(15.20 hodin)
(pokračuje Pastuchová)
Já jsem tady uvedla náš komplexní pozměňovací návrh. Ještě jednou, vím a snažila jsem se, bohužel nešlo to udělat tak, abyste měli čas na to reagovat, bylo na to málo času. Přesto jsem ráda, že se dnes opakuje druhé čtení, a věřím, že tento celkový návrh i s našimi pozměňovacími návrhy bude pro vás přijatelný, schválíme ho, Senát nám to podpoří a budeme tu mít nástroj, který nám do budoucna bude pomáhat řešit tyto věci, nástroj, který v této republice dlouhodobě nebyl. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marek Novák a připraví se... (Na tabuli svítí: Novák, Pastuchová, Černohorský.) Tak paní poslankyně Jana Pastuchová už ne, takže pan poslanec Lukáš Černohorský. (Zleva reakce v sále.) Ano, faktickou jsem přehlédl. Prosím. Omlouvám se, pane poslanče. Je tady faktická, ano. Máte slovo dvě minutky, prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Omlouvám se panu poslanci Novákovi. Jen velmi stručně. V podstatě jsem chtěl zareagovat zejména na to, co zde říkal pan kolega Bauer, na tu zdrcující kritiku způsobu projednávání tohoto tisku. Já si prostě myslím, že tato kritika není tak úplně oprávněná, protože ono to vypadá, že jsme vraceli ten tisk do druhého čtení, protože z toho byl nějaký totální paskvil a nedalo se to odhlasovat. Ale já alespoň sám za sebe si prostě stojím za tím, že pozměňovací návrh, který jsem původně předložil, byl dobře napsán, a kdyby byl schválen, tak by kurzarbeit jako nástroj dobře fungoval. Dokonce, vzpomeňte si, vám psali zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců, že s tím souhlasí, že to podporují, a žádali vás všechny, abyste to podpořili.
Proč jsme to vrátili do druhého čtení, bylo proto, protože tady byla sněmovna takzvaně štíplá na dvě poloviny, a naznali jsme, že není dobré takto důležitý klíčový zákon, který by měl sloužit desetiletí, hlasovat převahou jednoho dvou hlasů. Takže jsme si řekli, že zkusíme ještě znovu nad tím zapracovat a najít ještě větší shodu. To jenom k tomu, proč jsme zpátky ve druhém čtení, a že si stojím, alespoň já, ale i vlastně v debatě, kterou jsme následně vedli, ti účastníci diskuzí uváděli. Ano, pojďme hledat cestu k ještě dokonalejšímu znění, ale v podstatě to původní nebylo nic špatného.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Nyní faktická poznámka, pan poslanec Jan Bauer. Zatím jediná faktická poznámka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Já bych tady nepoužíval ta slova, protože jsem je ani neřekl, ale jenom upozorňuji, že to, že si skutečně stojím za tím, že to je paskvil a že to je vrchol diletantismu, tak to jenom dokládá to, že vy si, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, nepamatujete, že jsme v září byli přesvědčováni na sociálním výboru, že se musí vyhlásit stav legislativní nouze a musí se okamžitě tento zákon schválit. A ještě den předtím, než se to dostalo do prvního čtení, tak pan premiér prohlásil, že tento zákon se vládě nepovedl, je to paskvil a musí se předělat. Tak jenom, abychom věděli, kdo o tom paskvilu hovoří. Následně mimo jiné paní ministryně prohlásila a uznala, že tento návrh zákona se nepovedl a bude se muset předělat. Takže to nebyla moje slova. Já jsem jenom spíše reagoval na to, co jsem si přečetl v médiích.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Moment. Teď na faktickou poznámku pan poslanec Roman Sklenák a paní ministryně chce taky na faktickou? S přednostním právem, když vás nikdo nepřeskočí. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Roman Sklenák: Já myslím, pane kolego Bauere, prostřednictvím pana předsedajícího, že oba víme, jak to bylo, akorát se každý bavíme trošku o něčem jiném. Já jsem hovořil a obhajoval věcně svůj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, který jsem předkládal v tom prvním druhém čtení, o tom já jsem hovořil a za tím že si stojím.
A druhá věc. Proč jsme zde měli kurzarbeit předložený vládou v legislativní nouzi? Protože se reagovalo na to, že měl skončit podle práva Evropské unie Antivirus. Ten až v průběhu projednávání tohoto tisku se mohl prodloužit v podstatě až do konce letošního roku, takže tento nástroj nebylo nezbytně nutné mít ihned k dispozici a mohlo se pokračovat v Antiviru.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě faktická poznámka, pan předseda klubu TOP 09 Vlastimil Válek. S přednostním právem je připravena paní ministryně Maláčová.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuju. Já netuším, jak to bylo. Kdyby to někdo vysvětlil, budu hrozně rád. Ale překvapuje mě, že opoziční poslanci souhlasí s názorem pana premiéra, který vysloví na zákon, jestli tedy vyslovil, že je paskvil, a koaliční nesouhlasí, jak kdyby se měnila pozice koalice a opozice. Začínám být zmaten.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem paní ministryně Jana Maláčová, prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Myslím, že chronologicky to bylo úplně jinak, ale nevracejme se k tomu, protože důležité je, že my máme jako koalice splněno. My tu máme velmi kvalitní kompromisní návrh, který podporuje celá tripartita včetně Hospodářské komory, a to je to, co se počítá. Výsledek se počítá. Je to věc, která byla navržena na základě roční zkušenosti s programem Antivirus, a myslím si, že příští vlády budou velmi rády, když budou mít tak kvalitní, pevně doufám, že brzy schválený kurzarbeit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marek Novák, prosím. Připraví se pan poslanec Lukáš Černohorský. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, seznámím vás se svým pozměňovacím návrhem k tisku 1025, který jsem představoval už i v předchozím druhém čtení, tudíž jen velmi v krátkosti. Jedná se vlastně o návrh, který zjednodušuje práci pracovníků na úřadu práce, protože samozřejmě potřebujeme i zefektivňovat procesy. Zde se jedná o takzvaný dokument rozhodnutí. Znamená to, že navrhujeme, aby nemuseli pracovníci úřadů práce vydávat rozhodnutí ve všech případech v rámci podpory v nezaměstnanosti, ale aby mohli vydávat i takzvaná oznámení. Samozřejmě i v tomto případě budou zachována práva klientů, kteří se i proti oznámení budou moci odvolat, to znamená, že v rámci práv klientů se nic nemění, a naopak zjednodušujeme, zrychlujeme proces pro pracovníky na úřadech práce. Za podporu vám moc děkuji a načtu jej potom v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Lukáš Černohorský a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Prosím.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Moje představení se bude týkat sněmovního dokumentu nebo pozměňovacího návrhu pod číslem 8133. Tento pozměňovací návrh se týká zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Zkusím to v rychlosti představit.
Jedná se o právní úpravu zákonného pojištění, které vychází z § 205 zákona č. 65/1965 předchozího zákoníku práce, který však byl zrušen zákonem č. 262/2006, přičemž v rámci přechodných ustanovení tam zůstal § 365, který prodlužuje použitelnost právní úpravy zachování pojištění do doby jeho transformace do systému sociálního zabezpečení nebo do systému soukromého pojištění. Bližší podmínky a sazby a tak dále upravuje vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví sazby a tak dále. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci případně nahradit škodu způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání. Je pro tyto případy pojištěn ze zákona, to jest nikoli na základě té pojistné smlouvy. Zaměstnavatel tak má právo, aby za něj pojišťovna uhradila poškozenému zaměstnanci škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za kterou zaměstnavatel odpovídá. Pojištění vzniká současně se vznikem pracovněprávního vztahu. V tuto chvíli toto pojištění ze zákona poskytují pouze dvě pojišťovny. Jednou je Česká pojišťovna, která to poskytuje, pokud s ní bylo sjednáno pojištění k 31. prosinci 1992. Druhou je případně Kooperativa. Jedná se o historické rozdělení, které mělo nějaké své příčiny.
Pojistné je stanoveno prováděcím právním předpisem, a to formou sazby podle převažující ekonomické činnosti zaměstnavatele, přičemž jeho výši je zaměstnavatel povinen vypočítat z vyměřovacího základu zaměstnanců, obdobně jako v případě pojistného nebo sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Platí se to čtvrtletně a minimum je zhruba 100 korun. ***
