Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

3.
Návrh poslanců Václava Klause, Zuzany Majerové Zahradníkové, Aleše Juchelky,
Patrika Nachera, Stanislava Juránka, Radima Fialy, Iva Pojezného, Petra Pávka
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2016 Sb.,
o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb.
/sněmovní tisk 384/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 384/1. Za navrhovatele už své místo zaujal pan poslanec Václav Klaus. Nejprve poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec František Navrkal. Prosím o klid v sále. Případné debaty přesuňte do předsálí. Máte slovo.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tento zákon byl poslancům předložen 25. ledna 2019 a následně 6. března stejného roku určil organizační výbor ústavně-právní výbor jako výbor garanční. Vláda zaujala k návrhu nesouhlasné stanovisko, které bylo rozesláno jako sněmovní tisk 384/1.

Předložená novela zavádí nový trestný čin proti svobodě projevu, resp. nový druh přestupku porušení svobody projevu. Tato opatření se vztahují na provozovatele sociálních sítí s více než 100 tisíci registrovanými uživateli, přičemž k jejich porušení má dojít ve chvíli, kdy provozovatel odstraní či znemožní zveřejňování příspěvků v rámci této internetové služby. Za porušení těchto opatření může být provozovateli v případě trestného činu udělen trest odnětí svobody v rozsahu 6 měsíců až 3 let, peněžitá sankce či zákaz provozu činnosti. V případě přestupku je pak sankce stanovena až 500 tisíc korun, pakliže je provozovatelem fyzická osoba, a až do výše 50 milionů korun v případě, kdy je provozovatelem podnikající fyzická osoba či právnická osoba. V praxi se tak bude toto opatření vztahovat například na sociální sítě jako Facebook, Twitter, Instagram, ale také na velké zpravodajské servery, jako jsou například Novinky.cz, ParlamentniListy.cz, iDNES.cz a tak dále.

Mezi výtky vlády patří například vágnost a nejasnost definicí, se kterými předkladatel pracuje a které mohou být pro provozovatele sociálních sítí matoucí, mohou ho stavět před situaci, kdy si nebude vědět rady, zda konkrétní příspěvek smazat, protože porušuje některé platné zákony, nebo jej nemazat, protože by pak byl v rozporu s tímto opatření. Dále nepřiměřenost výše sankcí. Vláda uvádí, že trest ve výši 50 milionů korun je nepřiměřený. V současnosti může být vyměřen například provozovateli jaderné elektrárny za porušení povinností souvisejících s jejím provozem. A pak jsou ještě ve stanovisku vlády další výhrady k vymahatelnosti zákona.

Tím bych tedy asi pro začátek ukončil svoji zpravodajskou zprávu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Já jsem přeskočil pana Klause, aby to vůbec uvedl jako navrhovatel. Hluboce se omlouvám. To se stává zcela výjimečně.

 

Poslanec Václav Klaus: Já vaši omluvu přijímám, pane předsedající. Koupil jsem si na to nový respirátor dneska v lékárně, protože ten starý, který přežil čtyři údery pandemie, už byl takový dost opelichaný. (Pobavení v sále.) Takže snad jsme všichni i hygienicky tady v pořádku.

Před chvílí jsme projednávali zákon, kdy se skupina aktivistů domáhala toho, aby vám stát zajistil dítě, i když ho biologicky třeba mít nemůžete. Tak já teď před vás předstupuji jako aktivista a budu se snažit, aby vám stát zajistil svobodu slova. Chápu, že to je daleko méně významný a méně ušlechtilý důvod, než měla ta daleko organizovanější skupina aktivistů, ale je to tak.

Zákon tady leží už snad asi rok, nebo docela dlouho, tak začnu něčím aktuálním. V Indii zuří nějaká zase ta pandemie. Lidé se velice bouří a útočí na premiéra Módího. Největší sociální síť Facebook začala mazat statusy s hashtagem ResignModi, to znamená výzvy k rezignaci premiéra, že nezvládá svoji práci. To je zpráva z dnešního dne z Novinek. Říkám to jenom proto, že přestože zákon tady leží rok, ta situace je samozřejmě nadále aktuální.

Teď začnu trošku obecně. K čemu je parlament? Za prvé jsme tady proto, abychom tak nějak určili, co je vládní většina, což se tady asi na čtvrtý pokus povedlo, byť je to takové stále nejasné. A druhá věc je - přijímáme zákony. Zákonů bychom měli přijímat relativně málo. My jsme přijali desítky a desítky zákonů na covid a pandemický zákon. Asi tušíte, jak to ministru Hamáčkovi pomohlo v tom boji. Nijak. Virus trošku odchází, protože se zlepšilo počasí. Přijímáme zákony regulační, které někoho otravují. Přijímáme často zákony na základě lobbismu. Ten minulý byl klasický případ. Ale my bychom spíš měli těch zákonů přijímat málo a spíš zákony, které chrání naši společnost a to, na čem je založená, jak se chováme.

Jednou z těchto nejvýznačnějších hodnot je svoboda slova. Je pro nás důležitá. A svět okolo nás se mění. Dříve měla víceméně monopol řekněme televize, proto máme několik zákonů o televizi, volíme tady lidi do rady, hádáme se okolo toho a nějakým způsobem to regulujeme. Nyní ale už se lidi tolik nehádají v hospodě, často se hádají na sociálních sítích a doba se mění. Když já jsem byl mladý tatínek, tak se děti zajímaly, jestli mám s sebou pálku na pinčes na víkend, to bylo to hlavní. Teď je to nezajímá. Teď je zajímá, jestli mám s sebou přenosnou wifinu, aby si tam mohly šmrdlat nějaké ty nesmysly. Zkrátka a dobře ta doba se mění. A díky tomu tady máme několik obrovských monopolních cizokrajných společností, které výrazným způsobem ovlivňují naši společnost, výsledky voleb a dalších věcí.

Současný svět a nová levice má tendenci svobodu slova ničit. Oni nepřísahají na free speech jako my staří demokraté - volný projev. Oni rozlišují hate speech a fair speech, taková ta zlá vyjádření a taková ta správná, ta moderní, ta pokroková. To je samozřejmě devastující pro společnost, ve které žijeme. Jako houby po dešti se množí organizace, které údajně bojují s dezinformacemi a fact-checkingem, nebo dělají fact-checking, ověřovaní pravdy. Nebudeme si zastírat, samozřejmě že je velký rozdíl, jestli takovýto institut fact-checkingu povede poslanec Volný, nebo tady poslanec Navrkal, že? Ty výsledky se budou dost lišit.

Žijeme v době, kdy padají výrazně vyšší tresty za verbální trestné činy než za násilné. Měli jsme tady před pár týdny situaci, že jakýsi mladík, já ani nevím, jestli schvaloval, ale každopádně tedy neodsuzoval vraždění v mešitě na Novém Zélandu, a byl potrestán šesti lety nepodmíněně - na Facebooku. Kdežto lidé, kteří řekněme zkopou dědečka před samoobsluhou kvůli penězům, dostanou často čtyři roky. Měli jsme případy znásilnění a podobně s nižšími tresty. Poslanec Benda tady ráno hovořil o fotbale. Klasická situace - někomu málem ukopnout hlavu, kopat do ležícího, napůl zraněného hráče je daleko méně trestáno než údajně nějaká fotbalová nadávka, která padla v zápalu boje.

A ani těm lžím nedokážeme moc čelit. Ony ty velké lži jsou tažené těmi největšími médii. To není zamlada, ale pamatuji si, jak na nás chrlili, že tajné služby - v tomto případě USA - mají jasno, že v Iráku jsou zbraně hromadného ničení připravené k použití. Vznikla kvůli tomu válka. Vznikly kvůli tomu statisíce mrtvých. Rozvrat Blízkého východu i části západních hodnot na této planetě. No a co se ukázalo? Žádné takovéto zbraně tam nebyly.

V České republice jsme měli taky různé zprávy, BIS, že výuka dějepisu je proruská a podobné nesmysly, které se pak ukázalo, že tam někdo napsal díky politickému zadání, ale s realitou jaksi neměly co činit. Čili tím chci říci, že to, o co musíme usilovat, je, abychom za každou cenu hájili volnou soutěž idejí, myšlenek, slov a hodnot. Na tom je naše demokracie založená.

Teď na podzim, já už se účastnit nebudu, ale budou volby a budou soutěžit jednotlivé tábory, kdo má lepší program, a volat lidi, ať je podpoří. Rozhodně bychom nechtěli, abychom měli stranu jenom jednu z nějakého odůvodnění, že nějaká jiná strana je taková nebo maková, nebo hájí něco špatného nebo onakého, protože základ demokracie je, ať si to lidi přeberou a rozhodnou se podle svého. Úplně stejně je to s vyjádřeními ve veřejném prostoru. Já nechci, a proto je taky podán tento zákon, aby tady byly jakési komise, které budou rozhodovat, který výrok je hodnotný, který není. Ve veřejném prostoru mají právo být slova a myšlenky chytré i hloupé, inspirující i provokativní, takové i makové. Když je nějaká nepravdivá, jistě se najde dostatek lidí, kteří budou poukazovat, že ten a ten politik nehovoří pravdu.

Poslední argument. Řada vlád světa, a teď nemyslím tu indickou, kterou jsem uvedl na začátku, těch diktátorských, samozřejmě dotlačila ty velké světové provozovatele těchto sítí k tomu, že v některých zemích jsou cenzurní pravidla přísnější, než je celosvětový průměr. A já chci jenom jednu jedinou věc, aby to v České republice bylo naopak. Toto nejsou naše hodnoty. Jestli to mají ve Vietnamu tak, že chtějí honit chudáky, kteří si myslí, že na sociální síti si řeknou něco svobodného, já toto nechci a chci, aby Česká republika šla přesně opačnou cestou. Tento zákon spolupodepsalo asi třicet poslanců ze všech politických stran s výjimkou Pirátů, a pak tedy ještě pan poslanec Vácha z topky ten souhlas stáhl, a nějakým způsobem se snaží tuto situaci řešit. Chtěl bych vás poprosit, abyste zákon pustili do druhého čtení. Já nikterak netvrdím, že ta přesná dikce toho, co je přestupek a co už by bylo ještě horší a tak dále, nemůže doznat jakékoliv změny. Já chci pouze hájit to, že jsme tady od toho, abychom hájili svobodu slova, abychom hájili demokracii, abychom hájili práva všech lidí na to, na čem naše země zbohatla a co jsou naše tradice, a nenechat si ty útoky nové levice neustále přerůstat přes hlavu, protože pak se budete moc divit, jak to skončí.

Tady si ráno stěžoval pan poslanec Výborný. No logicky, protože ve věci homosexuálních adopcí a podobně zastává konzervativní stanovisko, tak už je na hraně toho, aby neměl přístup na sociální sítě, byl tam ostrakizován, nahlašován, začal si dělat autocenzuru, co už může říct, nemůže říct, a druhá strana smí říct naprosto všechno. Tentokrát se to týkalo pana poslance řekněme za stranu lidovou, ale my jsme to zažívali dnes a denně. No a brzo se to může týkat vás u nějaké věci. Česká televize, volba do rady, tohleto, tamhleto, tak budete na tapetě vy a ti noví soudruzi vás budou nahánět a budou se vám snažit zavřít ústa. Vždyť prezident USA, byla mu zavřena ústa na těchto sociálních sítích, aby nesměl promluvit. Bez ohledu na to, jestli jsme fandili panu Bidenovi, nebo panu Trumpovi.

Takže stručně a jasně, je to zákon, který se snaží chránit svobodu slova, snaží se zabránit cenzurním zásahům. Podepsaly ho tři desítky poslanců ze všech politických stran a já jim za to děkuji. A velice vás prosím, abychom ho pustili do druhého čtení, kde se nikterak nebráním tomu, že jistě budou návrhy, co tam ještě zpřesnit, zmírnit, udělat tak, onak, ale nějakým způsobem se snažit tuto stranu barikády hájit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a jako první se přihlásil s přednostním právem pan místopředseda Okamura.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, navrhovaná novela, jejíž je za SPD spolupředkladatelem také náš místopředseda Radim Fiala, se snaží řešit skutečně principiální problém dnešní doby a tím je rostoucí cenzura internetu. Já tento návrh vnímám jako první krok, přestože nepřináší ani ideální, ani konečné řešení problému.

Svobodu slova a veřejného projevu by měla primárně řešit Ústava. Cenzuru, ale také dezinformace, propagandy a ovlivňování veřejnosti by měl řešit nový ucelený mediální zákon, který by nastavil stejná základní pravidla pro všechna média. Vláda dala k návrhu zákona negativní stanovisko. Podle názoru vlády by navrhované řešení prý vedlo k podstatnému snížení právní jistoty u provozovatelů, správců i uživatelů sociálních sítí. Cestu regulace veřejných sociálních sítí prostředky trestního práva vláda proto považuje za nežádoucí. Tento názor vlády je ale ve skutečnosti hodně v rozporu jak s praxí, tak s Ústavou.

V prvé řadě Listina základních práva a svobod zcela jasně říká v článku 17:

1. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

2. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

3. Cenzura je nepřípustná.

4. Svobodu projevu a právo vyhledat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Ani největší právní ignorant tady nenajde jakékoliv právo soukromého subjektu zasahovat do práva svobody projevu. To jde skutečně jen zákonem a na základě zákona. V každé společnosti se porušení zákona trestá. Porušení ústavního zákona se musí trestat tím spíše. Ostatně jak jinak může stát zajistit jeho vymáhání než tím, že stanoví sankce za jeho porušení? Vím sám nejlépe, co je být obětí urážek a dezinformací, a to prostřednictvím některých celostátních mainstreamových médií za vydatné podpory politiků, a dokonce i části justice. Ano, svoboda slova není bezbřehá, tak jako jiné právo nesmí být zneužito k poškozování práv a svobod druhých. A jde jistě o míru. Pokud vám vynadá občan na internetu nebo na ulici, je to víceméně legitimní projev jeho osobního názoru. Pokud novinář ke svému výlevu nenávisti, k dehonestaci, k pomluvám a dezinformacím zneužije svou profesi a médium, v němž má monopol, na své příspěvky, tak je to skutečně trestuhodné. Tím spíše, je-li takto zneužito veřejnoprávní médium.

Podle vlády by se mohlo stát, že předložený návrh by sice zajistil široký prostor k veřejné diskusi, v praxi by však tento prostor byl zaplaven a zaplevelen urážlivými, spamujícími, dezinformačními nebo vulgárními příspěvky, čímž by společenská diskuse byla prakticky znemožněna. Jak jsem už uvedl, veřejný prostor už Česká televize a některá další média zaplavily dezinformacemi a často i cílenými denohestacemi, a jestliže nejsou primitivně vulgární, o to jsou pro veřejnou diskusi sofistikovanější a nebezpečnější. Zatímco orgány pověřené kontrolou dodržování zákona o televizích nijak netrestají Českou televizi za dezinformace, urážky a manipulace, které zaznívají se skutečně masivním dosahem, pak naopak justice stále častěji a tvrději stíhá jednotlivce za osobní názory vyjádřené jak v soukromí, u stolu v hospodě, nebo v nějaké internetové diskusi. Spolu s justicí pak náznak jiného názoru zcela svévolně potlačují někteří správci těchto internetových diskusí. A nejde vůbec o nějaké vulgarity, ale třeba jen o jiný než oficiálně tlačený názor na covid či jiný problém.

Jako protiargument neobstojí ani ochrana před spamem. To opravdu se svobodou projevu nijak nesouvisí. Nevyžádaný komerční mail narušuje právo na soukromí a já sám bych měl mít právo smluvně nastavit pravidla pro jejich přijímání nebo nepřijímání. Tím, že vymažu mail, který nechci číst, nijak neporušuji právo kohokoliv napsat nějakou nabídku. Naopak zákon by měl možná regulovat možnosti posílat komerční nevyžádané nabídky na soukromé adresy.

Vážené dámy a pánové, svoboda projevit veřejně svůj názor je klíčovou podmínkou i zásadním atributem demokracie. Jak víte, nehraji s vámi tu vaši hru na demokracii, jelikož v podstatě jediné hnutí SPD se tady ve Sněmovně snaží konzistentně prosadit zákon o referendu. My v SPD nikdy nepřestaneme o demokracii usilovat a nepřestaneme ani apelovat na ty z vás, kteří se cítíte být demokraty, jen zjevně netušíte, co to demokracie je. Ano, je to přímá volba a odvolatelnost politiků, je to právo občanů rozhodovat ve své zemi o zákonech, o mezinárodních smlouvách, např. o našem členství v EU a NATO. Je to i právo každého občana říci svobodně, beztrestně svůj názor. Do demokracie také rozhodně nepatří ani cenzura, ani slovy klasika jakákoli "ministerstva pravdy", o která se nám tu pan Hamáček z ČSSD a spol. pokouší, a to proto, že jakmile začínáme dělit svobodu slova, v momentě, kdy někdo seshora začne svévolně určovat, co je pravda a co ne, co je hloupé a co ne, pak nejen že skončila dosavadní hra na demokracii, ale začíná zcela nesporná totalita.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Holík, připraví se pan poslanec Španěl.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já patřím k nejstarším v této Sněmovně, a tedy pamatuji velice dobře minulý režim. Pamatuji, kdy ne všechny zákony občanů se dostaly na veřejnost. Jistě se shodneme, že šlo o potlačení základních lidských práv. Pak přišel listopad 89. Lidé na Václavském náměstí i na Letné zvonili klíči a křičeli: nejsme jako oni! Od té doby uplynulo třicet let. Vzrostla role masmédií, do televizních vysílání jsou zváni politici a významní odborníci. Ano, jsou zváni, ale jen někteří. Ti s názorem odlišným od generální linie mají možnost sdělit své názory jen omezeně, a to jsou ještě mnohdy moderátory během rozhovoru přerušováni a umravňováni. S touto praxí mají zkušenosti hlavně poslanci SPD. Během třiceti let došlo k rozvoji sociálních sítí, tedy prostředku zdánlivé svobody projevu. Ale i zde se projevil virus cenzury. Běžně se stává, že názory odporující generální linii jsou omezovány a autorům je na několik dnů, ale taky někdy i na měsíc zabráněn přístup.

Dámy a pánové, v tom listopadu 89 davy lidí křičely: nejsme jako oni! Prosím vás, zamyslete se. Zamyslete se a odpovězte jenom sami sobě. Odpovězte si na otázku: jsme jako oni, nebo nejsme? Z tohoto důvodu naše hnutí SPD podpoří poslanecký návrh, který zabrání cenzuře internetu. Jsme dlouhodobě zastánci svobodného projevu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Španěl, připraví se pan poslanec Kobza.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já než začnu se svou řečí, tak vám ukážu, co na mě tento týden vyskakuje z Facebooku. Pro ty, co z dálky nevidí: tento příspěvek porušuje naše zásady komunity (ukazuje na papíru A4). Už to na mě vyskakuje týden. Potom je tam ještě podrobnější tabulka: dočasně vám byla zablokována možnost přidávání příspěvků. Je tady napsáno, že na 24 hodin, ale vypadá to, že dočasně - to bude podobný jak s těma spojeneckýma armádama po osmašedesátým.

Tak. A teď tedy k tomu - doufám, že se mně nebudou mlžit brýle.

Dámy a pánové, základním principem skutečné demokracie je svobodné vyjadřování názorů občanů, a to ať v ústní, nebo písemné formě. Chápu a souhlasím, že tato svoboda nemůže být bezbřehá. To, kdy ve svém projevu překračujete určité meze, je jasně definováno zákonem. Je zcela nezpochybnitelné, že většina vyspělých demokratických zemí - a Česká republika již k takovým, doufám, patří - si nepřeje, aby se na jejich území daly šířit vulgarity, hanobení rasy, národa či pornografie tam, kde by k ní měly přístup třeba i děti atd. Není třeba vše vyjmenovat, je to skutečně definováno zákonem.

Nyní se volně přesunu k jádru pudla, jímž jsou internetové sociální sítě, různé blogy a další veřejná internetová média. Jejich majitelé, jimž stát umožnil provozovat na svém území tyto sítě, nebo chcete-li byznys, si začínají vytvářet vlastní pravidla, a to podle toho, za kterou světovou stranu či názor majitel či správce této sítě právě kope. Mažou a blokují nepohodlné názory jako na běžícím pásu. Je to cenzura, se kterou si nezadají ani nejvyspělejší totalitní režimy. Možná si říkáte, že přeháním. I já jsem si dříve myslel, že např. Facebook blokuje jen ty, co se nechali strhnout k nějakým hloupým vyjádřením v rozporu s našimi zákony, ale není tomu tak. Já sám jsem shodou okolností chtěl před čtyřmi dny nahlédnout na svůj v podstatě klidný a bezelstný profil. K mému zděšení mi vyskočilo okno s říkáním, že jsem porušil pravidla komunity, a byl jsem na 24 hodin zablokován. To říkání se mi objevuje denně už čtvrtý den a já jsem si jist, že jsem nic protizákonného nezveřejnil. Kdyby mi něco podobného řekl někdo před týdnem, tak bych mu prostě nevěřil. Někdo možná řekne: sociální síť, to je toho. Jenže pro mě je to zásadní kontakt s občanem, a to právě v době, kdy veřejnoprávní média neplní svou roli tak, jak by měla. Ano, podal bych trestní oznámení nikoli na neznámého pachatele, ale na pachatele zcela známého a konkrétního, jenže to, co mi provedl Facebook, není dnes trestným činem.

Podpořím všemi deseti tuto novelu a se mnou i moji kolegové z SPD. Překročení zákonů musí být trestné, ať se to majitelům sociálních sítí líbí, nebo ne. Prosím o vaši podporu této novely. Zítra to můžete být třeba zrovna vy, kdo nebudete moci vyjádřit svobodně svůj názor. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Kobzu a připraví se pan poslanec Martínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já navážu na své předřečníky připomínkou, že v loňském roce Evropská komise na návrh Věry Jourové představila tzv. Evropský akční plán pro demokracii, což je nádherný eurospeakový výraz, který by se do češtiny dal přeložit jako cenzura. Není to nic jiného než komplexní plán na omezení svobody projevu a na trestání za politické názory, nekonformní politické názory, po celé Unii. A vše je maskováno údajným bojem proti dezinformacím, šíření fake news a hoaxů.

V plánu se mj. uvádí: Stanoví proto opatření na podporu svobodných a spravedlivých voleb, posílení svobody sdělovacích prostředků a boj proti dezinformacím. Konkrétně i Komise navrhne právní opatření týkající se politické reklamy, která se zaměří na sponzory placeného obsahu, a výrobní a distribuční kanály včetně on-line platforem inzerentů a subjektů poskytujících politické poradenství, přičemž vyjasní jejich příslušné povinnosti. - Což v podstatě znamená, že nám budou říkat a ovlivňovat volby, tak jak si je chceme dělat, že si je máme dělat jinak, navrhnou opatření, kterými nějakým způsobem usměrní, omezí politické reklamy. A potom se můžeme jenom ptát, koho se to bude týkat. To znamená také, že všechny informace, které zpochybňují EU a její tzv. eurohodnoty, budou provozovatelé sociálních sítí povinni odstraňovat.

Není to vůbec příjemné čtení. Jde o soubor nástrojů, kterými se Evropská komise snaží do budoucna v prostoru členských států upevnit a pojistit podporu stále tvrdší a těsnější evropské integraci a všemožně potírat veškeré názory, které jsou k tomuto směřování oponentní nebo kritické. Zaklíná se přitom pojmy jako právní stát, vláda práva, evropské hodnoty či liberální demokracie.

Evropská komise chce v členských státech napříště aktivně zasahovat zejména do těchto oblastí: podpora spravedlivých a svobodných voleb a silné občanské participace, podpora svobodných a nezávislých médií a opatření proti dezinformacím. Jak jsem řekl, když to přeložíme do normálního jazyka, jde o zesílení nepokrytých zásahů orgánů EU do procesu svobodných voleb a svobody informací v členských státech. Pod pláštěm známých frází se tedy skrývá špatně převlečená cenzura a snaha o manipulaci voleb. To vše zaštítěno stovkami stran připravovaných akčních plánů, iniciativ a pracovních dokumentů. Připravují se zásahy do provozu sociálních médií a sociálních sítí, do oblasti politické reklamy. Komise se chystá v roce 2021 předložit legislativní návrh týkající se transparentnosti sponzorovaného politického obsahu. Jinými slovy půjde jednoznačně o omezení politické soutěže, o podporu jednoho směru politických názorů a ideologií a o potlačení názorů odlišných, současnému unijnímu mainstreamu nepohodlných. Komise přiznává, že cílem tohoto jejího snažení je především ovlivnění voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 tak, aby dopadly tím správným proevropským výsledkem. V těchto aktivitách se chce zaměřit na sponzory placeného obsahu, výrobní a distribuční kanály včetně on-line platforem, inzerentů a subjektů poskytujících politické poradenství. Takže se máme na co těšit.

Ale když přejdeme k nám do České republiky, tak tady najednou zjistíme, že existují termíny jako předsudečná nenávist, hate speech, boj s dezinformacemi a samozřejmě mazání na sociálních sítích, o kterém se zmiňoval kolega Španěl. Mně to hodně připomíná známý starý film Lid versus Larry Flynt, kde u soudu Larry Flynt vysvětluje, že když mu soud zakáže činnost jako nejhoršímu z nejhorších pisálků a novinářů, tak to neznamená, že se všechno zlepší. To znamená jenom to, že ten, který je těsně nad ním ve stupnici nejhorších novinářů, se stane tím nejhorším a že ten další tlak bude zaměřen na něj. A až zlikvidují jeho, tak to bude další a další a další. Bude to prostě takové nekonečné přesouvání toho, kdo je nejhorší, a vlastně to nikam nepovede než zase k cenzuře, ke ztrátě svobody slova, ke ztrátě základního demokratického práva. Ono totiž jde o to, kdo bude posuzovat, co je správné a co je zlé. Co je vhodné, co je nevhodné, jaká budou kritéria.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že tato kritéria jsou značně gumová. Že se přesouvají, jak bylo řečeno u předchozího tisku, kdy vlastně stále to, co bude přijatelné teď, nebude přijatelné za dva roky. Co bude přijatelné za dva roky, nebude přijatelné za pět let. Takže hranice toho, co je vhodné a co není vhodné, se bude přesouvat podle názoru toho dotyčného aktivisty nebo majitele sociálních sítí nebo softwarového inženýra, který vyrábí kontrolní softwary, které chytají klíčová slova a obsah automaticky mažou. Jsme jenom kousek od momentu, kdy cenzura začne přerůstat do politických procesů. Víme, že Marine Le Penová byla odsouzena za sdílení veřejně dostupné fotografie. U nás doma byl odsouzen Walter Kraft za svůj názor. Trestní stíhání Karly Maříkové je stále otevřené.

Takže dámy a pánové, jestli to půjde takhle dál, tak se přiblížíme kulturní revoluci, tak jak ji měli v Číně, kdy jakýkoliv názor, který byl jenom špetkou odlišný od toho mainstreamu, byl tvrdě trestán vězením nebo přinejmenším odsunem do pracovních táborů. Nesmíme to dovolit. My jsme tady od toho, abychom hlídali demokracii, jsme tady od toho, abychom hlídali svobodu slova, protože to je základní věc, kterou tady máme. To byl důvod, proč jsem před dvěma lety organizoval seminář právě na téma Svoboda slova a právo občana na pravdu. Zvláštní bylo, že ten seminář, i když byl obsazený tak, že tam nebylo jediné volné místo, tak žádný z přítomných novinářů si nedovolil obsah zpochybnit. Ani svobodu slova, ani to, že občan má mít právo na pravdu, kterou má dostat z médií, nikoliv obsah, který bude pečlivě filtrován a pečlivě selektován na to, co občan smí vědět, a to, co by neměl. Na to, co je vhodné, na to, co není vhodné. A na to, co by nedej bože mohlo narušit jeho pozitivní vnímání Evropské unie.

Jsem toho názoru, že cenzura na sociálních sítích by měla být trestána tím, že provozovateli bude zakázáno provozovat byznys na území České republiky. Jde totiž o to, že tu cenzuru provozuje samozvaný orgán bez ohledu na to, co je podle našich zákonů přípustné nebo nepřípustné. A jde o to, že pakliže pustíme tyto samozvané cenzory, pustíme je ze řetězu, dovolíme, aby ovlivňovali naše veřejné mínění, tak jak dlouho bude trvat, než začnou vyvolávat strach, že někdo, kdo má odlišný názor, bude ostrakizován, bude vyvržen ze společnosti, až po možnost, že třeba přijde o zaměstnání? Přesně tak, jak to vidíme v některých místech např. v Německu, když si někdo dovolí zmínit se hanlivě o migraci nebo o Evropské unii.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona, kterým se zabýváme, je velmi, velmi důležitý. Jde až ke kořenům naší demokracie. A já vás prosím, abychom ho podpořili, protože bez něj můžou nastat nevratné změny a ty by byly tragické pro život v naší zemi. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím pana poslance Martínka, připraví se pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, máme zde zákon, kdy Václav Klaus mladší, který na svém profilu banuje lidi a maže obsah, chce za moderaci sociálních sítí posílat lidi do vězení až na tři roky. Zákon je přitom napsán tak vágně, že by se vztahoval nejen na samotného banujícího Klause, ale i na jiné správce profilu. Klaus označující se za pravicového politika, chce nedomyšleně zakázat soukromým společnostem moderovat on-line obsah na jejich platformách. Návrh se má týkat elektronické sociální či jiné platformy používané více než sto tisíci uživateli. To by kromě sociálních sítí Facebook, Twitter, Instagram, YouTube splňovaly i některé české zpravodajské weby s diskusemi či jiné platformy, jako jsou Mimibazar či filmové databáze apod. U nadnárodních společností by byl zákon těžko vymahatelný, zatímco čeští podnikatelé by měli problém zákon splnit. Platformy by nesměly ani odstraňovat robotický spam, který by mohl platformu pro uživatele činit nepoužitelnou. Není tak jasné, jak nakládat s obsahem vytvořeným v Česku pro jinou zemi, kde jsou naopak jiná práva, jiná pravidla v rámci dané platformy. Obdobně by mohl nastat problém při zobrazování odlišného obsahu mladistvým.

Nepřesnost a nelogičnost navrhované právní úpravy, která znemožňuje jejím adresátům předem rozlišit, zda jednají v souladu s právem, anebo protiprávně, by v praxi nutně vedla k absurdním situacím, v nichž by s cílem dostát povinnostem uloženým jedním zákonem porušovali povinnost nebo zákazy stanovené zákonem jiným. Trest až tři roky vězení nebo pokuta až 50 milionů korun jsou na úrovni hrubé nedbalosti při provozu jaderné elektrárny v rámci porušení atomového zákona. I s ohledem na nepřiměřené tresty by návrh pravděpodobně vedl k ukončení některých služeb pro české občany a přesunu českých společností do jiných zemí. Návrh by tak např. způsobil uzavření diskusí pod články, což by zhoršilo možnost publikovat názory českým občanům a snížilo výběr daní.

Návrh na regulaci oligopolních platforem ohledně omezení možností moderace je možné řešit na úrovni Evropské unie, kde mají hlavní sociální sítě i sídlo. Právě o to se snaží připravovaný evropský Akt o digitálních službách, který má přinést uživatelům lepší ochranu základních práv a účinné záruky pro uživatele včetně možnosti napadnout rozhodnutí platforem ohledně moderování obsahu. Na přípravě aktu se aktivně podílí i pirátský europoslanec Marcel Kolaja a další.

S ohledem na komplexnost zákona a legislativní proces v Evropské unii navrhuji přerušit projednávání tohoto bodu do schválení Aktu o digitálních službách a jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, případně prodloužit lhůtu na projednání ve výborech o 20 dní. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jeden z těch návrhů je procesní...

 

Poslanec Tomáš Martínek: ... až před uzavřením diskuse, jestli můžeme hlasovat tedy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Takže bychom hlasovali až po rozpravě?

 

Poslanec Tomáš Martínek: Klidně před uzavřením diskuse, abychom se potom mohli vrátit, až bude schválen v Evropském parlamentu, do diskuse.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Takže vnímám to, poznačím to pro toho, kdo bude řídit schůzi po mě, že na sklonku obecné rozpravy nebo na sklonku rozpravy se hlasovalo přerušení bodu.

Máme posledního přihlášeného v tuto chvíli a to je Patrik Nacher, tak já mu dávám slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Pane předsedo, kolegyně, kolegové, já trochu rozvedu i ty důvody, proč s tímto návrhem přicházíme, včetně toho, co tady řekl můj kolega Václav Klaus, že to, jak je to navržené, samozřejmě není v definitivní podobě a ve druhém čtení tam může dojít k různým změnám.

Omezení svobody - budu teď citovat z důvodové zprávy, aby bylo jasné, o čem my se tady bavíme - omezení svobody projevu jsou odůvodněna základními principy demokratické společnosti. V praxi však dochází k případům, kdy je svoboda slova zcela bezdůvodně a neoprávněně omezována nad tento ústavně aprobovaný rámec. Provozovatelé platforem totiž zavádí vnitřní pravidla vymezující limity přípustného obsahu příspěvků zveřejňovaných jednotlivými uživateli, jež často překračují zákonná omezení svobody projevu, v důsledku čehož ze strany provozovatelů či správců dochází k omezování i těch příspěvků, které nejsou nezákonné - ještě jednou: i těch příspěvků, které nejsou nezákonné - a odpovídají požadavkům platné legislativy. Takovým jednáním dochází ke svévolnému omezování svobody slova nad rámec zákona, které je v přímém rozporu s článkem 17 odstavec 4 Listiny základních práv a svobod, a to často ze strany těch soukromých subjektů, které by měly zachovat striktní neutralitu.

Tolik krátká citace, abych nezdržoval, z důvodové zprávy. Upřímně, já se tímto tématem, takových řekněme cenzurních zásahů a omezování postupné svobody slova, které se ovšem cenzurou nenazývají, zabývám nějakou dobu. Psal jsem to částečně jak v první knížce Konec finančních negramotů v Čechách, tak zejména v druhé, Šílenosti doby korektní, a to tedy v době, kdy jsem ani poslanec nebyl. To znamená, je to konzistentní pohled a názor, nikdo nemůže říct, že se tady člověk veze na nějaké vlně.

Stejně tak připomínám, že tento návrh je tady zaparkován dva roky, to znamená, že my jsme vlastně se tou tematikou zabývali dávno předtím, než to v zásadě vygradovalo před a po druhé volbě Donalda Trumpa, kdy to došlo tak daleko, že se dokonce rušily stránky a prostor pro amerického prezidenta. Já se obávám, že jestli to tímhle způsobem - a já to tady skutečně pozoruji nějakou dobu - bude pokračovat, tak skutečně bude docházet k omezování těch názorů, které nejsou v souladu s tím mainstreamem, s tím jedním názorem.

Bavíme se tady o termínech jako fake news, hate speech, cancel culture, Me Too a podobně. A ta základní věc, která mě v tomhle trápí, je, že ti, kteří horují za to mazání, nejsou schopni odlišit jiný názor od lži či projevování nenávisti. Ještě jednou: jiný názor od lži či projevení nenávisti. Protože na tu lež a projevení nenávisti pamatují už naše zákony. My prostě nemůžeme jen tak schvalovat terorismus, šířit dětskou pornografii nebo možná jakoukoliv pornografii, vybízet k násilí a tak dále, fašismus, nacismus, popírání holocaustu, to všechno přece je řešeno.

A já si vzpomínám, kdy vlastně ten tlak na sociální sítě, kdy se tady poprvé objevil, a bylo to po první volbě Donalda Trumpa. Protože tenkrát většina médií byla proti němu, a i přesto on vyhrál americké volby, protože komunikoval se svými voliči, občany, přes sociální sítě. A vy víte, že se tam bavíme o desítkách milionů uživatelů a sledovatelů. Od toho momentu já pozoruji to, že se to začíná sešněrovávat.

Mě překvapuje tak ostrý nesouhlas, který tady řekl kolega Martínek, protože jsem očekával, že to jsou právě tedy Piráti, kteří považují internet za to moře, za ten oceán nekonečný a kteří v jiných oblastech jsou pro určité regulační zásahy. V tomto momentě říkají: nechme to na těch velkých sociálních sítích, jsou to přece soukromé firmy.

Já jsem za tu dobu, co to už tady dva roky leží, zaznamenal tři nejčastější podněty proti tomu a dovolte mi, abych vám k tomu řekl základní argumenty.

První - mimochodem, jeden z nich tady řekl kolega Martínek. Ti spoluautoři, Václav Klaus, Nacher a podobně, nebudu je číst, jsou relativně často v médiích a stěžují si na blokování. Ono to spolu přece jakoby vůbec nesouvisí. Kdyby to takhle bylo a nebyli jsme v těch médiích, tak by zase byl argument, že jsme potrefená husa, že se nás to dotýká, že řešíme svoje splíny. Neřešíme. Řešíme to, že nám vadí principiálně, že se maže něco, co neporušuje zákon, a přitom je to názor a maže se to.

Druhý, že platí pravidla nějakých sociálních sítí, se kterými jsme souhlasili, když jsme tam vstoupili. Pokud se nám to nelíbí, ať jdeme někam jinam, což je jako základní argument. No, ale to platí v tomhle případě, v tom... tak přestaňme dávat pravidla a regulovat i jiné činnosti. Já vždycky dávám příklad jako hospody. Tak hospoda je tady soukromá, taky tam nemusíte chodit. A taky ten hospodský musí dodržovat spoustu pravidel včetně toho, že se mu zakázalo kouření. A je to jeho soukromý prostor, vy tam nemusíte chodit. A stejně on to musí dodržovat. Stejně tak sociální sítě budou muset dodržovat některá pravidla i přesto, že jsou prostě soukromá.

Zároveň připomínám, že jednotlivé vlády, včetně třeba i Evropské unie, často tlačí na sociální sítě, aby mazaly víc a intenzivněji. To znamená, platí-li pravidlo, to první, ten argument: jestli se vám to nelíbí, tak tam nechoďte, ale nechtějte po nich, mají svoje vlastní vnitřní pravidla, tak pak by to ale tedy v tom případě mělo platit i v tom, abychom po nich nechtěli, aby mazali víc, pokud jsme konzistentní v tom. Pokud nechceme, abychom vůbec do toho zasahovali, tak nemůžeme chtít, aby nemazali to, co chceme my, co jsme tady, ale pak nemůžete chtít ani vy, aby mazali - ti, co to podporujete - aby mazali a blokovali a bojovali proti hate speech a fake news, aby to dělali ještě intenzivněji, protože obojí platit opravdu nemůže.

Třetí, a to tady řekl kolega Martínek, někteří předkladatelé sami banují na svých profilech, ale jim to blokování vadí. To jsem také zaregistroval. Já to beru jako sebereflexi. No, on je to prostě podstatný rozdíl. On je podstatný rozdíl, že každý z nás tam máme nějaký prostor. Nevím, kolik je u nás - pět milionů uživatelů Facebooku, je tam pět milionů prostoru, který máme my. A já nemusím chodit ke kolegovi Martínkovi na jeho profil, on nemusí chodit ke mně a já si tam definuji sám ta pravidla. A samozřejmě že když tam někdo je vulgární, my jsme se o tom bavili předtím, a byla to tady výzva všech nebo většiny poslanců, aby v tom předchozím tématu tzv. manželství pro všechny, abychom kultivovaně diskutovali, aby tam nebyly ty urážky a vulgarity, a když tam jsou, tak v tom svém prostoru to vymažu. To je pravda. Když se to opakuje, tak toho člověka zabanuji. Ale to je úplně něco jiného, než když to dělá třetí osoba, někdo jiný vám omezuje ten váš profil, banuje. Je to stejné, a zase jsme u toho, jako s tím kouřením. Doma kouřit můžete a v té hospodě ne. Doma jste doma, byť třeba to prostředí v té hospodě je lépe přizpůsobené na to kouření z hlediska klimatizace, oddělených místností atd. atd. Prostě ten váš profil a ten váš prostor je úplně něco jiného, když do toho zasáhne někdo zvenčí.

To jsou tři základní body, které jsem já zaregistroval za tu celou dobu, když jsme to tady otevřeli.

Pokud jde o ty tresty, a tady připomenu, že člověk má být konzistentní, tak jdu vstříc kolegům z Pirátské strany. Václav Klaus tady mluvil o tom verbálním schvalování a šesti letech. Připomenu samopěstování konopí a šest let také takový trest. To jsou věci, které mi vadí principiálně v tomhle případě, v tom verbálním schvalování, i v tom samopěstování konopí. A víte, že s vaším kolegou Vymazalem to nějakým způsobem řešíme pozměňovacím návrhem, protože naproti tomu je násilný trestný čin, kde ten pachatel dostane dva roky. Takže já se v tomhle snažím být konzistentní.

Stručně poslední - stanovisko vlády. Stanovisko vlády bylo negativní. Některé věci vysvětlím. Cituji: "V důsledku toho by se mohlo stát, že předložený návrh by sice zajistil široký prostor k veřejné diskuzi, v praxi by však byl tento prostor zaplaven a zaplevelen urážlivými, spamujícími, dezinformačními nebo vulgárními příspěvky, čímž by společenská diskuze byla prakticky znemožněna." Jak říkám, už dneska podle zákona je možné mazat prokazatelné lži a vulgarismy, ale jak jsme byli svědky třeba před tou dnešní dopolední diskuzí, když se podíváte na sociální sítě, třeba na Twitter, tak tam ty vulgarismy vůči některým, kteří mají jiný názor, vesele jsou. Takže kdybych měl být hnidopich, tak se v tomhle nic nezmění. Ty vulgarity tam jsou teď a budou tam potom. A já bych spíš mazal ty vulgarity a ne ty názory. A jak říkám, podstata je odlišit názor od lži a projevení nenávisti.

Mně samotnému se stalo, že když jsem před rokem koupil roušky, tak někdo na Facebooku napsal, že jsem je vzal z nějakých centrálních skladů. Já jsem ho upozornil na to, že to není pravda, a dokonce jsem se poprvé v životě obrátil i na státní zastupitelství, které to odložilo, protože politik by měl být schopen unést i prokazatelnou lež. Na tom Facebooku ta zpráva byla celou dobu. Takže já jsem to koupil, někdo napsal, že jsem to někde vzal, uzmul, ukradl, je to tam celou dobu a nikomu to nevadí. Když budu mít jiný názor na nějaká společenská témata, tak se to vymaže. To je ten kontrast. To přece každý nějakým způsobem musí navnímat.

Předkladatelé bohužel nerozlišují, zda obsahem příspěvku je informace, nebo názor. Rozlišování názoru nebo komentářů a zpravodajských informací je přitom podstatným rysem i u regulace rozhlasového a televizního vysílání, kde platí pravidlo, že názory nebo hodnoticí komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru. Tady bych řekl, že ta námitka argumentuje regulací, která je uplatňována na média, a globální platformy se brání tomu, aby byly považovány za média. Takže buď budou média, a když jsou to média, tak já se můžu obrátit na šéfredaktora, můžu žádat opravu, omluvu atd. atd. Tady často se není na koho obrátit.

Striktní regulace v zásadě brání tomu, aby mohly být provozovány pouze tematicky zaměřené platformy, u nichž provozovatel nemá zájem na tom, aby se na nich vyskytla diskuze netýkající se odborného tématu, například proto, že to ostatní uživatele obtěžuje. Ano, to já beru, to je relevantní jaksi pochybnost, nicméně to je to, o čem jsme se tady bavili. To se dá velmi lehce změnit v rámci druhého čtení. My tam máme tu hranici 100 tisíc uživatelů. Když se to posune na úroveň 300-500 tisíc, tak se to skutečně bude týkat těch globálních platforem, nikoliv platforem, které řeší nějaké odborné téma typu, jak mi někdo dával příklad, že rybáři si mezi sebou budou něco psát a že tam někdo bude spamovat nějaké názory, které s tím vůbec nesouvisí. Tady samozřejmě nemá smysl se vlamovat do zavřených dveří.

Jinými slovy, já jsem se vás snažil nějakou formou provést i tím, jak se k tomu postavila vláda, co nás k tomu vedlo, co mě k tomu vedlo, že ten postoj je konzistentní, že samozřejmě za mě se to bude, pokud my nedáme najevo už jenom tím, že se o tom vůbec bavíme a že to pustíme dál, že se o tom budeme bavit, tak dáváme najevo, že nás to trápí, že to vidíme, tak se aspoň některé ty tlaky zastaví. Určitě z toho nevyplývá, že předkladatelé jsou ti, kteří by chtěli, aby se ve veřejném prostoru šířily lži nebo nějaká nenávist. Taková zkratka prostě nemůže být, nemůže existovat, protože takhle to není. Je to jenom o tom, aby se nemazaly odlišné názory. Není to o tom, aby se nemazaly lži, nenávisti, agrese, vulgarity. To naopak, s tím nikdo nemá problém. Bohužel je to tak, že na těch sociálních sítích právě tyhle věci zůstávají.

Dámy a pánové, děkuji za podporu. Přeji vám pěkný zbytek dne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Pan kolega Nacher skončil a máme před sebou přihlášku kolegy Skopečka, ale před ním dvě faktické poznámky - pana poslance Martínka a místopředsedy Pikala. Takže nejdříve faktická poznámka - Tomáš Martínek. Máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já tady pár drobností k těm manipulacím pana Nachera. Jako u věcí ohledně toho, jestli si banujete na svém profilu - mně to přijde jenom jako pokrytectví. Prostě u sebe si to dělám a cizímu to zakážu, i když to je ta společnost prostě. Já jsem nikdy nikoho nezabanoval. Kdybych ten zákon předkládal já, tak bych to možná považoval za férové. Od těch předkladatelů, kteří se sami takové podle nich cenzury, podle mě tedy moderace, dopouštějí, mi to přijde tedy trošku zvláštní.

Pak pravicoví politici tady prosazují prostě regulací soukromých společností, což mě trošku překvapuje u těch, co se tak označují. Tohle jenom konstatuji. Já sám s tím souhlasím. Já sám právě navrhuji, abychom to řešili na úrovni EU, a proto myslím, že to je nejlepší vhodné řešení. Spam prostě může v tuhle chvíli přinést úplně nefunkčnost toho systému. Pokud vám tisíckrát někdo napíše X, prostě nějaký úplně nesmyslný příspěvek, tak nepůjde ten příspěvek smazat, protože by byl proti tomuto zákonu, tak jak je napsán. Vulgarity také nejsou proti zákonu, také nepůjdou smazat. A nevím, jak by se to vůbec mohlo řešit. Tam presumpce prostě obav toho provozovatele, já bych vůbec netušil, co můžu a co nemůžu smazat, protože bych se bál, že půjdu sedět kvůli tomuhle zákonu okamžitě, když něco udělám špatně. Trochu mi to připadá, že to je myšleno s dobrým úmyslem, ale doopravdy nedomyšleně.

Když se podíváme, tak třeba takový Hitler se k moci dostal také, když zneužíval liberální demokracii k šíření lží a nenávisti vůči určité skupině osob, stejně jako to dneska dělají některé nacionalistické strany, které si také zvolí nějakou určitou skupinu, zveličují její činy apod. Dostane se k moci a zavedou tvrdou cenzuru. Také na těch jeho konferencích potom i předtím banoval řekněme ty svoje odpůrce, kteří tam prohlašovali něco jiného díky jednotkám SS nebo SA. Když to tedy srovnáme s on-line prostředím dnes, pokud bychom to brali, že banování nějakým způsobem něco takového také dělá. Myslím si, že Evropská unie může nalézt mnohem lepší způsob, ne tak legislativně nedodělaný, který zaručí práva občanů (Předsedající: Pane poslanče, skončil váš čas k faktické poznámce.), aby měli svobodu slova na síti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Místopředseda Pikal, také faktická poznámka. Máte slovo, pane.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo. Nejdřív bych se chtěl distancovat od argumentu ad Hitlerum, který tady právě zazněl.

A pak bych se chtěl obrátit ke svému předřečníkovi, kde zazněla jedna věc, o které cítím, že musí zaznít. Vy jste řekl, že na sociálních sítích je nějakých pět milionů profilů českých občanů, nebo uživatelů, že to jsou naše prostory. To nejsou naše prostory. To nepatří těm uživatelům, ten prostor. To patří té společnosti. To jako není vaše. Zapomeňte na to, že to je vaše. To je prostě soukromý prostor. Tam jsou těžena naše data, která jsou potom dále využívána k marketingovým účelům. A je úplně jedno, jestli si tam ten profil zřídíte jako stránku nebo něco, jestli za to platíte. My tam jsme zboží a to je podle mě ten problém, o kterém bychom se měli bavit. Prostě totálně se nám změnil mediální prostor, totálně se veřejný prostor sloužící k diskusi stal prostorem zcela soukromým, ovládaným soukromými společnostmi. A to je jádro toho problému, který tady možná teď řešíme. A tenhle návrh mi přijde příliš zjednodušující. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A jak jsem říkal, nyní poslanec Skopeček, vystoupení. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Na úvod bych řekl, že si myslím, že určitá historická jména by v české Sněmovně zaznívat neměla. Myslím si, že to, co předřečník použil, tak myslím, že bychom tím opravdu měli šetřit jako šafránem a že to není téma, kde by muselo v české Sněmovně toto jméno zaznívat, a prosím všechny kolegy, abychom to nedělali. To jméno sem myslím nepatří.

Nicméně k tématu. Myslím si, že sociální sítě se staly prostorem, kde je vedena diskuse o velmi důležitých společenských tématech, nebo je to místo, kde je vedena i diskuse o důležitých tématech vedle těch méně důležitých. A je to i prostor, kam se přelévá do velké míry politická argumentace a politické soutěžení. A když se podíváte na to, jak v České republice, ale i v zahraničí jednotliví političtí kandidáti a politické strany vynakládají stále větší prostředky na reklamy na sociálních sítích, tak je zřejmé, že se to stává stále důležitějším prostorem pro politické soupeření. A v takové chvíli já jsem přesvědčen, že svoboda slova je základní demokratický princip, který má platit v politické diskusi. A jestli se ve stále větší míře politická diskuse odehrává na sociálních sítích, tak považuji obranu svobody slova na těchto místech za velmi důležitý princip, na kterém stojí jakákoliv demokracie. Pokud otevřeme jakýkoliv prostor pro to, svobodu slova umenšovat, znásilňovat, tak podle mého názoru otevíráme Pandořinu skříňku, která může vést k důsledkům, které ani nechci tady dovysvětlovat.

Čili dívám se na to i z pohledu liberálního ekonoma jako na věc, kde regulaci soukromých firem jsem schopen unést, protože mě baví z těch levicových míst kritika, že pravicoví poslanci chtějí regulovat soukromou společnost. Ale my regulujeme v České republice, v Evropské unii každou blbost, se kterou se podnikatelé potkávají. Jsou regulováni ve stále větším rozsahu u daleko méně podstatných věcí, než je princip svobody slova. A tam naše levice neřekne ani ň, a dokonce tyto další a další regulace, které na nejrůznější oblasti podnikání dopadají, tvoří, schvaluje dennodenně i v této Poslanecké sněmovně. A ve chvíli, kdy se tady bavíme o regulaci v tématu, na kterém stojí podle mého názoru demokracie, a sice svoboda slova, tak se ti samí tvůrci nejrůznějších regulací ozývají, že přece nebudeme regulovat soukromé společnosti. Nepřijde mi to jako úplně konzistentní argumentace a konzistentní diskuse. Čili ano, já jako pravicově orientovaný politik i já jako člověk, který v ekonomii a hospodářské politice věří a argumentuje liberalismem, tak jsem přesvědčen, že jsem schopen unést regulaci v této oblasti, protože jsem přesvědčen, že svoboda slova za to stojí.

Chtěl bych vás poprosit, abyste tomuto tématu, tomuto zákonu dali šanci, abyste ho nezamítli v prvním čtení. Ten zákon určitě není napsán dokonale, určitě se všichni shodneme, že v této podobě pravděpodobně nemůže být schválen, protože je nedokonalý. Ale myslím si, že otevřít diskusi o této věci, zvlášť v dnešní době, kdy podle mého názoru politická korektnost nabývá na síle a sžírá zdravou konkurenční a politickou diskusi, tak je to více než namístě.

Já prostě jsem schopen unést i nenávistné příspěvky třeba i vůči sobě na sociálních sítích. Jednou jsem se dal na politiku, tak to do jisté míry musím být schopen snést více než třeba běžný občan. Ale opravdu bych se velmi bál, radši snesu nějaký útok nebo nespravedlivé nařčení, než abych žil v zemi, kde jisté názory budou smazávány nebo jakkoliv omezovány. Jsem pro to, aby se na sociálních sítích objevila celá paleta názorů - chytrých, hloupých, ty, se kterými souhlasím, i ty, se kterými nesouhlasím. Nechť si z toho každý člověk vybere to své. Já totiž lidem věřím a vím, že mají svůj selský rozum a že je žádná propaganda neovlivní tak, aby si nenašli svůj vlastní názor, pokud ta konkurence názorů i na těch sítích bude dál pokračovat.

Takže já určitě nebudu hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona, ačkoliv přiznávám, že ten zákon není dokonalý a bude potřeba upravovat, ale dejme mu prosím šanci a hajme svobodu slova. Myslím, že zrovna Česká republika, která má zkušenosti s tím, co to je cenzura, co to je omezování politických názorů, politických postojů, by na toto téma měla být více citlivá než jakákoliv společnost třeba i na západ od nás, která si takovou tragickou historickou zkušeností jako my neprošla.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Skopečkovi. Mám přihlášeného poslance Bělobrádka s faktickou poznámkou. A přihlášen je Petr Pávek. Já respektuji to, že jsem upozornil, že tady není žádný člen vlády. Řekl jsem, když ministr životního prostředí řekl, že si potřebuje odskočit, fyziologická věc, tak jestli vám to nevadí, tak vám dám slovo. Jinak mi slíbil, že přiběhne, ale vzal si sebou telefon, což mě trochu znervóznilo. (Směje se.) Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Pokud je to tato záležitost, tak se to určitě dá tolerovat. Nicméně já můžu za KDU-ČSL říct, že v podstatě ten postoj je podobný, jako říkal můj předřečník. Určitě je tam spousta věcí, které je potřeba doladit v dalších čteních.

Také bych navázal na to, co tady zaznělo. I diktátorské režimy mají svoje parlamenty. Ale to, co dělá demokracii demokracií, je právě svoboda slova. A to, co se má skutečně omezovat, není, že mi někdo napíše nějakou urážku, ale to, co se musí. A tak to je vlastně i v našem ústavním pořádku, že omezena může být svoboda slova, pokud třeba vyzývá k násilí, pokud vám někdo vyhrožuje. To jsou potom důvody, které by měly omezovat svobodu slova. To znamená, není možné říci úplně všechno, pokud to sahá na některá další práva. A tady je potřeba být velmi citlivý, protože ta oblast - svoboda slova - je zcela kardinální pro demokracii a pro svobodné vyjadřování názorů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Pávek je přihlášen. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se přidal v některých bodech k tomu, co tady zaznělo od mých předřečníků. Tak nejdřív vyzdvihnu kolegu Pikala, který poukázal na to, co většině z nás nedochází, a téměř jistě to nedochází široké veřejnosti, že prostě ty platformy sociálních sítí jsou soukromým vlastnictvím nadnárodních korporací a že každý z nás, kdo si založí nebo založil profil na jakékoliv sociální síti, tak dává svým souhlasem najevo, že porozuměl tomu, že veškerý obsah, který tam bude nahrán, se stává jejich soukromým majetkem, se kterým mohou nakládat dle své libovůle. Není to - my máme pocit, že to je náš profil a že si tam dáváme své fotky a své příspěvky, jsou lidé, kteří tam dávají příspěvky svých dětí, ale oni podepsali nebo odsouhlasili to, že to je jejich soukromý majetek, tedy že to je soukromý majetek těch korporací. Čili oni se vzdali práva na všechno, co na tu síť umístili nebo co si na ní přečetli. To je ten právní základ, proti kterému samozřejmě ten návrh zákona, tak jak je tady předložen, nemá šanci uspět. To, co si myslím, že stojí za to, jaksi za to bojovat tady: tohle je jedna z posledních platforem, která není mazána, tenhleten mikrofon, u kterého teď zrovna stojím, jedna z posledních, který je přenášen skutečně tak, jak je, který není filtrován a každý si to může vyhledat.

To znamená, u této platformy si vzpomínám na tu totalitu. Já se domnívám, že to může být částečně i generační problém, že ti mladší z nás, kteří zde sedí a nepamatují na tu hrůzu, na ten útlak, na ty politické vězně, na ty gulagy, na to, jak nebezpečné bylo vyjádřit někde svůj názor, jak všude byli udavači, jak všude hrozila státní policie. To prostě je v člověku zakódováno. A věřím, že kdyby tady byli ještě starší kolegové, kteří pamatují období druhé světové války a předchozí diktatury, tak ti by vám pověděli ještě víc, než můžeme říct my, kteří jsme zažili tu totalitu komunismu.

A to není o ideologiích. To je přesně o tom, že se postupně ukrajuje z těch svobod, a k té základní patří vyjádření mého názoru. Já nemusím trvat na tom, že můj názor je správný. Možná není, možná se bude lišit od názoru druhých. Jako co člověk, to názor a je to v pořádku. A je to o té kultivované diskusi. Já si myslím, že za to téma svobody slova a svobodného projevu názoru stojí za to bojovat v této Sněmovně, byť velmi nedokonalým a špatným nástrojem, kterým je tento návrh zákona. A já si myslím, že tím, že podpoříme tento návrh zákona, byť víme, že je špatný, tak zároveň podporujeme tu debatu a práci na tom tématu zachování svobody slova a svobody projevení názoru. A o to vás chci také poprosit.

Já ten návrh zákona, přestože jsem stáhl svůj podpis pro ty právní nedostatky, které má, zůstávám příznivcem toho, aby se o tom tématu dál jednalo, aby prostě ta svoboda slova nezapadla a nezapadla názorová pluralita. Protože jak říkal můj předřečník, jsou skutečně země, které mají parlamenty, ale ty mluví jedním hlasem, protože musí. Takže parlament není zárukou svobody. Zárukou svobody je ta pestrost těch názorů a ta vytříbená a kultivovaná diskuse. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu Pávkovi. Nyní pan poslanec Španěl s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem reagovat nechtěl už na pana Pikala, prostřednictvím pana předsedajícího, nebo spíš chtěl, ale nakonec jsem to vzdal. Ale po řeči mého předřečníka mi to nedá a musím říct, že - dobře, takže my jsme třeba na Facebooku zboží a majitelem je soukromá firma. No ale přece když budete soukromá firma v České republice nebo v kterémkoliv jiném státě obchodovat se zbožím například, tak to přece ještě neznamená, že si můžete dělat, co chcete. To přece není možné. Ani zboží, které vyloženě neodpovídá třeba našim normám, tady nemůžete prodávat. Prostě tak to je. Takže jakési mantinely být musí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času a nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, neukončím rozpravu z jednoho důvodu, protože tady je procedurální návrh před ukončením rozpravy přerušit rozpravu do schválení evropského aktu, míněno tedy v této věci. Abychom to nemuseli upřesňovat, když tak kolega Martínek upřesní ten svůj návrh. Já zagonguji, abych pozval kolegy z předsálí.

Pane poslanče, můžete upřesnit svůj návrh.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Ano, do schválení evropského Digital Services Act, který je vlastně v legislativním procesu, a je to řešeno vlastně na celoevropské úrovni.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, tak je to legitimní návrh na přerušení, který není určen časem, ale událostí, takže můžeme hlasovat. Já vás všechny odhlásím, protože samozřejmě přišli další kolegové z předsálí, a zjistíme si přesný údaj, kolik je nás přítomno.

 

Budeme hlasovat o přerušení v průběhu rozpravy do schválení evropského aktu v této věci.

Rozhodneme v hlasování číslo 11, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 11: přítomno 82, pro 18, proti 49. Návrh nebyl přijat.

 

V tom případě končím rozpravu, protože nemám žádnou další přihlášku. Ptám se na závěrečná slova. Pan kolega Klaus má zájem jako zástupce navrhovatelů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já bych všem poděkoval - tedy všem úplně ne (smích v jednacím sále) - za velice kultivovanou diskuzi. Pan zpravodaj když tak shrne, co tam padlo za návrhy. Několik spolupředkladatelů, pan Skopeček, pan Nacher, se snažilo velice pečlivě argumentovat. Kolegové z SPD také jaksi zákon podporovali. Myslím, že velice věcně, byť kriticky vystoupil pan místopředseda Pikal. No a pak jsme tady měli zástupce té cenzorské strany, který tady něco blábolil o Hitlerovi, snažil se osobně urážet předkladatele, že ze svých sto tisíc příspěvků jednoho člověka zabanoval, a tak podobně. Ale ono mu to politicky myslí, protože ten evropský Akt samozřejmě míří tím směrem nám všem zavřít pusu, a on nakonec bude na koni. Čili já mu jako politicky rozumím, ale o tom i to dnešní hlasování je a zatím zaplať pánbůh ještě tady můžeme svobodně mluvit a svobodně hlasovat. Takže všem děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj, jenom prosím o shrnutí rozpravy. Máte slovo.

 

Poslanec František Navrkal: Tak já asi bych tady k tomu jenom dodal, že ty návrhy, jak teď pro ten takzvaný Digital Services Act jsou, tak fakticky podle mě takto shrnout je nelze, jak to tady řekl pan navrhovatel. To je asi, co bych tady řekl. Jinak myslím si, že jinak bych tady už asi hodnotil jinak než fakticky ta vystoupení. Takže já bych to nechal, tak jak to je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, jestli jsem správně informován. Takže můžeme pokračovat, a to projednáním toho, jak bude tento návrh přikázán. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

 

Rozhodneme v hlasování číslo 12, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro ústavně-právní výbor jako garanční. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 12, přítomno 82, pro 81 poslanec, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Ano, pan kolega Černohorský. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já bych ještě navrhl hospodářský výbor, protože my vlastně budeme regulovat velmi často soukromé společnosti, tak abychom měli tedy nějaký dopad na podnikatelské prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, rozhodneme. Ještě pan místopředseda Pikal. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tady v té diskusi hodně často zaznívají slova o základním právu na svobodu slova. Já tady vnímám nějaký střet mezi právem na svobodu slova a vlastně právem na osobní vlastnictví. Takže bych chtěl navrhnout komisi pro Ústavu, abychom tam pořešili střet těchto dvou práv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, čili komisi pro Ústavu Parlamentu České republiky. Pan kolega Martínek, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já ještě proto, že se to de facto týká mediální prezentace, protože to je vystupování on-line, svoboda slova na sociálních sítích nebo on-line (nesrozumitelné) atd., tak bych navrhl i mediální výbor, tedy volební výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Volební výbor. Pan kolega Kopřiva. Prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že tento návrh může teoreticky mít nějaký dopad na jednotný evropský trh, navrhuji ještě výbor pro evropské záležitosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ještě někdo? Nikoho dalšího nevidím. Budeme rozhodovat o těchto čtyřech návrzích.

 

Nejdříve rozhodneme o tom, jestli přikázat hospodářskému výboru.

Zahájil jsem hlasování číslo 13. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 13 přítomných 82, pro 14, proti 11. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je komise pro Ústavu Poslanecké sněmovny.

Zahájil jsem hlasování číslo 14. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 14 přítomno 82, pro 17, proti 11. Návrh nebyl přijat.

 

Další je volební výbor.

Zahájil jsem hlasování číslo 15 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 15 přítomno 82, pro 29, proti 11. Návrh nebyl přijat.

 

Výbor pro evropské záležitosti rozhodneme v hlasování číslo 16, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 16 přítomno 82, pro 14, proti 15. Návrh nebyl přijat.

 

Tedy nebylo přikázáno žádnému dalšímu výboru, ale máme tady hlasování o prodloužení lhůty o 20 dnů.

Rozhodneme v hlasování číslo 17, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 17 přítomen 81 poslanec, pro 25, proti 8. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji, že jsme tedy přikázali tento návrh výboru ústavně-právnímu jako garančnímu výboru, ale lhůta zůstala ze zákona 60 dnů.

Tím jsme vyčerpali program 100. schůze a já schůzi končím. Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji, i vám děkuji za aktivní účast a končím jednání této schůze. Sejdeme se v úterý na pokračování schůze 98.

 

(Schůze skončila v 16.34 hodin.)

Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.