(17.50 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí s interpelací paní poslankyně Jarošová, bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, já se vás chci zeptat jenom na jediné, a to, zda je pravda, že na webu Ministerstva zdravotnictví České republiky byla uvedena před pár měsíci informace o covid pasech jako jedna z dezinformací o covidu. Dovolím si citovat z tohoto webu: "Jedna z dezinformací se zaměřuje na spekulace o povinném očkování a očkovacím pasu. Plánované očkování proti COVID-19 je vydávané za povinné pro všechny občany ČR pod hrozbou tvrdých trestů, přestože Ministerstvo zdravotnictví plánuje pouze dobrovolné očkování, které bude navíc pro všechny občany zdarma. V jiné variantě tohoto narativu jsou šířeny dezinformace o takzvaném vakcinačním pasu, podle kterých budou těm, kteří se očkovat nenechají, odebírána základní lidská práva a svobody."
Pane ministře, je to pravda, že tato citace opravdu byla na webu Ministerstva zdravotnictví? Pokud je to pravda, pokud mi to potvrdíte, pane ministře, tak musím konstatovat, že rozdíl mezi dezinformací a realitou, která je dneska, je v tomto případě jenom pár měsíců. Dnes už tuto citaci na webu nenajdeme. Že by se dezinformace stala realitou?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dezinformace, jak víme, je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, aby tak vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravosti. Bohužel, je třeba počítat s tím, že v současné celosvětově velmi nestabilní společenské a politické situaci nejrůznější dezinformační weby budou zvyšovat svou aktivitu. Je nutno proti dezinformacím bojovat a občané by se měli naučit každou v uvozovkách zajímavou informaci posuzovat, přemýšlet o ní a uvažovat, jestli obsah může být reálný a komu případně může prezentovaná lživá informace být ku prospěchu. Je potřeba, abychom se do budoucna učili ověřovat informace z více zdrojů. To je jediná cesta, jak každý z nás může eliminovat takové nepravdivé zprávy. Jedna z dezinformací, tedy zřejmě ta, na kterou paní poslankyně poukazuje a je uveřejněna na webu Ministerstva zdravotnictví právě jako upozornění na nepravdivý text, se zaměřuje na spekulace o povinném očkování a očkovacím pasu. Cituji: "Plánované očkování proti COVID-19 je vydávané za povinné pro všechny občany České republiky pod hrozbou tvrdých trestů, přestože Ministerstvo zdravotnictví České republiky plánuje pouze dobrovolné očkování, které bude navíc pro všechny občany zdarma. V jiné variantě tohoto narativu jsou šířeny dezinformace o takzvaném vakcinačním pasu, podle kterých budou těm, kteří se očkovat nenechají, odebírána základní lidská práva a svobody." Konec citátu. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, je zájem položit doplňující dotaz? Není tomu tak, takže přistoupíme k další interpelaci, to je interpelace paní poslankyně Olgy Richterové, která bude interpelovat paní ministryni Janu Maláčovou. Bude se pravděpodobně jednat o poslední interpelaci. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Pokusím se být stručná, abychom to stihli. Jde mi čistě o vyhodnocování dopadů příspěvku pro lidi v karanténě či izolaci, něco, co jsme myslím společně prosazovali, kdy vlastně jedním z důvodů, proč lidé nehlásili rizikové kontakty, byla obava o živobytí. Mě zajímá, zda MPSV sleduje dopad tohoto opatření, to, jak se lidem zlepšila situace po zavedení tohoto příspěvku v karanténě nebo navýšení účasti na nemocenském pojištění u živnostníků. Takže je to otázka, kdo má na starosti vyhodnocení této situace, této změny zejména u živnostníků a jestli u nemocenského pojištění sledujete nějaký pozitivní motivační nárůst. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Na začátek bych možná upřesnila pojmy, protože je to velmi důležité. Takzvaná izolačka se jmenuje izolačka, protože její hlavní cíl bylo, aby lidé, kteří jsou buď v karanténě, nebo dokonce covid pozitivní, tak aby se izolovali, izolačka má pomáhat ke zvýšené izolaci. V tomto ohledu izolačka velmi jasně obstála, hned řeknu ta čísla, která máme kompletní za měsíc březen, částečná za měsíc duben. To znamená, izolačka ohledně toho hlavního cíle uspěla, pomáhala a já ji vnímám jako jeden ze základních nástrojů, jak dostat pandemii pod kontrolu, koneckonců proto jsme jak ve Sněmovně, tak v Senátu schválili její prodloužení. Měla jsem velkou radost, že ani ve Sněmovně, ani v Senátu nebylo její prodloužení podrobeno nějaké velké diskuzi ani pozměňovacím návrhům, protože všichni zákonodárci uznali okamžitě, že izolačka funguje. Takže izolačka měla primárně pomoci v izolaci.
Co se týká hlášení kontaktů, tak ano, zejména Ministerstvo zdravotnictví si slibovalo od izolačky vyšší hlášení kontaktů. K tomu nedošlo, ale myslím si, že to má trošku jiné příčiny.
Ale teď k těm číslům. Co se týká měsíce března, tak tam nám izolačka pomohla zvýšit počet izolací celkově o 10 %, vysvětlím to. My jsme se podívali za leden a únor na počet nakažených, podívali jsme se na počet izolací a karantén, které se nám daří velmi dobře sledovat díky elektronické neschopence, kterou jsme minulý rok prosadili, a ten poměr mezi nakaženými a izolacemi byl jak v lednu, tak v únoru shodně 56 %. Za březen už to bylo 62 %. A teď pozor, umíme počítat, rozdíl mezi únorem a březnem je 8 procentních bodů, ale těch 10 % se týká navýšení počtu izolovaných, protože kdybychom se podívali na ten podíl 56 %, tak když se podíváme na nakažené v březnu, těch bylo 299 404, a počet izolací a karantén byl 184 438. Kdybychom použili ten poměr 56 % za únor, tak by počet nakažených měl být, tedy počet izolovaných 167 666, nicméně on byl 184 438, což je částka o 10 % vyšší, než by tomu bylo bez izolačky. Takže výborně zafungovala.
Co se týká těch čísel za duben, tak ta nemáme, protože víte, že ten nástroj je postaven na tom, že si to zaměstnavatelé odečítají v případě nakažení nebo podezření nakažení ze sociálních odvodů a přehledy za kalendářní měsíc se dodávají do 20. následující měsíc. To znamená, že v tuto chvíli máme za duben pouze 10 % všech přehledů, jestli to říkám správně, jestli si to pamatuji. Ano, je to stav ke 4. 5. a dosavadní náklady za duben jsou 7,8 milionu Kč, průměrný příspěvek za duben je 2 792 korun, což zejména ukazuje, když to srovnáme s průměrným příspěvkem za březen, který je 3 257, že v tuto chvíli se nákazu daří krotit a že se v tuto chvíli ukazuje, zejména u nízkopříjmových obyvatel, což souvisí pravděpodobně s pravidelným testováním ve všech firmách, takže odpověď - izolačka funguje v tom primárním cíli - izolovat se. ***
