(19.40 hodin)
(pokračuje Martínek)
Česká televize je aktivním členem EBU a má velký podíl na dlouhodobé podpoře jejich základních hodnot, zejména nezávislosti. V roce 2014 se sama Česká televize podrobila hodnocení nezávislosti a dodržování dalších veřejnoprávních hodnot vybranými evropskými institucemi - rakouskou ORF, německou Bayerischer Rundfunk, italskou RAI a YLE z Finska - a následně implementovala sérii doporučení, která potvrzovala její dosavadní koherenci. Evropská vysílací unie si všímá rostoucí míry kritiky a konfrontačního jednání Rady ČT směrem k České televizi a zaznamenala rovněž pokus Rady ČT prosadit usnesení, které by později mohlo vést k odvolání generálního ředitele z důvodu údajného střetu zájmů, jenž byl 16. března většinou členů Rady ČT zamítnut. Jsme znepokojeni zvyšující se mírou politizace kontrolního orgánu České televize a apelujeme na Parlament České republiky, aby zajistil nezávislost České televize tak, aby i nadále mohla být vzorem veřejnoprávního vysílání nejen v České republice, ale i v Evropě."
Dopis podepsala prezidentka EBU Delphine Ernotte a generální ředitel EBU Noel Curran, dále pak členové výkonné rady EBU generální ředitel německé veřejnoprávní televize ZDF Thomas Bellut, generální ředitelka švédského rozhlasu Cilla Benkö, prezident italské veřejnoprávní vysílací stanice RAI Marcello Foa, generální ředitelka litevské veřejnoprávní televize a rádia Monika Garbačiauskaité-Budriené, zástupce generálního ředitele ruského prvního kanálu Sebastian Sergei Parker, ředitelka zpravodajství a publicistiky BBC Fran Unsworth a generální ředitel rakouské rozhlasové a televizní společnosti Alexander Wrabetz.
Prohlášení k situaci vydala i celosvětová pracovní skupina pro veřejnoprávní média GTF. Tato pracovní skupina byla založena, aby chránila hodnoty a zájmy veřejnoprávních médií. V prohlášení se uvádí: "Celosvětová pracovní skupina pro veřejnoprávní média GTF je vážně znepokojena nedávným vývojem v České republice, který může ohrozit nezávislost České televize a její nepostradatelnou úlohu v rámci demokracie v zemi. Nyní více než kdy jindy existuje potřeba silných nezávislých médií veřejné služby, kterým mohou občané důvěřovat. To je v České republice ohroženo. Toto riziko přichází v době, kdy zemi koncem tohoto roku čekají parlamentní volby a stejně jako všechny ostatní země čelí nemoci COVID-19. Nedávné kroky vlády České republiky mají za následek politizaci Rady České televize, skupiny lidí, kteří jmenují generálního ředitele a schvalují rozpočet. V listopadu 2020 rada odvolala celou dozorčí radu a je zde přetrvávající tlak na odvolání generálního ředitele České televize Petra Dvořáka."
Ethical Journalism Network - EJN zkoumala výzvy, kterým média v České republice čelí, a ve zprávě vydané v únoru dospěla k závěru, že vlastnictví nejvlivnějších zpravodajských kanálů hrstkou miliardářských magnátů a politiků včetně předsedy vlády má děsivý dopad na žurnalistiku v zemi. Na oslabování nezávislé žurnalistiky ve východní Evropě nedávno upozornila exekutiva Evropské unie, která obvinila Polsko, Maďarsko a Slovinsko z podkopávání svobod médií uprostřed pandemie COVID-19. Celosvětová pracovní skupina pro veřejnoprávní média již v minulosti vyjádřila znepokojení pod tímto trendem ve východní Evropě a po celém světě.
Společně s evropskou vysílací unií EBU, jakož i Media Freedom Rapid Response - MFRR a Aliancí veřejnoprávních médií PMA, vystupujeme jakožto skupina lídrů médií veřejné služby, abychom ukázali naši silnou podporu hodnotám, které jsou jádrem médií veřejné služby: přístup, přesnost, zodpovědnost, kreativita, nestrannost, nezávislost a vysoký standard žurnalistiky. To vše je základem informované a zdravé demokracie. Vyzýváme české lídry napříč médii, byznysem a kulturou, aby vyslovili podporu nezávislým médiím. Rovněž žádáme, aby vlády účastnící se mezinárodní konference o svobodě médií zvážily události v České republice ve světle komuniké konference z prosince 2020, které prohlašuje, že svobodná média jsou základním kamenem demokracie. Lidé potřebují svobodná nezávislá média, aby jim poskytovala přesné informace, usnadnila erudovanou veřejnou debatu a diskuzi, činila vládu odpovědnou a sloužila jako hlídací pes ve veřejném zájmu." Toto prohlášení podepsali mimo jiné generální ředitel BBC Tim Davie, generální ředitel australské státní rozhlasové a televizní společnosti ABC David Anderson, předseda představenstva veřejnoprávního novozélandského rozhlasu RNZ Jim Marurai, prezidentka a šéfka kanadského veřejnoprávního rozhlasu a televize CBC Catherine Tait a další.
V neposlední řadě mohu odkázat na dopis mezinárodních organizací adresovaný všem poslancům Parlamentu České republiky: "Vážené poslankyně, vážení poslanci, v návaznosti na naše předchozí výzvy ze dne 11. března a 2. června 2020 se na vás znovu obracíme ve věci politizace Rady České televize - ČT. Dne 18. března 2021 zvolil volební výbor Poslanecké sněmovny do užšího výběru 12 kandidátů do Rady ČT, z nichž nyní Parlament zvolí čtyři nové členy. Z výsledku volby do užšího výběru je patrné, že politická loajalita převažovala nad odborností a nezávislostí, co se týká kritérií výběru. Tato sporná předvolba navazuje na předchozí problematické volby do Rady ČT konané dne 27. května 2020. Ty změnily složení rady tak, že ji již nelze považovat za nestrannou ani reprezentující široké spektrum významných regionálních, politických, sociálních a kulturních proudů, jak je nařízeno zákonem. Partnerské organizace projektu Media Freedom Rapid Response - MFRR jsou také znepokojeny tím, že tato politizace Rady ČT vede v čím dál větší míře k politicky motivovaným aktivitám jako odvolávání všech členů Dozorčí komise Rady ČT v listopadu nebo zjevná snaha o nátlak na odvolání generálního ředitele Petra Dvořáka. To, že se to děje před parlamentními volbami, které se uskuteční letos na podzim, vyvolává zásadní otázky ohledně motivu těchto kroků. Veřejnoprávní média mají být zdrojem nestranných informací a mají prezentovat různorodé politické názory. Za tímto účelem stanoví doporučení Výboru ministrů Rady EU o správě médií veřejné služby, CM/Rec (2012), za prvé, že nezávislost je základním požadavkem pro každou veřejnoprávní mediální organizaci, a že zajištění nezávislosti je proto primárním úkolem jakéhokoliv rámce správy veřejnoprávních médií. V souladu s tím má být proces volby členů rady navržen tak, aby tato volba nemohla být zneužita k uplatnění politického nebo jiného vlivu na fungování veřejnoprávních médií.
Níže podepsaní partneři projektu Media Freedom Rapid Response - MFRR se obávají, že tyto mezinárodní standardy, které zajišťují přístup občanů k pluralitním veřejnoprávním médiím i v České republice nejsou plněny. Vyzýváme vás, abyste zastavili probíhající politizaci Rady ČT a proaktivně zajistili její vyvážené složení v souladu s vnitrostátním a mezinárodním právem a normami. S pozdravem Article 19, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií, ECPMF, Evropská federace novinářů, EFJ, Mezinárodní tiskový institut, IPI, OBC Transeuropa."
Vážené dámy, vážení pánové, bod, který právě projednáváme, vyvolává obavy a pochybnosti jak u domácích, tak zahraničních a mezinárodních institucí. Mám zde analýzu od advokáta Jiřího Kučery zpracovanou pro místopředsedu stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, senátora Davida Smoljaka.
Z této 27stránkové analýzy, kterou by jistě měl projednat volební výbor, bych chtěl citovat závěr: "Zákon na nominující subjekty stanoví požadavek, aby tyto subjekty představovaly kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické nebo nadnárodní zájmy. Poslanecká sněmovna, jakož i její volební výbor, je při své činnosti vázána zákonem. Poslanecká sněmovna i volební výbor tedy musí zkoumat nejen, zda zákonné požadavky splňuje samotný kandidát na člena rady, ale také subjekt, který jej nominoval. Jmenování kandidáta navrženého nezpůsobilým subjektem, jakož i jeho předložení Poslanecké sněmovně k volbě volebním výborem, je v rozporu se zákonem a může zasáhnout do ústavně zaručených práv kandidátů, a to především do práva podílet se na správě veřejných věcí a práva na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím ve smyslu čl. 22 odst. 1 a 4 Listiny. ***
