Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

60.
Návrh poslanců Kateřiny Valachové, Heleny Válkové, Jakuba Michálka,
Marka Výborného a Milana Ferance na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/1995 Sb., o volbách
do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 965/ - prvé čtení

Požádám o to, aby u stolku zpravodajů zaujala své místo Kateřina Valachová za navrhovatele a zpravodaj pro prvé čtení, pan kolega Jan Farský, kterého ovšem nevidím. Ještě konstatuji, že stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 965/1. Protože tady pan kolega Farský není a jsme v polovičním formátu, zpravodajem by se mohl stát předseda ústavně-právního výboru Marek Benda. Požádám vás krátce o souhlas s výměnou zpravodaje pro prvé čtení. Má někdo jiný návrh, než aby zpravodajem byl Marek Benda? Nikoho nevidím.

 

Budeme tedy hlasovat o tom, že zpravodajem pro prvé čtení pro tisk 965 bude Marek Benda.

Zahájil jsem hlasování číslo 320 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 320, z 90 pro 57, proti nikdo. Návrh byl přijat. Zpravodajem bude pan kolega Marek Benda.

 

Nyní tedy požádám paní poslankyni Kateřinu Valachovou, aby za navrhovatele tisk 965 uvedla. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám stručně představila návrh zákona. Jedná se o novelu jednacího řádu a novelu zákona o volbách a změnu dalších některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Důvodem předložení tohoto poslaneckého návrhu jako poslanecké iniciativy byla potřeba doplnit některá pravidla do jednacího řádu a do zákona o volbách poté, co jsme s kolegy a s kolegyněmi projednali a shodli se na podobě klouzavého mandátu jako změny Ústavy České republiky a dohodli jsme se na tom, že aby daný nový institut, pokud bude schválen, fungoval v praxi, potřebujeme ještě zajistit jednak úpravu přechodu práv a povinností poslance, který je členem vlády, to je tedy změna jednacího řádu. Tam je důležité říct, že práva a povinnosti poslance, který je členem vlády, přecházejí na náhradníka prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, že po dobu členství ve vládě nebude svůj mandát vykonávat, nebo okamžikem doručení notářského zápisu o tomto prohlášení do rukou předsedy Sněmovny. Náhradník má po dobu výkonu práv a povinností poslance obdobné postavení jako poslanec. To bylo základní pravidlo, na kterém jsme se shodli z hlediska úpravy jednacího řádu.

Druhá záležitost se týkala úpravy zákona o volbách a o změně a doplnění některých dalších zákonů. To je ta druhá část zákona, kde jsme upravili nově regulaci náhradníka vykonávajícího práva a povinnosti poslance za člena vlády tak, aby nedocházelo v praxi k problémům.

Účinnost zákona navrhujeme tak, aby nabyl účinnosti prvním dnem volebního období Poslanecké sněmovny zvolené po dni vyhlášení tohoto zákona. Týká se to tedy nadcházejícího funkčního období.

Ke stanovisku vlády mohu jenom stručně říct, že vláda podpořila tento stručný návrh, který vychází z potřeb funkčnosti klouzavého mandátu, vyjádřila k němu souhlasné stanovisko. Prosím vás, kolegové a kolegyně, abyste tento návrh zákona podpořili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupkyni navrhovatelů a nyní požádám pana poslance Marka Bendu, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane poslanče v roli zpravodaje.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážená paní předkladatelko, dámy a pánové, paní předkladatelka tady ten návrh poměrně podrobně popsala. Vychází z práce, která byla odvedena na půdě stálé komise pro ústavu a která má provést ten předchozí projednávaný návrh zákona, tj. klouzavý mandát ústavní, do našeho jednacího řádu a zákona o volbách, kde samozřejmě se objevuje řada dílčích otázek, co se stává s těmi náhradníky, jakým způsobem se stávají zpátky poslanci a další, které se snaží tento návrh podle mého názoru uspokojivým způsobem řešit. Otázka samozřejmě je, jestli má cenu návrh, který předpokládá ústavní změnu, ještě má nabývat účinnosti prvním dnem následujícího volebního období, a projednáváme ho přitom na začátku května, když v říjnu jsou volby, v prvním čtení, jestli má cenu ho ještě projednávat, ale klidně (ho) propusťme do výborů, akorát nevím, jak se o tom v září bude rozhodovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, a hlásí se místopředseda Tomio Okamura do rozpravy. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych se ještě vrátil, protože to spolu souvisí, k problematice klouzavého mandátu, protože to souvisí i s tímto bodem. Je potěšující, že návrh na oddělení funkce poslance a ministra, jehož jsem spolupředkladatelem, našel přízeň napříč politickými stranami. Jsem vám za to, vážení kolegové, vděčný, a hlavně proto, že tento návrh považuji za první krok v cestě ke skutečné demokracii.

Jak říká důvodová zpráva, smyslem zákazu vykonávat souběžně funkce je důsledná realizace principu dělby moci a zároveň také řeší fakt, že poslanec-ministr nemá čas ani kapacitu vykonávat obě funkce řádně a na sto procent, tedy nemůže vykonávat mandát tak, jak by podle svého slibu a podstaty věci měl. Oddělení moci výkonné a zákonodárné je tedy zásadní, je zcela zásadní pro demokracii a fakticky ji definuje. V demokracii existuje moc zákonodárná, která určuje pravidla, podle kterých vládne moc výkonná, exekutivní, a nad oběma bdí moc kontrolní, kterou mají v rukou občané, občané, kteří podle ústavy, ale hlavně podle přirozeného lidského práva mají svrchovanou moc nad svojí zemí. V České republice zatím žádná demokracie nefunguje. Nejen že je tu smíchaná moc zákonná a exekutivní, ale v praxi neexistuje skutečná moc kontrolní. V momentě, kdy tu je ustavena vládní koalice, je naopak vyšachován i parlament. Pamatujeme minulou vládu Bohuslava Sobotky z ČSSD, která měla úzus, že nesmí být prohlasován žádný parlamentní návrh, a tato vláda tehdy ustavila přímou, ničím a nikým nekontrolovanou diktaturu exekutivy, přesněji svojí vlády. To, že současná vláda poslanecké návrhy čas od času nechává projít, je dáno ne až tak její demokratickou vyspělostí, ale aktem zoufalství, protože jak tady všichni víme, poslední rok Sněmovna a její poslanci napravují a řeší problémy, které vláda a její ministři nezvládají nebo je rovnou hodili za hlavu.

To, že tu máme rok protiústavně vyhlašovaná opatření, která zlikvidovala základní ústavní práva občanů, je pak dáno tím, že absolutně chybí moc kontrolní. Jak vidíme, nenaplňuje ji justice, která na jedné straně vždy konstatuje, že jednotlivé opatření je nezákonné a protiústavní, ale současně neumí zařídit nápravu. Naopak, rozsudky jsou stejně absurdní jako opatření vlády, protože sice konstatují nelegálnost, ale přichází vždy pozdě a řeší pouze konkrétní časově ohraničené nezákonné vyhlášení vlády, aniž by se k problému postavily čelem a udělaly konec ročnímu pošlapávání ústavy a nezákonností.

Obětí téhle vládní diktatury jsou samozřejmě občané, a to na všech úrovních a ve všech rovinách. Výsledkem jsou tisíce zbytečně mrtvých, možná až statisíce lidí zdravotně poškozených a děsivé ekonomické škody, které budou platit ještě naše děti, a samozřejmě masivní posilování naší ekonomické a politické závislosti na diktatuře z Bruselu. To vše proti vůli drtivé většiny občanů, skutečných majitelů této země.

Doufám, že tady někdo vystoupí a bude mi oponovat a řekne mi, že lžu, že naopak tohle všechno si lidé přejí. Moc o to prosím, protože pak jediný soudce, který náš spor může rozsoudit, je občan a já a my v SPD říkáme: Dejme moc, která občanům podle ústavy patří, občanům. Dejme jim moc odvolávat poslance, hejtmany, starosty i prezidenta, dejme jim moc odvolávat zákony, vládní nařízení, dejme jim moc naopak zákony přijímat a pak ať občané sami rozhodnou, kdo z nás má pravdu. A věřte, že i pokud občané rozhodnou jinak, než bude můj názor, tak já už budu spokojený, protože naše práce je vykonávat vůli občanů a v takovém případě nemám problém se demokratickému rozhodnutí podřídit.

To je ovšem něco, co samozřejmě zatím velkou část politiků děsí. Jak víme, děsí to nejen ty, kdo tady zcela otevřeně, ale také legitimně reprezentují elitáře, bohaté finanční skupiny, prostě lidi pseudovyvolené, ale odpor k tomu mají i partaje, které si postavily politický byznys, jako jsou Piráti, kteří se ukázali fakticky největším nepřítelem skutečného funkčního zákona o referendu, a ještě se v médiích chlubí, že Okamurovi zabránili přijmout funkční verzi referenda, podle níž by občané mohli hlasovat tak, jak to pirátští elitáři napáleným voličům slibovali. Boj proti demokracii je ostatně pro Piráty typický a to, co je k údivu, je, že česká veřejnost, která chce demokracii, protidemokratické směřování Pirátů nevidí.

Tady bych si dovolil citovat předsedu Ivana Bartoše, který v Televizi Nova na otázku ohledně zákona o referendu odpověděl, cituji: "Dali jsme tomu rozumný rámec. Ještě teda se sociální demokracií, abychom brzdili ty divoké sny SPD. Takže návrh, který projednává Sněmovna, vylučuje možnost hlasování o členství v Alianci nebo členství v EU a podařilo se nám zastavit i takovou vizi, kdy by vláda mohla svolávat referenda."

A teď mi dovolte citaci z programu Pirátů, který mají ještě dnes Piráti na svém webu. Cituji: "Systém rozdělení moci v republice i na evropské úrovni mezi staré struktury důsledně nahradíme demokracií. Demokracie vyžaduje přímou volbu a možnost odvolání vedoucích představitelů, zákonodárnou iniciativu, referenda a zapojení občanů do všech fází přípravy a schvalování legislativy." Dále cituji z programu Pirátů, cituji: "Závazná referenda na úrovni celého státu, krajů a obcí. Občané v nich rozhodnou o návrzích zákonodárné iniciativy nebo o zásadních návrzích parlamentu - v závorce: změny ústavy, mezinárodní smlouvy, členství v mezinárodních organizacích, vojenské základny apod., konec závorky." Stejně tak Piráti údajně podporují odvolatelnost politiků a další principy skutečné demokracie. Samozřejmě údajně, skutečné jednání Pirátů ve Sněmovně je ale úplně opačné. Piráti tady svým voličům něco slibují, ale ve skutečnosti lžou a prosazují pravý opak.

Dámy a pánové, chápu, když strany bohatých elit, jako je třeba ODS a TOP 09, otevřeně odmítají referenda, protože to je vůle jejich sponzorů, které zastupují. Strany jako ČSSD, ANO nebo Piráti ovšem svým voličům referendum slibovaly, a Piráti dokonce v té formě, kterou navrhuje SPD. Ano, SPD jako jediná v této Sněmovně podporuje a navrhuje zákon o referendu, který odpovídá naší ústavě. Potvrdili to na parlamentním semináři i pozvaní ústavní právníci, že návrh SPD je jediný ústavně komfortní, protože uvádí do praxe ústavní princip, že moc v této zemi má v rukou všechen lid.

V této Sněmovně je spousta slušných lidí, kteří se nejen považují za demokraty, ale také věřím, že těmito demokraty chtějí být. Dámy a pánové, nic víc z vás neudělá demokraty, než když se o moc, kterou teď drží Sněmovna a vláda, podělíte se skutečnými majiteli této země, tedy s občany. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji místopředsedovi Sněmovny Tomio Okamurovi. V rozpravě s faktickou poznámkou pan poslanec Michálek. K faktické poznámce, pane poslanče?

 

Poslanec Jakub Michálek: Já budu reagovat na přednes předřečníka. Řešíme tady prováděcí zákon k zákonu o klouzavém mandátu, a ne referendum, takže já nerozumím tomu, proč řečník nebyl veden v souladu s jednacím řádem k tématu této schůze, kterým skutečně je téma: prováděcí zákon ke klouzavému mandátu.

Abych reagoval i fakticky, protože tady byla přednesena nejenom jedna urážka, ale celý ranec urážek, tak my máme v dlouhodobém programu referendum a je to samozřejmě dlouhodobý program, je to postupný proces, a nedá se všechny věci zavést ze dne na den, to je snad každému jasné. Proto máme také volební program, kde před každými volbami slibujeme to, co budeme prosazovat, a toho se držíme do puntíku, pane předsedo.

Takže já bych si vyprošoval, abyste tady urážel ostatní politické strany, že jsme si na něčem postavili byznys, že lžeme, že máme protidemokratické směřování. Já si opravdu myslím, že to je skutečně už na hraně toho, co by měl projednávat mandátový a imunitní výbor. Takovýmhle způsobem si myslím... to je prostě čistě demagogické vystupování, které nepatří na plénum Poslanecké sněmovny. (Potlesk z řad Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Tak kdo dál do rozpravy? Pan předseda Tomio Okamura a paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No, tak si to zopakujeme ještě jednou, protože, pane předsedo Michálku, vy nejste členem komise pro ústavu, takže...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane místopředsedo, mým prostřednictvím oslovujte poslance...

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, ano, vaším prostřednictvím, omlouvám se. Ano, vy máte v programu, tak si to budeme opakovat klidně dokola stokrát, že chcete umožnit referendum občanům i o členství v mezinárodních organizacích neboli v EU a v NATO. Vy jste byli ti první, v podstatě spolu s dalšími stranami, kteří, když jsme se bavili o zákonu o referendu, řekli, že to chtějí z toho vyhodit, aby občané nemohli hlasovat o členství v EU a v referendu. Ano, takže jste obelhali voliče a zradili jste program.

Porovnejte si to s SPD, které z tohoto programu (nesrozumitelné) neustoupilo, a naopak na něm trváme a máme tu vlastní verzi referenda, dokonce i k tomu vašemu společnému, té dohodě jiných stran, kde jste to vyhodili, aby občané mohli hlasovat o členství ČR v EU, tak my jsme udělali aktivně pozměňující návrh, který je vložen, abychom tady umožnili ve Sněmovně hlasování poslanců o našich pozměňujících návrzích, a vy nám to asi zamítnete vašimi hlasy Pirátů, aby občané nemohli hlasovat o členství v EU. Takže to je aktivita skutečná a boj za program, pakliže ho chcete dodržovat.

Ale chápu, chápu, pane předsedo Michálku, prostřednictvím pana předsedajícího, že mluvíte o kompromisech, to chápu. Ale přece nemůžeme dělat kompromisy minimálně tím, že nedáte ani pozměňovací návrh v principiálních otázkách. Takže buďto není pro vás principiální otázka v případě zákona o referendu, a řekněte to: Ano, aby občané mohli hlasovat o členství v EU a v NATO, není to pro nás principiální otázka, proto jsme to tam dali pryč, přistoupili jsme na tento kompromis, protože to není principiální otázka. Je to v pořádku, já se na vás nebudu zlobit, ale to tady nepadlo. Je to váš program, vy máte prostě vaše voliče. Ale takhle je to potřeba říct, na rovinu, protože tady přesně vidíte, kdy se nastaví to zrcadlo, protože já si pamatuji na vaši předvolební kampaň, i na svojí. I vaším tématem tam bylo, že jste hovořili o přímé demokracii, ale skutek utek. Skutek utek a prostě to tak není. A ani ten váš pozměňovák, ani nějaká forma tady není.

Takže znova říkám: V principiálních věcech přece nejde dělat kompromisy. Chápu, že se mohou dělat v mnoha věcech kompromisy, ale aspoň tím, že byste to dali třeba do nějakého pozměňováku, aby se o tom hlasovalo, a projevili jste vůli, to jste udělat mohli. Takže řekněte na rovinu: Ano, pro nás to není priorita, aby občané mohli hlasovat o členství v EU a v NATO, proto jsme to tam nedali, protože si myslíme, že je prioritou třeba něco jiného v rámci referenda. No, a je to v pořádku. Takže se jenom ukáže ten rozdíl, že pro vás, to, co píšete třeba v programu, tato konkrétní věc není prioritou, vy jste ji tam měli a teď na tom netrváte. To je vše. A není potřeba se tady přehazovat. (Dohadovat.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka... paní poslankyně, já vás eviduji, ale faktická poznámka má přednost. Pan kolega Kopřiva s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Valachová. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Skutečně nechci tuto diskuzi prodlužovat, jenom bych chtěl připomenout, že jak tady pan místopředseda Okamura porovnává ty systémy demokracie v různých stranách, tak třeba v jeho vlastní straně konferenci, to znamená jejich nejvyšší orgán, svolává předseda. Členy přijímá a vyhazuje předseda, regionální kluby povoluje a ruší předseda, regionální reprezentaci schvaluje a odvolává také pouze předseda, vnitřní předpisy a program schvaluje předseda a tu konferenci svolává a řídí také předseda, a pokud ne, tak dá pokyn, jak vybrat její delegáty. Tak to jenom k tomu, jak fungují různé strany, a ty tady pak prosazují případně, jestli nejsou pokrytecké. Děkuji za slovo. (Potlesk z řad Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já jsem tolerance sama, ale vzhledem k tomu, že u kolegy Okamury šlo o vystoupení s přednostním právem, tak jsem ho nemohl omezit na jeho vystoupení a také jsem respektoval, že kolega Kopřiva reagoval na vystoupení jiným způsobem, než je předmět jednání.

Nyní tedy s přednostním právem Radim Fiala a stále je na čekačce paní kolegyně Valachová. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Radim Fiala: Ano, ano, já budu reagovat, prostřednictvím vás, pane předsedající, na pana kolegu Kopřivu. To samozřejmě, ale kdybyste si přečetl ty stanovy dál, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, tak byste viděl, že všechny věci, které jste tady četl, kromě předsedy zřizují také regionální a místní kluby. To znamená, že ti mají tu hlavní podstatu v celých těch stanovách. A v případě, že by nebyly funkční, tak potom to dělá předseda, protože to někdo dělat musí.

Ale ta hlavní podstata: v těch stanovách panuje takzvaný princip subsidiarity, to znamená, že rozhodujeme na těch co nejnižších úrovních, a potom teprve, když některý z těch orgánů není funkční, tak ho může dodatečně zastoupit předseda. Takže proto to tam, pane kolego, je, aby celá ta struktura byla funkční.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, to jsme si vysvětlili další krok a nyní se vracíme k diskuzi nad tiskem 965, a to vystoupením paní poslankyně Valachové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já bych jako předsedkyně stálé komise pro ústavu chtěla jenom stručně říct, že tisk, který projednáváme, má zajistit funkčnost klouzavého mandátu. Samozřejmě se týká ústavy, to tady se nakonec týká všechno, takže můžeme mluvit klidně i o referendu, jak začal pan předseda Okamura.

Já bych jenom chtěla dost razantně říct, že jsme na půdě stálé komise pro ústavu také u klouzavého mandátu došli stejně tak ke shodě, k většinové shodě, ohledně referenda. A určitě ráda podpořím - a myslím, že i ostatní kolegové napříč politickým spektrem - abychom se na příští schůzi zabývali referendem, posunuli ho stejně jako klouzavý mandát dál a tím budou veškeré debaty ukončeny, a budeme v tomto bodu diskutovat o tom, co se podařilo a nepodařilo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Budu také rád, pokud zákon o referendu bude mít takovou prioritu. Nikoho dalšího nevidím do rozpravy se hlásit. Ještě v rozpravě pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Já se tedy s dovolením vrátím k tomuto tisku, protože myslím, že tento výlet do demokratičnosti stanov jednotlivých politických stran byl sice zajímavý a v mnohém směru poučný, možná bych některé ty věci i okopíroval, ale nesouvisel úplně s projednávaným tiskem.

Chci vlastně celé Sněmovně položit tak trochu otázku, jestli... za jakých okolností chceme tento tisk pustit dál, protože se tady ocitáme v podobném problému, v jakém jsme byli už v minulosti kolem Nejvyššího kontrolního úřadu, a tady je to možná ještě typičtější. Samozřejmě, jedná se o návrh zákona, který téměř výlučně upravuje vztahy Poslanecké sněmovny a vlády. To znamená, že by nám do toho horní komora příliš mluvit nemusela, ale zažili jsme to dokonce teď i ve volebním zákonu, že občas tuto tendenci má. A pokud bychom chtěli odeslat oba dva tisky současně, dostáváme Senát do obtížné situace, protože na ústavu mají libovolný čas. Na změnu ústavy mají libovolný čas, tam prostě záleží na tom, kdy se k tomu dostanou. Naopak pokud jim pošleme náš jednací řád, kde není žádná změna jednacího řádu Senátu nebo něčeho dalšího, tak tam platí ona 30denní lhůta, do které Senát musí projednat. Čili bychom se mohli dostat do relativně obskurní situace, že nebudeme mít ústavní novelu, současně budeme mít například, že Senát vyjádří vůli se nezabývat. Současně budeme mít novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, která ale přitom fakticky bude v rozporu s ústavou ČR.

Takže podle mě buď musí dojít k dohodě s horní komorou, že projednají oba dva tisky současně a projednají je v těch 30 dnech, anebo nemůžeme tento tisk pustit do třetího čtení nebo do hlasování ve třetím čtení dříve, než projde ústavní novela o klouzavém mandátu horní komorou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Černohorský. Myslím, že jste, pane zpravodaji, řekl přesně ten postup. Já ho sdílím, protože není asi možné to udělat jiným způsobem. Pan kolega Černohorský má slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já bych v tomto případě postupoval asi obdobným způsobem jako u zákona o NKÚ, že bychom vlastně těsně před finálním hlasováním ve třetím čtení to projednávání přerušili, protože jak mám zkušenosti ze Senátu, tak oni v tu chvíli budou chtít vědět, jak to vlastně bude fungovat, jak to bude vypadat, proč jste nám neposlali, jak to bude vypadat, zatímco u NKÚ v tuto chvíli přesně vědí, v jakém stavu jim to následně pošleme, a jednání se výrazně zefektivnilo na půdě Senátu, takže adekvátním způsobem bych případně postupoval i tady. Toto bychom připravili vlastně až těsně před finální hlasování, tam to přerušíme a můžeme poslat úpravu do Senátu. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jsme stále v rozpravě, nyní zástupce navrhovatelů, paní poslankyně Valachová.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Kolegyně, kolegové, reaguji na rozpravu. My jsme samozřejmě diskutovali o tom, zda zkrátit, nebo nezkrátit lhůtu mezi prvním a druhým čtením u tohoto tisku, jaké to má případné komplikace, ale myslím si po zralé úvaze, že nakonec bychom měli přistoupit ke zkrácení právě té lhůty mezi prvním a druhým čtením, takže dávám procedurální návrh, abychom zkrátili lhůtu mezi prvním a druhým čtením na 20 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jako navrhovatel, dobře. Nyní s faktickou poznámkou Marek Benda, poté paní poslankyně Válková. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, když člověk udělá chybu, má se k ní přiznat, ale budiž pro mne omluvou, že jsem byl zpravodajem určen až dvě minuty před zahájením projednávání. Teď mě upozornil pan doktor z naší legislativy, že součástí této novely je i novela volebního zákona. To znamená, že jsme v režimu článku 40 Ústavy České republiky a tam Senát nemá lhůtu ani pro projednávání tohoto tisku, takže můžeme jít tím postupem, který navrhla paní poslankyně Valachová. Já se Poslanecké sněmovně omlouvám, že jsem ji uvedl v omyl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Helena Válková, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Já bych chtěla navrhnout zkrácení na 30 dní, to je tedy alternativní návrh ke 20. Dobře, v každém případě svůj návrh nestahuji a nechám o tom hlasovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pro lhůty mezi druhým a třetím čtením platí pravidlo, které je zkrácení o 30 dnů nebo i jiné zkrácení se souhlasem navrhovatele. Jiný návrh na hlasování předložil zástupce navrhovatelů, takže je evidentní, že je se souhlasem navrhovatele, čili je hlasovatelný. Tím pádem je hlasovatelný i návrh kolegyně Heleny Válkové, takže samozřejmě pokud projde jeden, nebo žádný, o tom rozhodne Poslanecká sněmovna.

Ptám se, kdo dál do rozpravy o věci v prvém čtení? Ještě paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Teď projevím velikou důvěru v to, že aritmeticky nebo početně má pravdu pan poslanec Michálek, který mě upozorňuje, že by to nevyšlo. Já si myslím, že by to vyšlo a že bychom na to měli více času, ale s ohledem na to - a tady před celou Sněmovnou říkám - že mu věřím, tak stahuji svůj návrh a budu také hlasovat pro 20 dní. Já si myslím, že těch 30 dní by si to zasloužilo, ale stahuji svůj návrh s důvěrou, že je pravda, že těch 30 dní by už mohlo být v napjaté hraniční situaci příliš dlouho, takže jej stahuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Kdo dál v rozpravě? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Paní zástupkyně navrhovatelů? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Není tomu tak.

Nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání předloženého návrhu k projednání ústavně-právnímu výboru. Má někdo jiný návrh na garanční výbor nežli ústavně-právní? Není tomu tak. Rozhodneme v hlasování číslo 321, ale já vás nejdříve odhlásím a požádám vás o novou registraci. Zagonguji, aby případně kolegové mohli přijít zpátky do sněmovny.

 

Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Tím by měl být ústavně-právní výbor.

Zahájil jsem hlasování číslo 321 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 321, z přítomných 87 pro 84, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl, aby tento tisk byl přikázán dalším výborům. Má někdo návrh na další výbory? Není tomu tak.

 

Pak tady padl návrh na zkrácení lhůty na 20 dnů. Je to návrh se souhlasem navrhovatele, je to hlasovatelný návrh. Druhý návrh byl stažen.

Rozhodneme v hlasování číslo 322, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 322, z přítomných 89 pro 60, proti 16. Návrh byl přijat, lhůta k projednání ve výborech byla zkrácena na 20 dnů.

 

Mohu tedy konstatovat, že jsme ukončili první čtení. Děkuji paní navrhovatelce, děkuji zpravodaji a opakuji, že tento tisk byl přikázán ústavně-právnímu výboru a lhůta k projednání byla stanovena na 20 dnů. Končím bod číslo 60.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.