Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

531.
Konec likvidace českého maloobchodu

Prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu poslanec Mikuláš Ferjenčík, který, bude-li souhlasit, se stane zároveň jeho zpravodajem. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, velice děkuji za to, že jste mi umožnili tento bod zde přednést, a současně se tedy pokusím nastínit, o co se jedná.

Jde o to, že jsme spojenými silami zde v této Sněmovně přijali pandemický zákon a tento zákon v § 2 odst. 2 říká, že mimořádným opatřením podle odst. 1 je b) omezení činnosti obchodní nebo výrobní provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz. Zásadní je to slovo omezení - omezení totiž není zákaz.

V bodu 59 usnesení Nejvyššího správního soudu, které vyšlo včera, které zrušilo to opatření zhruba od neděle nebo od pondělí, já nevím, jakým způsobem to ministerstvo převzalo, každopádně v tomto rozsudku, v tomto rozhodnutí je napsáno, že v této souvislosti je namístě podotknout, že pokud přezkoumávané opatření stanoví podmínky konání shromáždění, postrádá logiku, jeli uvozeno slovy "omezuje se". Pandemický zákon zjevně rozlišuje mezi pojmy zákaz, omezení a stanovení podmínek, a proto je zásadní tuto terminologii dodržovat i v mimořádných opatřeních vydávaných na jeho základě. Jinak totiž budou pro jejich adresáty velmi obtížně srozumitelné, jak se stalo i v nyní posuzovaném případě. Odpůrce nemůže volně zaměňovat pojmy používané pandemickým zákonem, obzvláště je třeba se ohradit vůči nesprávnému používání a zaměňování pojmů za situace, v níž lze sice pro konání nějaké akce stanovit podmínky, avšak již není možné omezit její konání nebo ji zakázat. Není přípustné, aby odpůrce absenci zmocnění pro vydání omezení či zákazu určité činnosti obcházel stanovením takových podmínek, které v důsledku způsobí nemožnost danou činnost vykonávat, například že fakticky zakáže výkon podnikání v podobě poskytování služeb veřejnosti tím, že veřejnosti zcela zakáže přítomnost v provozovně, nebo pro ni předepíše nesplnitelné podmínky. Jinými slovy, Nejvyšší správní soud jednoznačně konstatoval, že není možné zakázat maloobchod tím způsobem, jako k tomu přistoupila vláda, to je prostě nelegální. Není to v souladu s pandemickým zákonem.

A já vás žádám, abyste to uvedli do souladu, abyste skutečně otevřeli ty obchody, protože je zavíráte nelegálně. Podle mého názoru by po ministrech za toto nezákonné jednání, pokud k tomu vědomě přistoupí na další týden, měla být následně vymáhána hmotná odpovědnost, protože tohle přece není možné, abyste tady způsobili miliardové škody při vědomém postupu v rozporu se zákonem a nenesli jste za to žádnou odpovědnost.

Předkládám následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. konstatuje, že sektor maloobchodu byl a zůstává uzavřen nejdéle v celé Evropě, čímž dochází k jeho faktické likvidaci;

II. upozorňuje, že současné uzavření maloobchodu je protiprávní a neodpovídá znění pandemického zákona;

III. vyzývá vládu k okamžitému otevření maloobchodu a většiny služeb, přičemž provoz maloobchodu a služeb bude navázán na soubor racionálních provozních protiepidemických opatření;

IV. žádá vládu o navýšení kompenzací pro podnikatele tak, aby v důsledku vládních opatření nedocházelo k likvidaci jinak zdravých firem."

Současně žádám, abychom toto usnesení hlasovali po bodech.

A ještě se trochu zastavím u toho odůvodnění. Jedna věc je samozřejmě to, že vláda jedná zjevně nezákonně a překračuje své kompetence. Žádnou kompetenci na to, uzavřít plošně maloobchod, vláda nemá, prostě si ji vymyslela, soudy to ruší a oni jenom spoléhají na to, že ty rozsudky chvilku potrvají, takže budou tenhle nezákonný stav moci udržovat. Ale to je strašně krátkozraké a bude nás to stát obrovské peníze na arbitrážích a odškodném, zahltí to úplně nesmyslně soudy a je to strašně hloupá pozice.

Za druhé ten argument, že nemůžeme otevřít obchody kvůli epidemii, podle mého názoru v tuhle chvíli absolutně neobstojí. Co se totiž reálně děje? Za prvé, reálně dochází k provozování těch služeb pokoutně, bez jakýchkoliv hygienických opatření. V důsledku toho, že jsou ty služby a obchody plošně zakázané, tak samozřejmě ve chvíli, kdy to otevřou pokoutně, neřeší, jestli má respirátor, nebo nemá. Ten jejich problém v tu chvíli je úplně jiný než dodržovat protiepidemická opatření. Takže ve skutečnosti to v řadě případů tu situaci ještě zhoršuje.

Druhá věc je, že úplně nesmyslným způsobem se zahlcuje Česká pošta, další doručovatelské služby. Dochází k velkému pohybu lidí ve snaze vyzvedávat si ty zásilky a dochází k masivnímu obcházení těch pravidel. Výsledkem celého toho vládního opatření je jenom to, že ti poctiví, co pravidla dodržují, to schytávají a jsou ekonomicky likvidováni a všichni, kdo to obcházejí, často jim bohužel už nic jiného nezbývá, na tom vydělávají. Z toho důvodu navrhuji toto vládní opatření zrušit a otevřít maloobchod nejpozději od pondělí. Děkuji za pozornost a za podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí místopředseda klubu SPD Radek Rozvoral a připraví se s přednostním právem ministr průmyslu Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych zde přednesl stanovisko klubu hnutí SPD k tomuto bodu.

Vývoj pandemie a nesmyslné plošné zákazy po dobu nouzového stavu měly za důsledek postupný úpadek a krach spousty živnostníků a firem. Vládní programy typu Antivirus zdaleka nepokrývaly a stále nepokrývají ztráty a kompenzace pro všechny živnostníky a podnikatele, a přitom na našem pracovním trhu stále chybí aktuálně více než 300 000 pracovních sil. Jsme přesvědčeni, že udržení stávajících pracovních míst je nejen lepší, ale hlavně levnější variantou pro stát než nechat zkrachovat firmy a následně pak vytvářet nová pracovní místa či vyplácet podporu z úřadů práce. Vláda ale na druhou stranu měla již dávno schválit takzvaný kurzarbeit a zavádět rekvalifikační programy s těmi, u kterých je již dnes jasné, že se jejich původní pracovní místa neobnoví.

Hnutí SPD dlouhodobě prosazuje podporu zaměstnanců a firem postižených vládními opatřeními s cílem maximálního udržení pracovních míst, aby se nepropouštělo. Zároveň jsme ale připraveni při projednávání takzvaného kurzarbeitu ve Sněmovně jednat o konkrétních parametrech tohoto zákona s cílem maximální podpory pracujících.

A teď bych si dovolil načíst jeden bod usnesení za hnutí SPD, které by znělo: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby neprodleně zajistila otevření maloobchodu a služeb včetně gastronomických jen při základních opatřeních." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem ministr průmyslu Karel Havlíček. Pane poslanče Ferjenčíku, vy jste i v obecné rozpravě? Takže to už ne, a tím pádem se připraví pan poslanec Vojtěch Munzar. Tak, prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem se dnes mrknul na Twitter pana předsedy Pirátů Bartoše, který tam sděloval právě to, že panu poslanci Ferjenčíkovi se podařilo prosadit bod k tomu, aby se diskutovalo o okamžitém rozvolnění maloobchodu. A zaujala mě tam jedna věta v jeho tweetu - "držte nám palce a Mikimu díky". No, držíme Pirátům palce, Mikimu taky držíme palce.

Ale hlavně si držme palce v tom, ať se z toho dostaneme, protože zdaleka nejsme ještě z epidemie venku. Přes to všechno jsem přesvědčen, že snad není ve Sněmovně nikdo, kdo by nechtěl, aby se co možná nejdříve zbytek maloobchodů otevřel. Říkám zbytek maloobchodů - jedná se o 24 % provozoven a 18 % provozoven z pohledu počtu zákazníků. O tom není nejmenších pochyb a je pravda, že to musí být pro maloobchod - a nejenom maloobchod, ale i zavřené služby, které stále ještě dneska nemohou fungovat - frustrující.

Je nepochybné, že to je zcela bezprecedentní opatření, které zde historicky nikdy nebylo, a je pravdou i to, že ne všechno, co jsme vždycky udělali, bylo správně. Na druhou stranu jsme v situaci, kdy to vypadá, že máme jednou nohou nakročeno k tomu, abychom se z toho skutečně dostali. A proč jsme se z toho téměř již dostali, byť, znovu říkám, jsme při zemi? Protože se nám daří očkovat. Zaplať pánbůh, chodí vakcíny, kapacity jsou připravené a určitě sledujete, že ta čísla rostou. Za další, rozjeli jsme plošné testování už před několika týdny a určitě to byl správný krok, jsme dneska zemí, která testuje nejvíce v Evropě v přepočtu na obyvatele. Ještě hodně testuje Rakousko a tam je to hodně přes děti, ale přináší to svoje jednoznačné výsledky.

Rovněž že se nastavila určitá pravidla, zejména v posledních měsících nebo spíše týdnech, která naštěstí zabrala. Myslím, že jsme všichni rádi, že čísla klesají a že se prokázalo to, že ta omezení, jakkoli jsou nepříjemná a musíme se za ně omlouvat, jakkoli pochopitelně jsou diskomfortní pro zákazníky, pro podnikatele, pro obyvatele, ať už ve smyslu pohybu osob, ve smyslu provozování podnikatelských objektů, nebo ve smyslu nákupu potřebného zboží, tak výsledky přináší. Ta čísla jsou jasná. A to není teď můj argument, ani dokonce nějak extra politický. Myslím, že stačí se o tom pobavit, například se skupinou MeSES, se kterou sám jsem ne vždy souhlasil, někdy taky máme určitý spor, ale jsou to lidé, které respektuji, jsou to lidé, kterým věřím, jsou to lidé, kteří do toho jdou ze svého odborného úhlu pohledu maximálně poctivě, nezištně, a i díky těmto lidem se z toho dostáváme. Já to říkám proto, protože my respektujeme jejich názory. 10 milionů lidí, 10 milionů epidemiologů, každý jiný názor. A je to v pořádku, protože logicky každý se k tomu může vyjádřit, stejně tak jako pan předseda Bartoš, stejně tak jako pan poslanec Ferjenčík, a je třeba tyto názory akceptovat, ale to ještě neznamená, že se jimi musíme bezezbytku řídit, protože si musíme říct, jestli nám epidemiologickou situaci budou určovat epidemiologové, anebo jestli ji budou určovat politici anebo kdokoli další. Já se přimlouvám k tomu, aby to byli epidemiologové.

Můžeme více či méně diskutovat o tom, jestli více zabrala opatření typu okresního lockdownu nebo opětovně uzavřené některé další provozovny nebo jestli jsme přece jenom o něco více začali dodržovat hygienická pravidla, protože jsem přesvědčen, že si všichni uvědomili přibližně před měsícem a půl, že situace je opravdu vážná a že pokud je nebudeme dodržovat - a znovu říkám, jakkoli jsou diskomfortní - tak se prostě z toho nedostaneme. Můžeme se bavit o tom, co kdo kde ve světě udělal lépe či hůře, jestli více zabralo zavření škol, nebo více zabralo zavření obchodů nebo průmyslu nebo čehokoli jiného. Jsou desítky různých studií, a teď neříkám studie béčkového charakteru, myslím tím skutečně kvalitní instituce, které je vydávají. Četl jsem mnoho z nich, ať už z Kochova institutu, nebo z americké CDC nebo magazínu Science a tak dále. Každý na to má trošku jiný pohled, ale v zásadě všichni se shodují na jedné věci, co skutečně zabírá - i když uznávám, že to je do značné míry léčba tou tvrdou chemoterapií - je snížení mobility. A můžeme diskutovat o tom, jestli v obchodě A nebo službě B nebo v podniku C nebo škole je to místo pro to šíření epidemie lepší nebo horší. V každém případě ta do značné míry izolace ekonomiky, sportu, kultury a tak dále sleduje primárně snížení mobility lidí. I proto se obchody musely bohužel zavřít. A vidíte, že se nezavřely jenom v České republice, zavřely se prakticky ve všech zemích v Evropě.

Ale souhlasím s panem poslancem Ferjenčíkem v jedné věci - postupně se uvolňují, to je pravda, souhlas. Tak jak se z toho ty země zaplať pánbůh dostávají, včetně nás, tak se začínají postupně uvolňovat některé obchody a postupně některé služby. Určitě víte, že jsme včera na vládě rozhodli o tom, že se i u nás obchody, ten zbytek, uvolní, těch 24 % obchodů, a to od 3., čili od pondělí za týden.

Ale já se stále vracím k tomu, aniž bych byl epidemiologem, ale protože s těmi týmy těch epidemiologických skupin jsem de facto denně v kontaktu a slyším jejich argumenty - a musím říct, že někdy moje argumenty nejsou úplně třeba i odlišné od toho, co říkal pan poslanec Ferjenčík, protože logicky ve vládě já spíše hájím - nebo jednoznačně hájím - zájmy i té hospodářské větve, a taky bych byl rád, aby se to otevřelo. Na druhou stranu jsem rovněž místopředsedou vlády a musím akceptovat argumenty, které vyvažují třeba i můj úhel pohledu. A ty argumenty jsou jasné. Nesledujme tolik, jestli se to v tom malém obchodě přenese více nebo méně, ale jestliže se pustí 109 000 maloobchodů, tak v tu chvíli to znamená několik milionů lidí v ulicích, zvýšená mobilita. A v tom je ten problém. Protože ti lidé se potkávají v metru, ti lidé se potkávají na tramvajové zastávce, ti lidé se potkávají na parkovištích, ti lidé se potkávají v různých organizacích, obchodech a tak dále. A on nejde zřejmě jenom do obchodu A, ale on se rovněž zastaví ve službě B - a to je bohužel ten problém. Protože když se podíváte na to, co bylo tou příčinou, proč jsme se z toho dostali v tom posledním měsíci - a znovu říkám, jsme ještě na půli cesty - tak to bylo právě to, že se nám konečně podařilo snížit mobilitu někde na úroveň 50 %. A znovu říkám, můžeme se bavit o tom, jestli to bylo dáno víc restrikcí toho či onoho oboru, ale právě to snížení mobility k tomu pomohlo.

Co to fakticky ale znamená? Jestli do toho nechceme znovu spadnout a jestli nechceme za měsíc zavírat, což dneska řeší třeba v Německu... Já jsem se bavil minulý týden s německým ministrem hospodářství, který je frustrován. Snad poprvé mi řekl, že nám k něčemu gratuluje. To jsem byl docela rád, protože docela vidím, že ta čísla jdou u nás dolů. A říkal: Gratuluji ti k tomu, že jste se dostali až na tahleta čísla, ale současně řekl: Jsem frustrován z toho, jak se to vyvíjí u nás, protože nám to roste mezitýdně o 30 %, a to jsme udělali všechno pro to - nikdo nezpochybňuje Německo, že to dělá špatně - aby to nenastalo. A v té době měli 31 000, 32 000. Díval jsem se a pořád se to pohybuje někde okolo těch 30 000 plus, minus. A teď to není, prosím pěkně, o tom, že bychom se vzájemně porovnávali, že bychom říkali, že jsme lepší nebo jsou horší. V žádném případě. Nepřejeme to nikomu z našich sousedů, ale faktem je, že to tam roste, a zvažují, jaké další restrikce udělají. Můžeme se podívat v Polsku, kde to je obdobné, v Maďarsku a tak dále. Takže to nechceme, aby nastalo. Snad se shodneme na tom, že to nejhorší, co by bylo - a ti podnikatelé mi to říkají dnes a denně, včetně těch obchodníků - hlavně ať se to zase za tři týdny nezavře. To už je lepší týden nebo 14 dnů vydržet, budeme-li mít větší pravděpodobnost toho, že to dáme a že to ustojíme všichni.

Tak prosím, nezkazme si to. Opravdu to není teď o politice, to není o ideologii, to není o tom, kdo bude větší hrdina a komu se podaří v pondělí prosadit to či ono. Je to o tom, že epidemiologové se shodli na tom, že ta situace se lepší. Incidence je dneska 171, včera byla 177, předevčírem 184, minulý týden byla 400. Hranice, která se nastavila, podle mě férová, ale nejsem epidemiolog, je 100. Když to vydržíme a půjde to tímhletím tempem, tak je šance, že toho 3. se dostaneme na tu stovku. My jsme navíc řekli, že to je orientačně, tak abychom se nechytali za slovo - i ti epidemiologové řekli, že pokud budeme na 105, 107 a uvidí ten trend, tak se to v to pondělí 3. otevře. A myslím, že to je férová doba a že se to dá zvládnout.

A když to vydržíme, tak budeme mít větší šanci, že se nám to podaří ustát. Protože si uvědomme, že to není jenom, pane poslanče Ferjenčíku, o maloobchodu. Je to o tom, že chceme pustit ještě pár služeb, aspoň těch velmi důležitých, to jsou služby na tělo, ať už je to pedikúra pro starší lidi, kteří nám píšou a vám určitě taky, ať už jsou to kadeřníci, což je i psychologická záležitost, maséři, což je částečně zdravotní záležitost, a podobné služby.

Ale pozor, řekli jsme, a zase věřím, že se na tom shodneme všichni, že přednost mají školy. Ale když to začneme brát přes tu mobilitu, ono to není nejméně. Jenom minulý týden to bylo 450 000 dětí, v pondělí jdou další statisíce dětí a ten další týden jsme řekli, že rovněž půjdou další děti, konkrétně na rotační výuku druhý stupeň. Když do toho přihodíme ještě maloobchod, když do toho přihodíme služby a obecně, když k tomu připočteme to, že ty děti tam nechodí samy, ale chodí tam s nimi rodiče, prarodiče a tak dále, tak to už je zvýšená mobilita. Tak zase, teď to neříkám jenom ze svého úhlu pohledu, říkám to, co nám tvrdí epidemiologové, buďme rozumní a nepřehřejme to. A není to vůbec nic o tom, že bychom nepřáli obchodníkům, aby otevřeli. Těžko posuzujeme, jestli je důležitější maloobchodní segment, škola nebo prostě nějaká důležitá služba typu třeba pedikéra pro starší lidi. Každý to vidí ze svého úhlu pohledu a já si netroufám tvrdit, co je či není důležitější, ale obecně jsme se shodli na tom, že školy by určitou přednost mít měly. Tak to je k tomu, proč jsme to takhle udělali.

K tomu, jaké jsou parametry k tomu, abychom to za týden otevřeli. Bavíme se, pozor, ne o týdnu, bavíme se o pěti dnech, protože sobota stejně bude zavřeno. A do značné míry i z toho jsme měli trošku obavu, aby se třeba v pátek nenahrnulo ještě více těch lidí, a každý den v tomto, jakkoliv se to může zdát úsměvné, sehrává svoji roli.

Teď k tomu Nejvyššímu správnímu soudu. Zde se mýlíte, ale neříkám stoprocentně. Nejdřív správní soud skutečně včerejším rozsudkem zrušil mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví z 10. 4. a soud rozhodl z procesních důvodů, a tvrdím, pouze z procesních důvodů, neboť dospěl k závěru, že nebylo - a to je důležité - nebezpečí z prodlení a nestačil následný souhlas vlády do 48 hodin. Ano, tak je to. To znamená, podle pandemického zákona vydává zdravotnictví mimořádná opatření, a to je pravda, po předchozím souhlasu vlády. Nicméně v případě nebezpečí z prodlení může, a dokonce je oprávněno Ministerstvo zdravotnictví, vydat mimořádné opatření i bez předchozího souhlasu vlády s tím, že vláda buď dá do 48 hodin souhlas, nebo opatření logicky pozbývá platnost. A teď se můžeme bavit, jestli tomu tak bylo, nebo nebylo. Pandemický zákon máme poprvé, jsme pod obrovským tlakem, mimo jiné právě té pandemické skupiny, těch poradců - pan Levínský, pan Kulveit, pan Smejkal a tak dál. Vy všichni s nimi komunikujete, vy všichni přebíráte jejich názory, vy všichni nám je pak tady krásně servírujete, ale když to poradí nám a my to tak uděláme, tak se divíte, že jsme tak učinili.

Tak fajn. Takže my jsme odůvodnili toto opatření, respektive zdravotnictví, že existovalo nebezpečí, neboť se v tuto dobu, a dokonce den před vydáním, objevila informace o podezření na přítomnost brazilské mutace. Dneska se můžete usmívat a říkat: Vidíte, neměli jste pravdu, brazilská mutace nezafungovala. Ano, to jsme si říkali přesně s britskou mutací, to jsme si říkali s jihoafrickou mutací a bohužel, ta britská zafungovala. Výsledek všichni víme. Všechno se měnilo v celé Evropě díky britské mutaci. Tak se nedivte, že jsme vyplašeni z toho, když se tady objeví brazilská mutace, dokonce tenkrát se na to reagovalo tak, že se neotevřely školy, jestli si vzpomínáte, v tom regionu. Ale respektujeme to, že senát Nejvyššího správního soudu nevzal toto v potaz. Ano, to je realita, takže soudní přezkum podle pandemického zákona je jednostupňový, nelze se proti tomu rozsudku odvolat. Ano, samozřejmě chápeme, respektujeme. Možná méně chápeme, ale respektujeme.

Nicméně soud se vyjádřil zejména k omezení hromadných akcí a tam uvedl, že takové omezení je možné, ale že termín akce je třeba vykládat v určitém slova smyslu jako organizovanou činnost a tak dál, a to jste určitě četli a to jste v zásadě říkal. Co fakticky zde říkáme? Že se Nejvyšší správní soud vůbec nezabýval obchodem a vůbec nezabýval službami. Soud nijak nezkoumal omezení maloobchodního prodeje zboží ani poskytování služeb. Jediná věta, kterou rozsudek obsahuje, je vedlejší poznámka soudu, na které rozhodnutí ale opravdu nestojí. Je to poznámka jednoho senátu Nejvyššího správního soudu. Takže podle našeho názoru trvání omezení maloobchodního prodeje a služeb není v rozporu s rozsudkem soudu, neboť uvedená poznámka není výrok soudu, nepatří ani mezi nosné důvody rozhodnutí soudu.

Ale co dál? Můžeme se teď tady bavit o tom a slovíčkařit, jestli ano, nebo ne a jestli těch pět dní je dobře, nebo není dobře a jestli to vydrží, nebo nevydrží. Vláda v každém případě dneska přijala usnesení. V pondělí schválí nová pravidla, čili to je přesně ten čtvrtý, respektive pátý den pro maloobchodní prodej zboží s účinností, jak už jsem říkal, 3. května. To znamená, dodržíme ten termín, respektujeme to. V pondělí dá definitivní režimová opatření na to, aby se tedy toho 3. mohlo otevřít, a přistupuje k absolutnímu uvolnění maloobchodu, samozřejmě za určitých režimových opatření, ale to myslím, že nikdo ani nezpochybňoval ani nezpochybňuje.

Možná ještě jedna zajímavá věc, a to není proto, že bych to chtěl natahovat, ale ono je dobré si to vždycky připomenout, jak vlastně na tom s maloobchodem jsme. Musím říct, že i přes období, které bylo skutečně kritické v roce 2020, nakonec maloobchod nedopadl úplně nejhůř. Pochopitelně ale vždycky musím říct to "ale". Celkově maloobchod dopadl plus minus stejně jako v roce 2019, asi o 0,7 % hůře, což je třeba výrazně lépe než průmysl, lépe než stavebnictví, lépe než ostatní obory, ale - a to je důležité říct samozřejmě - nikoliv pro všechny. Klesl jednoznačně maloobchodní prodej, zejména obuv, zejména - já nevím - oděvy a tak dále, na druhou stranu o více jak 30 % zase vzrostl internetový prodej, takže naštěstí zákazník, což je patrné, nějakým způsobem, byť jinou formou, byl saturován. Pochopitelně se to ale dotklo podnikatelů v této oblasti.

Jiná věc je potom u služeb, tam ten pokles byl větší a zase, musíme si to dobře odseparovat, nesmíme se nechat znervóznit, že pokles u služeb nevypadá tak špatně, protože tam jsou služby finanční, energetické a tak dále. Když se podíváme do většího detailu, tak ta kritická situace, výrazně horší než v maloobchodu, ale výrazně horší, o násobky, nechci teď tady unavovat čísly, mám to tady, tak je v oblasti cestovního ruchu, v oblasti ubytování a v oblasti restaurací, byť u těch restaurací už je to o něco lepší, protože přece jenom byla aspoň šance prodávat přes okénka, různé zásilkové nebo rozvážecí služby a podobně.

Na to jsme pochopitelně museli reagovat určitou podporou. Vím, že k tomu teď není platforma, ale protože i to zde bylo před chvílí zmíněno, tak je faktem to, že podpora v roce 2020 měla nějaký charakter, zejména od podzimu, už toho plošnějšího zaměření, to znamená 500 korun, respektive v té době to bylo ještě 400 korun na hlavu, na zaměstnance pro podnikatele za den, současně se hradilo nájemné, současně - a dodneška platí to, že se hradí mzdy zaměstnanců v určitém režimu podle toho, jestli bylo zcela zavřeno, nebo nebylo zcela zavřeno. Když se na to podíváme z úhlu pohledu tohoto roku, tak jsme to trošku zjednodušili.

Asi ta důležitá zpráva, která je, je ta, že nové programy, o které je mimo jiné obrovský zájem, a je to dobře, jsme rádi, že to je zjednodušené - a tady bych i řekl, že jsme se shodli s ostatními poslanci, ať už koalice, nebo opozice nebo koaličních uskupení v rámci opozice - že ten režim podpor je v zásadě správný. Můžeme se bavit o té míře, jestli mohla být ještě větší nebo menší, ale co je důležité: čerpá se, čerpají se již miliardy korun za tento rok. Zatím je to nastaveno do 30. 3. a budeme v tom samozřejmě pokračovat. To znamená, důležitá zpráva pro všechny obchodníky - protože se bavíme teď hodně o maloobchodu, ale samozřejmě o službách - prodloužíme to samozřejmě ještě do konce dubna, takže ti, co mají zavřeno - a neříkám, že jsme to proto uvolnili od 3. května, že to zrovna lícuje s tím, že poslední dubnový den, kdy bude otevřeno, je pátek, ale to není teď podstatné, podstatné je to, že shodou okolností to tak vychází - tak dostanou samozřejmě plnou podporu do konce dubna všichni a ti, kteří budou omezeni dále, tak pochopitelně budou dostávat podporu i nadále.

Takže to je relativně nechci říct nová informace, ale takto pracujeme dneska s Ministerstvem financí. Budeme teď dolaďovat ty programy tak, abychom od května nastavili nějaký nový režim, už založený na stávajících programech, ale režim takový, který bude podporovat ty, kteří mají buď zavřeno, anebo ty, kteří jsou stále velmi omezeni. Dneska jsem jednal s aktéry v oblasti kultury, kteří nepochybně ještě v následujících týdnech budou mít složité období. Možná ani ne proto, že jsou restrikce, ale čistě proto, že některým už končí sezona, některá malá divadla a tak dále, a už se nestačí do prázdnin příliš postavit na nohy, takže tam musíme na tohle myslet. Samozřejmě to budou restaurace, budou to některé ubytovací kapacity, budou to třeba fitness centra. Prostě ještě ty oblasti, které budou v květnu, případně v těch dalších měsících stát.

Závěr, který si dovolím vyřknout: Nehledě na to, kdo kope za jakou stranu, nehledě na to, co kdo píše na Twitteru, jak si držíme palce, jak si fandíme, tak doporučuji, a to doporučuji i jako zástupce těch, který by byl možná nejraději, aby se to otevřelo v pondělí, abychom to ještě těch pět dní vydrželi. Jestliže jsme to vydrželi čtyři měsíce - já nejsem epidemiolog, abych tvrdil, že těch pět dní otočí kormidlem dějin, možná ne, možná by se třeba až tolik nestalo - ale jestliže jsme se na něčem shodli, definitivně si vyhodnotili to povelikonoční uvolňování, a že jsme na dobré cestě to zvládnout, tak to ani neberte jako žádost, ale jako prosbu. A platí to i vůči podnikatelům, abychom to těch pět dní vydrželi. Podporu všem proplatíme do té doby. A když to zvládneme, tak od pondělí za týden otevíráme.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Leo Luzar a připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Pane poslanče, prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, ve svém projevu jste použil dva okruhy otázek nebo odpovědí na otázky, které tady zazněly. První okruh je spojen se zákonem a s rozhodnutím soudu. Tady si vláda svým způsobem naběhla sama, protože říci veřejně: My sice víme, že jednáme proti zákonu, ale přesto je nám to jedno, my to děláme v dobré vůli, to je nejhorší cesta, co může být v rámci zákonodárce, popřípadě vlády vůči občanům. To byla obrovská chyba. Pan ministr se za to omluvil. Ministr zdravotnictví se za to omluvil, aspoň jsem to takhle vnímal, že to je omluva. Tento argument byste neměli používat už nikdy, a to rozhodnutí soudu vám dalo určitý čas napravit situaci, to není problém.

Druhý okruh problémů, o kterém jste hovořil, se pokusím shrnout. Hovoříte o odborné skupině, já čtu její výstupy, nikdy jsem je příliš v diskuzi nepoužíval, protože jsou příliš matematické a příliš statistické. Přesto vás upozorňuji na jeden problém, kterého se bojím, že nastane. Jistě víte, že když máte plný fotbalový stadion a začne na něm hořet, co se bude dít: všichni lidé se vrhnou k východům. Proto se ve všech krizových plánech doporučuje, že se mají všechny východy okamžitě otevřít, aby se tlak lidí rozředil. To, co vy uděláte, že postupně začnete uvolňovat, neznamená, že se omezí mezilidský kontakt těch lidí, ale naopak se zkoncentruje. Protože jestli ve městě otevřete nějaký obchod, řekněme 200 metrů čtverečních, tak z celého města se sjedou lidé do toho obchodu 200 metrů čtverečních, aby využili po tolika měsících uzavření možnost nakoupit, a ta koncentrace bude násobně větší. To je (o) psychologii lidí a fungování davu, a ne o matematických modelech možného rozložení lidí. Čas mi utekl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Ivan Adamec a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Tak pan ministr tady předvedl krásné píár činnosti své vlády. Je to správně, je to správný ministr své vlády. Nicméně to už jsme slyšeli mnohokrát, jak to vláda dělá dobře, že lépe už to dělat nemůže. Ale jako... já ho chápu. Protože předvídat tu situaci, jak se bude dál vyvíjet, tak to je věštění z křišťálové koule.

Ale pan kolega, poslanec Ferjenčík, tady říká něco úplně jiného a ptá se na něco jiného. On prostě se tady vyrovnává s tím, že vláda porušila zákon, a vědomě, a to je ten problém. Já si myslím, že i ten návrh usnesení není úplně striktně datumově určen, ale je potřeba říct, že prostě takhle se to dělat nedá, a co si má myslet veřejnost o tom, že když vláda porušuje zákon a ještě vědomě, no to je úplně něco strašidelného v demokratické společnosti. Takhle by to být nemělo.

Pozorně jsem ho poslouchal, jak to běží, tak chci říct, že očkování neběží tak super, jak je prezentováno. Dokonce ani první skupina nejstarších našich spoluobčanů zdaleka není oočkována, zdaleka ne. To, že nabíhají další skupiny, to mi připadá fakt úsměvné, protože když se přihlásím dnešním dnem, tak jsem zvědav, kdy se na mě dostane s první dávkou, natož s druhou. Ale prostě to je realita, kterou všichni známe. Víme, že vakcín není dostatek. Dneska jsem zaregistroval, že Evropa chce podat žalobu na AstraZenecu, že neplní dodávky, a tak dál a tak dál.

Co se týká uzavření okresů, já jsem z toho uzavřeného okresu, z Trutnova. Situace je tam teď jedna z nejlepších. No, to už jsem zažil, i v Náchodě, tam to bylo takhle dokonce dvakrát, že byla ta situace nejhorší a pak byla dobrá. Ale to uzavření vláda udělala v okamžiku, kdy křivka začala klesat, akorát nás tam prostě zavřeli. A já chci říct, že ukazuje se, že vlastně my jsme se tam promořili. Ten vir se choval velmi záhadným způsobem z hlediska napadání nás všech, na každého působí jinak. Já se nechci přít s názory odborníků, myslím si, že co odborník, to názor, ale realita je taková, že my jako nejvíce promořený okres v tuto chvíli jsme na tom nejlépe, a je potřeba tuto realitu říkat: nejvíc promořený, nejvíc nemocných, nejvíc mrtvých. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se poslankyně Tereza Hyťhová. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, budu velmi stručný, i když by se o tom dalo diskutovat ještě dlouho, ale my chceme, abychom o tom mohli hlasovat a mohli jsme rozhodnout, proto skutečně budu stručný velmi.

Tady skutečně ta diskuze jej o tom - a navážu na kolegu Ivana Adamce - že není možné, aby v právním státě vláda omezovala práva občanů nad rámec zákona. Je nutné si uvědomit, že všechna ta opatření zasahují do práva na podnikání, do živobytí desítek tisíc lidí, a důsledky dlouhého zavření maloobchodů a služeb jsou pro tyto lidi velmi zničující a velmi fatální. Já bych vám, pane ministře - vy jste totiž říkal, že by měli rozhodovat epidemiologové a že se tím řídíte - já bych vám odcitoval jednu větu z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, právě k maloobchodu: "Ani tak výjimečná situace, jako je potřeba zvládnutí epidemie nakažlivé choroby, nepřipouští v demokratickém právním státě vládu epidemiologů či jiných specialistů na dílčí, jakkoliv třeba zásadní problém." To je v rámci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Nejvyšší správní soud o tom mluví proto, a proto vám vyčítal ty pracovní vady, že by měla být určitá přiměřenost a proporcionalita přijímaných opatření, a vláda, která by to měla projednat, by měla myslet i na další aspekty života, nejen pouze rozhodovat podle toho jednoho aspektu.

Samozřejmě nikdo nechce, aby se tady rozšířila znova další nějaká vlna, která by měla fatální důsledky do života lidí. Na druhou stranu si musíme také říct, že vláda, ač jsme po tom celou dobu volali, nám nedokázala dát žádná relevantní data o tom, jak dochází k šíření této nemoci právě v maloobchodech. Naopak, pokračovala v diskriminaci maloobchodu, a tím pádem kumulovala lidi - a vy mluvíte o mobilitě, já mluvím o kumulaci lidí - právě ve velkých obchodech, které měly zároveň určitou konkurenční výhodu.

My jsme na to celou dobu upozorňovali. Upozorňovali jsme na to, že za hygienických podmínek srovnatelných s těmi velkými obchody, aby se zmenšila právě ta epidemická rizika, mohl maloobchod fungovat. My se připojíme a jednoznačně budeme hlasovat jako klub pro návrh usnesení, protože každý den se zvyšují ekonomické škody, pokračuje diskriminace malých obchodů, ale zároveň také skutečně není možné, aby vláda šla se svými opatřeními nad rámec zákona. Jsme v demokratickém státě, musíme se všichni, i vláda, řídit právní legislativou, která byla přijata v této Sněmovně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí poslankyně Tereza Hyťhová a připraví se pan poslanec Milan Feranec, zatím poslední přihláška. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Já bych tady chtěla přednést stanovisko hnutí Trikolóra. Určitě podpoříme všechna usnesení, která povedou k otevření, co nejbližšímu otevření maloobchodu. Domnívám se, že naopak tím, že se otevřou maloobchody, za prvé to zlepší jak ekonomickou situaci, životní situaci, také našich živnostníků a naopak, bude to menší koncentrace lidí, která se rozprostře kromě velkoobchodů také do těch maloobchodů. A myslím si, že když velkoobchody mohou fungovat za určitých hygienických podmínek, nevidím žádný důvod, proč by stejně takto nemohly fungovat i maloobchody.

Dovolím si tedy i za nás navrhnout jedno krátké usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby otevřela neprodleně všechny maloobchody v České republice, a to ke dni 26. dubna 2021."

Jde tedy o pondělí. Myslím si, že maloobchody už jsou zavřené velmi dlouhou dobu, a zaslouží si, aby se otevřely. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Milan Feranec. Je to zatím poslední přihláška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, já chci reagovat na to, co říkal na začátku pan kolega Ferjenčík, když vlastně hodnotil ten stav. Ono to zaznělo vlastně i ve vystoupeních kolegů z ODS - vláda porušila zákon, porušila pandemický zákon. No tak pochopitelně, pandemický zákon ukládá mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, aby byl předchozí souhlas, ale umožňuje v případě, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, aby byl dodatečný do 48 hodin, jinak pozbývá platnost. To byl přesně tento případ, který nastal. Mimochodem, jak to asi bylo? Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření 10. 4., 11. 4. končil nouzový stav, kdy ta opatření byla za nouzového stavu, jiného právního předpisu, a vláda posvětila tento krok 12. 4. Ano, mohla to udělat tak, nebo Ministerstvo zdravotnictví, že by po skončení nouzového stavu nastavilo to opatření až od 13.4. a jeden den bychom měli otevřené obchody, všichni by se tam nahrnuli a vy všichni byste kritizovali, jak se to udělalo strašně blbě, proč na ten jeden den se otevřely obchody. To jenom to.

Další záležitost, k tomu tady padla nějaká právní polemika, co to je omezení. Omezení neznamená zákaz činnosti. Mimochodem, v rozsudku správního soudu se to týká shromažďování, ale to není podstatné, takže mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví omezilo činnost obchodů a služeb a dalo tam 30 výjimek - nezakázalo všechny obchody, 30 výjimek. Tak když je něco absolutně zakázané, absolutně volné, tak 30 výjimek je asi to omezení, když už tady o tom polemizujeme.

Pochopitelně, důvod toho zrušení - a těch opatření tam bylo hodně v tom opatření Ministerstva zdravotnictví, obchodů a služeb se skutečně týkalo jedno z nich. Ten důvod, ten formálně právní, byl ten, že Ministerstvo zdravotnictví nedostatečně odůvodnilo, proč hrozilo riziko z prodlení nebo nebezpečí z prodlení. To je ta právní formulace. Byl tam odkaz - už to tady bylo řečeno - na brazilskou mutaci. Jenom chci říci, že argumenty, které tady byly použity, nebyly použity úplně fér a nejsou ani formálně správné.

A teď co se týká návrhu usnesení. Několikrát tady zaznělo, že vláda se vyzývá, aby od pondělí - nebo já nevím od kterého dne - okamžitě otevřela obchody. My jsme přijali nedávno pandemický zákon, kde je nastavena kontrolní činnost soudu, ale i Sněmovny. Vláda je povinna předložit jednou za 14 dnů zprávu Sněmovně, jaká opatření byla realizována, včetně těch, která byla eventuálně zrušena. Předpokládám, že v příštím týdnu tuto zprávu dostaneme. Jednou za 14 dnů, je to od 12., takže to vychází. Ale nenašel jsem tam v pandemickém zákoně oprávnění Sněmovny rušit ta opatření. Asi - a pandemický zákon podporovala celá opozice - jste to tam nechtěli dát na rozdíl od nouzového stavu, kde Sněmovna může zrušit kdykoliv. Tam nic takového není, asi schválně. Je tak ta kontrolní činnost soudu, jasně, a je tam kontrolní činnost Sněmovny ve smyslu projednání zprávy a eventuálně nějakého řešení.

Pokud tedy Sněmovna usnesením vyzve vládu, ptám se, jaká je právní relevance, respektive co se bude dít v případě, že vláda nevyslyší, tak se stane co? Nebo se zeptám jinak: Bude v návrhu toho usnesení, kde Sněmovna vyzývá k okamžitému otevření, dovětek, že Sněmovna přebírá odpovědnost za eventuální nárůst případů onemocnění? To tam asi nebude.

Já jsem skutečně chtěl jenom tu právní stránku, protože o zdravotní tady dostatečně dlouze mluvil ministr průmyslu a obchodu a dopravy, takže skutečně jenom, pokud to nemá být jenom trošku propagandistická akce, píár akce, tak jenom se ptám, co se tím dosáhne a kdo přebírá zodpovědnost za - ano, vždycky vláda, pochopitelně, od toho ta vláda je, že má vždycky zodpovědnost - takže jenom skutečně, jestli to máme takhle promyšlené. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dvě faktické poznámky. Paní poslankyně Helena Langšádlová a připraví se pan poslanec Marek Benda. Víc toho tady zatím v obecné rozpravě nemám. Prosím, paní poslankyně, máte dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já jsem dlouhodobě přesvědčená, že vláda tady naprosto cíleně ničí podnikatele, zejména zástupce střední třídy. Viděli jsme to na mnoha krocích, kdy byly otevřeny supermarkety a ty samé obchody, které prodávaly stejný sortiment, otevřeny být nemohly. V tuto chvíli si myslím, že kdyby byly otevřeny zejména ty malé obchody, malé služby, za dodržení veškerých hygienických opatření, tak že tomu vůbec nic nebrání. Ti lidé jsou si všichni vědomi toho, že musí dodržovat hygienická opatření, protože nikdo nepodceňujeme infekci, která se tady šíří. Ale prosím, nedržme tyto malé podnikatele pod krkem, dejme jim šanci!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další faktická poznámka, v podstatě poslední, pan poslanec Marek Benda - vzdáváte se. Já se tím pádem rozhlédnu, zdali má ještě někdo zájem o vystoupení. Tak ještě jedna faktická poznámka - pan poslanec Milan Feranec.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Budu reagovat na paní kolegyni Langšádlovou. To už tady slýcháme strašně dlouho - vláda cíleně ničí malé podnikatele, malé prodejny, umožnila velkým a malým zakázala. Prosím vás, ukažte mi jedno opatření, jedno jediné opatření Ministerstva zdravotnictví nebo rozhodnutí vlády, kde je omezení prodeje podle velikosti? Vždycky to bylo podle sortimentu, podle sortimentu. Ukažte mi, pokud to tvrdíte, ukažte mi jedno opatření - ťukáte si na čelo, v pořádku - jediné a já se vám tady veřejně omluvím, kde je omezení podle velikosti, a ne podle sortimentu prodávaného zboží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku poslanec Radek Koten, žádnou další přihlášku nemám. Tak prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych tady rád reagoval na některé věci, které zde zazněly. Vzhledem k tomu, že pan ministr nebyl na interpelacích, tak alespoň touto formou, velice krátkou, bych mu sdělil svoje poznatky.

My jsme tady dospěli k nějakému názoru, že některé zboží se prostě prodávat může a nějaké se prodávat nemůže, ale bohužel, já jsem si obvykle kupoval ponožky a trenky v Lidlu. Nyní tu možnost nemám, tak mi prosím poraďte, jak to tedy vyřešit, protože všechno mi dochází. (Ohlasy v sále.) No kolegové, já nevím, jak jste na tom vy, ale mně to prostě dochází, a je poměrně zvláštní záležitostí to, že přijdete do obchodu, v tom obchodu to zboží je, ale je to přelepené červenou páskou a nemůžete si to koupit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se rozhlédnu, zdali ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova? Není zájem. Tak přistoupíme k rozpravě podrobné, do které je přihlášen Mikuláš Ferjenčík a Radek Rozvoral. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já se hlásím k tomu usnesení, které jsem načetl v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže poslanec Radek Rozvoral.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo. Já se hlásím k tomu usnesení, které jsem načetl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy poslankyně Tereza Hyťhová.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Já se také hlásím k usnesení, které jsem navrhla v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě někdo v obecné rozpravě? Pane poslanče, vy se hlásíte v podrobné rozpravě? Ne, takže končím podrobnou rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Máte zájem o závěrečné slovo? To není ještě hlasování. Ale zároveň vás tedy požádám o to, abyste uvedl tedy jako navrhovatel hlasování. (Hlas ze sálu.) No jasně, tak prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. My se potřebujeme seznámit s těmi usneseními, nemáme je k dispozici, takže prosím o 20minutovou přestávku nebo o 19minutovou přestávku na poradu klubu ANO.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže se tady sejdeme ve 13.10. (Námitky v sále.) No ne, tak to je úplně jedno, čí je bod. Každý poslanecký klub má právo si vzít pauzu v rozsahu, jaký chce. Nicméně platí, že tam je ten bod jinak zařazen a další pevný bod je až ve 13.30, takže tam je prostor projednat ten bod. Tak pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, ale už jsme v pauze, takže momentíček, 20 minut, takže 13.10, ale už mluvíte do pauzy. Takže prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem trochu nešťastný z postupu ANO, které vyobstruovalo tento bod, protože to usnesení jsem načetl už včera a obdržel ho včera předseda poslaneckého klubu ANO už včera, případně zastupující místopředseda, a stejně tak ho měla k dispozici vaše místopředsedkyně klubu. Každopádně z tohoto důvodu žádám o schůzku grémia Sněmovny, respektive vedení klubů, abychom se pobavili o tom, umožnit tento bod dohlasovat po 14. hodině, jelikož jednací den končí v 19.00 a bude na to prostor. Tak prosím o toto jednání a jinak si myslím, že (nesrozumitelné - do řeči poslanci vstupuje předsedající) nešťastný.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No, pane poslanče, já jsem vám dal, jenom aby to bylo v souladu s jednacím řádem - jsme v pauze a vy nejste poslanec s přednostním právem, jste navrhovatel a zároveň zpravodaj. No dobře, ale už jsem dal pauzu. Nechci nikoho omezovat, jenom aby to bylo formálně... Já jsem vám naopak chtěl dát pozitivní návrh, promiňte, jen mě nechte domluvit. Až skončí ta pauza, tak jestli chcete nějakým způsobem se někdo za klub Pirátů vyjádřit, tak samozřejmě můžete, kdo z vás má přednostní právo, ale teď jsme v pauze. Teď jsme v pauze a v pauze hovoří případně - speciálně můžu dát někomu slovo, ale jsme v pauze, to znamená pauza běží, pauza běží, tady se teď nic nenavrhuje v pauze, a až skončí pauza, tak teprve budou probíhat nějaké návrhy. Ale speciálně, jestli chce někdo diskutovat v pauze, tak demokraticky nechám zapnutý mikrofon řečníka, dobře. Tak prosím, místopředseda Sněmovny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zazněl tady návrh, aby se poradilo grémium Sněmovny, jestli budeme dnes pokračovat po 14. hodině, nebo ne. Tak já bych vyzval kolegy z vedení poslaneckých klubů, abychom to případně mohli probrat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: (Hlasy ze sálu.) Ale přestože jsou pevně zařazené body, tak každý klub má právo si vzít pauzu, a klub hnutí ANO si ji vzal. (Námitky mimo mikrofony.) To ano, ve 13.10 začíná ten pevně zařazený bod, který byl zařazen od jedné hodiny, takže tam budeme pokračovat tímhle pevně zařazeným bodem.

 

(Jednání přerušeno ve 12.55 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 13,10 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobré odpoledne. Budeme pokračovat v našem jednání, kde máme v tuto chvíli - nebo již jsme měli - pevně zařazený bod

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.