(20.00 hodin)
(pokračuje Langšádlová)
Dámy a pánové, to není náhoda! Ony totiž už ty dezinformace o covidu byly z velké části šířeny z ruských zdrojů, a dlouhodobě. Píše se o tom například i v dokumentu Evropské komise, který jsme projednávali na výboru pro evropské záležitosti. Já bych tady s těmito příklady mohla pokračovat, ale já bych opravdu v tuto chvíli tak, jak vláda nebrala mé apely, ale apely mnohých z vás vážně komunikaci okolo covidu, okolo očkování, já bych vás chtěla moc poprosit, abyste šíření dezinformací v tomto případě opravdu brali vážně, protože to je vlastně zpochybňování institucí, zpochybňování rozhodnutí Poslanecké sněmovny, vlády a z těch průzkumů, které tady máme, tak je tady už 20 až 30 % lidí, kteří těmto dezinformačním narativům, konspiračním teoriím zkrátka důvěřují. A to je hrozba, hrozba pro nás pro všechny.
V tuto chvíli bych chtěla zdůraznit, že všichni chceme diplomatické řešení. Nikdo nechce žádnou válku, válečný konflikt, ale na druhou stranu všichni víme, že v případě Ruska musíme vyjádřit naprosto pevné postoje, naprosto jasné názory, protože všechno ostatní bude bráno jako slabost. My vidíme, co se odehrálo s diplomaty. My jako země napadená, jsme prokazatelné agenty ruské federace poslali domů, a to ještě asi ne všechny, a vzápětí bylo ještě ve větším množství vykázáno asi 20 našich diplomatů. U toho nesmí zůstat, protože to by nebylo vyhodnoceno jako dobrá vůle ke komunikaci, ale bylo by to vyhodnoceno jenom jako naše slabost.
Takže moc prosím vládu, aby brala vážně dezinformace a aby využívala svých kapacit ke strategické komunikaci. To je jeden z nástrojů, jak čelit dezinformacím. A vláda má své kapacity.
Druhá věc, které bych se chtěla věnovat, je Rosatom. Já jsem tady na tom místě, dámy a pánové, v posledních měsících stála mnohokrát. Moc jsem vás prosila, abyste brali vážně to, co říkají naše zpravodajské služby, abyste brali vážně usnesení vlády, protože já jsem opravdu celou dobu jenom chtěla, abyste zohlednili usnesení vlády k bezpečnostním aspektům výstavby Dukovan. Tak opět říkám: Berme toto vážně, trvejme na zapracování těchto bezpečnostních zájmů státu do zadávací dokumentace. Učiňme kroky, aby opravdu bylo naplněno to, co tady bylo deklarováno, to znamená, aby se Rosatom nepodílel jako přímý dodavatel, subdodavatel anebo předáním licence.
Dámy a pánové, žijeme v nesnadných časech a já bych chtěla vyjádřit i to, že rozhodně nejsem proti ruským občanům. My jsme tady s mnohými z vás založili i Skupinu přátel Ruska. Myslím si, že je potřeba vést i dialog, ale opravdu jasný, s jasnými pevnými reakcemi na situaci, jako je ta dnešní, když je ohrožována naše suverenita, když je ohrožována naše bezpečnost.
Dámy a pánové, máme velkou výhodu v těchto časech, jsme pevnou součástí Severoatlantické aliance i Evropské unie, tak je velice důležité, abychom tato spojenectví i v tuto chvíli, i ve chvíli, kdy my sami jsme ohroženi, využili, protože právě solidarita, vzájemná podpora je nesmírně důležitá v tom, abychom obstáli proti hrozbám, kterým čelíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Leo Luzar. Zatím je to poslední přihláška do obecné rozpravy. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, jsem rád, že zde jste, vy jste měl dneska opět vcelku dobrý projev, jste dobrý řečník. Ale použil jste argumenty, které nebyly až tak v pořádku. Mluvil jste dobře, ale jednostranně. Jako bývalý ministr zahraničních věcí jistě víte, jak (je) svět bipolárně rozdělen, svět, který mnohdy bojuje prostředky nečestnými, a tajné služby nepovažuji za úplně čestné složky armády, které nějak fungují, v tom světě bojuje.
Hovořil jste o katastrofě letadla, o těch mrtvých, samozřejmě, že je to tragédie, a budu velice rád, když ti, kteří to způsobili, budou potrestáni, všichni bez rozdílu, a ne, že se to bude zneužívat. Protože samozřejmě nejhorší je, a to živí ty dezinformace, je zneužívání informace a posunutí jí někam. Mohl bych tady připomenout situaci Američanů v Iráku při generálu Sulejmánímu, kdy zemřeli civilisté, vojáci spřátelené armády, to byli Iráčané, kteří tam byli v uvozovkách spřáteleni v cizím státě. Přesto Američané tam hodili raketu. Mohl bych hovořit o Mosadu a fyzikovi Fachrízádehovi, civilistovi, kterého zabila bomba jenom proto, že dělal jaderný výzkum. A to ještě Izraelci ani nevědí, jestli ten jaderný výzkum bude, nebo nebude a v jakém je stavu. Osobně si myslím, že Írán není schopen vyrobit jadernou zbraň na rozdíl od Izraele, který (ji) dle všech odborníků má a přesto to popírá.
To jsou věci, které v tom světě jsou. Já si myslím, že ti, co se zajímají o zahraniční politiku, se nemusejí přesvědčovat o tom, že svět není černobílý a není dobrý a špatný. Ale celou dobu dnešní rozpravy tady zaznívalo, že my patříme k té dobré části světa a jediní špatní jsou ti na východ, to zlé Rusko. Nedělám si iluze o Putinově Rusku. I ruští komunisté, kteří jsou v opozici v Rusku, mají velké výhrady k hospodářské politice Putina a dalším záležitostem a není to tam žádná procházka růžovým sadem v tom Rusku, to si jistě dokážeme říct, zvlášť když na jeho hranicích se soustřeďují vojska, bojuje se na Ukrajině, bojovalo se v Karabachu, Turecko a další. Mezinárodní situace v této době opravdu není dobrá.
Přesto tady hovoříme o nějakém jasném definovaném nebezpečí, vzpomínaje na situaci, která tady nastala před sedmi lety. Byly tu desítky projevů po výbuchu ve Vrběticích tady u tohoto pultíku, které se tím zabývaly a rozebíraly všechny situace. Ale je to sedm let a já si myslím, že máme jeden obrovský dluh. Dluh vůči občanům Vrbětic, aby se dozvěděli, co se tam vlastně v těch Vrběticích stalo. Tady se říká: Ano, byl to útok asi ruských agentů, kteří tam asi dali nějakou výbušninu a ona vyhodila tyto dva sklady do povětří. A to byla chyba, protože ty sklady měly vybuchnout někde cestou a mohly dokonce způsobit větší škody. Tak zní oficiální informace, která zazněla médii, která zazněla i z úst ministra Hamáčka, kterou tady opakoval a byla diskutována. Ale žijeme ve svobodném světě informací a již dneska tady jsou informace o bulharské stopě ve Vrběticích, kdy bulharský obchodník se zbraněmi Gebrev popírá tvrzení českých vyšetřovatelů, že celý rok nechtěl žádné zbraně z Vrbětic vyvézt. On nepopírá, že tam byly, jeho majetek, zboží, jak se vyjádřil pan premiér, ale že ho nechtěl vyvézt, že tam mělo zůstat a že nejsou žádné argumenty, které by svědčily o tom, že to chtěl vyvážet. On je tu měl uskladněny. To je takový drobný rozpor, přesto se tady používal. A zůstáváme u toho rozporu někde ve vzduchu. Ale to je nepodstatné, protože přece ti zlí Rusové... A netvrdím, že jsou hodní. ***
