(11.10 hodin)
(pokračuje Majerová Zahradníková)
Trikolóra si do svého programu jako své hlavní heslo vypsala, že lidem vrátíme normální svět. Ono totiž ve světě, který se zbláznil, není nic důležitějšího. A co je teď normální? Normální dle nás je, že existují jen dvě pohlaví. Normální je, že rodinu tvoří maminka, tatínek a děti. A normální je, že manželství je svazkem jednoho muže a jedné ženy. A i kdyby se všichni pokrokáři světa, co nyní volají po uzákonění tzv. rovného manželství, na hlavu postavili, a i kdyby to snad nedej bože tady odhlasovali, nic to nezmění na faktu, že manželství je možné pouze mezi mužem a ženou. Muž s mužem, nebo žena s ženou samozřejmě nějaký smluvní svazek uzavřít mohou, s tím nemáme problém, nicméně manželství to není. A proč? Sama etymologie tohoto slova manželství to vylučuje. Slovo manželství pochází z praslovanského malžena, přičemž malžena je duálový tvar znamenající muž a žena. Malžena jsou muž a žena dohromady, prostě manželé. Některé věci totiž mohou vzniknout pouze v kombinaci různých prvků. Například bronz také není slitina mědi s mědí či cínu s cínem, nýbrž jen a pouze slitina mědi a cínu. A tak je to i s manželstvím.
Smysl manželství je zakládání rodiny a plození potomků. A nic na tom nemění fakt, že některá manželství zůstávají bezdětná, že polovina manželství se možná rozpadne a že rodina ne vždy funguje jen idylicky. Ale naší povinností je rodinu a manželství chránit a posilovat, nikoli napomáhat její demolici. Naše země byly budovány a rozvíjeny na křesťanských základech, na křesťanské kultuře, vzdělanosti a morálce. Na rozdíl od jiných kultur a civilizací se vyznačujeme úctou k ženě a k rodině, kterou stavíme na první místo ve společnosti. Na rozdíl od jiných kultur a civilizací máme za posvátné manželství jednoho muže a jedné ženy, neboť takový svazek se ukázal jako nejlepší pro výchovu dětí, pro zachování důstojnosti člověka, mravnosti, věrnosti a lásky.
Pokud uzákoníme možnost uzavřít manželství pro osoby stejného pohlaví, zraníme i zradíme tím naše kulturní kořeny a zasadíme tím tvrdou ránu rodině, což je nejcennější a nejkrásnější hodnota naší civilizace. Nevěříte-li v posvátnost manželství, chcete-li směšně karikovat přirozený běh věcí, opakování módních lží o relativní novosti manželství, jak je libo. Chápu, že leckterou neziskovku právě takové výmysly a myšlenkové veletoče velice dobře živí. A říkejte si, co chcete, pište si, co chcete a kam chcete. Scházejte se na konferencích, diskutujte, tím nikomu ničím neškodíte. Ale o jedno vás prosím: Nesnažte se vnutit své fantasmagorie z výročních zpráv do našich životů. Nepleťte hlavu dětem. A nehrajte si na bohy.
Upozorňuji, že návrh, který leží na stole, není přáním homosexuálů, protože mnoho z nich jsou mí přátelé a žádný z nich mě o to nikdy nežádal, abych to podpořila. Je to přáním ideologů, vznikl na objednávku homosexualistů, aktivistů a nátlakových skupin, které nenávidí vše přirozené, tradiční a normální. Oni homosexuály jen a pouze v této své bitvě využívají. Svět se zbláznil a Evropská unie obzvlášť. Tuzemský rum se nesmí jmenovat rum, není z cukrové třtiny. Pomazánkové máslo nesmí být pomazánkové máslo, protože co kdyby to někoho pletlo. Ale manželství, to může být naráz cokoli? Můžeme tím nazývat cokoli? A proč? Protože jsme pokrokoví? Děkuji, nechci. Svět, pánbůh, příroda, osud, vyberte si, není spravedlivý a nenaděluje všem stejně. Je to snad spravedlivé, když měříte metr padesát a chtěli byste hrát profesionálně košíkovou? Prostě máte smůlu. Je snad spravedlivé, když vážíte přes metrák, a přitom byste chtěli být kormidelníkem v osmiveslici? Taky máte smůlu. Máte jinou sexuální orientaci? Ano, chápu. Není to příjemné, ale v některých věcech prostě máte smůlu.
Pokrokáři se nám snaží namluvit, že tou správnou cestou je udělat z odchylky normu. Jenže manželství muže a ženy prakticky všechny společenské systémy a náboženství preferují z jediného důvodu, a tím je plození dětí, což prostě dva chlapi či dvě ženské spolu opravdu nesvedou, i kdyby se umilovali k smrti a i kdyby svému svazku nakrásně a v rozporu s etymologií tohoto slova říkali manželství. A to, že existují i bezdětná manželství nebo že i homosexuální dvojice si nějakým způsobem mohou dítě opatřit, na tom vůbec nic nemění.
Vy, kteří hodláte hlasovat pro tento návrh, si možná myslíte, že někomu uděláte radost, a ano, někomu ji uděláte. Ale svým hlasem, a to moc dobře víte, spustíte lavinu, která ohrožuje to nejcennější v celé naší společnosti a civilizaci: manželství, rodinu, děti.
Dámy a pánové, ráda bych vám navrhla, abychom tento nesmyslný a destruktivní bod ukončili a začali dělat něco důležitějšího. Myslím si, že tady je spousta práce a spousta problémů, které za poslední rok bychom opravdu měli řešit. A tento bod to není, a proto dávám návrh na zamítnutí tohoto bodu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Majerové. Kolegyni Ožanovou ještě předběhne s přednostním právem paní předsedkyně Adamová Pekarová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, neměla jsem původně vůbec už zájem k tomuto tématu vystupovat, protože jsem si říkala, že už jsem ve svém posledním příspěvku, kdy jsme tento návrh zákona projednávali už před mnoha měsíci, svoje stanovisko řekla. Myslím si ale, že některá z těch vystoupení, která tady zazněla, si zkrátka reakci zaslouží, a to proto, že je mi jasné, že jsou více než nám tady v tom sále určena lidem venku. Nikoliv těm, kteří jsou teď tady přítomni, ale těm, kteří bedlivě naslouchají, a byla bych velmi nerada, aby to tady vyznělo tak, že všechny tady tyto často velmi demagogické a zkreslující věci my ostatní necháváme bez povšimnutí a že na ně nereagujeme.
Víte, já jsem - a to už jsem tady říkala právě tehdy, je to možná už několik let - že byť jsem katolička, tak podpořím návrh sňatku pro všechny. Byť jsem také v manželství, tom, které mnozí nazývají tradiční, tak podpořím, aby manželství mohly uzavřít i stejnopohlavní páry. A jsem v tomto směru překvapená, když se tady dozvídám, že vlastně je to něco, co se nedá tolerovat, když má někdo jiný názor, a vlastně se tak otáčí celé to vnímání, že tady se ženeme do nějaké apokalypsy, nějaké zhoubnosti a ohrožení všech rodin. Protože musím říct, že mně přijde, že jestli něco může ohrozit moji rodinu, tak je to to, že do ní vstoupí lhostejnost jeden k druhému. Že to bude spíše případně jiný heterosexuál, kdo by mohl ohrozit moji rodinu, upřímně řečeno. Pevně věřím, že se tak nestane, a dělám pro to samozřejmě to, co je v mých silách, i v tom smyslu, že právě o ten vztah, o který jde, pečuji. A to si myslím, že je základ, o který jde i těm, kteří jsou stejného pohlaví. Jde jim o to, pečovat o ten společný vztah, který je spojuje a který chtějí rozvíjet. A já bych jim chtěla moc dopřát, aby i oni měli tuto příležitost a aby nemuseli poslouchat, že to, co oni prožívají, je úchylka, nebo cokoliv, co tady už dnes zaznělo. ***
