(12.10 hodin)
(pokračuje Valachová)
Co se týká tedy konkrétních dat, která poskytly kraje, podotýkám, že aktuálně se jedná o polovinu krajů, to znamená, pokládám tato data za vypovídající a validní. Podotýkám, že právě s ohledem na to, že je významně odlišná situace dopadu na obnovení praxí na školách vůči gymnaziální větvi středoškolského vzdělávání kontra větvi odborného středoškolského vzdělávání, tato data krajů se týkají, a říkám to celý týden, právě větve odborného středoškolského vzdělávání, konkrétně tedy z oné poloviny krajů 321 škol, které tady podstupují praktické maturity.
Chci říct, že v případě středních škol se změna termínu - ano, a znovu říkám, jedná se tedy o takřka polovinu krajů - týká 49,5 %, změna termínu "ne" 50,5 %. Podotýkám, že gymnázia tam nejsou zahrnuta, a to zcela úmyslně, protože řešíme dopad na obnovení praxí.
Střední školy, změny obsahu zkoušek: zase - změna obsahu zkoušek "ano" se týká aktuálně na základě dat 39,6 %, změna obsahu zkoušky "ne" 60,4 %. Co se týká této situace, pokládám ji za významnou včetně toho, že některé kraje neposkytly detailní informace, protože je sbírají, nicméně už v těch obecných odpovědích a reakcích odpověděly, že v jejich kraji třeba nedošlo k žádnému využití nebo takřka žádnému využití posunu - podotýkám dobrovolného posunu, a v tom je ten problém - částí praktických zkoušek například na červenec nebo srpen a odkazují na organizačně-personální a materiální potíže, se kterými se školy nebo zřizovatelé mají vypořádat. Některé školy, ačkoliv původně avizovaly, že data posbírají, a budu věřit, že to není z důvodu probíhající debaty tady ve Sněmovně, nyní avizují, že nechtějí obeslat školy konkrétními dotazníky. Nicméně takřka polovina krajů je dostatečně vypovídající z hlediska poměru, navíc tak, jak jsme data sbírali, tak ten poměr se nijak významně, jak kraje přibývaly, neměnil. Tudíž se domnívám, že i tato data opravňují toto jednání Sněmovny, a to, abychom zareagovali.
Návrhy řešení: samozřejmě, návrhů řešení může být celá řada. Já jsem avizovala, že budu navrhovat usnesení, kolegové a kolegyně. Máte jej k dispozici. To usnesení, jak zní, tak jsem jej načítala už při pořadu schůze, samozřejmě znovu zopakuji. Konkrétně tedy bych ráda postupovala tak, aby tento bod skončil minimální shodou Poslanecké sněmovny na následujícím usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu, aby vzhledem ke skutečnosti, že praktická výuka na středních školách bude i v omezeném režimu zahájena až 26. dubna 2021, dále vzhledem k tomu, že nebyly postupně splněny již tři termíny návratu žáků maturitních ročníků a žáků závěrečných ročníků do prezenční výuky, s přihlédnutím k faktu, že z informací poskytnutých dne 14. dubna Poslanecké sněmovně ministrem zdravotnictví profesorem Arenbergerem vyplynulo, že v danou chvíli není jasné, kdy a zda vůbec bude prezenční výuka na středních školách obnovena, a při vědomí závažných zpráv o negativních dopadech současné situace na psychiku žáků a studentů uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
I. zajistit dodatečnou úpravu praktické části maturit a dodatečné množství opravných termínů ve školním roce 2020-2021 v návaznosti na přijímací řízení na vysoké školy;
II. neprodleně zahájit legislativní práce na přípravě novelizace zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, v tom smyslu, aby bylo možné na základě volby žáka jako alternativu maturitních zkoušek v odůvodněných případech využít hodnocení průměrem známek;
III. předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zevrubnou zprávu o připravovaných opatřeních Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a spolupracujících institucí směřujících k vyrovnání dopadů pandemie na vzdělávání dětí, žáků a studentů, a to včetně finančního zajištění těchto opatření."
Jak už jsem zmínila, kolegyně a kolegové, tohle bych pokládala za minimální výsledek našeho dnešního jednání, a prosím vás o zvážení podpory tohoto usnesení.
Nyní mi dovolte detailněji hovořit o možných návrzích řešení. Návrhy řešení samozřejmě mohou být jednak bezodkladné využití mimořádných oprávnění ministra školství, i když si samozřejmě všichni uvědomujeme, že v tuto chvíli ta oprávnění už nejsou tak účinná, jako by byla, pokud by byla využita v situaci, kdy se praxe neobnovovala a zároveň bylo jasné, že uplynuly lhůty pro úpravu praktických částí maturit obsahově nebo i z pohledu posunu termínu. To je první věc.
Druhá věc. Bez ohledu zůstávají možnosti mimořádných oprávnění ministra školství s ohledem na situaci, a tedy otázku opravných termínů, nebo vůbec návaznosti na možnost nástupu do zaměstnání studentů z odborných škol a učilišť, a také návaznost na přijímací řízení vysokých škol. Tady podotýkám, že informace o neúspěšnosti studentů ze začátku týdne jsou doprovázeny také tím, že školy aktuálně mají vypsán jeden opravný termín v září, což samozřejmě nesedí na nástup do zaměstnání v červnu nebo v červenci a zároveň to nesedí na stávající situaci v přijímacích řízeních vysokých škol. Také s ohledem na množství neúspěšných studentů je avizováno, že jsou tyto termíny nedostatečné z pohledu početního a vzniká obava, aby alespoň v září tyto opravné termíny byly dostatečné. Tady podotýkám, že si uvědomuji, že tady je velká část možností už také řekněme na bedrech ředitelů škol, nicméně bych ocenila od ministra školství, pokud by tuto situaci zmapoval a navrhl opatření, která by se týkala všech odborných škol bez ohledu na to, jak k tomu přistoupí konkrétní ředitel, aby bylo jasné, že ve všech případech na tuto situaci bude zareagováno.
Další možností je samozřejmě, a to je radikálnější možnost, novelizace školského zákona nebo mimořádného covidového zákona tak, jak jsme to udělali v minulém roce, v obou případech samozřejmě v režimu legislativní nouze. Tady podotýkám, že co se týká legislativní nouze, zaregistrovala jsem úvahy, že se nenacházíme v legislativní nouzi. Jak už jsem zmínila na začátku svého úvodního slova k tomuto bodu, tak to moc není pravda. Vychází to z objektivních dat, která jsem zmínila. Epidemiologicky jsme na tom hůř, než jsme byli na jaře nebo v létě minulého roku. Co se týká legislativní nouze, podmínky jsou jasné - zásah do práv. Myslím si, že právo na vzdělání našich dětí, žáků a studentů má dostatečnou míru váhy. Nelze ani opominout s ohledem na epidemiologickou situaci i částečnou možnost zasažení do práva na ochranu zdraví. Nebudu mluvit o tom, že jsme tady vyhlásili stav legislativní nouze včera v případě takzvané izolačky a zvyšování ošetřovného a věřím, že ministr školství nebude případné zvýšení ošetřovného klást nad právo na vzdělání maturantů nebo vůbec dětí, žáků a studentů v době covidové. Takže z hlediska legislativní nouze nemám pochyb o tom, že vláda může konat. Samozřejmě při každém takovémto návrhu rozhoduje Sněmovna a není pochyb o tom, že legislativní nouze je splněna. Jako právnička se danou situací zabývám dlouhodobě a chtěla bych podotknout, že jsem samozřejmě stav legislativní nouze konzultovala s klíčovými legislativci a právníky mimo jiné v oblasti ústavního práva, takže jsem připravena se samozřejmě o ně opřít. Koneckonců praxe vlády z hlediska legislativní nouze a praxe Sněmovny za ten poslední rok jenom potvrzuje, že takováto překážka neexistuje.
Třetí bod, a na to bych nerada zapomněla: jakékoliv úpravy, ať mimořádnými oprávněními, nebo zákonem, musí být doprovázeny zpracováním národního systému narovnání dopadů do vzdělání v důsledku COVID-19. Musím říct, kolegové a kolegyně, že mě fascinuje v podstatě politická bitva a soutěžení o to, jak bude maturitní vysvědčení napsáno, kým podepsáno a jak bude vyhotoveno, nicméně nulová debata je o tom, že praxe byla objektivně na rok vypnuta, což musí mít zásadní dopad zejména na technické a technologické obory, což je klíč z hlediska budoucnosti naší země, a nikdo se nebaví o tom, jakým způsobem tyto dovednosti kompetence žáci nabudou a jakým způsobem je budou ověřovat. V podstatě to vůbec nesouvisí s ukončením maturitní zkouškou. Tahle debata je nulová a já to pokládám za pokrytectví, protože pokud by nám šlo opravdu o kvalitu vzdělávání, šlo by nám také tady o to. Takže také upozorňuji na to, že jakékoliv úpravy musí být doprovázeny tímto způsobem.
Návrhy způsobu legislativního řešení v legislativní nouzi, úpravy maturit a závěrečných zkoušek mohou být různé. Nabízí se úsporné rychlé legislativní řešení formou mimořádného zmocnění vlády ve školském zákoně, ale také detailní úprava maturit v mimořádném covidovém zákoně či ve školském zákoně. Podotýkám, že ohledně konzultací s odborníky na vzdělávání a ústavní právo se všichni jednoznačně přiklání k tomu, že by bylo na místě upravit tato pravidla buďto ve školském zákoně, nebo mimořádném covidovém zákoně konkrétně a že se zmocněním, dokonce ani zmocněním skrze vládu, pokud bychom jej rychle schválili a upřednostnili rychlost, bychom zřejmě neobstáli. Samozřejmě jako právnička tento závěr plně akceptuji a jsem si ho vědoma. ***
