Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

524.
Informace místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy
Karla Havlíčka k situaci v ocelářském průmyslu

Prosím, aby se slova ujal pan místopředseda vlády, jak bývá zvykem, když se jedná o takovéto informační body. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost představit zde aktuální stav v rámci - a já to rovnou řeknu - společnosti Liberty Ostrava, protože předpokládám, že ten bod byl vyprovokován zejména situací, která se tam odehrává v posledních týdnech. Takže trošku přeskočím univerzální představení toho, v jakém stavu je české ocelářství. Pouze zkonstatuji to, že se cena oceli zvýšila v posledních měsících, zvýšila se zásadním způsobem až o 50 %, v důsledku čehož evropské ocelárny a tím pádem i české ocelárny mají šanci dohnat ztráty z let minulých a mají šanci když ne prosperovat, tak minimálně generovat solidní výnosy a být alespoň v rozumné míře v ziskovosti. To všechno napovídá tomu, že by nemusel být žádný problém, leč problém nastal, a to u mateřské společnosti Liberty Ostrava, konkrétně skupiny GFG, která dnes zahrnuje celou řadu ocelářských společností nejenom v Evropě, ale například i v Austrálii. Problém, který nastal, nastal u financující instituce této skupiny Greensill, která se dostala do vážných finančních problémů, je dneska v režimu ochrany před věřiteli. To se řeší na úrovni Velké Británie, kde je i mateřská společnost skupiny Liberty nebo Liberty Group GFG, a v dané chvíli se v jednotlivých zemích začínají řešit dopady tohoto stavu.

My jsme okamžitě poté, co jsme se toto dozvěděli, zahájili jednání s místním managementem a vlastníky, které zde přímo zastupuje Sanjeev Gupta, který je i hlavním majitelem rodinné firmy, která vlastní tyto společnosti po světě. Zkonstatovali jsme to, že výsledky Liberty Ostrava jsou poměrně slušné za poslední dobu. Za první čtvrtletí ještě nemáme auditované výsledky, nicméně vše nasvědčuje tomu, že budou nejlepší za posledních pět let. A současně je třeba říci, že doposud, a tím říkám doposud, to znamená do minimálně konce minulého roku, byly v zásadě dohody, které byly učiněny mezi vládou a společností Liberty na bázi memoranda, které jsme podepsali, plněny.

Je třeba říci, že Liberty Ostrava je plně komerční společností, stát tam pochopitelně nemá žádný podíl. Nicméně v době, kdy se podepisovalo memorandum, jsme dohodli s vlastníky Liberty to, že s ohledem na důležitost společnosti, vliv na lokální prostředí, dodavatelsko-odběratelské vztahy - jenom podotýkám, že tam pracuje 5 600 pracovníků a další až desítky tisíc pracovníků, přibližně 20 000, jsou vázány vlivem právě dodavatelsko-odběratelských vztahů s touto společností - tak jsme v té době si prosadili to, že jedním členem dozorčí rady bude zástupce státu, konkrétně Ministerstva průmyslu a obchodu, konkrétně můj náměstek pan Muřický. Další dva zástupci v dozorčí radě jsou za odbory a tři zástupci jsou přímo jmenováni vlastníky, přičemž důležitá věc je ta, že předseda dozorčí rady, který není ani z řad odborů, ani zástupce státu, má právo v případě rovnosti hlasů rozhodnout. Čili naše pozice tam není nijak komfortní a je víceméně dohledová.

Současně nám management nastínil na osobním jednání, které jsme měli před necelým měsícem s panem premiérem přímo na místě, že má záměr prodat část emisních povolenek, což je fixní aktivum společnosti - jenom podotýkám, že celková hodnota emisních povolenek v Liberty Ostrava je kumulovaná ve výši 5,6 miliardy korun a je ve fixních aktivech - že má zájem prodat část těchto povolenek, konkrétně ve výši 3 miliardy korun, svojí další společnosti ze skupiny Liberty, a to je Galati Rumunsko. My jsme s tím vyjádřili nesouhlas, jakkoliv nemůžeme do komerčního vztahu vstupovat, ale na druhou stranu vztahy byly korektní do této doby. Stát vycházel vstříc například v tom, že pomáhá vybudovat zcela klíčovou energetickou přípojku z Nošovic do Liberty, která umožní vybudovat elektrické pece. Současně stát podporuje společnost v přechodu na nové technologie v rámci inovačních programů. A současně - a to je důležité ještě sdělit - stát podobně jako některým dalším společnostem poskytl prostřednictvím EGAPu záruku ve výši 2 miliard korun v covidové době, tak jako jiným společnostem, za poměrně výhodných podmínek s tím, že tyto zdroje budou účelově vázány na provozní aktivity společnosti spojené s nákupem materiálu, inovacemi a tak dále.

Jinými slovy, troufáme si tvrdit, že stát vycházel společnosti vstříc. I z tohohle důvodu jsme jasně sdělili, že principiálně nesouhlasíme s prodejem povolenek, i když do toho nemůžeme zasáhnout, ale že se domníváme, že by měly zůstat v rovině fixních aktiv pro rozvoj společnosti, případně jako krabička poslední záchrany, kdyby byl určitý finanční problém. A domníváme se, že to je správné z úhlu pohledu hospodáře. Management nás ujistil, že nehodlá povolenky dále nabízet své sesterské společnosti a že bude respektovat naše přání. Toto nesplnil a v následujících dnech ukonal to, že část emisních povolenek prodal. Objektivně ale zase řečeno, neprodal za 3 miliardy a jsme přesvědčeni, že kdybychom tam nejednali, tak by to ty 3 miliardy byly. Prodal nakonec za 1 miliardu. A je třeba rovněž objektivně říct ještě jednu věc, že opcí si zabezpečil kladný finanční výsledek, to znamená marži nebo zisk na této operaci ve výši 250 milionů korun.

My jsme vyjádřili prostřednictvím dozorčí rady nesouhlas, ale je nutné říct, že dozorčí rada nebyla informována o této proceduře, byla informována zpětně. Podle našeho názoru došlo k obejití dozorčí rady. Ale na druhou stranu, nejednalo se podle všech indicií nijak v nesouladu se zákonem. Je pravděpodobné, že společnost využila práva rozhodnutí jediného akcionáře. Dozorčí rada, respektive část dozorčí rady, což jsou odboráři a zástupci státu, okamžitě chtěli vysvětlení. Okamžitě poslali několik klíčových dotazů na management, na vlastníky a tento proces pokračuje i nadále.

Na včerejším jednání, kterého jsem se zúčastnil v Ostravě se zástupci zaměstnanců, se zástupci dozorčí rady, se zástupci vlastníků, se zástupci managementu, bylo nejenom deklarováno, ale prokázáno, což je dobrá zpráva, že valná část zdrojů za emisní povolenky už dorazila do Ostravy, dokonce s předstihem. Včera v poledne to bylo 60 %, večer už to bylo 75 % a podle všech indicií a příkazů, které jsou, by měla během dneška a zítřka dorazit zbývající částka, čili 1 miliarda by měla být skutečně zaplacena. Současně jsem včera s managementem dohlédnul i na to, že část těchto zdrojů, toho benefitu, dle naší dohody bude zaplacena jakožto speciální odměna všem zaměstnancům, a to ve výši 13 000 korun a 70 korun navíc, což skutečně bylo učiněno a peníze v tuto chvílí odchází. Zbytek toho benefitu, což můžou být řádově nízké stovky milionů korun, budou použity pro rozvoj společnosti. Současně management deklaroval, že nehodlá povolenky dále prodávat. Tento akt považuje tedy za uzavřený a nemělo by docházet k tomu, že by se další část povolenek převedla.

Opakuji: Není možné z úhlu pohledu státu zabránit komerční společnosti v prodeji části svých fixních aktiv, nicméně můžeme, a my jsme to jasně řekli, jasně deklarovat to, že pokud nebudou dodržovány elementární dohody mezi zaměstnanci, protože zaměstnanci se proti tomu rovněž postavili, mezi státem a společností, poté i stát logicky nebude otevřený ve smyslu další podpory a dalších benefitů, které by si nepochybně takováto společnost zasloužila. Na druhou stranu, nechceme trestat společnost, která zaměstnává 5 600 lidí, a region z našeho úhlu pohledu. Je to o dalším jednání s vlastníky, které pokračuje.

Prostřednictvím našeho člena v dozorčí radě jsme si vyžádali další podklady k převodu emisních povolenek, současně veškeré podklady k dalším operacím, které směřují do společnosti Liberty Częstochowa, což je společnost v Polsku, která vyrábí ve mzdě a kde chceme mít když ne jistotu, tak alespoň dozorčí rada jasné podklady k tomu, že s ohledem na transfer pricing tam dochází k převodům zdrojů, které odpovídají dané hodnotě odvedené práce nebo produktu.

Současně jsme včera podpořili protestní mítink zaměstnanců. Nutno říct, že s odbory jednáme takřka na denní úrovni. Odbory tam odvádějí dobrou práci, musím konstatovat, a i díky odborům si myslím, že ta situace je ve společnosti poměrně stabilizovaná. Protestní mítink nebyl nijak dlouhým protestem, který by narušil výrobu. Byl to protest několika set zaměstnanců, kteří vyjádřili nespokojenost s chováním managementu, respektive spíše vlastníků, a k tomu, že podle jejich názoru, s čímž se ztotožňujeme, nebyly naplněny všechny dohody, které byly učiněny.

Je třeba ještě říci jednu věc, a to je to, jakým způsobem k této transakci došlo. Určitě si vzpomínáte na to, že společnost byla vlastněna společností ArcelorMittal. Přibližně před dvěma lety byla tato společnost prodána právě společnosti nebo skupině Liberty Group GFG, a vlastníkem se tedy stala nová entita s tím, že tuto transakci musela posvětit Evropská komise a do značné míry i aktivitami ArcelorMittal v Evropě... bylo právě nařízeno to, že se musí zbavit jiných aktivit včetně aktivit v České republice. První tranše a první pokus o tuto akvizici Evropská komise neschválila. Z našeho úhlu pohledu správně neschválila, protože toky peněz za transakci nebyly zcela průhledné. Poté vyslovila nový požadavek a toto bylo ukonáno.

My jsme v momentě, kdy k tomuto docházelo, několikrát varovali před jednou důležitou věcí, která se může zdát jako marginální, ale z pohledu byznysu a průmyslu to marginální věc není, a to je přílišná vazba Liberty Ostrava na energetický zdroj, který je zcela zásadní, a ten zůstal ve vlastnictví - byť částečném - původního vlastníka Arceloru a dále polské společnosti. Jinými slovy, klíčový energetický zdroj byl a je stále dále pod kontrolou bývalého vlastníka, což pochopitelně není s ohledem na nezávislost společnosti dobré, nemluvě o tom, že se tam logicky o něco hůře kontrolují náklady spojené s nákupem energie.

Ještě dopovím to, že celou tuto záležitost mimo úrovně dozorčí rady, což je to, co nám přísluší z úhlu pohledu našeho zástupce v dozorčí radě, z úhlu pohledu jednání s vlastníky, nikoliv ale na právní úrovni, z úhlu pohledu mezinárodního problému řešíme rovněž i s ostatními resorty v jiných zemích, konkrétně jsem to řešil s ministrem pro energetiku Velké Británie a s ministrem financí Rumunska. Jsme dohodnuti na tom, že naše kroky budeme průběžně koordinovat, že se budeme informovat o tom, co nastává v jednotlivých zemích, a toto platí.

Takže závěr je takový, že Liberty Ostrava v dané chvíli s ohledem na své výsledky prosperuje poměrně dobře. Je třeba ještě říci, že úvěr, který čerpala tato společnost a který byl zaručen EGAPem ve výši 2 miliard korun, je v tuto chvíli kontrolován příslušnými orgány ve smyslu účelovosti čerpání tohoto úvěru, a zejména vynaložení prostředků z tohoto úvěru, protože úvěr byl poskytnut za jasných parametrů a záruka bude platit tehdy, pokud bude prokázáno, že účel tohoto čerpání je v souladu s úvěrovými podmínkami nebo s podmínkami záručního charakteru.

Takže pracujeme tam na několika úrovních a v danou chvíli očekáváme, že v následujících hodinách dorazí zbylých 25 % za emisní povolenky, a dozorčí rada si kontroluje to, aby byly zdroje vynaloženy v souladu s dohodami. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a nyní poprosím, aby se slova ujal za navrhovatele tohoto bodu pan poslanec Leo Luzar. Bude-li souhlasit, bude rovnou zpravodajem. Souhlasí, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, v prvé řadě poděkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo, protože bylo obsáhlé a odpovědělo na většinu otázek, které byly třeba, aby zazněly na tomto plénu a také aby byly slyšet i v Ostravě, která v rámci Liberty House má docela velké problémy, a pevně věřím, že přispějí ta slova k uklidnění situace.

Dovolte mi ale říci, že ta situace nepřišla ze dne na den. Jistě si vzpomenete na mimořádné schůze, které již zde k Liberty byly. Tehdy se to ještě jmenovalo Mittal Steel Ostrava nebo ArcelorMittal a byly spojeny s akvizicí této velké nadnárodní společnosti, která byla požadována v rámci Evropské unie jako oprava - nebo jak to nazvat - změnění podílu trhu, které přimělo tuto společnost GFG k tomu, že získala majetek, části majetku ArcelorMittalu, že získala část majetku, a to jmenovitě rumunskou huť, ostravskou huť a další podniky, které tento gigant MittalSteel musel prodat, aby mohl fungovat na evropském trhu.

To chci zdůraznit z jednoho prostého důvodu, protože nesmíme zapomínat, že tady neustále jednáme pod určitou kuratelou Evropské unie. Tento proces, který ještě není úplně dokončen, je pod dozorem Evropské unie a Evropská unie hlídá, jak je naloženo s těmito firmami, aby byla zachována hlavně zaměstnanost, produkce a aby tyto firmy nebyly pouze účelově přesouvány mezi firmami. Jak již naznačil pan ministr ve svém úvodním slově, tak i toto hledisko si musíme uvědomovat a vzít v potaz.

Včera se v Ostravě sešlo 700 zaměstnanců Liberty Ostrava, je to přibližně jedna směna tohoto podniku, a sešlo se, aby protestovalo proti možným rizikům, které této společnosti hrozí. Je možná paradoxem, že 700 zaměstnanců při 70. výročí založení tehdy ještě Nové huti Klementa Gottwalda v roce 1951 se muselo po 70 letech sejít a bojovat za budoucnost této huti, do budoucna pro Ostravsko možná nepostradatelné v rámci zaměstnání.

Huť má obrovskou výhodu - rostou ceny oceli na světových trzích a za poslední čtvrtletí provozní zisk stoupl na 1,6 miliardy, což je opravdu veliké číslo, historicky v posledních pár letech v minulosti nedosažitelné. Stoupl objem výroby docela výrazně a ocel je na světovém trhu velice žádaná. Proti posledním dvěma čtvrtletím minulého roku je ta výroba o 20 %vyšší, ale počítáme-li další čtvrtletí minulého roku, tak jsme o 70 % více v dnešní době produkce než v době krizové, která je možná považována v roce 2020 jako signifikantní pro útlum ocelářského průmyslu jako takového.

Tady chci říci, že útlum ocelářského průmyslu možná podle evropských plánů Green Deal má nastat, ale trh se chová jinak a trh požaduje ocel, trh požaduje produkci a všichni ti odběratelé, kteří ocel na volném trhu kupují, již dneska říkají, že enormně roste cena oceli a prodražuje výrobu. A pokud si uvědomíte, k čemu všemu ocel je potřeba, tak musím říci, že se nebojím o budoucnost ocelářského průmyslu, bojím se ale o budoucnost ocelářského průmyslu v Ostravě. Protože to, aby v Ostravě tento průmysl mohl být, potřebuje moderní hybridní elektrické pece.

Pan ministr již zmínil dlouho plánovanou výstavbu propojení elektrického vedení z Nošovic do Ostravy do Liberty House, ale je třeba taky říci, že to někdo musí financovat. My jako poslankyně a poslanci jsme se pokusili v rámci liniového zákona urychlit, maximálně urychlit možnost výstavby, to se nám podařilo, čili ze strany státu a politiků jsme udělali maximum možného pro urychlení výstavby. Teď očekáváme, že ty prostředky, které tato huť má ať již z prodeje, nadplánovaného prodeje oceli, tak například právě z emisních povolenek, které enormně rostou na trhu, bude moci zainvestovat a urychlit i výstavbu tohoto propojení, což je investice, která velice pomůže uklidnit situaci, protože firma, která investuje do své budoucnosti, má velký předpoklad k tomu, že v budoucnosti bude i ve své produkci pokračovat a nejedná se pouze o účelové kroky.

Co vyvolalo tuto problematickou situaci, je krach firemní skupiny Greensill. Je to v rámci skupiny finanční subjekt, který sídlí ve Velké Británii a poskytuje firmě úvěry. Je samozřejmě jakožto finanční instituce kontrolován britskými dozorovými orgány a bankou, přesto určité nesrovnalosti v rámci výkaznictví vedly ke krachu této finanční skupiny a hledání řešení, jak s těmito prostředky nakládat nyní. Ve světě je dost volných finančních prostředků, jak nám bylo řečeno z úst vlastníků společnosti, přesto jsou tady 2 miliardy korun ručené EGAPem, což znamená českým státem, potažmo daňovými poplatníky, které byly poskytnuty na překlenutí pandemických problémů spojených se zaměstnaností v Liberty Ostrava.

Že tyto peníze nemůže momentálně využívat firma Liberty Ostrava, pan ministr již zmínil. Problémem ale je, že za tyto peníze se - pokud mám informace správné - platí úroky. Firma je nemá, ale samozřejmě úroky platit musí, protože takhle se zavázala. Pan ministr zmínil využití těch prostředků, ale já se ptám také na úrokovou zátěž, kterou společnost s tímto úvěrem nese, a hlavně, jak společnost EGAP kontroluje a bude kontrolovat nakládání s těmi prostředky. A v rámci toho, že společnost je v momentálním stavu - společnost Greensill, abych byl přesný a nevztahoval to na celou skupinu a nebyl brán za slovo - jako finanční instituce pod dozorem dozorových orgánů, jestli EGAP kontroluje tu činnost dozorového správce, aby nedocházelo k budoucím škodám českých daňových poplatníků. O to bych chtěl také, pane ministře, mimo jiné požádat.

Chci ještě jednu věc říci. Celá ta situace je v kontextu zarámovaná aktuální situací s emisními povolenkami. Všichni ti, kteří se o to trošku zajímáte, o energetiku a další záležitosti spojené například se znečištěním ovzduší a dalšími, jste si všimli, že za posledních pár dní enormně narostla cena emisních povolenek. A jestliže firma Liberty, pokud mám správné informace, prodávala za nějakých 47, 48 euro, dneska už jsme přes 50 euro a tyto ceny neustále rostou. Dnešní analýzy hovoří o tom, že spekulanti začali vidět v tomto produktu Evropské unie obrovský byznys a začali tyto povolenky skupovat ve velkém v očekávání obrovských zisků. Tento Green Deal Evropské unie se ukazuje jako lehce zranitelný a lehce zneužitelný. Byť by měl původně sloužit ku prospěchu průmyslu a obnovy životního prostředí, tak se ukazuje, že se z toho stal bankovní institut, bankovní zdroj prostředků finančních trhů, a ne průmyslu a technologií.

Tady bych velice rád, aby česká vláda učinila nezbytné kroky, a to urychleně, protože cena emisních povolenek tak raketově roste, že je ohrožena zimní topná sezona v České republice. To bychom si tady všichni měli uvědomit, protože ty firmy nebudou mít prostředky, a může se stát, že se nám zhroutí i programy a fondy, které máme na obnovu technologií, protože nebudou mít prostředky, ony to totiž jsou spojené nádoby. A pokud toto nepodchytíme včas, tak Fond rozvoje a další fondy, které předpokládáme využít v době popandemické, můžou být vážně ohroženy.

Dneska nechci hovořit dlouho a chci nechat i kolegům a kolegyním prostor k vyjádření. Připravil jsem návrh krátkého usnesení, které za prvé dává určitý pouvoir vládě, aby jednala, ale hlavně upozorňuje na to, kde spatřujeme základní problémy. Rozdal jsem všem představitelům poslaneckých klubů ve Sněmovně jeho znění a teď si ho dovolím přečíst a žádám vás o pozornost:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby

- podnikla nezbytné kroky k zabránění vyvádění emisních povolenek ve vlastnictví Liberty Ostrava, a. s., pro potřeby jiných společností ve skupině CFG;

- prostřednictvím ministra zahraničních věcí kontaktovala představitele vlády Velké Británie se žádostí o intervenci u vlastníka společnosti ve věci dodržování slibů a závazků podaných vládě České republiky, a to i v souvislosti se sliby při převzetí společnosti od předchozího vlastníka s podmíněným souhlasem Evropské komise;

- prostřednictvím finančně analytického útvaru Ministerstva financí České republiky důsledně prověřila transakce s prodejem emisních povolenek a poskytnutým úvěrem, který je garantován EGAP;

- neprodleně zahájila kroky v rámci jednání vrcholných představitelů Evropské rady a Evropské komise vedoucí k regulaci trhu s emisními povolenkami a zabránila spekulacím s emisními povolenkami."

Tolik návrh usnesení, o jehož podporu bych vás poprosil. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásila paní ministryně Jana Maláčová, následně je s přednostním právem přihlášen místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, velmi děkuji za to, že jste dnešní bod zařadili na jednání Sněmovny, dlouhodobě jsem ho vyhlížela. V Liberty jsem byla osobně 22. dubna, kde jsem se seznámila se situací. Včera jsem na protestním mítinku nemohla být z důvodu jiných důležitých termínů v Praze, ale protestujícím zaměstnancům jsem alespoň poslala svůj osobní dopis, a velmi děkuji touto cestou panu předsedovi místní odborové organizace Slaninovi za jeho přečtení a vyřízení našeho sociálně demokratického vzkazu všem zaměstnancům.

Liberty zaměstnává 5 000 lidí, kteří teď mají strach o své pracovní místo, a je potřeba říci, že pokud by se situace nějakým způsobem vyhrotila, tak negativně může být ovlivněno dalších až 9 000 pracovních míst, která jsou buď u odběratelů, dodavatelů, a to nejenom z Moravskoslezského kraje. Informace o tom, že vedení společnosti chce pokračovat v prodeji emisních povolenek a dál vyvádět zisky z České republiky, mě skutečně nenechává chladnou. Ukazuje se, že vedení Liberty svůj závazek, svůj slib, který jsme jako představitelé vlády dostali, nesplnilo, a já si myslím, že to je další důvod, proč být v této situaci velice ostražití. Pokud by se situace ve společnosti Liberty hospodářsky zhoršila, a bavíme se skutečně o spekulativní situaci, tak ty dopady mohou být mnohem závažnější než ve společnosti OKD.

Domnívám se, že skutečně vše, co se vyprodukuje ekonomicky v Česku, tak by mělo být v Česku investováno. Ten obrovský problém s vyváděním zisků naši ekonomiku devastuje a mně osobně záleží na tom, aby sedmdesátileté hutě nebo 70 let staré hutě byly modernizovány. Na to měly být použity právě finanční prostředky z emisních povolenek. Skutečně si myslím, protože jak jsem v Liberty byla, tak jsem tam potkala zaměstnance, kteří pracují opravdu nadstandardním nasazením pro společnost po dobu 20, 25, 30 let, často po vícero generací, tak si myslím, že to je skutečně extrémně důležité.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce také dlouhodobě pomáhat lidem v náročných profesích. Většina zaměstnanců do těchto kategorií spadá, proto jeden ze základních pilířů důchodové reformy, spravedlivé důchodové reformy je právě dřívější odchod do náročných profesí. Musím také říct, že na základě diskuze se zaměstnanci a odboráři společnosti Liberty jsme naši důchodovou reformu jemně poupravili, protože jak víte, systém dřívějšího odchodu do penze se měl započítávat pouze za posledních 10 let. A já si myslím, že těžce pracující lidé si zaslouží, aby se jim právě počítalo více než jen těch posledních 10 let, ale skutečně celá odpracovaná kariéra, protože každých odpracovaných 10 let znamená o rok dříve do penze. Takže zase zprostředkovaně všem zaměstnancům Liberty velmi děkuji.

My jsme se, jak už uvedl můj drahý kolega ministr Havlíček, my jsme se o společnosti Liberty bavili na pondělní vládě a vrátíme se k tomu i příští týden. Za mě aktuální informace, kterou jsem dostala, tak na účtech Liberty je již 75 % z té zhruba miliardy za prodané povolenky a zbytek má dorazit do konce týdne. A ještě dvě věci. Ukazuje se, že politický tlak funguje, proto je důležité tento bod projednávat i zde na půdě Poslanecké sněmovny napříč politickým spektrem, protože původní záměr měl být trojnásobně vyšší. A to je dobrá zpráva, že nakonec došlo pouze k převodu za 1 miliardu.

Pokud se týká činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, tak dovolte, abych vás informovala, že my se společností Liberty intenzivně spolupracujeme. Úřad práce České republiky poskytuje společnosti příspěvky v rámci projektu POVEZ II, který je zaměřen na vzdělávání zaměstnanců. Od roku 2016 bylo vyplaceno Liberty, nebo tenkrát ArcelorMittal, dnes Liberty, 2,9 milionu korun na příspěvky na vzdělávání na 459 zaměstnanců. Za důležité považuji také zmínit, že společnost Liberty čerpala prostředky z programu Antivirus za období březen 2020 až únor 2021. Výše poskytnutých příspěvků byla, ať už v režimu A, nebo v režimu B, to znamená v obou, 34,6 milionu korun. Společnost Liberty za první čtvrtletí roku 2021 předpokládá zvýšení zisku na 1,6 miliardy korun, což je nejlepší čtvrtletní výsledek od doby, kdy huť převzala GFG Alliance. To si myslím, že se ukazuje, že ocelářství budoucnost má a že o to důležitější je skutečně nevyvádět zisky z Česka.

Poslední věc. Tu situaci považuji za alarmující, za ohrožení pracovních míst v Česku a také za ohrožení domácího průmyslu. O to více je situace závažnější, protože se jedná - Moravskoslezský kraj je strukturálně postižený kraj, který má mnohem vyšší nezaměstnanost, než je průměr České republiky, v tuto chvíli 5,9 % nezaměstnaných, a o to naléhavější je, abychom se my jako politická reprezentace této situaci důkladně věnovali a vydali jsme jasný politický signál, že je pro nás budoucnost společnosti Liberty, a zejména jejích zaměstnanců naprosto zásadní záležitostí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku... Mám dvě faktické poznámky, takže pan poslanec Aleš Juchelka a připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající, budu o něco kratší. Já bych chtěl jenom říct, že hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák velmi bedlivě sleduje veškeré dění okolo Liberty Ostrava. Jsou ve velmi intenzivní komunikaci tady s panem ministrem průmyslu a obchodu Havlíčkem. Můžeme říct, že hejtman Moravskoslezského kraje jedná s odbory, je v kontaktu s managementem, je v kontaktu s panem ministrem, takže v rámci kraje se de facto nic takového v rámci komunikace nepodceňuje a já za to samozřejmě hejtmanovi i tady panu ministrovi moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka - pan poslanec Stanislav Grospič a je připraven místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já budu také snad stručný, ale možná trošku příkřejší, protože musíme si uvědomit, kdysi tady prošlo nějaké usnesení - také bod o zločinech privatizace - a tam je potřeba prostě říci, že v roce 1991 byl vyčleněn majetek bývalé Nové huti Klementa Gottwalda ve výši 12 miliard 612 (milionů) korun, který přešel do Fondu majetku České republiky, a na základě toho byl vznik akciové společnosti Nová huť a ona společnost Liberty - on zanikl tento státní podnik 7. ledna 1998, v likvidaci potom následně 14. června 2005 výmazem z obchodního rejstříku - a stát po neúspěšné částečné privatizaci do rukou managementu sdruženého ve společnosti Petrcíle, prodal v roce 2003 majoritní podíl ve společnosti 67,20 % akcií společnosti LRN Holding z předchůdců ArcelorMittal, a následně tedy dnešní Liberty.

Já jenom chci podotknout, že to je klasický příklad toho, kdy stát privatizoval, naprosto se toho zbavil, a když potom zaměstnancům teče do bot, tak naprosto soukromá firma volá: Nemluvte nám do podnikání, my si sami budeme rozhodovat, ale v momentě, kdy se dostaneme do problémů, tak se o nás musí stát postarat. Stát se musí postarat o zaměstnance, aby udržel státní smír a aby jim zaručil práci a výdělek, který jim přísluší.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Vojtěch Filip a paní ministryně Maláčová se omlouvá proto, že za chvíli začíná vláda, takže z tohoto důvodu se musí z pracovních důvodů omluvit. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, paní a pánové, já to maličko rozšířím. Opravdu jsem pečlivě poslouchal pana místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka s tím, že když jsem osobně navštívil v minulém týdnu Liberty v doprovodu svých kolegů z Ostravy, tak jsme hovořili jak s manažery, s panem výrobním ředitelem, který zastupuje ředitele, který byl v prosinci odvolán, a zatím nebyl jmenován majitelem nikdo jiný, s personálním ředitelem a mluvili jsme s odboráři, bavili jsme se o té situaci, tak jsem zatím neslyšel názor na to, jak zacházet s tím, že část akcií Liberty zastavila mateřská společnost městu Brémy, což je podle mého soudu velmi riskantní pro nás vzhledem k tomu, že insolvenční správce, který vlastně rozhoduje o té mateřské společnosti, může ty zastavené akcie nějakým způsobem použít, a nebude to tedy česko-britský spor nebo spor s vlastníky, ale bude v tom další subjekt, tentokrát veřejnoprávní korporace, a to je město Brémy.

To mě zarazilo, a proto jsem reagoval vůči manažerům, ale i vůči odborářům docela jednoznačně, že pro zmenšení rizika by bylo vhodné, abychom ty zastavené akcie začali vyjednávat s insolvenčním správcem mateřské společnosti a s vlastníky tak, abychom je vykoupili. To znamená, abychom reagovali dříve a v podstatě minimálně se stali spoluvlastníky té společnosti, a mohli tedy zvýšit náš vliv jako České republiky vůči tomu subjektu. Potvrzuji to, co tady bylo řečeno, že výkony společnosti jsou pozitivní, že mají jak výrobní zařízení, tak materiál, tak lidi. Lidí by potřebovali o 200 víc, jak jsme byli informováni, mohli by tedy naplnit ještě více potřeb České republiky. Připomínám, že část jejich produkce je potřebná pro naše velké liniové stavby, a proto jsem přesvědčen, že to převzetí státem, ať už prostřednictvím podniku Prisko, nebo jiným způsobem, by bylo pro stát výhodné vzhledem k tomu, co je před námi v oblasti infrastruktury, kterou máme před sebou, a máme ji v rozpočtech jak Ministerstva dopravy, ale zejména ŘSD nebo SŽ už připravenou a je potřeba s ní uvažovat.

Tím by se samozřejmě zajistil dostatek toho, co je potřeba pro tyto podniky pro výstavbu, a navíc bychom neměli neustálou hrozbu, že bude nejen vyváděn zisk z Liberty, ale že nebudou akcie této společnosti v podstatě zneužity k tomu, aby se uhradily ztráty, které vznikly úplně někde jinde, než je Česká republika. Vycházím z toho, že při takové operaci, kterou stát udělal vůči akcionářům OKD, to přineslo České republice řekl bych okamžitý zisk, a navíc samozřejmě jsme zabránili tomu, aby společnost a hodnoty vytvářené v České republice byly vyváděny do zahraničí. Proto bych požádal pana místopředsedu vlády pana ministra Havlíčka o to, jestli tato úvaha je v úvaze vlády, protože samozřejmě o tom nákupu by se muselo rozhodnout ve vládě, a myslím si, že to jednání by bylo pozitivní jak ve prospěch Liberty, tak ale i odstranění toho problému, který tady může nastat vzhledem k tomu, že závazky, které měla mateřská společnost, jsou ručeny majetkem dceřiné společnosti, a ten insolvenční správce nebude pravděpodobně ten, s kým máme, jak pan ministr Havlíček řekl, zatím dobré vztahy. To jsem považoval za jeden z nejvíc rizikových momentů, když jsem s manažery mluvil, a stejnou obavu vyjádřili odboráři.

Nevidím na tom nic, co by mělo nějakým způsobem narušit naše rozpočtové hospodaření, protože takové prostředky by stát jistě mohl ve svém rozpočtu vyčlenit, a navíc zisk, který produkuje Liberty, by potom šel zpátky k nám jako ke spoluvlastníkům, nebo pokud by se koupilo celé vlastnictví těch akcií, tak samozřejmě by šel celý ve prospěch státu. Takže myslím si, že tato úvaha má racionální jádro a má i do budoucna, tak jak tady řekl kolega Luzar ve svém úvodním vystoupení, důležitý moment, protože perspektiva ocelářství v České republice je už z pohledu našich vlastních potřeb státu jako organizátora, ale také investora velkých liniových staveb. To je podle mého soudu docela zásadní.

A jsem přesvědčen, že tento trend by nám umožnil mnohem, ale mnohem rychlejší a efektivnější řešení situace ve prospěch jak zaměstnanců samotné Liberty, tak ale těch navazujících provozů, které tam jsou. Pokud jde o samotné energetické přivedení k novým pecím, jsem přesvědčen, že by bylo potřeba ještě více jednat s Českou energetickou přenosovou soustavou, tedy s ČEPS, tak, aby vyčlenili prostředky, aby navazovala investice jak v Liberty, tak v ČEPS. Považuji to za potřebné, nemyslím si, že by to měl platit podnik, protože dodávka energie samozřejmě je potom také součástí samotné energetické koncepce státu a udržení velké soustavy, kterou ČEPS spravuje. Myslím si, že by to mělo být naším cílem, aby energetická soustava byla plně v rukou státu, abychom ty jednotlivé části nenechávali soukromým subjektům. Jak víme z neslavné privatizace Poldi Kladno, kdy oddělení energobloku znamenalo v podstatě pozdější krach Kladna na víc než hluboké dno, spíše do bahna na tom dně, které bylo, a jak dopadlo Poldi Kladno, víme.

Takže to je podle mého soudu věc, která by si zasloužila ještě pozornosti od vlády, od těch, kteří o tom rozhodují, a rád bych, kdyby na to pan ministr Havlíček odpověděl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Pavla Golasowská, zatím je to - v tuto chvíli mám poslední přihlášku do všeobecné rozpravy. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, přeji pěkné odpoledne. Já bych chtěla v prvé řadě poděkovat, že se tedy konečně dostalo na tento bod na půdě Sněmovny, a chtěla bych také poděkovat panu ministru Havlíčkovi, že je tady přítomen, a také vlastně za jeho řeč, kdy vlastně mnohé zodpověděl, i na mé otázky, které jsem měla připravené.

Já jsem z Moravskoslezského kraje, jsem z Třince, takže jsem vyrostla ve stínu komínů Třineckých železáren. A jak se říká, že Ostrava je ocelové srdce republiky, tak myslím si, že to pořád platí, a proto je pro mě situace v Liberty, jaká teď je, velice důležitá, myslím si, že pro Moravskoslezský kraj klíčová, aby lidé i nadále měli práci. Liberty Ostrava je integrovaný hutní podnik s roční výrobní kapacitou 3,6 milionu tun oceli. A musím podotknout, velmi kvalitní oceli. Možná si vzpomenete, když jsme před třemi lety bojovali proti dovozu nekvalitní, levné čínské oceli, a opravdu to nebylo jednoduché, protože náš ocelářský průmysl byl opravdu ohrožen.

Liberty Ostrava je tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek mimo jiné a kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí světa. Spolu s dceřinými společnostmi má asi 6 000 zaměstnanců, což už tady také zaznělo, a s dalšími návaznými službami - já mám informaci, že je to možná až ke 30 000 zaměstnanců, takže si dokážeme představit, že pokud by Liberty Ostrava přestala fungovat, co by to pro Moravskoslezský kraj znamenalo. Liberty díky nadstandardní ekologizaci vyrábí své výrobky s minimálním možným dopadem na životní prostředí.

Já možná... trochu historie k tomu, co už tady zaznělo, k prodeji emisních povolenek. To znamená, 16. dubna vedení Liberty slíbilo, že žádné emisní povolenky neprodá, nicméně 30. dubna tak učinilo. Můžu říct, že jsme zrovna v ten den byli na pracovní schůzce s vedením Liberty a poté i s odbory, kde vlastně odbory vyjádřily velké obavy z toho, že se chystá k tunelování firmy Liberty Ostrava. Proto včera byl také protestní mítink, k tomu ještě předcházela vlastně stávková pohotovost až do 30. dubna. Firma také včera sdělila, že každý zaměstnanec dostane odměnu ve výši 13 000 korun k 70. výročí založení hutě. Nicméně zaměstnanci jsou toho názoru, že si odměny zaslouží i bez ohledu na prodej povolenek nebo bez ohledu na to, že je výročí.

Jak už tady zaznělo, dorazilo 75 % částky za prodej emisních povolenek, a já tedy věřím, že do konce týdne také dorazí zbytek a že Liberty Ostrava bude také investovat do výroby a do své firmy. Nicméně obavy odborářů, že huť bude vytunelována, tady stále trvají. A proto ještě jednou chci říct, že jsem moc ráda, že je tady pan ministr průmyslu a obchodu Havlíček, a moc ho budu žádat a také vládu, aby Liberty Ostrava stále měli v patrnosti a aby sledovali ty kroky, které bude Liberty podnikat. A také děkuji paní ministryni Maláčové, protože jak už jsem zmínila, pokud by se Liberty Ostrava dostala do krachu, tak by to znamenalo velkou nezaměstnanost a otázka je, co s těmi lidmi, protože určitě Moravskoslezský kraj nemá tolik tisíc pracovních míst, kam by ti lidé mohli být umístěni, kde by našli novou práci. A musíme si uvědomit, že jsou to živitelé rodin.

Na závěr bych chtěla říct, že určitě za KDU-ČSL podporujeme usnesení, které tady bylo načteno. Ještě jednou vám všem děkuji za trpělivost, vám všem, kteří jste podpořili projednávání tohoto bodu, a děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní - ano, pan poslanec Černohorský do obecné rozpravy. Prosím. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Budu velmi rychlý, já to asi nebudu vůbec nějak shrnovat. Já jsem se chtěl jenom pana ministra zeptat, zdali tedy, jak tady naznačoval pan místopředseda Filip, zvažujete variantu i převzetí, anebo případně odkoupení zastavených akcií v případě, že by se dostaly k prodeji na volný trh, či cokoliv, a zdali už případně připravujete nějaký... nebo s paní ministryní připravujete nějaký plán, kdyby došlo k nejhoršímu a ty finanční prostředky, včetně povolenek, byly případně vyvedeny. Protože jak jste tady sám zmiňoval, tak všem evidentně bylo naslibováno, že se to neudělá, následně se obešla i dozorčí rada a všichni, a evidentně to vzájemně narušuje docela důvěru v management, který rozhoduje tímto způsobem. Takže zdali tedy připravujete i nějaký plán pro ty zaměstnance tak, aby je to v podstatě ekonomicky nezničilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se, zdali ještě někdo chce vůbec vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, takže všeobecnou rozpravu končím. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova? Pan ministr Havlíček, tak prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za diskuzi. K těm výzvám nebo dotazům: v dané chvíli stát neřeší záležitost potenciálního vstupu do společnosti ať už na úrovni odkupu akcií, které jsou zastaveny, nebo na jiné bázi, protože ten problém je skutečně dnes celoevropského charakteru. Ta skupina v celé Evropě je velmi silně provázána. Víte, že stát toto udělal v minulosti skutečně až v naprosto kritické situaci. Bylo to zejména s ohledem na OKD, které bylo zcela vydrancováno, a kdyby do toho stát prostřednictvím společnosti Prisko nevstoupil, tak v současné době by už OKD neexistovalo. Troufám si tvrdit, že to se tenkrát podařilo zachránit, a popravdě tam nebyla jiná možná cesta.

Otázka Nové huti Arcelor a Liberty: není k diskuzi jenom současný problém, ale je třeba si uvědomit, že už v době, kdy firmu ovládala skupina Arcelor, tak tam byla vyplacena dividenda v řádu desítek miliard korun, vyváděly se zdroje z této společnosti a považuji u předcházejících vlád do značné míry za chybu, že se to nechalo dojít až do této situace. V dané chvíli ta situace není toho charakteru, že by stát tam nezbytně musel vstupovat, ale v každém případě tu situaci monitorujeme, hledáme všechny provazby, které tam jsou, a v každém případě stát deklaruje, že kdyby ta situace byla kritická, kdyby se to blížilo tomu, že by hrozilo, že by se o společnost mohlo přijít a lidé by přišli o práci, že by to narušilo vztahy v regionu, tak je připraven i na tato krajní řešení a varianty máme předpřipravené.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zeptám se, zdali má navrhovatel zájem o závěrečné slovo? Máte, respektive zároveň zpravodaj a navrhovatel. Ano, prosím, pan poslanec Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Já jenom velice krátce, jelikož jsem tady měl možnost konzultovat návrh usnesení s panem ministrem, upozornil mě na dvě drobounké nesrovnalosti.

První drobounká nesrovnalost, kterou bych požádal, abyste si opravili v písemném podkladu, je v prvním odstavci: podnikla další nezbytné kroky, čili jenom slovíčko "další" se tam doplňuje.

A v třetím odstavci byl jsem upozorněn, že finančně analytický útvar má omezené možnosti kontroly, tak pan ministr požádal, aby mohl využít celou šíři státních orgánů, čili aby tam bylo "prostřednictvím orgánů státu České republiky důsledně prověřila transakci".

To jsou jediné návrhy k usnesení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přistoupíme k rozpravě podrobné. Tam se jenom přihlásíme k usnesení? Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Já bych se tady rád přihlásil k tomu usnesení, které jsem již přečetl, čili předpokládám, že všichni víte, o čem potom budeme hlasovat. S dovolením to nebudu opakovat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Chci se zeptat, zdali chce ještě někdo vystoupit v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím. Končím podrobnou rozpravu. Je ještě zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě? Už ne. Pojďme tedy, pane zpravodaji, hlasovat o usnesení.

 

Poslanec Leo Luzar: Já si dovolím navrhnout proceduru hlasování, abychom hlasovali najednou o všech čtyřech bodech. Prošly konzultací jak panem ministrem, tak všemi představiteli politických klubů, pokud tedy někdo nevyjádří - (Někdo protestuje.) Takže budeme postupovat po jednotlivých bodech. Já to s dovolením budu číst postupně a budeme potom hlasovat po jednotlivých bodech.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Je někdo proti tomu, abychom hlasovali po jednotlivých bodech? Jestli o tom mám nechat hlasovat? Myslím, že to není nutné. Budeme hlasovat po jednotlivých bodech.

Je tu žádost o odhlášení, takže vás odhlašuji. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. (Gong.) Teprve teď jsme překonali kvorum. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Leo Luzar: První hlasování by bylo: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby podnikla další nezbytné kroky k zabránění vyvádění emisních povolenek ve vlastnictví Liberty Ostrava, a. s., pro potřeby jiných společností ve skupině GFG."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Můžu se zeptat na stanovisko ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 323 přihlášeno 79 poslanců, pro 78, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Druhé hlasování: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí kontaktovala představitele vlády Velké Británie se žádostí o intervenci u vlastníka společnosti ve věci dodržování slibů a závazků podaných vládě České republiky, a to i v souvislosti se sliby při převzetí společnosti od předchozího vlastníka, s podmíněným souhlasem Evropské komise."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr? (Neutrální stanovisko.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 324 přihlášeno 81 poslanců, pro 78, proti žádný. Návrh usnesení byl schválen. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Třetí hlasování: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby prostřednictvím orgánů státu České republiky důsledně prověřila transakce spojené s prodejem emisních povolenek a poskytnutým úvěrem, který je garantován EGAP."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 325 přihlášeno 82 poslanců, pro 72, proti žádný. Návrh usnesení byl schválen. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Poslední hlasování: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby neprodleně zahájila kroky v rámci jednání vrcholných představitelů Evropské rady a Evropské komise vedoucí k regulaci trhu s emisními povolenkami a zabránila spekulacím s emisními povolenkami."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 326 přihlášeno 83 poslanců, pro 36, proti 1. Návrh byl zamítnut.

 

To je vše. Děkuji navrhovateli, děkuji panu ministrovi. Končím tento bod.

 

Přistoupíme k dalšímu bodu. Jedná se o

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.