyste podpořili alespoň pozměňovací návrh, který zvyšuje limit pro povinnou registraci DPH z 1 milionu korun na 1 200 000, tak jak to má třeba sousední Polsko, Slováci mají ještě asi o 150 000 vyšší limit. Vláda se neustále tomuto brání. Já si myslím, že za těch 17 let, kdy se opravdu zvyšovaly všechny položky i ceny, že minimálně zvýšení o těchto 20 % by bylo velmi vhodné. Děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka, zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Tak prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, dobré odpoledne. Vážená paní ministryně, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já si myslím, že tady máme šanci na závěr funkčního období této Sněmovny udělat ještě některé rozumné změny i v legislativě, která se týká daně z přidané hodnoty. Některé tady už byly představovány mými předřečníky, nad rámec toho, s čím přichází Ministerstvo financí.
Já jsem si dovolil dát dva poměrně jednoduché a myslím si, že logicky rozumné pozměňovací návrhy. Týkají se stanovení limitu, od kterého je povinnost být plátcem daně z přidané hodnoty. Já ten návrh dávám ve dvou variantách, a to sice zvýšení toho současného limitu, který platil od roku 2004, na částku 1,5 milionu korun a na částku 2 miliony korun. Řeknu k tomu naprosto jednoduchá čísla. Když se podíváme na vývoj inflace za těch skoro 17 let, tak inflace kumulovaně vzrostla o 35 %. To je jeden argument. Druhý argument je, když se podíváme na výši průměrné mzdy od roku 2004 do teď, tak ta se prakticky už skoro zdvojnásobila z 18 035 korun na částku 35 441 korun. Takže si myslím, že je potřeba, abychom rozšířili ten limit, abychom ho zvýšili. Dávám na zvážení - těch variant tady i dneska padlo ještě víc.
Já bych byl rád, abychom to dokázali posunout, protože ten okruh, pro který tenkrát to vymezení bylo, tak se díky inflaci, díky nárůstu cen výrazně rozšířil, a pokud má platit to, aby ten limit byl stanoven tak, že umožňuje opravdu těm nejmenším podnikatelům jednoduchý režim jejich podnikání, snížení náročnosti jejich podnikání, snížení byrokratické zátěže, tak z mého pohledu vláda, rozumná ministryně nebo ministr financí by měl zvážit, že přichází po určité době čas ten limit posunout s ohledem na objektivní ukazatele, které jsem zmínil. Mohli bychom doplnit ještě další.
Takže prosím pěkně, zvažte tento krok, zvažte tyto návrhy. Nepředkládám je jenom já, předkládají je i někteří jiní poslanci. Myslím si, že by to byla dobrá zpráva pro podnikatelské prostředí na závěr tohoto sněmovního období. Já se potom v podrobné rozpravě přihlásím k těm konkrétním dvěma dokumentům. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se rozhlédnu, zdali se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova? Paní ministryně? Pan zpravodaj? ***
