Čtvrtek 6. května 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
12.
Návrh poslanců Jakuba Michálka, Jaroslava Faltýnka, Jana Farského,
Tomia Okamury a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění
ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 390/ - druhé čtení
Předložený návrh uvede a je už připraven pan poslanec Jakub Michálek. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dneska projednáváme druhé čtení návrhu zákona novely ústavy, která zavádí takzvaný klouzavý mandát. Myslím si, že v rámci toho dlouhého projednávání, protože ten návrh byl předložen v únoru 2019, už máme dlouhou dobu shodu na tom, že bychom se přiklonili k tomu takzvanému rakouskému modelu čili dobrovolné možnosti člena vlády využít klouzavý mandát.
Návrh byl předložen jako poslanecký návrh napříč řadou klubů včetně ANO, SPD, Pirátů, Starostů a tak dále, takže myslím si, že i v rámci toho procesu se podařilo dospět k řešení, které je konsenzuální, které doporučil jak ústavně-právní výbor, tak mandátový a imunitní výbor, tak komise pro Ústavu České republiky, která doporučila, aby bylo třetí čtení zařazeno již v prvním čtvrtletí tohoto roku, což se bohužel nestihlo, takže tím určitým způsobem zkracujeme dobu na projednání v Senátu případně tu takzvanou člunkovou proceduru, pokud by zazněly nějaké výhrady. Nicméně já si myslím, že v podobě, v jaké je návrh připraven, se týká jenom poslanců, takže věřím, že i v Senátu bude velkorysost k tomuto návrhu a že se podaří ho prosadit i v Senátu.
Takže žádné návrhy kromě toho, co bylo načteno v rámci výborů, tady předkládány z mé strany nebudou.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Návrh jsme tedy v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru, jak už zaznělo, jako výboru garančnímu a tisk také projednala komise Poslanecké sněmovny pro ústavu a mandátový a imunitní výbor. Usnesení výborů a stálé komise byla doručena jako sněmovní tisky 390/2 až 5. Teď bych požádal paní předsedkyni komise pro ústavu, paní poslankyni Valachovou, jestli je přítomna - případně jestli by někdo jiný z komise, je to druhé čtení, nemusíme o tom hlasovat, paní poslankyně Válková to za ni vezme - aby nás informovala o projednání návrhu v komisi a případné pozměňovací návrhy odůvodnila.
Poslankyně Helena Válková: Přiznám se, že jste teď svědky toho, že budu lovit ve své již nikoliv zcela dokonalé paměti. Vím, že jsme projednali tento tisk, že je velmi důležitý, a velmi si pamatuji na vývoj těch názorů včetně mého názoru. Klouzavý mandát, jistě se nechci opakovat, musíme zakotvit v té podobě, v jaké je i pro naši Českou republiku, a hlavně český ústavní pořádek nejlepší, a nakonec jsme se shodli - a teď mně napověděl i pan zpravodaj a osvěžila jsem si paměť, doufám, že správným směrem - k tomu modelu rakouskému, nicméně detaily vám teď nejsem schopna z toho pultíku přednést, porovnat, udělat nějakou komparaci tak, abych vás přesvědčila, že je to ten nejlepší model.
V každém případě to, co můžu říci přesvědčivě, protože my nebereme ten rakouský model - a není to ani možné - jedna ku jedné: důležité je, že klouzavý mandát umožňuje určitou vůli rozhodnutí ministra, do jaké míry se bude účastnit jenom vlády, anebo jestli na sebe vezme i to břímě, které občas ministři neberou, jak tady před chvilkou bylo dost dramaticky prezentováno - musím říci, částečně pravdivě, protože je tady často mezi sebou nevidíme - to znamená tu svoji poslaneckou povinnost, plnění své poslanecké povinnosti, mandátu, byť jsem ministr. Čili si myslím, že je to zdravý kompromis. Odcházela jsem z posledního jednání stálé komise s přesvědčením, že ten doporučující návrh je opodstatněný a že určitě v rozpravě k němu vystoupím. Nicméně to usnesení tady teď před sebou nemám, ale bylo doporučující, a shodli jsme se, že ten kompromisní návrh je optimální. Děkuji a všem se vám omlouvám, že jsem teď trošku zaskočena. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Samozřejmě poslanci mají ta doporučující usnesení ve svých materiálech. S přednostním právem pan místopředseda Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, pane ministře, paní a pánové, já budu stručný. Ten vývoj skutečně tak, jak ho popisovala paní poslankyně Válková, byl ve výboru, protože jednání komise bylo uvozeno několikrát tím, jaký model přijmout. Jsem v té části komise, která byla přehlasována, já jsem nepodporoval návrh na klouzavý mandát, a argumentoval jsem shodou okolností docela jaksi politicky podivně, obdobně jako bývalý kolega Miroslav Kalousek, že vláda přestane do Sněmovny chodit vůbec, když nebude muset vykonávat zároveň funkci poslance. A nakonec to tady vidíme, ani klouzavý mandát nemáme a vláda je tady čím dál méně.
Druhý argument, který jsme použili my, kteří nepodporují klouzavý mandát, že si nikdo nedovede představit, že například Helmut Kohl nebo Angela Merkelová by neměli zároveň poslanecký mandát v Bundestagu. Smysl politiky je přece o tom, že ti lidé obhajují návrhy, které zastávají jak ve vládě, tak v poslanecké funkci. Je to prostě určitý kompromis. Rakouský model je o tom, že je na konkrétním členu vlády, jestli se rozhodne pro to, že bude vykonávat pouze vládní angažmá, nebo bude vykonávat obojí. To je rozdíl od modelu francouzského nebo jiných modelů, které jsou dány tím, že pak jsou funkce státních tajemníků, kteří chodí za ministry, kteří se zcela odtrhnou od parlamentního systému, na jednání výborů a podobně.
Takže to bude jenom na nás, jak se nakonec rozhodneme a jestli získá tato norma 120 hlasů ve třetím čtení. Znovu opakuji, já jsem ve stálé komisi zastával spíš ty názory, které říkají, že to pro český ryze parlamentní systém není vhodné řešení, že pokud si máme zachovat standard parlamentní demokracie a nemáme experimentovat s dalšími věcmi tak, jako jsme experimentovali s přímou volbou prezidenta, a tím jsme narušili systém, tak bez toho, aniž bychom domysleli některé věci, které jsou dnes brány jako velmi kontroverzní, to dělat nemáme. Ale samozřejmě bude záležet na každém z nás, jde o ústavní normu a názory na to řešení pravděpodobně zůstanou zachovány u jednotlivých skupin poslanců, ať už jsou to navrhovatelé, nebo ti, kteří to podporují, nebo to odmítají.
Tolik tedy k jednání komise. Paní kolegyně Válková přesně popsala vývoj těch názorů a myslím si, že bude záležet jenom na nás - nemá smysl to dále komentovat. Nakonec budeme mít pro třetí čtení jak usnesení komise, tak usnesení ústavně-právního výboru k dispozici.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Panu místopředsedovi jsem umožnil vystoupit ještě před rozpravou na základě přednostního práva, protože mě bude střídat. Já tedy teď otevírám rozpravu a hlásí se pan poslanec Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Děkuji svému předřečníkovi za přednesení protiargumentů k otázce klouzavého mandátu. K tomu chci doplnit, že si myslím, že pokud jde o ústavní modely a fungování parlamentu, tak je potřeba spíše se srovnávat s rakouským modelem, a to z toho důvodu, že Rakousko je relativně velikostně srovnatelná země, zatímco Německo je výrazně větší a německý Bundestag má 709 poslanců. To znamená, v 709 poslancích jedna kancléřka nebo spolková vláda nehrají úplně takovou velkou roli, jako je to u nás ve 200hlavém shromáždění nebo v Rakousku.
Chci říct, že návrh na klouzavý mandát vychází i z naší návštěvy v rámci mandátového a imunitního výboru, který podnikl pracovní cestu do rakouského parlamentu, a tam nám kolegové ukázali, jakým způsobem to funguje, vysvětlili podrobnosti a uvádějí, že jsou s tím velmi spokojeni, s fungováním toho institutu v praxi. Takže i to je jedna z věcí, která nás vede k tomu, že by to mohlo fungovat i v relativně blízké české právní tradici, která jak víme, má velmi blízko k rakouskému modelu, když se podíváme na obecný zákoník občanský, který tady platil velmi podobně, i některé procesní předpisy, které jsme společně sdíleli.
Myslím si, že klíčovým přínosem klouzavého mandátu dobrovolného typu je, že ministrovi, který chce vykonávat svoji práci dobře, nebudeme házet klacky pod nohy tak, aby měl další a další povinnosti. Všichni si uvědomujeme, že to je velmi vyčerpávající, náročná funkce, že to je jeden z klíčových lidí, kteří se podílejí na řízení státu, a opravdu pokud chceme, aby ten stát dobře fungoval, tak tito lidé by měli mít velmi dobré podmínky pro výkon svojí práce. A přece jenom, když se podíváme na politickou realitu, že práce ministra obnáší, pokud má současně mandát poslance, že se musí účastnit hlasování a v uvozovkách vykrývat vládní koaliční většinu, tak potom to může být dost vyčerpávající a samozřejmě nechceme, aby se to promítalo do výkonu té funkce. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi, a protože jsme v otevřené rozpravě, tak žádám o slovo pana poslance Marka Bendu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já jsem k tomuto návrhu také lehce skeptický, ale vím, že ho vždycky výrazně chtějí vládní strany. Také jsem byl ve vládách, které po mně chtěly, abychom zavedli klouzavý mandát, respektive poslancem, kde po mně ministerský předseda chtěl, abychom zavedli klouzavý mandát.
Naopak jsem občas v opozici - dokonce častěji ve svém životě - a ten klouzavý mandát nepokládám v tu chvíli za úplně nejlepší nápad. Skutečně to pak vede k tomu, už dneska jsme v situaci - a vím, že tato vláda už nemá víceméně asi důvěru této Sněmovny a už tak jako končí - ale jsme v situaci, kdy dotlačit sem alespoň jednoho ministra, abychom vůbec mohli jednat, se stává čím dál tím obtížnější a problematičtější.
Myslím, že bychom si také měli rozmyslet, zda je nezbytně nutné, aby Sněmovna zasedala téměř permanentně, což také věřím, že v nějakých dalších volebních obdobích nebude možná tak nezbytně nutné, abychom museli zasedat deset týdnů z jedenácti a v tom zbývajícím ještě alespoň jeden den. Takže nejsem žádným zvláštním příznivcem tohoto klouzavého mandátu, nebudu ho takhle před koncem volebního období podporovat. A jenom to jsem chtěl říct: Naprosto chápu, že máme projednáno, prochází Sněmovnou, ale mám velké pochybnosti o tom, jestli se tady na závěr získá těch 120 hlasů, které ve Sněmovně jsou zapotřebí. Možná se o tom budeme bavit v příštím volebním období, jestli jeho podporovatelé, zejména kolegové od Pirátů, budou ve vládě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. S přednostním právem se přihlásil ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem vystupovat nechtěl, ale nemohl jsem se udržet, protože když už do nás tak střílíte - Marek Benda, a děkuji, že ještě neodešel - prostřednictvím pana předsedajícího: Pane kolego, vy jste tu asi z nás nejdéle a dobře víte, že ani v minulých vládách, a myslím, že i když vládla ODS, tak třeba účast na písemných interpelacích, to nebyli zrovna atleti, kteří by se tam scházeli v desítkách kusů ti ministři, a byla tam celá vláda. To prostě nikdy takhle nebylo. Takže pojďme si taky trochu sáhnout do vlastního svědomí a do historie a myslím, že se shodneme na tom, že byl vždycky problém dostat členy vlády především na interpelace z jednoduchého důvodu, že opravdu je to kombinace práce a myslím, že to tady pan předseda Michálek řekl zcela správně, že to opravdu není jednoduché zkombinovat.
My jsme někdy i pod tlakem některých médií a já tomu rozumím, je to atraktivní téma. Nám píšou lidi: Choďte do práce! Ale my chodíme do práce i na to ministerstvo! Já jsem poslanec a zároveň ministr a myslím, že věc klouzavého mandátu je velmi dobrý nápad. Já to velmi vítám. Po mnoha, mnoha letech diskuzí o ničem věřím, že to nakonec může vyjít, a jsem strašně rád, že jsme tady a jednáme o tomto návrhu, který vypadá, že by mohl podporu dostat, protože já se domnívám, že to je velmi důležité, aby ta možnost, když se poslanec stane členem vlády, tak aby měl možnost si v tomto případě vybrat, a samozřejmě pak měl tu možnost, že pokud se vrátí do Sněmovny, protože přirozeně práce ministryně nebo ministra je jízda na tygru, jak všichni víme, tak aby měl nějakou možnost se do Sněmovny vrátit. To je strašně důležité a já vám můžu říct, že myslím, že patřím mezi ministry, kteří tady sedí docela často v té Sněmovně, relativně za to období. Myslím, že kdybychom šli do statistik, tak patřím skutečně mezi časté návštěvníky Sněmovny. Považuji to za velmi důležité, protože jinak člověk opravdu ztrácí kontakt se Sněmovnou, ale zdaleka ne vždycky je to prostě možné. Té práce je opravdu dost, teď třeba nejsou výjezdy z důvodu pandemické situace, ale práce ministra je samozřejmě i v terénu, jezdí po celé republice. Takže já to velmi vítám, že jsme se dostali aspoň do této fáze debaty, že jsme se takhle posunuli. Ale prosím, když už na nás takhle útočíte, tak se taky trochu vraťme do historie. Já myslím, že ty statistiky by byly zajímavé, jak předchozí vlády chodily na písemné interpelace nebo na ústní. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Brabcovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Válková (vysloveno nezřetelně), kolega Valenta a řádně přihlášený je pan kolega Benda.
Poslankyně Helena Válková: Válková (s úsměvem). Tak pane místopředsedo, děkuji. Jenom faktickou poznámku, vzpomínám si trošku do té historie, když jsem byla ministryní spravedlnosti 13 měsíců, jak jsem měla velikánský problém, když jsem přišla sem do Sněmovny a měla jsem haldu věcí. Aktů tedy, ne věcí. A všimněte, si, ostatní ministři to občas mají také. (Pohled ke stolu ministra Brabce.) Nechtěla jsem se obracet, ale tady je doklad. A teď musíte sledovat ten pořad, máte svoje body, zastupujete tady ostatní ministry, to se často také stávalo, a do toho vám tiká čas na exekutivní rozhodnutí, kde na váš podpis čekají úředníci, stěžovatelé, účastníci řízení. Takže si myslím, že spíš bude zajímavé sledovat v příštím volebním období, kdo se vzdá možnosti ovlivňovat jako poslanec - a to víme, že jde, obzvlášť když je aktivní, dění Sněmovny, pořad schůzí, upřednostňování a upozaďování některých bodů, a kdo to vezme vážně a řekne: Ne, já jsem zejména ministr. To bude velmi zajímavé. Já sama, kdybych byla ministryní, což mně naštěstí už nehrozí, tak si myslím, že bych měla velký problém. Vůbec nejsem schopna říct, jak bych se rozhodla, protože mít poslanecký mandát je to největší a nejlepší a nej nej, co se nám mohlo stát - reprezentovat zájmy těch, kteří nás volili, na straně jedné. Na straně druhé ta moc, kterou dává řídící funkce ministra, je velmi významná a měla by se dělat na sto procent. Takže se mně moc líbí, čímž končím, že je tady ta dobrovolná volba, čemu dám přednost, v tom navrhovaném znění. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Válkové. Nyní s faktickou poznámkou Jiří Valenta.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych si jenom v krátkosti dovolil doplnit předřečnici, paní profesorku Válkovou, i pana ministra Brabce s tím, jak jejich premiér Andrej Babiš neustále a dlouhodobě prosazuje zakotvení klouzavého mandátu do naší Ústavy.
V roce 2013 pan Andrej Babiš, předseda vlády, veřejně sliboval, že pokud bude poslancem, bude do Sněmovny chodit, a ne jako ti ostatní poslanci, co mají ve Sněmovně účast 40 %, vysedávají si v bufetech a pijou kávu. O šest let později, koncem roku 2019, byla však jeho samotná sněmovní účast ve Sněmovně pouhých 34 % a na poslaneckých interpelacích jsme ho nevídali v té době i několik měsíců v kuse.
Proto jsem ho na toto téma také interpeloval s tím, že účast jeho, ale i členů vlády na jednání Poslanecké sněmovny nejen pouze při interpelacích je více než tristní. Pan předseda vlády mně tehdy slíbil, že s členy vlády promluví. Samozřejmě se nic nestalo. Ovšem sám již od té doby příkladem také moc nešel. Jeho účast při hlasování naopak tehdy potom ještě klesla až k hranici 27 %. Takže si myslím, že pan premiér Babiš by si nejdřív měl zamést před svým vlastním prahem a daleko víc tlačit na přijetí klouzavého mandátu, ovšem nemyslím si, že zrovna v takové formě, jaký je nám dneska překládán. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Marek Benda. Já jsem to vnímal jako normální přihlášku. Je tady jedna faktická poznámka Stanislava Grospiče. Takže Stanislav Grospič nyní s faktickou poznámkou, poté pan kolega Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, měl jsem možnost s mandátovým a imunitním výborem tyto věci přímo diskutovat jak v rakouském parlamentu, tak ve slovenském parlamentu. Já se trošičku obávám, že ta geneze v obou těch případech, Rakouska i Slovenska, klouzavého mandátu, kterým se inspirovali kolegové z Pirátské strany, byla trošičku jiná, a to, co vlastně dnes tady máme na stole, je takovým určitým kočkopsem obou variant a vyjadřuji obavu, že to nemusí úplně fungovat.
Také bych chtěl upozornit, že jsou země v Evropské unii i jinde v Evropě, kde naopak je předpoklad, že člen vlády musí být člen parlamentu. Takže v téhle otázce bych chtěl jen upozornit na to, že i když zavedeme klouzavý mandát - což samozřejmě z hlediska veřejnosti a možná i mého má velké hluboké ratio, protože nebudou kumulovány dvě funkce - neznamená to samo o sobě ovšem, že časový program a plnění funkce člena vlády a vrcholného představitele výkonné moci a správní moci bude umožňovat časově dostavit se vždy na interpelace do Poslanecké sněmovny. Tím se ten problém vůbec nevyřeší. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, nyní pan kolega Marek Benda v řádné přihlášce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já za prvé tedy uznávám, že pan ministr Brabec je z těch ministrů, kteří sem chodí poměrně poctivě, abych vůči němu byl uznalý. Určitě jsou tací, kteří se tady ukazují výrazně méně. Já si pamatuji, když jsem tady kdysi dávno říkal o ministru Pelikánovi, že je něco jako paní Columbová - všichni o ní mluví, ale nikdy ho nikdo na půdě Poslanecké sněmovny neviděl. Nicméně interpelace za našich časů, ty účasti bývaly hojnější, ne třeba úplně stoprocentní, a občas byli tací, kteří se vymlouvali, že se jim sem nechce, ale třeba takový Mirek Topolánek interpelace vysloveně zbožňoval a užíval si je. Užíval si tu přestřelku s opozicí a myslím, že - a to souvisí s tím, co jsem říkal v tom předchozím vystoupení - je to trochu o organizaci práce Poslanecké sněmovny.
Tady se vede dlouhou dobu diskuze o tom, jestli interpelace - a i s panem kolegou Michálkem a i s panem předsedou - nějakým způsobem nezefektivnit, neudělat nějaké bloky, aby bylo vždycky jasné, kdo bude ten interpelovaný ministr a jakým způsobem, spíš to nějak koncentrovat. To si myslím, že jsou věci, které by byly užitečné, aby tady skutečně chudáci ministři nemuseli celý čtvrtek sedět a čekat, až na ně v nějaké sedmé nebo čtyřiadvacáté interpelaci přijde řada.
Nicméně nemyslím si, že toto je rozhodující, jestli se má, nebo nemá zavádět klouzavý mandát. Prostě klouzavý mandát má trochu pak zase jiné problémy kromě toho, že teď jsou řekněme v ohrožení ministři, že kdyby se vzdali mandátu, pak se nemají kam vrátit. Pokud zavedeme klouzavý mandát, tak ve stejném ohrožení jsou ti poslanci, kteří nastoupí na ten klouzavý mandát, a v okamžiku, kdy ten ministr se vrátí zpátky do Sněmovny, tak oni zcela bez jakékoliv možnosti, šance, kontroly se po třech měsících, roce, dvou letech - ne více než čtyřech, samozřejmě - vracejí zpátky a nemají možnost to nijak, žádným způsobem ovlivnit.
Zcela logicky, samozřejmě, jejich hlasování o případné důvěře nebo nedůvěře vládě je pak tímto do značné míry také podmíněno, takže si přemýšlím o tom, jestli když hlasují pro nedůvěru vládě, tak to znamená, že druhý den ztrácím zaměstnání, protože se mi ministr vrací do lavice, za mě. Tak jenom abychom si byli vědomi i těchto ústavních konotací, a to je důvod, proč já jsem k této ústavní změně poněkud opatrný, jak vždycky říkám, i na půdě této Sněmovny. Jednou jsem tady zahlasoval pro přímou volbu prezidenta a pokládám to za největší chybu, kterou jsem kdy v životě v politice udělal. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi, nyní Jan Chvojka v rozpravě. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Tak u nás v poslaneckém klubu ČSSD a ve straně jako takové to není věc, kterou bychom měli v programu. Tady teď vystupuji sám za sebe, mám trošičku jiný názor než třeba kolegyně Kateřina Valachová, která podporuje tuto změnu, a každý má právo na svůj názor. Já tuto změnu nepodporuji a pokusím se vysvětlit v pár bodech, proč.
Když jsem nastupoval před pěti lety do funkce ministra pro legislativu, tak jsem dělal kulaté stoly na téma změny ústavy. Některý byl k tématu moci výkonné, některý k tématu moci soudní, další stůl k tématu moci zákonodárné. Musím říct, že ani jeden z ústavně-právních odborníků nepřišel s tím, že toto je něco, co ústavní systém České republiky nějak zásadně trápí. To musím říct, že ani jeden z nich toto neříkal a takový názor neměl. Řešily se tam jiné věci a měli za to, že ústavní systém trápí jiné věci. Já s tím souhlasím.
Sám za sebe říkám, že jsem příznivcem spíše naopak toho - jako velký angloamerikanofil - britského systému, kdy naopak ministr musí být poslancem. Mám rád, když tady je to sepětí Sněmovny s vládou, a ono to vidíme - a jsem vládním poslancem této koalice - bohužel, kdy je problém, kdy sepětí vlády se Sněmovnou moc není. V této vládě sedí asi půlka, možná půlka je to, členů vlády, kteří poslanci nejsou. Já si myslím, že je to problém nejenom z hlediska toho, že pak mají menší tendenci do Sněmovny chodit, to je jedna věc a tak tomu prostě je. Koneckonců tím se začíná každý čtvrtek, už to tady zmínil některý z předřečníků, že prostě ministři sem moc nechodí, a to někteří z nich poslanci jsou. Nechodí sem i ti, kteří poslanci - nebo možná více ti - kteří poslanci nejsou, protože ani poslanci nikdy nebyli.
A v zásadě tady máme ministra - a já ho nechci jmenovat - kterého jsem ve Sněmovně mockrát za dobu jeho mandátu neviděl. Možná je to tím, že prostě si sedí na tom svém úřadu a říká si: Já jsem ministr a nebudu do nějaké Sněmovny chodit, když tam chodit nemusím. Takže to je jeden problém, který vidím.
Druhý problém - a to vidíte taky - na vládě, kde máte ministry neposlance, že samozřejmě je ten premiér. Ty nikým nevolené ministry drží logicky a samozřejmě více v kleštích, nejsou schopni nebo jsou méně schopni vykonávat svoji vlastní politiku, protože je přece jenom rozdíl, když vám premiér řekne: Uděláš tohle, a když to neuděláš, tak tě odvolám, a daný kolega ví, že zůstává poslancem, anebo je tady ministr, kterého jsme vytáhli jako králíka z klobouku někde - a nechci urážet nějaké město - prostě odněkud, on se stane ministrem, a když neposlechne premiéra, protože podle svého názoru má svoji vlastní politiku, tak ho premiér odvolá ze dne na den, daný člověk ve funkcí končí a už o něm druhý den nikdo neví.
Takže to je další aspekt spíše procesní, ale mnozí politologové a odborníci na ústavní právo také zmiňují. Tudíž za mě já toto nepodporuji, chápu ale ty, kteří danou změnu podporují, a myslí si, že je k užitku. Já si to nemyslím. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Já už vystoupit nemohu, protože nemám nikoho, kdo by mě nahradil, ale svůj názor jsem nakonec řekl. Ale těch argumentů, které uvedl Marek Benda, ty bych mohl rozvádět, ale nebudu zneužívat svého postavení předsedajícího.
Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Nepadl žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat ve druhém čtení po obecné rozpravě. Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musejí být odůvodněny. Zatím nemám přihlášeného nikoho do podrobné rozpravy v této věci ani nikoho dalšího nevidím z místa se hlásit. I podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova - pan kolega Michálek, prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, děkuji za věcnou diskuzi. Chtěl jsem poprosit, pojďme si nevytýkat, kdo byl kdy kolikrát na interpelacích. Pojďme se zaměřit, byť ty argumenty jsou samozřejmě legitimní, pojďme se zaměřit na budoucnost. Pojďme se snažit o to, aby se nám podařilo sestavit program Poslanecké sněmovny tak, aby byl předvídatelný. Máme tam jeden návrh k interpelacím, ale bohužel přišel covid, takže i když na něm byla shoda, tak se ho nepodařilo zařadit, ozkoušet a projednat.
Já si myslím, že pokud chceme, aby ministr byl i přítomen na této schůzi - teď třeba projednáváme novelu ústavy, vážím si toho, že tady je pan ministr životního prostředí a vicepremiér, nicméně tak nějak bych očekával, že za vládu... (Reakce ministra Brabce.) ... bývalý vicepremiér, takže za vládu tady bude ministryně spravedlnosti a někdo, kdo se skutečně věnuje otázkám právním, otázkám dělby moci a tak dále, a myslím si, že je trochu škoda, že paní ministryně tady není. A právě bychom se měli podle mě snažit o to ten systém racionalizovat, aby ministr přišel, když má přijít, to znamená, aby přišel na interpelace, aby přišel na svoje body, aby chodil na výbor, který je gesčně příslušný, a podobně. To si myslím, že takhle by měla fungovat Poslanecká sněmovna. A myslím si, že když dáme ministrům možnost mít svého náhradníka, aby se mohli věnovat skutečně plnohodnotně práci ministra, tak potom bude mít i o něco více zase času opravdu důsledně dbát na své povinnosti, které mu vyplývají z funkce ministra - chodit na interpelace, chodit na body, které se týkají jeho resortu. A když jim vyjdeme vstříc i v tom, aby bylo jednání Poslanecké sněmovny a interpelace předvídatelné, tak tím můžeme to procento účasti zvýšit.
Závěrem jsem chtěl poděkovat kolegům z hnutí ANO, SPD, KDU-ČSL, STAN a části sociální demokracie za podporu a spolupráci při přípravě tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Teď jsem dostal informaci, že v podrobné rozpravě měl padnout určitý návrh. Paní kolegyně Valachová požádala pana ministra Brabce o vystoupení. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Nechť se tak stane.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Znovu otevírám podrobnou rozpravu v této věci. Hlásí se předseda ústavně-právního výboru Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Já jenom na vysvětlenou, vznikl tady jistý malinký zmatek, ale to je usnesení ústavně-právního výboru, to samozřejmě není třeba usnesení výboru načítat a bude se o něm ve třetím čtení hlasovat. Takže tady žádný procedurální problém neexistuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Jsem rád, že to máme zvládnuto. Paní kolegyně Valachová v podrobné rozpravě.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se, kolegové. Jenom proč jsem poprosila předsedajícího, aby Richard Brabec otevřel laskavě rozpravu. Omlouvám se, protože jsem na tento sněmovní tisk dorazila nyní jako předsedkyně stálé komise pro ústavu, bohužel jsem neslyšela část rozpravy a měla jsem obavu, abychom opravdu klouzavý mandát neudělali až příliš rychle. Omlouvám se. Tempo Sněmovny bylo dneska rychlejší, než jsem předpokládala. Děkuji, omlouvám se a děkuji ještě jednou.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: My jsme vás, paní předsedkyně, nahradili s kolegyní Válkovou ohledně informací o jednáních stálé komise pro ústavu. Kdo dál do podrobné rozpravy? Pokud nikdo, podrobnou rozpravu končím. Ptám se ještě jednou na závěrečná slova - už není zájem. V tom případě, protože nepadl žádný návrh, který bychom měli hlasovat, končím bod číslo 12, druhé čtení novely Ústavy České republiky.
Budeme pokračovat pevně zařazeným bodem
Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.