Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Petr Fiala)

400.
Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2018
/sněmovní tisk 441/

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili před vystoupením zpravodaje dne 24. října 2019 na 35. schůzi Poslanecké sněmovny do doby projednání volebním výborem. Volební výbor zprávu projednal, jeho usnesení nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 441/1. Tedy nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Petr Dolínek, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.

Poslanec Petr Dolínek: Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak bylo řečeno, Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2018 byla všem poslancům rozeslána 29. března 2019 jako tisk 441. Organizační výbor zprávu přikázal 4. dubna 2019 výboru k projednání. Výbor zprávu projednal a její schválení doporučil s tím, že na závěr vám přečtu i přesné usnesení výboru.

V tuto chvíli bych řekl stručný sumář obsahu výroční zprávy. Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2018 dokumentuje a hodnotí naplňování zákonem definované služby veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky ve sledovaném období. Při tomto hodnocení vychází z popisu povinností České televize jako výrobce a vysílatele televizních programů, zejména z ustanovení § 2, 3 a 12 zákona o České televizi.

ČT se - a teď poprosím, abyste se do toho zkusili v uvozovkách vžít a vnímat to. Bavím se o činnosti České televize v roce 2018. Takže když se budu bavit o digitalizaci a dalších věcech, tak se prosím vraťte o tři roky zpátky do toho, jak si pamatujete, jak fungovala Česká televize. Poprosím potom i v diskuzi, abychom se toho snažili držet, protože samozřejmě pak jsou další zprávy.

Takže Česká televize se v roce 2018 úspěšně připravila na druhou vlnu digitalizace České televize a podařilo se jí v rekordně krátkém termínu spustit přechodovou síť DVB-T2, kdy během 42 dní splnila požadavky vyplývající z Technického plánu přechodu, přičemž pokrytí signálem zároveň dosáhlo 99,6 % České republiky.

Program ČT1 posílil v prime time o více než 1,1 procentního bodu a velmi úspěšným byl rok 2018 i pro zpravodajský program České televize. Celodenní podíl ČT24 narostl na 4,38 %, čímž dosáhl nejvyšší hodnoty za posledních pět let. ČT24 je z hlediska podílu na publiku nejúspěšnějším zpravodajským programem mezi televizemi veřejné služby v Evropě.

Česká televize v roce 2018 rozvíjela také duální vysílání, které umožňuje divákům zvolit si mezi dabovanou verzí díla a jeho původním zněním. Česká televize dosáhla velmi dobrých výsledků, co se týče podpory nových médií, jelikož poptávka diváků po možnosti sledovat pořady prostřednictvím internetu, mobilních aplikací či dalších nových možností rostla a roste i v posledních letech, jak jistě víte.

Věřím, že ta zpráva tak, jak jsme ji projednali na výboru, v sobě neobsahovala nic, co by nebylo relevantního a co by zpochybňovalo tehdejší závěry Rady České televize. Jak bylo konstatováno i usnesením, které doporučuje, tak vlastně z toho vyplývá, že veřejnoprávní televize plnila úkoly v roce 2018 vyplývající ze zákona o České televizi, a proto i já jako zpravodaj ji zde doporučuji schválit.

Jsem zde připraven, kdybyste chtěli samozřejmě hovořit o jednotlivých kanálech, jsem zde připraven hovořit o dalších dílčích věcech. Samozřejmě nezmiňuji zde ČT Déčko, protože o Déčku, jestli si vzpomínáte, jsme poměrně hodně hovořili v minulé diskuzi a je to pořád fenomén v rámci evropských televizí, kdy opravdu podíl na trhu má obrovský ve svém segmentu, takže nemusíme si o něm asi znova zde vyprávět. Stejně tak jsem schopen zde samozřejmě hovořit o ČT Sport, kde se můžeme bavit o tom, jaké pořady byly v roce 2018 preferovány a co bylo důležité.

Samozřejmě bych chtěl jenom říct, že ČT24 měla v tom roce 19 profilových pořadů. Začínaly Události, Studio 6, Hyde Parky, Fokusy Václavy Moravce, Politická spektra a tak dále. Jenom bych tedy zmínil, že ČT24 měla pět mimořádných projektů - a to bych ještě zde zmínil: byla to Prezidentská superdebata, Třetí republika, Beneš 1918/1938/1948, samozřejmě Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech a Čapek a pátečníci. To znamená, opravdu se ukazuje, že je to velmi široké spektrum, které byla schopna Česká televize a její zpravodajský kanál pokrýt.

Řeknu zde tedy ještě jednu věc, která je velmi populární vždy při těchto zprávách. Řeknu ji tedy předem, abychom ji nemuseli potom dohledávat. Do pořadu Události, komentáře bylo za rok 2018 pozváno celkem 1 933 hostů, v roce 2017 to bylo jenom 1 600, takže tam došlo k nárůstu 333 hostů. Z toho 333 osob bylo ze sféry politiky. Ve studiu se v průběhu roku vystřídalo 796 hostů. Nejčastěji byli osloveni zástupci hnutí ANO, kteří obdrželi 552 pozvánek - v roce 2017 to bylo 357. Představitelů z řad sociálních demokratů bylo pozváno 405 - rok předtím 456. Občanských demokratů 275 - rok předtím 246. Pořadí podle počtu pozvaných i podle počtu přijatých pozvánek bylo následující: ANO, ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL, Piráti, SPD, TOP 09, STAN. To bych si dovolil říct na závěr, protože vím, že je to často omílané téma při zprávách o činnosti České televize.

Jak říkám, jsem připraven když tak se věnovat každému kanálu zvlášť, stejně tak jsem připraven samozřejmě představit další dílčí věci. V tuto chvíli je to tedy za mě vše a ještě na závěr říkám: výbor doporučil tuto zprávu ke schválení. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu, do rozpravy žádnou přihlášku nemám - a hlásí se pan poslanec Jakob z místa. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já si musím klást jednu otázku, protože tato výroční zpráva tady leží, jak padlo, skoro dva roky. Za chvíli na pořadu máme další výroční zprávy, které tady jsou obdobnou dobu, respektive o rok méně, přičemž na programu schůze máme víc než 120 různých zpráv a informací. Kladu si otázku, proč právě v tuto chvíli dochází na projednání těchto zpráv, v době, kdy všichni cítíme tlak na Českou televizi, ohrožení jejího fungování a bohužel tlak politický.

Proto mi dovolte upozornit na pár záležitostí, které se projednávání těchto zpráv týkají, a jaké to může mít další konotace. Já bych rád upozornil na několik ustanovení zákona o České televizi. Podle § 2 Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeb zachovat mediální pluralitu. To bych tady zdůraznil, protože v době, kdy víme, jaká je vlastnická struktura českých médií, tak toto považuji za zcela klíčové.

V dalším odstavci se pak hovoří o tom, že hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Ve zprávě o činnosti České televize toto máme podrobně rozebráno a zanalyzováno a z těch dat jasně vyplývá, že tento úkol je naplněn. Dalším úkolem je přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky, ale také k vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti. To bych zdůraznil.

Dále pak jsou to úkoly rozvíjet kulturní identitu obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních menšin, ale i menšin etnických a v neposlední řadě je to výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavních a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež. Já to tady zmiňuji právě proto, že je mnohé z těchto úkolů zpochybňováno zejména z řad politiků, a tyto zprávy dokládají, že naopak Česká televize tyto zákonné úkoly řádně plní.

Dovolil bych si upozornit, že v § 4, který se týká Rady České televize, je konstatováno, že orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize. Zdůrazňuji tady ta slova právo veřejnosti, nikoliv právo politiků zastoupených v Poslanecké sněmovně. A teď ještě bych rád upozornil na konsekvence, které se vážou ke schvalování či neschválení jednotlivých či dvou po sobě jdoucích výročních zpráv. To je popsáno v § 6, kdy členství v Radě České televize zaniká těmi standardními možnostmi, jako je uplynutí funkčního období nebo vzdáním se funkce, odvoláním z funkce dnem, kdy člen rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena rady stanovené v § 4 odst. 3, či úmrtím.

Dále pak je zde řešeno odvolávání - a tady bych upozornil zejména na možnost, že Poslanecká sněmovna člena rady z funkce odvolá, přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce členy rady stanovené v § 5. Upozorňuji, že téhle záležitosti se patrně v blízké budoucnosti budeme věnovat, protože v tom § 5 je v odst. 2 stanoveno, že člen rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích a tak dále. A víme, že u jedné z členek rady patrně v tomto je obtíž, a čekáme na stanovisko legislativy, případně volebního výboru.

Ale to nejzásadnější, co najdeme v § 6 v tuto chvíli ve vztahu k výročním zprávám, je odst. 3, který zní následovně: "Poslanecká sněmovna může radu odvolat, nesplní-li rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu o činnosti České televize nebo výroční zprávu o hospodaření České televize."

Tady bych si ještě, než se dostanu k těm konsekvencím a k tomu, jak máme tady zařazené výroční zprávy, tak bych si dovolil upozornit ještě na dvě ustanovení tohoto zákona, která na to mají následně vazbu. První z nich je v § 4 v odst. 4, kdy se říká, že v případě odvolání rady podle již zmiňovaného § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů rady, rada na své první schůzi losem určí pět členů rady s funkčním obdobím dva roky, pět členů s funkčním obdobím čtyři roky a pět členů s funkčním obdobím šest let. Tady upozorňuji na to spojení "všech členů rady". Takže kdyby došlo k odvolání celé rady, tak je potřeba počkat, dokud nebude celá rada navolena, aby se vylosovala funkční období a nová rada mohla začít fungovat, což je určitě důležitý časový moment, kdyby tato situace v budoucnu nastala.

Druhý aspekt, který bych chtěl zmínit - a může s tím mít nějakou souvislost - se týká § 7 odst. 2, kde je konstatována způsobilost rady usnášet se, a jsou zde stanovena kvora pro to, jakým způsobem hlasuje, jakou potřebuje většinu pro různé pravomoci, u kterých může rada hlasovat. A tady bych si dovolil upozornit na to, že rozhodnutí o jmenování nebo o odvolání generálního ředitele České televize, tak k tomu je zapotřebí alespoň 10 hlasů členů rady. I toto může mít na ten postup poměrně zásadní vliv a mohlo by to dle mého úsudku mít vliv na to, jakého cíle může být dosaženo.

A teď - děkuji, že jste vyslechli ty legislativní konotace, protože z toho vyplývají vlastně alternativy vývoje toho, co se může stát v různých variantách schvalování či neschvalování těchto výročních zpráv - a tady mám ty otazníky, co je vlastně cílem, a ač rozhodneme hlasováním, tak se nepochybně dozvíme i to, proč byl zvolen právě tento postup. Jaké mohou nastat alternativy? Jaké můžou být tedy tady směrem k České televizi varianty taktizování a dosažení různých cílů? Může se stát, že obě zprávy - teď nerozlišuji zprávy o činnosti České televize a zprávy o hospodaření České televize - tak je možné, že obě dvě tyto zprávy se tady neschválí. Podle § 6 odst. 3 tedy v takovém případě může Poslanecká sněmovna radu odvolat, takže lze předpokládat, že po neschválení dvou po sobě jdoucích zpráv by mělo být nabíledni hlasovat o odvolání rady jako celku.

Tady můžou potom nastat další dvě varianty, tedy že to hlasování nebude vyvoláno, nebo bude, a pokud bude, tak zdali to odvolání projde nebo ne. A tady můžu mít - můžu spekulovat o cílech, ke kterým by toto mělo vést. Pokud by rada byla odvolána, tak by bylo samozřejmě zapotřebí v následujícím období navolit radu novou a tu je potřeba navolit celou, aby mohla - jak jsem upozorňoval na § 4 odstavec 4 - rada začít fungovat. A tady je možné spekulovat o tom, co má být cílem, zdali dosažení jasné většiny v radě s 10 hlasy, když je v radě 10 hlasů, tak ta rada může odvolávat a jmenovat touto většinou 10 z 15 generálního ředitele. To si můžu klást otázku, zdali to je cílem, či nikoliv ještě před volbami, byť v těchto časových konotacích tohoto dosáhnout, nebo ne.

Pokud by tyto zprávy obě dvě nebyly schváleny, nedošlo k odvolání rady, tak v zásadě z pohledu zákona kromě faktu neschválení zpráv tak nedochází k žádným právním následkům, i když je otázkou, jakým způsobem by se k tomu postavili radní České televize. Mohlo by to být záminkou k jednání o odvolání generálního ředitele, ale pokud by se jednalo o neschválení výročních zpráv o činnosti České televize, tak to asi úplně předpokládat nelze, protože součástí této zprávy je i zpráva Rady České televize, v tomto případě by to bylo nabíledni spíše u těch zpráv o hospodaření České televize. Tak a to jsem vyčerpal zatím jednu z alternativ, co by se mohlo stát.

Další alternativou je to, že první zpráva se schválí a druhá se neschválí. Pak bude rozhodující projednávání zprávy - a teď opět je to, nerozlišuji, zdali o činnosti, nebo o hospodaření - za rok 2020, což nás v brzké době asi také čeká. A tam by bylo klíčové, zdali by se ta zpráva za rok 2020 schválila, či nikoliv. Kdyby se neschválila, tak by nastal ten proces, který jsem popisoval v alternativě předcházející. Pokud by se schválila, tak samozřejmě není naplněna podmínka § 6 odst. 3, protože by nešlo o opakované, tedy dvakrát po sobě, neschválení výroční zprávy.

Další alternativou je to, že se první z těch projednávaných zpráv neschválí a druhou možná nestihneme projednat, tudíž zůstane otevřená a pak se můžou ty možnosti kumulovat podle toho, jak bude projednávána výroční zpráva z rok 2020, anebo že se ta první zpráva neschválí a následná druhá se schválí, a tudíž opět nesplňujeme podmínku v § 6 odst. 3.

V neposlední řadě je samozřejmě možností, že se obě dvě zprávy schválí, notabene tak, jak je navrženo z výboru, ale všichni víme, že je o tom vždycky sáhodlouhá diskuze. Nicméně to si kladu otázku, zdali i toto nemůže být účelovým cílem, zvláště pak v době, kdy tyto dvě zprávy tady opravdu leží po takto dlouhou dobu, a nikomu to dramaticky nevadilo a vyčkávalo se na nějaký moment, kdy to projednání bude příležitostí k tomu, nějak těchto legislativních konsekvencí využít.

Proto si kladu otázku, zdali nemůže být cílem i to, aby se tyto všechny zprávy schválily, tudíž aby se do budoucna omezil prostor pro všechny možné varianty, které jsem před chvílí popisoval, v budoucnosti. Tedy jinými slovy jednoduše řečeno, postup podle § 6 odst. 3 ve smyslu dvou neschválení výročních zpráv by byl odsunut až na dobu, kdy tady bude projednávána zpráva o činnosti za letošní rok, tedy za rok 2021, a do té doby by tohoto paragrafu nebylo možné využít. Mám-li to přeložit do zcela jasné řeči, tedy aby došlo k tomu, že se poté, co možná za dva týdny se doplní Rada České televize a je otázkou, kdo s kým jak bude spokojen či nespokojen, jaké osobnosti se tam dostanou a jaké zájmy budou hájit, a my všichni víme, že jsou tam velmi problematické osobnosti, zvláště v pak v konotaci dění dnešních dnů, zcela prokazatelně kandidáti, kteří hájí zájmy a propagandu jiných cizích mocností na našem území, a proto si kladu tuto otázku, že pokud by byly obě zprávy, respektive všechny čtyři schváleny, tak ta možnost v budoucnu, kdy konstelace bude doufám trochu jiná a demokratické strany v Poslanecké sněmovně budou mít opět po letech většinu, tak se zabrání tomu, aby tito lidé nemohli být touto formou z Rady České televize odvoláni.

Víte, já mám v té celé paletě alternativ, co může nastat, spoustu otazníků. Asi se bohužel ten cíl, který je tady sledován, nemůžeme dozvědět jinak než tím samotným hlasováním, kde se asi nastíní to, čeho chce kdo tady dosáhnout. A já mám obavu, že v tuto chvíli, když ty zprávy mohly tady čekat dlouhá léta, dlouhé měsíce, tak proč právě v tuto chvíli my je tady projednáváme, když to s sebou nese všechny tyto možnosti, které mohou nastat. Proč se o tom začínáme bavit nebo dochází k tomu projednání tady v době, kdy je před námi klíčová dovolba čtyř členů Rady České televize, která může zásadním způsobem ovlivnit budoucí fungování Rady České televize? Když si přečteme výroční zprávy, tak se z nich dozvídáme, že Česká televize plní to, co má zákonem uloženo, a vzhledem k tomu, jakým způsobem se rýsuje budoucí, ale i to současné složení Rady České televize, tak to fungování a to, co doposud Česká televize zastávala, plnila v rámci toho, co plnit má ze zákona, tak může být ohroženo. Proč k tomuto projednávání dochází v době, kdy bychom se měli i v konsekvenci toho, co jsem říkal před chvílí, velmi intenzivně bavit, a na odborné úrovni ta debata probíhá už léta, o systému voleb do mediálních rad, ať už je to Rada České televize, ale i Českého rozhlasu? Zdali je tento systém ten správný? Zdali ty zájmy, které jsou popsány v § 2 zákona o České televizi, takto, jak jsem je četl i v úvodu, zdali takto jich jsme schopni nejlépe dosáhnout? Já si myslím, že nikoliv, a současné dění je toho důkazem.

Zároveň si kladu otázku, proč v této době? A to souvisí s těmi dalšími zprávami o hospodaření České televize. Kdybychom se měli začít intenzivně bavit o financování médií veřejné služby, systémově se o tom bavit tak, aby tady nedocházelo k diskuzím o tom, zdali navyšovat koncesionářské poplatky, či nikoliv, zdali už uplynulo dost let, a já se také nedomnívám, že tento systém je optimální. Věřím, že k tomu povedeme odbornou diskuzi, která taky už mezi odborníky je započata. A bohužel ten systém nahrává tomu, aby byla Česká televize pravidelně pod tlakem v momentech, kdy se inflace nakumuluje a ona zcela logicky nemůže počítat s takovými příjmy, s jakými mohla v předchozích letech, notabene když se počet koncesionářů trvale, byť velmi mírně snižuje.

Proto si tyto otázky kladu a necítím se úplně komfortní v této situaci o těch výročních zprávách hlasovat, protože to nese všechny tyto konsekvence a nejsem si jist, která z těch cest je tou správnou. Myslím si, že bychom v tomto směru měli počkat a první vést primárně onu odbornou debatu, kterou jsem tady zmínil.

Já se moc omlouvám, že jsem byl trochu delší, nicméně ty legislativní konsekvence nejsou úplně jednoduché a chtěl jsem tady precizně popsat všechny možné situace, které nastanou, tak, abychom si jich před hlasováním byli vědomi. Děkuji moc za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Je 11 hodin 59 minut, ještě mohu dát na - už nemohu, je 12 hodin. Konstatuji, že musíme přerušit tento bod. Přihlášen je s faktickou poznámkou pro stenozáznam pan poslanec Nacher, poté pan poslanec Dolínek a do rozpravy je přihlášen pan poslanec Berkovec. Nyní se budeme věnovat napevno zařazenému bodu a já předám řízení schůze.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké poledne. Přečtu omluvu. Omlouvá se paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová dnes od 14.30 do konce jednacího dne.

A nyní otevřeme pevně zařazený bod.

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.