(12.10 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Poslední věc. Tu situaci považuji za alarmující, za ohrožení pracovních míst v Česku a také za ohrožení domácího průmyslu. O to více je situace závažnější, protože se jedná - Moravskoslezský kraj je strukturálně postižený kraj, který má mnohem vyšší nezaměstnanost, než je průměr České republiky, v tuto chvíli 5,9 % nezaměstnaných, a o to naléhavější je, abychom se my jako politická reprezentace této situaci důkladně věnovali a vydali jsme jasný politický signál, že je pro nás budoucnost společnosti Liberty, a zejména jejích zaměstnanců naprosto zásadní záležitostí. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku... Mám dvě faktické poznámky, takže pan poslanec Aleš Juchelka a připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající, budu o něco kratší. Já bych chtěl jenom říct, že hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák velmi bedlivě sleduje veškeré dění okolo Liberty Ostrava. Jsou ve velmi intenzivní komunikaci tady s panem ministrem průmyslu a obchodu Havlíčkem. Můžeme říct, že hejtman Moravskoslezského kraje jedná s odbory, je v kontaktu s managementem, je v kontaktu s panem ministrem, takže v rámci kraje se de facto nic takového v rámci komunikace nepodceňuje a já za to samozřejmě hejtmanovi i tady panu ministrovi moc děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka - pan poslanec Stanislav Grospič a je připraven místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já budu také snad stručný, ale možná trošku příkřejší, protože musíme si uvědomit, kdysi tady prošlo nějaké usnesení - také bod o zločinech privatizace - a tam je potřeba prostě říci, že v roce 1991 byl vyčleněn majetek bývalé Nové huti Klementa Gottwalda ve výši 12 miliard 612 (milionů) korun, který přešel do Fondu majetku České republiky, a na základě toho byl vznik akciové společnosti Nová huť a ona společnost Liberty - on zanikl tento státní podnik 7. ledna 1998, v likvidaci potom následně 14. června 2005 výmazem z obchodního rejstříku - a stát po neúspěšné částečné privatizaci do rukou managementu sdruženého ve společnosti Petrcíle, prodal v roce 2003 majoritní podíl ve společnosti 67,20 % akcií společnosti LRN Holding z předchůdců ArcelorMittal, a následně tedy dnešní Liberty.
Já jenom chci podotknout, že to je klasický příklad toho, kdy stát privatizoval, naprosto se toho zbavil, a když potom zaměstnancům teče do bot, tak naprosto soukromá firma volá: Nemluvte nám do podnikání, my si sami budeme rozhodovat, ale v momentě, kdy se dostaneme do problémů, tak se o nás musí stát postarat. Stát se musí postarat o zaměstnance, aby udržel státní smír a aby jim zaručil práci a výdělek, který jim přísluší.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Vojtěch Filip a paní ministryně Maláčová se omlouvá proto, že za chvíli začíná vláda, takže z tohoto důvodu se musí z pracovních důvodů omluvit. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, paní a pánové, já to maličko rozšířím. Opravdu jsem pečlivě poslouchal pana místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka s tím, že když jsem osobně navštívil v minulém týdnu Liberty v doprovodu svých kolegů z Ostravy, tak jsme hovořili jak s manažery, s panem výrobním ředitelem, který zastupuje ředitele, který byl v prosinci odvolán, a zatím nebyl jmenován majitelem nikdo jiný, s personálním ředitelem a mluvili jsme s odboráři, bavili jsme se o té situaci, tak jsem zatím neslyšel názor na to, jak zacházet s tím, že část akcií Liberty zastavila mateřská společnost městu Brémy, což je podle mého soudu velmi riskantní pro nás vzhledem k tomu, že insolvenční správce, který vlastně rozhoduje o té mateřské společnosti, může ty zastavené akcie nějakým způsobem použít, a nebude to tedy česko-britský spor nebo spor s vlastníky, ale bude v tom další subjekt, tentokrát veřejnoprávní korporace, a to je město Brémy.
To mě zarazilo, a proto jsem reagoval vůči manažerům, ale i vůči odborářům docela jednoznačně, že pro zmenšení rizika by bylo vhodné, abychom ty zastavené akcie začali vyjednávat s insolvenčním správcem mateřské společnosti a s vlastníky tak, abychom je vykoupili. To znamená, abychom reagovali dříve a v podstatě minimálně se stali spoluvlastníky té společnosti, a mohli tedy zvýšit náš vliv jako České republiky vůči tomu subjektu. Potvrzuji to, co tady bylo řečeno, že výkony společnosti jsou pozitivní, že mají jak výrobní zařízení, tak materiál, tak lidi. Lidí by potřebovali o 200 víc, jak jsme byli informováni, mohli by tedy naplnit ještě více potřeb České republiky. Připomínám, že část jejich produkce je potřebná pro naše velké liniové stavby, a proto jsem přesvědčen, že to převzetí státem, ať už prostřednictvím podniku Prisko, nebo jiným způsobem, by bylo pro stát výhodné vzhledem k tomu, co je před námi v oblasti infrastruktury, kterou máme před sebou, a máme ji v rozpočtech jak Ministerstva dopravy, ale zejména ŘSD nebo SŽ už připravenou a je potřeba s ní uvažovat.
Tím by se samozřejmě zajistil dostatek toho, co je potřeba pro tyto podniky pro výstavbu, a navíc bychom neměli neustálou hrozbu, že bude nejen vyváděn zisk z Liberty, ale že nebudou akcie této společnosti v podstatě zneužity k tomu, aby se uhradily ztráty, které vznikly úplně někde jinde, než je Česká republika. Vycházím z toho, že při takové operaci, kterou stát udělal vůči akcionářům OKD, to přineslo České republice řekl bych okamžitý zisk, a navíc samozřejmě jsme zabránili tomu, aby společnost a hodnoty vytvářené v České republice byly vyváděny do zahraničí. Proto bych požádal pana místopředsedu vlády pana ministra Havlíčka o to, jestli tato úvaha je v úvaze vlády, protože samozřejmě o tom nákupu by se muselo rozhodnout ve vládě, a myslím si, že to jednání by bylo pozitivní jak ve prospěch Liberty, tak ale i odstranění toho problému, který tady může nastat vzhledem k tomu, že závazky, které měla mateřská společnost, jsou ručeny majetkem dceřiné společnosti, a ten insolvenční správce nebude pravděpodobně ten, s kým máme, jak pan ministr Havlíček řekl, zatím dobré vztahy. To jsem považoval za jeden z nejvíc rizikových momentů, když jsem s manažery mluvil, a stejnou obavu vyjádřili odboráři. ***
