Čtvrtek 6. května 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
18.
Návrh poslanců Aleše Juchelky, Romana Onderky, Olgy Richterové,
Markéty Pekarové Adamové, Evy Matyášové, Romana Sklenáka, Petra Gazdíka,
Barbory Kořanové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb.,
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 944/ - druhé čtení
Děkuji, že pan kolega Aleš Juchelka je u stolku zpravodajů. Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro sociální politiku. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 944/2 a 3.
Žádám, aby u stolku zpravodajů zaujala své místo zpravodajka výboru pro sociální politiku i výboru pro zdravotnictví Hana Aulická Jírovcová, ale ta je nepřítomna, takže paní předsedkyně výboru pro zdravotnictví Jana Pastuchová zaujme její místo. Požádám ji o to, aby byla u stolku zpravodajů.
Otevřu obecnou rozpravu ve druhém čtení, kde mám jako prvního přihlášeného Františka Kopřivu, ale samozřejmě úvodní slovo by měl mít zástupce navrhovatelů Aleš Juchelka, pokud chce. Pane poslanče, pokud chcete mít úvodní slovo ve druhém čtení - ano, je tomu tak, takže vám uděluji úvodní slovo ve druhém čtení, ale až se sněmovna uklidní.
Vážené kolegyně a kolegové, projednáváme další bod, úvodní slovo má mít zástupce předkladatelů a žádám, aby tady byl takový klid, aby mohl důstojným způsobem přednést své úvodní slovo. Ti, kteří diskutují minulé téma, ať diskutují v předsálí, prosím. Prosím, máte slovo.
Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budu velmi stručný, doufám, že ten bod bude úplně stejně rychlý jako body předchozí, jako bod o sterilizacích žen, poněvadž nás čeká důležitý diskusní bod, to je ohledně Liberty Ostrava, sám pocházím z Moravskoslezského kraje.
Tento návrh zákona, který jde do druhého čtení, tak je to návrh zákona o zdravotních službách. Jedná se o to, že chceme zrušit paragrafy, které se týkají zařízení takzvaných kojeneckých ústavů, dětských domovů do tří let. Také zavádíme v tomto zákoně centrum komplexní péče, které by mělo být de facto jako transformační prvek pro všechny kojenecké ústavy. Ještě znovu opakuji, v žádném případě ten vysoce specializovaný tým, a dneska to proběhlo i na dvouhodinovém semináři, tříhodinovém semináři, který jsem měl na uchu, nebude nikdo nějak jako propouštět, nebudeme házet klíče od kojeneckých ústavů do kanálu, ale snažíme se o to, abychom kojenecké ústavy transformovali a aby tam děti do tří let v ústavní péči skutečně nebyly.
Takže navrhujeme centrum komplexní péče, což je sociálně-zdravotní pomezí, a zároveň říkáme, že všichni tito lidé, kteří tam pracují, mohou pracovat v denním, týdenním stacionáři, můžou si založit ZDVOP, můžou pracovat na zvyšování kompetencí třeba nezletilých rodiček, mohou pomáhat drogově závislým maminkám anebo vytvořit dětský hospic. Důležité pro nás samozřejmě je, protože už se několik desítek let transformují dětské domovy do tří let v České republice, aby na to existoval i zákonný rámec, který jsme připravovali přes dva roky a na němž je soulad Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva spravedlnosti, a hlavně gesčního Ministerstva zdravotnictví. Takže moc děkuji za podporu a těším se na pozměňovací návrhy.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 944/2 a 3. Teď poprosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro zdravotnictví. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Dovolte, abych vás seznámila s usnesením garančního výboru pro zdravotnictví z 85. schůze k návrhu poslanců Aleše Juchelky a ostatních na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 944:
"Po úvodním slovu zástupce navrhovatele Ing. Aleše Juchelky, zpravodajské zprávě poslankyně Ing. Hany Aulické Jírovcové a po rozpravě výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh poslanců Aleše Juchelky" - nebudu číst všechny - a ostatních, a dalších "na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo -" (Hlasitý hovor v sále. Poslankyně se otáčí na předsedajícího.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené kolegyně a vážení kolegové, prosím o klid v sále!
Poslankyně Jana Pastuchová: "... kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytnutí, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zamítnout,
II. pověřuje zpravodajku výboru poslankyni Hanu Aulickou Jírovcovou, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny."
To je usnesení výboru pro zdravotnictví, a jestli, pane předsedající, můžu přečíst rovněž usnesení...
Předseda PSP Radek Vondráček: Můžete, ano, rovnou.
Poslankyně Jana Pastuchová: ... výboru pro sociální politiku ze dne 18. března k návrhu poslanců Aleše Juchelky a ostatních, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 944:
"Po odůvodnění zástupce skupiny předkladatelů Aleše Juchelky, zpravodajské zprávě Hany Aulické a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s návrhem poslanců Aleše Juchelky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, sněmovní tisk 944,
II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."
To je vše, já bych se pak, pane předsedající, ráda přihlásila o slovo jako poslankyně.
Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, určitě to bude možné, já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je v tuto chvíli jako první přihlášen pan poslanec Kopřiva.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych chtěl jenom na úvod poděkovat všem předkladatelům a všem, kteří se podíleli na tomto předloženém sněmovním tisku. Jsem rád, že jste se k tomu, prostřednictvím pana předsedy, věnovali a považuji to za krok správným směrem.
Dovoluji si navrhnout ještě drobné vylepšení pod svým pozměňovacím návrhem, který se tedy netýká přímo merita zákona, nicméně domnívám se, že nejde o přílepek, protože se to týká zdravotních služeb přímo, nikoliv tedy pro české občany a občanky, ale konkrétně pro cizinky. Jde o umělé přerušené těhotenství. Nebudu načítat celé to odůvodnění, naleznete to v pozměňovacím návrhu nahraném v systému. Jenom si dovolím shrnout, že vlastně v Česku platí velmi starý, řekl bych, až obsolentní zákon z osmdesátých let, pokud se nemýlím, o umělém přerušení těhotenství, který to ve zkratce zapovídá cizinkám, kde tedy jsou nějak nadefinováni cizinci a cizinky v tomto zákoně. Nicméně jsme vstoupili do Evropské unie, kde se nepovažují občané jiných členských států za cizince podle této definice, nicméně vyvolává to interpretační rozpory, čehož jsme byli svědky, kdy vlastně díky poměrně restriktivní legislativě v Polsku, co se týče umělého přerušení těhotenství, což se i nadále zhoršilo teď loňským nálezem polského ústavního soudu, a není žádným tajemstvím, že polské ženy sem do Česka přicestovávají právě za tímto účelem. Teď tady nechci rozviřovat diskuzi o tom, kde je právo na rozhodování o vlastním těle a protiargumenty, nicméně prostě realita je taková, z praxe víme, že omezení práva na umělé přerušení těhotenství tak nevede ke snížení počtu interrupcí, pouze se to přesune do nějaké šedé ilegální zóny a hrozí za to postihy potom třeba i těm zdravotníkům.
Jenom zpátky krok do Česka, kde jsme viděli, že Ministerstvo zdravotnictví ve svém stanovisku z roku 2016 tak uvádělo, že je to zcela legální, když sem polská žena přicestuje za účelem umělého přerušení těhotenství, nicméně, a to je právě důvod, proč jsem se rozhodl tento pozměňovací návrh s kolegou Třešňákem předložit, stanovisko Ministerstva zdravotnictví se v čase vyvíjelo a i Česká lékařská komora tak vlastně doporučila lékařům, klinikám a nemocnicím spíše to neprovádět, právě s tím, že by to mohlo být vyhodnoceno jako trestný čin pro toho, kdo ten zákrok provádí. A potom tedy já jsem o tomto komunikoval, právě po těch posledních událostech v Polsku, tak jsem komunikoval s již bývalým ministrem zdravotnictví panem Blatným, který nejprve v interpelaci mi právě zopakoval spíše to stanovisko Ministerstva zdravotnictví, že to může být vyhodnoceno jako trestný čin. Potom po nějakém ping-pongu, když jsme si vyměňovali názory, otočil. Ministerstvo zdravotnictví potom připomnělo své starší stanovisko z roku 2016 a konstatovalo, že to podle právníků Ministerstva zdravotnictví legální je. Nicméně samozřejmě nejsou to ministerstva, kdo by měl úplně absolutně být tím, kdo vykládá zákony, to můžou samozřejmě jenom soudy, což žádný takový nález soudní tady není, který by určil, jak to tedy je.
Proto jsem se rozhodl podat tento pozměňovací návrh, který by aktualizoval ten český zákon tak, aby byl v souladu s unijním právem a s tím stavem. Myslím si, že ve 21. století to je vcelku přirozené, aby právo k přístupu k této zdravotní službě bylo rovné ve všech státech Evropské unie, respektive aby cizinky měly stejný přístup jako třeba občanky Česka.
Už nebudu teď číst to dlouhé zdůvodnění, případně se o tom můžeme pobavit ve třetím čtení. Budu rád, pokud si navrhovatelé zákona ten pozměňovací návrh přečtou a pokud dají kladné stanovisko. Stejně tak bych tímto poprosil nového ministra zdravotnictví, pokud by se k tomu mohl vyjádřit. Předpokládám, že by to tedy mělo mít kladné vyjádření vzhledem k tomu, že jeho předchůdce dospěl k tomuto závěru, že český zákon je v tomto ohledu neaktuální, respektive že ten výklad prostě není jednoznačný a můžou tam hrozit různé výklady, přičemž prostě ten stav, který navrhuji v pozměňovacím návrhu, je stav, který se v reálu děje. Myslím si, že se až na výjimky asi shodneme. Ačkoliv tady můžeme vést filozofickou debatu o etice umělého přerušení těhotenství, tak zkrátka z toho právního pohledu, co se týče toho přístupu unijních občanů k této zdravotní službě v Česku, že by to mělo být vyrovnané. Tak si myslím, že to je v souladu se stanoviskem Ministerstva zdravotnictví. Budu rád, pokud ministerstvo dá případně kladné vyjádření k tomuto návrhu.
Já už to nebudu nyní zdržovat. Budu se těšit na případnou diskuzi ve třetím čtení a děkuji v tuto chvíli za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Adam Vojtěch. Prosím, máte slovo.
Poslanec Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovolím vám zdůvodnit velmi krátce svůj pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 8090. V zásadě se týká té materie ohledně takzvaných kojeneckých ústavů, tedy domovů pro děti do tří let. Pozměňovací návrh v zásadě nezpochybňuje tu věcnou materii, kterou i já podporuji z hlediska transformace takzvaných kojeneckých ústavů na centra komplexní péče o děti. Ale řekněme je lepší v tom směru, jak je specifikována terminologicky celá ta služba tak, aby odpovídala zákonu o zdravotních službách. Reaguje i na stanovisko vlády České republiky, která právě některé aspekty legislativně technického charakteru, případně terminologického charakteru, původnímu návrhu vyčítala, takže v tomto směru tedy můj pozměňovací návrh více odpovídá zákonu o zdravotních službách.
Taktéž mimo jiné neobsahuje úpravu maximální kapacity lůžkové péče, protože v rámci principu zdravotnictví tak, jak jsou služby nasmlouvávány ze strany zdravotních pojišťoven, tak právě lůžkovou kapacitu regulují zdravotní pojišťovny, které uzavírají smlouvu s jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb, což budou právě i ta centra komplexní péče o děti.
Co je také velmi důležité, můj pozměňovací návrh definuje jasně onu respitní péči, to znamená zdravotně odlehčovací péči, která je naprosto zásadní v celém komplexu těch služeb, které mají být nabízeny klientům, pacientům, v rámci oněch center komplexní péče o děti, kdy tedy vlastně tato odlehčovací péče bude nedílnou součástí dlouhodobé lůžkové péče poskytované v rámci těchto center a bude hrazena z veřejného zdravotního pojištění po dobu maximálně 14 dnů za šest měsíců tak, aby skutečně rodiče, osoby blízké těžce postižených dětí měli možnost řekněme tuto odlehčovací službu využít. Myslím si, že to je velmi potřebné. Nedávno jsem viděl nějaký mediální výstup, že skutečně tyto služby chybí, takže to bude jedna z klíčových součástí oněch center komplexní péče o děti.
Jinak si myslím, že ten návrh nikterak zásadně nemění původní návrh novely zákona 372. Jediná věc, která je ještě řekněme důležitá, kterou bych rád zmínil, je to, že oproti tomu původnímu návrhu se prodlužuje doba pro transformaci kojeneckých ústavů, domovů pro děti do tří let, na centra komplexní péče o děti na čtyři roky. To znamená, dávám v tom návrhu delší lhůtu 48 měsíců, tedy čtyř roků, od účinnosti toho zákona tak, aby tedy byla dostatečně dlouhá doba na onu transformaci.
Mimo jiné v tom pozměňovacím návrhu zmiňuji otázku ve zdůvodnění, kdy rozhodnutím Evropského výboru pro sociální politiku byly domovy pro děti do tří let shledány neslučitelné s Evropskou sociální chartou, což je bezesporu jeden z argumentů právě pro nutnost oné transformace na centra komplexní péče o děti, která budou standardně poskytovat zdravotní, potažmo sociální péči o děti s velmi těžkým zdravotním postižením, se závažnou chronickou nemocí, případné s nějakým mentálním postižením. Protože je zcela zřejmé, že nemůže dojít ke zrušení jakékoliv péče, ústavní péče o tyto děti, musí tady být zkrátka zachována možnost, aby právě ty těžce postižené děti měly tyto služby k dispozici.
Takže skutečně není to zrušení kojeneckých ústavů, ale je to transformace na centra komplexní péče o děti, které se budou starat o těžce zdravotně postižené děti. Takže tolik k tomu pozměňovacímu návrhu a budu rád za jeho podporu. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Na řadě je paní poslankyně Richterová, připraví se pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Vážené kolegyně a kolegové. Velice stručně k tomuto návrhu, který podporuji, který je naprosto v souladu se současnými trendy a s tím, jakým způsobem se již transformovala řada těch zařízení, nazývaných nyní dětské domovy pro děti do tří let věku, dříve kojenecké ústavy. Tak je to zcela v souladu s tím, že ta realita už ve většině krajů České republiky je taková, že poskytují služby právě rodinám dětí s těžkým zdravotním postižením a takovým dětem.
Předkládám pozměňovací návrh k tomuto návrhu zákona s řadou dalších kolegů a kolegyň, kterým tímto děkuji, a sice týkající se právě limitu věku. Jenom velice stručně. Už jste to mnozí slyšeli několikrát. U těch nejmenších dětí je potřeba jedné náruče, jedné pečující osoby, tak veliká, že prostě bohužel přes veškerou snahu a péči je velice obtížné jim zajistit rozumný start do života s traumaty z péče ústavní.
Návrh týkající se zákazu umisťování dětí do tří let věku - ta hranice je tři roky a je to hranice, kterou zvládly všechny ostatní země Evropské unie a třeba i sousední Slovensko již před mnoha a mnoha lety. Tato věková hranice se navrhuje zavést v pozměňovacím návrhu od 1. ledna 2025, čili přechodné období 4,5 roku. Vzhledem k tomu, že se o potřebách transformace těchto ústavů již velice dlouho hovoří, tak 4,5 roku na celou zemi a na počty okolo 230, 240 dětí tohoto věku se domnívám, že je naprosto dostatečné, navíc ruku v ruce s těmi dalšími pokroky v oblasti pěstounské péče, které jsou v tisku týkajícího se sociálně právní ochrany dětí.
Ještě jedna věc, kterou zdůrazním a pak to jenom velice stručně shrnu. Jsou samozřejmě výjimky pro sourozenecké skupiny. Umísťování více sourozenců najednou nedokážeme vždycky zařídit do rodin, tam rozhodně ta výjimka je nutná, a druhá výjimka právě pro ty děti s těžkým zdravotním postižením. Tam zase jsou případy, kdy prostě ta ústavní péče je také jedinou realistickou možností.
Takže to jsou dvě důležité výjimky. Jakmile je tedy dětí dvě a více v sourozenecké skupině, tak by ta možnost zůstala. V praxi jenom, abyste měli představu, to je často tak, že právě i dvouleté dítě jde se sourozencem i do klasického dětského domova, nepotřebuje přímo ten kojenecký ústav, ale spíš se ta skupina umístí rovnou tam, kde už potom zůstane. To je také ten cíl, stabilní prostředí pro děti, aby nemusely přecházet.
Když to jenom velice stručně shrnu, datum 1. ledna 2005, limit tří let věku. Zvládly to všechny okolní země, zvládlo to dávno před námi Slovensko. Jsme země profesora Matějčka, prosím, následujme jeho výzkumy. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, paní poslankyně Válková.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedo. Dvě minuty mi budou stačit, protože moje předřečnice paní poslankyně Richterová řekla to velmi podstatné. Jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva tady zastupuji i vládní výbor pro ochranu práv dětí. Ten tento návrh podporuje. Připomenu, profesor Matějček, sedmdesátá a osmdesátá léta. Můžeme navázat ale i výzkumy pana profesora Radka Ptáčka, profesora, který se zabývá problematikou dětí a který říká ve svých výzkumech, respektive on to neříká, ty výzkumy vedou k těmto poznatkům, které zformuloval do pěti základních oblastí. Jsou to reprezentativní výzkumy, dělal je v letech 2010 až 2011. Děti, které vyrůstají v tomhle raném věku v ústavních zařízeních, byť by ty podmínky byly po stránce hygienické, po stránce technologické, po stránce obecně řečeno zdravotnické sebelepší, tak u těch dětí dochází k poruchám somatického vývoje, poruchám intelektu a motoriky, poruchám vývoje řečových schopností, poruchám socio-emočního vývoje a rozvoji psychických poruch, ať chceme, nebo nechceme. Právě proto ty země, o kterých tady hovořila paní kolegyně Richterová, přistoupily k jinému řešení.
Mně se nelíbí na tom návrhu jediná věc, ale s tou tady asi už nelze pohnout, ten rok 2025. Je to strašně dlouhá doba a ta transformace by mohla proběhnout daleko rychleji. Nakonec jsem s tím souhlasila, svůj podpis jsem přidala, ale ta doba je příliš dlouhá. Kromě mě to za hnutí ANO podepsal, takže vidíte, že to není ojedinělý postoj, ještě pan poslanec Juchelka a paní poslankyně Šlechtová, samozřejmě ještě další poslanci, kteří jsou uvedeni, z jiných politických stran, čili si myslím, že to je i v tomto smyslu, řekněme, apolitický nebo minimálně návrh, který sleduje zájem dítěte, ne zájem politické strany. (Předsedající: Váš čas, paní poslankyně.) Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S přednostním právem se hlásila paní zpravodajka. Poté s přednostním právem paní ministryně.
Poslankyně Jana Pastuchová: Velice děkuji za slovo. Jak řekl můj kolega Aleš Juchelka, vaším prostřednictvím, dnes od rána byl tříhodinový webinář právě na téma zákazu umísťování dětí do tří let do ústavní péče. Já se tím zabývám sedm let, co jsem tady v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že jsme na tom vykonali i v minulém období hodně práce. Měli jsme tady spoustu návštěv a docela mě mrzí, že někteří poslanci, kteří i mohli, se dneska k tomu webináři nepřipojili, protože tam bylo 53 účastníků napříč poskytovateli, psychology, pěstouny. Povídali jsme si tam opravdu o všem a necítím ani z té odborné veřejnosti, že by podpora zákazu umísťování dětí do tří let šla odevšad.
Kdo mě zná, ví, že jsem proti tomuto zákonu, ale ne proti tomu, aby se děti umísťovaly do péče, protože já budu nejraději ten první, který všechny dětské ústavy zamkne, ale my musíme vědět, kam ty děti dáme. A sedm let, co jsem tady, se nám nepodařilo o moc navýšit pěstouny ani přechodné, ani ty dlouhodobé. Takže já se strašně bojím toho, že se zruší něco, co má v téhle republice své místo. Budu taky ráda, když budou ty děti u rodin, ale já si myslím, že všechny, jak bych to řekla, věci, které tady teď fungují dobře, mají své místo a ono se strašně rychle něco ruší, ale pak se to strašně špatně napravuje. Děkuju.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji, pane předsedající. Já to vezmu od konce. Právě proto tady máme i otevřený zákon o sociálně-právní ochraně dětí, abychom přilákali co nejvíce pěstounů i tím, že měníme tento zákon, například že budeme valorizovat odměny pěstouna a samozřejmě řešit i jiné podmínky práce v rámci pěstounské péče a MPSV na tom velmi tvrdě maká, bych řekl. A doufám, že se ještě do konce volebního období setkáme s tím, že budeme opravdu navyšovat hlavně odměny pěstounů, i když víme, že pěstouni to primárně pro odměnu nedělají.
Proč ten rok 2025? No protože mám pocit, že náš návrh zákona, který má dobu účinnosti 2024, by měl jednoduše být tím primárním nosičem těchto změn, a protože to jde v souladu, ty dva návrhy, tak ten zákaz by měl být de facto až potom. Ano, je to dlouhá doba, ale já moc prosím za to, aby ten pozměňovací návrh paní kolegyně Richterové byl až poté, pokud se tedy Sněmovna rozhodne, co přijmeme tento zákon o zdravotních službách. Ty lhůty jsou dle mého názoru dostatečné právě proto, abychom na změny v rámci systému ať už pěstounské péče, ať už dětských domovů do tří let, ať už transformace jednotlivých ústavů na jiný druh péče, na sociálně-zdravotní pomezí, měli dostatečný čas, všechno to jednoduše legislativně připravit i organizačně udělat a metodicky to nějakým způsobem v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí skutečně uchopit. A pozor, není to nic narychlo. My se o tom skutečně bavíme 20 let, 20 let se o tom bavíme. (Předsedající: Váš čas.) A jsme prostě poslední v Evropě, kdy je nám vytýkáno, že tak malé děti umísťujeme do dětských domovů.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně s přednostním právem.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedo. Velmi krátce, protože bych chtěla, aby se dostalo také na bod Liberty, který je podle mého názoru velmi zásadní, a zároveň ve 12 zasedá vláda. Dlouhodobě podporuji zrušení kojeneckých ústavů, protože děti nepatří do ústavů, a ještě o to méně ze sociálních důvodů.
Krátká poznámka. Finišujeme novelu zákona o sociálních službách a zde pracujeme a navrhujeme všechny potřebné kroky, které vedou k tomu, abychom na tuto situaci byli připraveni. Také si myslím, jako paní poslankyně Válková, že ten rok 2025 je příliš dlouhý. Za mě, já bych chtěla, abychom děti nedávali do ústavů co nejdříve, a proto podporujeme rozvoj pěstounství zejména finančně, protože to je skutečně zásadní věc. To znamená, souhlasím s tímto návrhem zákona, přála bych si, aby ten časový horizont byl ještě rychlejší, a za Ministerstvo práce a sociálních věcí jasně říkám: děláme všechny systémové kroky, abychom ústavní péči pozvolna odbourávali a aby náš systém pěstounské péče byl na tento přechod připraven. Zvládly to ostatní země, zvládne to i Česká republika. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a teď prosím pana poslance Marka Bendu. Je v tuto chvíli poslední přihlášený do obecné rozpravy. Máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, sleduji tento tisk poměrně dlouhodobě a pečlivě, vím všechny spory, které kolem něho běží, podporuji maximální snahu dostat děti do rodin a byl jsem připraven ho podpořit. Chtěl jsem vlastně vystoupit v reakci na vystoupení pana poslance Kopřivy, který přináší za prvé jednoznačný přílepek, ale naprosto jednoznačný, který vůbec nesouvisí, a dokonce bych řekl, skoro až kontrapunkt. Tady se bavíme o tom, jakým způsobem se máme maximálně věnovat tomu, aby děti vyrůstaly v rodinách, a pan poslanec Kopřiva nám přináší materiál, který říká, jak zjednodušit potratovou turistiku, úplně jednoduše řečeno. Mně to připadá neslušné to cpát zejména do tohoto zákona o zdravotních službách. Nemyslím si, že je to úplně dobrý nápad dávat signály směrem k Polsku a jenom tady zvyšovat produkci potratových klinik. A současně říkám: já prostě pro zjednodušování potratů nikdy v životě nemohu hlasovat. V okamžiku, kdy tento návrh projde, tak můj hlas pro tu novelu neexistuje.
Jenom aby to bylo jasné a řekl jsem to mnohokrát premiérům a ministrům zdravotnictví. Respektuji naprosto situaci, která je v České republice, která byla nějakým způsobem nastolena, nesnažím se ji za každou cenu změnit, ale všechny pokusy o další liberalizace musí být bez mého hlasu, protože já pro to hlasovat nemohu. Takže poprosím vážené kolegyně, vážené kolegy, aby zvážili opravdu podporu tohoto přílepku ve třetím čtení, který mi připadá mimořádně zatěžující, jinak bohulibého návrhu zákona.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní faktická poznámka, pan poslanec Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Mně už nevyšel čas a já navážu na ctěného kolegu pana Marka Bendu. Víte, pane poslanče Kopřivo, skrze pana předsedajícího, nám trvalo bezmála tři roky, než jsme došli k nějakému konsenzu v rámci tohoto zákona, a to i mezi vaší stranou, částečně také mezi naším hnutím ANO. Na souladu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva spravedlnosti a MPSV jsme skutečně pracovali velmi intenzivně a tady tento přílepek, který je skutečně úplným kontrapunktem, jde do protivky filozofie celé změny tady tohoto zákona. Tak já vás moc prosím, abyste ho prostě a jednoduše stáhl a snažil se to prosadit nějakým jiným způsobem, než přes tady tento tvrdě kompromisní návrh zákona o zdravotních službách. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a ptám se, zda ještě někdo má zájem vystoupit v obecné rozpravě k tomuto tisku. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak, takže zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první je přihlášen pan poslanec Kopřiva. Ruší svoji přihlášku do podrobné rozpravy, vyslyšel tak zřejmě výzvy svého kolegy. Takže další je pan poslanec Adam Vojtěch do podrobné rozpravy, připraví se paní poslankyně Richterová.
Poslanec Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se chci přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 8090, a jenom bych chtěl skutečně potvrdit to, co tady bylo řečeno i panem poslancem Juchelkou, že i tento pozměňovací návrh je výsledkem kompromisu a konsenzu Ministerstva zdravotnictví jako gesčního ministerstva pro zákon 372, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva spravedlnosti a dalších, kteří se na tomto mém pozměňovacím návrhu podíleli, a považuji to možná skoro za historický okamžik, kdy se tyto dva resorty, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí, na něčem takto dohodly, a je třeba za to poděkovat. Takže k tomuto pozměňovacímu návrhu se tedy hlásím a odkazuji ve zdůvodnění na obecnou rozpravu. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně Richterová do podrobné rozpravy.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. I za mě je to takový kompromis, který ale, pokud projde, tak bude opravdu ku prospěchu dětí, protože to bude motivace během těch 4,5 (3,5?) roku připravit všechny ty změny, o kterých mluvila třeba paní ministryně práce a sociálních věcí, aby se opravdu dotáhl systém péče o nejmenší děti. A co se týče té podpory třeba pana poslance Bendy, tak já ho třeba beru za slovo, co se týče toho, aby to opravdu mělo naději. A děkuji svému kolegovi za velice konstruktivní přístup.
Já tedy načítám pozměňovací návrh podpořený řadou kolegů a kolegyň číslo 8328, týkající se právě toho limitu věku. Je to jakési dotažení změn, které už tady probíhají opravdu těch 20 let, ale současně nebyla právě ta nezbytná motivace je skutečně finalizovat, protože prostě, to asi známe všichni, když věci nějakým způsobem fungují, tak je velice těžké je dotáhnout.
Co se týče transformace těch zařízení, tak ty se také na řadě míst chystají. Takže prostě 4,5 (3,5?) roku do 1. ledna 2025 je termín, který je, ano, i pro mě, příliš daleko, ale prostě je bezpečný, aby se to dalo bez problémů zvládnout. To je tedy stručné odůvodnění pozměňovacího návrhu 8328.
Pak je tam ještě mnou načtený stručný návrh 8329. Prosím o zvážení, kolegyně, kolegové, jde o limit na počty pečujících o děti z těžkým zdravotním postižením. Vložila jsem to tam proto, aby se spustila i debata o kvalitě péče o děti s těžkým zdravotním postižením. Tam totiž dnes nejsou úplně jasné standardy, takže přinejmenším z toho důvodu, abychom se o této věci také bavili, jsem to tam vložila a budu ráda za zvážení i tohoto návrhu.
Poslední věc. Dovolím si apelovat, ten tisk týkající se odměn pěstounů, tisk týkající se sociálně-právní ochrany dětí, musí mít také velice vysokou prioritu, vážené kolegyně a kolegové, abychom ho stihli projednat.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v podrobné rozpravě ve druhém čtení? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Jak pan navrhovatel, tak paní zpravodajka nemají zájem o závěrečná slova. Nepadly žádné návrhy na zkrácení lhůt a podobně, takže končím druhé čtení tohoto návrhu.
Otevírám bod
Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.