(11.20 hodin)
(pokračuje Richterová)
Takže to jsou dvě důležité výjimky. Jakmile je tedy dětí dvě a více v sourozenecké skupině, tak by ta možnost zůstala. V praxi jenom, abyste měli představu, to je často tak, že právě i dvouleté dítě jde se sourozencem i do klasického dětského domova, nepotřebuje přímo ten kojenecký ústav, ale spíš se ta skupina umístí rovnou tam, kde už potom zůstane. To je také ten cíl, stabilní prostředí pro děti, aby nemusely přecházet.
Když to jenom velice stručně shrnu, datum 1. ledna 2005, limit tří let věku. Zvládly to všechny okolní země, zvládlo to dávno před námi Slovensko. Jsme země profesora Matějčka, prosím, následujme jeho výzkumy. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, paní poslankyně Válková.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedo. Dvě minuty mi budou stačit, protože moje předřečnice paní poslankyně Richterová řekla to velmi podstatné. Jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva tady zastupuji i vládní výbor pro ochranu práv dětí. Ten tento návrh podporuje. Připomenu, profesor Matějček, sedmdesátá a osmdesátá léta. Můžeme navázat ale i výzkumy pana profesora Radka Ptáčka, profesora, který se zabývá problematikou dětí a který říká ve svých výzkumech, respektive on to neříká, ty výzkumy vedou k těmto poznatkům, které zformuloval do pěti základních oblastí. Jsou to reprezentativní výzkumy, dělal je v letech 2010 až 2011. Děti, které vyrůstají v tomhle raném věku v ústavních zařízeních, byť by ty podmínky byly po stránce hygienické, po stránce technologické, po stránce obecně řečeno zdravotnické sebelepší, tak u těch dětí dochází k poruchám somatického vývoje, poruchám intelektu a motoriky, poruchám vývoje řečových schopností, poruchám socio-emočního vývoje a rozvoji psychických poruch, ať chceme, nebo nechceme. Právě proto ty země, o kterých tady hovořila paní kolegyně Richterová, přistoupily k jinému řešení.
Mně se nelíbí na tom návrhu jediná věc, ale s tou tady asi už nelze pohnout, ten rok 2025. Je to strašně dlouhá doba a ta transformace by mohla proběhnout daleko rychleji. Nakonec jsem s tím souhlasila, svůj podpis jsem přidala, ale ta doba je příliš dlouhá. Kromě mě to za hnutí ANO podepsal, takže vidíte, že to není ojedinělý postoj, ještě pan poslanec Juchelka a paní poslankyně Šlechtová, samozřejmě ještě další poslanci, kteří jsou uvedeni, z jiných politických stran, čili si myslím, že to je i v tomto smyslu, řekněme, apolitický nebo minimálně návrh, který sleduje zájem dítěte, ne zájem politické strany. (Předsedající: Váš čas, paní poslankyně.) Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S přednostním právem se hlásila paní zpravodajka. Poté s přednostním právem paní ministryně.
Poslankyně Jana Pastuchová: Velice děkuji za slovo. Jak řekl můj kolega Aleš Juchelka, vaším prostřednictvím, dnes od rána byl tříhodinový webinář právě na téma zákazu umísťování dětí do tří let do ústavní péče. Já se tím zabývám sedm let, co jsem tady v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že jsme na tom vykonali i v minulém období hodně práce. Měli jsme tady spoustu návštěv a docela mě mrzí, že někteří poslanci, kteří i mohli, se dneska k tomu webináři nepřipojili, protože tam bylo 53 účastníků napříč poskytovateli, psychology, pěstouny. Povídali jsme si tam opravdu o všem a necítím ani z té odborné veřejnosti, že by podpora zákazu umísťování dětí do tří let šla odevšad.
Kdo mě zná, ví, že jsem proti tomuto zákonu, ale ne proti tomu, aby se děti umísťovaly do péče, protože já budu nejraději ten první, který všechny dětské ústavy zamkne, ale my musíme vědět, kam ty děti dáme. A sedm let, co jsem tady, se nám nepodařilo o moc navýšit pěstouny ani přechodné, ani ty dlouhodobé. Takže já se strašně bojím toho, že se zruší něco, co má v téhle republice své místo. Budu taky ráda, když budou ty děti u rodin, ale já si myslím, že všechny, jak bych to řekla, věci, které tady teď fungují dobře, mají své místo a ono se strašně rychle něco ruší, ale pak se to strašně špatně napravuje. Děkuju.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji, pane předsedající. Já to vezmu od konce. Právě proto tady máme i otevřený zákon o sociálně-právní ochraně dětí, abychom přilákali co nejvíce pěstounů i tím, že měníme tento zákon, například že budeme valorizovat odměny pěstouna a samozřejmě řešit i jiné podmínky práce v rámci pěstounské péče a MPSV na tom velmi tvrdě maká, bych řekl. A doufám, že se ještě do konce volebního období setkáme s tím, že budeme opravdu navyšovat hlavně odměny pěstounů, i když víme, že pěstouni to primárně pro odměnu nedělají.
Proč ten rok 2025? No protože mám pocit, že náš návrh zákona, který má dobu účinnosti 2024, by měl jednoduše být tím primárním nosičem těchto změn, a protože to jde v souladu, ty dva návrhy, tak ten zákaz by měl být de facto až potom. Ano, je to dlouhá doba, ale já moc prosím za to, aby ten pozměňovací návrh paní kolegyně Richterové byl až poté, pokud se tedy Sněmovna rozhodne, co přijmeme tento zákon o zdravotních službách. Ty lhůty jsou dle mého názoru dostatečné právě proto, abychom na změny v rámci systému ať už pěstounské péče, ať už dětských domovů do tří let, ať už transformace jednotlivých ústavů na jiný druh péče, na sociálně-zdravotní pomezí, měli dostatečný čas, všechno to jednoduše legislativně připravit i organizačně udělat a metodicky to nějakým způsobem v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí skutečně uchopit. A pozor, není to nic narychlo. My se o tom skutečně bavíme 20 let, 20 let se o tom bavíme. (Předsedající: Váš čas.) A jsme prostě poslední v Evropě, kdy je nám vytýkáno, že tak malé děti umísťujeme do dětských domovů.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně s přednostním právem.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedo. Velmi krátce, protože bych chtěla, aby se dostalo také na bod Liberty, který je podle mého názoru velmi zásadní, a zároveň ve 12 zasedá vláda. Dlouhodobě podporuji zrušení kojeneckých ústavů, protože děti nepatří do ústavů, a ještě o to méně ze sociálních důvodů.
Krátká poznámka. Finišujeme novelu zákona o sociálních službách a zde pracujeme a navrhujeme všechny potřebné kroky, které vedou k tomu, abychom na tuto situaci byli připraveni. Také si myslím, jako paní poslankyně Válková, že ten rok 2025 je příliš dlouhý. Za mě, já bych chtěla, abychom děti nedávali do ústavů co nejdříve, a proto podporujeme rozvoj pěstounství zejména finančně, protože to je skutečně zásadní věc. To znamená, souhlasím s tímto návrhem zákona, přála bych si, aby ten časový horizont byl ještě rychlejší, a za Ministerstvo práce a sociálních věcí jasně říkám: děláme všechny systémové kroky, abychom ústavní péči pozvolna odbourávali a aby náš systém pěstounské péče byl na tento přechod připraven. Zvládly to ostatní země, zvládne to i Česká republika. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a teď prosím pana poslance Marka Bendu. Je v tuto chvíli poslední přihlášený do obecné rozpravy. Máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, sleduji tento tisk poměrně dlouhodobě a pečlivě, vím všechny spory, které kolem něho běží, podporuji maximální snahu dostat děti do rodin a byl jsem připraven ho podpořit. Chtěl jsem vlastně vystoupit v reakci na vystoupení pana poslance Kopřivy, který přináší za prvé jednoznačný přílepek, ale naprosto jednoznačný, který vůbec nesouvisí, a dokonce bych řekl, skoro až kontrapunkt. Tady se bavíme o tom, jakým způsobem se máme maximálně věnovat tomu, aby děti vyrůstaly v rodinách, a pan poslanec Kopřiva nám přináší materiál, který říká, jak zjednodušit potratovou turistiku, úplně jednoduše řečeno. Mně to připadá neslušné to cpát zejména do tohoto zákona o zdravotních službách. Nemyslím si, že je to úplně dobrý nápad dávat signály směrem k Polsku a jenom tady zvyšovat produkci potratových klinik. A současně říkám: já prostě pro zjednodušování potratů nikdy v životě nemohu hlasovat. V okamžiku, kdy tento návrh projde, tak můj hlas pro tu novelu neexistuje. ***
