(9.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Samozřejmě diskuse začíná v tom, že je tam přesvědčení, že se zachrání celý komplex právě proto, že je to určitý celek s památkovou ochranou. Nejvýznamnější jsou asi dva domy, Léčebný dům a Lázeňský dům, ty dva největší objekty jsou asi nejvíc cenné, ale ona poukazuje na to, že i ty další a že ten celek si zasluhuje památkovou ochranu. Takže tady jsem se znovu seznámil s tímto jejím stanoviskem a pak jsem se také důkladně seznámil se stanoviskem pana Ležatky, současného vlastníka, který je připraven k tomu, aby určitou část rekonstruoval právě i s respektem vůči památkové ochraně. Mluví třeba o dvou objektech z těch jedenácti, nicméně je přesvědčen, že obnovit lázně úplně vcelku je mimo jeho finanční možnosti a je to mimo nějakou kalkulaci, která mu dává smysl. Takže vlastně když jsem porovnal ta dvě stanoviska, samozřejmě jsem zjistil, že v této podobě nebo v této chvíli je těžké je sblížit, protože podle Národního památkového ústavu tady ten přístup pana Ležatky není pro ně přijatelný a v této podobě kompromis nemáme.
Takže jsem samozřejmě dospěl k tomu, že možný postup, protože tady se musíme pohnout, by bylo to, kdyby se konalo jednání přímo v objektu Jánských Koupelí, kterého bych se sám rád účastnil, kterého by se účastnila paní architektka Goryczková a pan Ležatka, že bychom si všechny objekty prošli a zároveň bychom se bavili o tom, co je kompromis, který by byl přijatelný pro majitele a který by řekněme i do určité míry nebo do značné míry konvenoval postoji Národního památkového ústavu. Jsem přesvědčen, že takový kompromis je třeba hledat, protože je samozřejmě řada těch částí, jak vím, je už poměrně dost zchátralá a je podle mě velmi špatný výsledek, pokud by díky této nedohodě došlo k tomu, že by to chátrání pouze pokračovalo a my jsme nakonec nezachránili vůbec nic.
Takže to, co bych chtěl tady nyní slíbit, je, že jakmile to situace, především epidemická, dovolí, a já doufám, že by to mohlo být poměrně brzy, tak bych z těch parciálních jednání s jednotlivými aktéry, že bychom uskutečnili toto jednání přímo v Jánských Koupelích a já bych doufal, že bude šance najít nějaký kompromis, který by na jedné straně se snažil vyjít vstříc tomu poměrně striktnímu stanovisku Národního památkového ústavu a zároveň by to byl dostatečný prostor pro majitele, aby se do rekonstrukce lázní pustil. A za sebe říkám, že mám poměrně velký zájem na tom, abychom takovýto průsečík nalezli, a tuto schůzku nebo jednání, o kterém věřím, že by se mohlo konat v řádu týdnů, tak do toho vkládám naděje, že tady bychom měli nějakého kompromisu dosáhnout. Dejte mi chvilku času, říkám, že jednání dávám dohromady nejrychleji, jak to půjde, a rád vám podám informaci o výsledku.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec se dále hlásí do rozpravy, takže slovo má pan poslanec Janda. Prosím.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi za jeho odpověď. Doufám, že na schůzce k nějakému kompromisu dospějete a tento komplex se opravdu podaří zachránit. Budu velice rád, když mě o výsledku budete informovat. Děkuji, nechci k tomu přijímat žádné usnesení.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zeptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Pan poslanec Staněk s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty, ale když budete chtít pokračovat, v tom asi není problém. Prosím.
Poslanec Antonín Staněk: Děkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře kultury, vážený pane kolego poslanče, já bych chtěl jenom říci, že areálem Jánských Koupelí jsem se osobně zabýval, když jsem byl ministrem, a tento areál jsem osobně navštívil. Prošel jsem všechny budovy, o kterých tady byla řeč, a chápu, že v minulém období, kdy byl jiný vlastník, který byl možná mediálně zajímavý, tak byly pochyby o tom, jakým způsobem by došlo k úpravám toho areálu. Nicméně to, o čem pan ministr hovoří, v podstatě již intenzivně proběhlo. Byli jsme tam, hovořili jsme se zástupci obcí, které jsou kolem, a situace zejména těch objektů, o kterých hovoří pan ministr, těch kamenných velkých budov, je skutečně velmi tristní. Já se opravdu přimlouvám za to, aby co nejrychleji proběhla případná jednání na místě a aby se s velkou vážností a skutečně s racionálním a rozumným přístupem postupovalo dál, protože mám pocit, že v mnoha případech, a nejenom v případě těchto Koupelí, situace je taková, že chceme něco zachránit, ale nemáme na to finanční prostředky. Takže dříve nebo později o ty památky přijdeme a investor pouze čeká, čeká, čeká.
Takže děkuji za tu iniciativu pana ministra, nicméně pokud by chtěl informace, tak mu je mohu naprosto přesně předat včetně fotodokumentace, protože jsme opravdu procházeli celý areál krok po kroku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Ještě se zeptám, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tedy rozpravu končím. Pan poslanec Janda uvedl, že nebude navrhovat stanovisko, takže předpokládám, že to stále platí. Tím jsme tuto interpelaci vyčerpali, já ji končím, děkuji všem a posuneme se dál.
Další je interpelace pod sněmovním tiskem 1200. První místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí Jan Hamáček odpověděl na interpelaci poslance Jana Čižinského ve věci postoje resortu k cestování nesezdaných partnerů rezidentů z třetích zemí do České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1200. Já tady pana poslance Čižinského v tuto chvíli nevidím, nevím, jestli se pohybuje někde v nejbližším okolí, ale pokud tu není, tak interpelace propadá a Sněmovna se jí nebude zabývat, takže ta končí.
Jako další je zde interpelace pod číslem 1201, což je interpelace pana poslance Jana Lipavského na předsedu vlády Andreje Babiše ve věci jmenování bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha českým velvyslancem ve Finsku. Pan premiér Andrej Babiš na tuto interpelaci odpověděl. Interpelace spolu s odpovědí se předkládá jako sněmovní tisk 1201. Pan poslanec Lipavský je přítomen a já zahajuji rozpravu, a pokud pan poslanec má zájem vystoupit, což předpokládám, že má, tak má slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan premiér jako vždy na interpelace nechodí, to už je standardní - na písemné interpelace, na ústní interpelace chodí, když se konají. Je to zvláštní interpelace, je to zvláštní situace, protože nastávající velvyslanec ve Finsku je zároveň přítomen v sále. Jsem zvědav, jestli budeme svědky i jeho vystoupení, pana poslance Vojtěcha. ***
