Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

515.
Odvolání se proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru
podle § 16 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny

Odvolání se poslance Lubomíra Volného bylo předsedovi Poslanecké sněmovny doručeno v předepsané lhůtě. (Hluk v sále.) K tomuto bodu vám bylo rozdáno na lavice usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 170 ze dne 16. února 2021 a také odvolání pana poslance Lubomíra Volného. Nyní prosím, aby pan poslanec Lubomír Volný své odvolání uvedl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Já tady určitě nebudu překřikovat tlupu opičáků, kteří nejsou schopni se uklidnit ani v okamžiku, kdy jejich kolega... (Poslanci tlučou do lavic.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane poslanče... (Poslanci tlučou do lavic.) ... vyvarujte se takových urážlivých výroků.

 

Poslanec Lubomír Volný: Je to vaší povinností, pane předsedající, zajistit mi klid. Takže já žádám své kolegy, které to nezajímá, aby si šli ven, a pokud tady chtějí zůstat, tak aby laskavě mlčeli a poslouchali. A žádám...

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: A přesto vás vyzývám v souladu s jednacím řádem k tomu, abyste se vyvaroval podobných urážlivých výroků.

 

Poslanec Lubomír Volný: Žádám vás, pane předsedající, abyste mi zajistil klidné prostředí pro výkon funkce poslance. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane poslanče, na to máte právo. Prosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili a umožnili vám vystoupit a přednést svoje odvolání. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Lubomír Volný: Nemohu pokračovat, protože zde stále není klid. Tady přede mnou se baví dva pánové, tam se baví dva pánové, v sále je, řekl bych, takových 80 až 90 decibelů. Já budu předčítat precizní právní podklady, a pro to, aby poslanci mohli zodpovědně zhodnotit jejich kvalitu, tak já potřebuji, aby tady bylo ticho. (Ruch v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan poslanec Volný má právo přednést svoje odvolání. Prosím, vytvořme mu pro to prostor, ať nemůže namítat, že jsme jeho odvolání nevyslechli. Děkuji vám. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Je mi líto, pane předsedo. Vaše pomoc, kterou se mi snažíte zajistit důstojné prostředí, se míjí tady, pan Okamura s panem Fialou tady vyřvávají neustále, evidentně je nezajímáte, vůbec ani se na vás nedívají. No, nezajímám je, takže já bych vás požádal, pane předsedající, abyste vedl tady pana Okamuru a Fialu k pořádku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já jsem podle vlastního uvážení požádal poslankyně a poslance, aby se ztišili, oni to podle mého názoru udělali, máte prostor pro to, abyste vystoupil, je na vás, jak se svým časem a s možností vystoupit naložíte. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Volný: Dobrá tedy. Já jsem se tady nepřišel vůbec hájit. Já jsem vám tady přišel vysvětlit, že vaši kolegové z mandátního a imunitního výboru opakovaně porušili zákon, byli na to upozorněni mojí advokátkou, která si pěkně podala dvě bývalé ministryně spravedlnosti, a jejíž argumentaci nebylo vyhověno, tak si trošičku zrekapitulujeme... pořád vám to připadá jako důstojné prostředí, pane předsedající? (Poslanec Volný se odmlčel.) Ve čtvrtek, nevím úplně přesně kdy, ten den si nepamatuji, tady došlo k incidentu, při kterém jsem byl napaden kolegy poslanci. A protože se jednalo o kolegy poslance, kteří mají většinu tady ve Sněmovně, a díky účasti ve velkých poslaneckých anebo vládních klubech, tak bylo rozjeto politicky motivované disciplinární řízení mandátového a imunitního výboru, který chtěl rozhodnout už v úterý následujícího týdne bez toho, že by mě s čímkoliv seznámil, umožnil mi přítomnost advokátky a s předem daným rozhodnutím, výboru, který většina členů výboru komentovala ještě před zasedáním tohoto výboru.

Od té doby musel mandátový a imunitní výbor toto své rozhodnutí odsunout, protože jsem trval na přítomnosti své advokátky, kterou mi nechtěli umožnit. Poté následovalo další jednání, kde opět byla porušována má základní lidská práva a kde členové mandátního a imunitního výboru vršili jednu právnickou chybu za druhou. Díky jejich agresivní touze potrestat Lubomíra Volného vznikla řada situací, která je zdokumentováno v tomto odvolání. Toto odvolání je precizně zpracováno, a pokud i Poslanecká sněmovna rozhodne nezákonným způsobem, tak si buďte naprosto jisti, že tak jako jsme se zapsali s Marianem Bojkem do historie Poslanecké sněmovny tím, že jste nás vyváděli, tím, že jste odcházeli, tím, že kvůli nám chcete změnit... no, vidím, že tady někteří mají roušky pod nosem, aby mohli dýchat... takže kvůli nám chcete změnit jednací řád, lex Volný, lex Bojko, pro to, abyste mohli udělovat stoprocentní pokuty neposlušným poslancům. Já už se strašně těším, až to schválíte a jednoho dne bude vládní koalice udělovat opozičním poslancům stoprocentní pokuty. To bude úžasné, bude mě to hodně bavit.

Takže vedeni stejnou nenávistí a primitivní agresí chtěli opět rozhodnout, opět díky brilantní argumentaci mojí paní advokátky rozhodnout nemohli a to rozhodnutí bylo opět odloženo. No a ve finále si mandátní a imunitní výbor - jak jinak - rozhodl o nás bez nás. Nezaslali nám řádně a včas oznámení o tom, že se bude konat nějaké jednání, neumožnili mojí advokátce, aby se tohoto jednání zúčastnila, a prostě si rozhodli o nás bez nás. A teď si o tom všem popovídáme v právnické češtině, abyste věděli, do čeho jdete, až budete případně porušovat zákon při svém hlasování:

"Vážené poslankyně, vážení poslanci" - jak vidíte, přestože moje paní advokátka ví, s kým má tu čest, tak je na vás slušná - "dne 18. 2. 2021 mi bylo doručeno usnesení mandátového a imunitního výboru (dále jen MIV) číslo 170 ze 36. schůze ze dne 16. 2. 2021, kterým MIV rozhodl o jednom ze dvou skutků, pro které vede proti mému klientovi, poslanci Mgr. Lubomíru Volnému, disciplinární řízení. O druhém skutku, pro který bylo proti mému klientovi zahájeno disciplinární řízení, dosud rozhodnuto nebylo.

Skutek, o kterém MIV rozhodl, byl v předmětném rozhodnutí vymezen tak, že poslanec Mgr. Lubomír Volný se svým jednáním ve čtvrtek 21. 1. 2021 na 80. schůzi Poslanecké sněmovny pokusil o násilné převzetí řízení schůze, přičemž napadl místopředsedu Tomáše Hanzela, dále hrubě odstrčil poslance Jana Chvojku a posléze udeřil poslance Michala Ratiborského, čímž se dopustil nedůstojného a agresivního jednání, které je v přímém rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Za tento skutek uložil MIV poslanci Mgr. Lubomíru Volnému pokutu ve výši jednoho měsíčního platu.

Disciplinární řízení mělo být vedeno podle § 13 odst. 1 a 2 zákona číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Proti uvedenému rozhodnutí v právním zastoupení Mgr. Lubomíra Volného podávám odvolání pro zcela zjevnou nezákonnost celého disciplinárního procesu, porušujícího kromě zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny i základní práva a svobody Mgr. Lubomíra Volného, který byl dle mne veden extrémní touhou členů MIV, a nejen těchto, jak prokážu dále, za každou cenu, i za cenu vědomého porušení zákona, demonstrovat před celým národem odhodlání Mgr. Lubomíra Volného potrestat, ale nejen potrestat, ale potrestat co nejrychleji, s co nejvyšší mírou vyloučení práv mého klienta řádně se hájit s předem utvořenými i veřejně projevenými názory, nevyvratitelnými jakoukoli argumentací.

Jsem přesvědčena, že Poslanecká sněmovna v podstatě ani nemá o čem jednat, neboť zde jako zásadní podmínka přezkumu chybí jakékoliv rozhodnutí předpokládané zákonem. Proto vymezím pouze dva zásadní argumenty pro svůj návrh níže.

Za prvé, rozhodnutí: Bylo-li by možno takto předmětné usnesení MIV vůbec nazvat, vytýkám nulitu, což je elementární zásadní vada napadeného usnesení tvářícího se jako rozhodnutí spočívající v naprostém nedostatku zákonného podkladu pro uplatnění pravomocí MIV o takovém skutku vůbec disciplinární řízení zavést a vést."

Předpokládám, že všichni rozumíte.

"Za druhé, namítám porušení práva mého klienta na spravedlivé projednání jeho záležitosti dle čl. 6 odst. 1 sdělení federálního Ministerstva zahraničních věcí číslo 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně základních lidských práv a základních svobod a protokolů na tuto Úmluvu navazujících (dále jen úmluva).

K nulitě rozhodnutí: Nulita obecně nastává v důsledku určitých vad, které způsobují, že o právním aktu a priori nelze vůbec hovořit. Nulitu nelze zhojit jakýmikoli prostředky, nelze se na nulitní rozhodnutí dívat z pohledu, zda je, či není správné, nelze je přezkoumávat, protože to, co se tváří jako rozhodnutí, rozhodnutím není. Nulita v této věci nastala v důsledku nedostatku zákonného podkladu k uplatnění pravomoci. Prostě MIV zde rozhodoval o věci, která do jeho gesce nespadá. Jelikož dnes těmito řádky nehovořím primárně k právníkům, vysvětlím to na následujícím příkladu. Nulitním aktem by bylo například rozhodnutí, kterým by úředník stavebního úřadu rozhodl o rozvodu manželství. Byť by jinak vše proběhlo podle procesních norem, o rozvodu manželství mohou rozhodovat toliko soudy. Náš virtuální úředník prostě nikoho platně rozvést nemůže a stejně tak MIV nemůže jednat o skutku, o kterém kvazi rozhodl.

Dle našeho právního řádu čl. 3 odst 4 Ústavy České republiky je včleněna základní lidskoprávní zásada, podle níž každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Opačně to pak platí pro orgány veřejné moci včetně MIV. Ty mohou činit pouze to, co do jejich gesce zákon svěřuje. Poslanci jsou zvláštní a určitým způsobem privilegovanou skupinou občanů, jejichž deliktní odpovědnost vykazuje proti obecné úpravě nebo proti obecné úpravě určité odchylky.

Dovolím si upozornit na potřebu věnovat zvýšenou pozornost pochopení pojmu projev, jak dále zvýrazňuji. Podle článku 27 odst. 1 Ústavy České republiky poslance nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo jejích orgánech. Jde o absolutní indemitu - neodpovědnost poslance. Podle článku 27 odst. 2 Ústavy České republiky za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem. Jde o indemitu poslance za činy jinak trestné, které jsou projevem. Podle článku 27 odst. 3 Ústavy České republiky za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak. To se týká pouze přestupků, které nejsou projevem. Podle článku 27 odst. 4 Ústavy České republiky poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž byl členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno. Týká se pouze trestných činů, které nejsou projevem, protože pro trestné činy spáchané projevem mají poslanci indemitu. MIV v tomto případě nemá kompetenci o takových trestných činech vést disciplinární řízení. O takových trestných činech, dá-li Poslanecká sněmovna souhlas se stíháním poslance, vedou klasické trestní řízení orgány činné v trestním řízení.

Podle § 13 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, disciplinární řízení se zavede proti poslanci, který se svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v jejích orgánech dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán. Týká se pouze a jedině trestných činů, které jsou projevem, nikoli jiných trestných činů či jiných než trestných deliktních forem jednání, například přestupků. Podle § 13 odst. 2 jednacího řádu disciplinární řízení lze zavést proti poslanci, který svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v jejích orgánech urazí poslance, senátora, ústavního soudce nebo jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona. To se týká pouze těch projevů poslance, které nejsou trestným činem, ale tyto projevy jsou zároveň jednáním, které může být i přestupkem, jímž se oprávněná osoba cítí uražena. Podle § 13 odst. 3 jednacího řádu disciplinární řízení se zavede také proti poslanci, který se dopustí přestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení. To se týká pouze přestupků, které nejsou projevem. Podle § 13 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny MIV zahájí disciplinární řízení o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 1 na návrh předsedy Sněmovny nebo z vlastního podnětu, o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 2 na návrh uraženého a o přestupku podle odstavce 3 na základě postoupení věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu. Na tomto místě je třeba uvést, že indemita je specifickou formou ochrany poslance, nikoli rozšířením o další legislativní možnost jej postihnout.

Pokud si to shrneme, tak MIV mého klienta viní z fyzického útoku proti poslancům Tomáši Hanzelkovi (správně Hanzelovi), Janu Chvojkovi a Michalovi Ratiborskému, jak je v nezákonném aktu MIV vysloveně uvedeno: napadl, hrubě odstrčil, udeřil. Aby určité jednání mohlo být předmětem přezkoumání v disciplinárním řízení MIV, nemůže jít o jakékoli jednání, ale o jednání, které je zároveň projevem učiněným disciplinárně odpovědným jednajícím v Poslanecké sněmovně nebo jejích orgánech, nebo přestupkem, požádá-li o jeho projednání před MIV samotný poslanec přestupce.

Ke způsobilosti jednání pak ale přistupuje i požadavek na způsobilost podnětu k zavedení disciplinárního řízení. Skutečnost, že MIV akceptoval nezpůsobilý podnět předsedy Poslanecké sněmovny a poslance Mgr. Radka Vondráčka a na jeho podkladě zavedl proti mému klientovi disciplinární řízení pro výše popsané jednání, které navíc ani není projevem, je svévolným a nezákonným postupem, který je v přímém rozporu s § 13 odst. 1 až 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny je oprávněn podat podnět k zavedení disciplinárního řízení pouze a jedině v případě projevu poslance, který by bylo možno kvalifikovat jako čin jinak trestný.

Další vadou rádoby rozhodnutí MIV je vada absence odkazu na konkrétní právní normu zakládající deliktní odpovědnost mého klienta. Určitě se shodneme na tom, že soud odsuzující vraha za zločin vraždy neodkáže odsouzeného a jeho advokáta na celý trestní zákoník, ale vymezí porušení konkrétní právní normy odkazem na příslušný paragraf a odstavec. Postupem MIV jsem bohužel nezákonně donucena domýšlet se okolnosti zakládající disciplinární odpovědnost mého klienta, čímž MIV porušil obecně platnou právní zásadu nemo iudex in causa sua - nikdo soudcem ve vlastní věci. V zájmu nastolení zákonnosti, jelikož neargumentuji ke skutku věcně, nezaměňujte prosím zákonnost za spravedlnost, které se nyní dovolávám, to však musím přejít, neboť se zákonnosti dovolávám vůči právním laikům. Pro mnohé z nich jde o první posuzování deliktní odpovědnosti druhého občana.

Budu se tedy domýšlet, že ve skutku vymezeném v odvolání napadeném usnesení MIV spatřuje zřejmě porušení právní normy obsažené v § 13 odst. 1 jednacího řádu, podle níž se disciplinární řízení zavede proti poslanci, který se svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v jejích orgánech dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán. Jelikož trestně stíhán může být kdokoli pouze za spáchání trestného činu, a v tomto případě za trestný čin spáchaný projevem poslance, ptám se, jaký že to trestný čin krytý indemitou měl můj klient spáchat a jakým projevem v jeho definičním vymezení. Na toto si už neumím odpovědět, protože v disciplinárně stíhaném skutku skutečně žádný trestný čin nevidím, ani ze strany MIV nebyl tvrzen, a to jakýkoli trestný čin - ani trestný čin spáchaný projevem, ani trestný čin, který by mohl být spáchán jiným jednáním odlišným od projevu. Nejde-li o projev, není dána kompetence MIV. Nejde-li o trestný čin, taktéž není dána kompetence MIV podle § 13 odst. 1 jednacího řádu a žádná jiná forma kompetence MIV není ve věci ani založena, ani tvrzena. Není-li podán kvalifikovaný podnět, není možno disciplinární řízení proti poslanci zavést, i kdyby k jeho jednání byla dána kompetence MIV.

Ve smyslu usnesení Ústavního soudu I, Ústavní soud 3018/14 je za projevy možno považovat sdělení informace nebo vyjádření názoru slovem, písmem, obrazem či jiným způsobem. Sdělení informace o vyjádření názoru jiným způsobem zahrnuje i expresivní projevy, například gesta, písemná podání, různé návrhy, nošení výšivky nebo jiného symbolu na klopě saka, vyvěšení vlajky a podobně. Naproti tomu projevem podle Ústavního soudu není fyzický útok. K tomu Ústavní soud v citovaném nálezu uvedl: Projevem ve smyslu článek 27 odst. 2 Ústavy naopak není například fyzický útok či zastřelení protivníka. I kdyby v těchto případech bylo naplněno subjektivní kritérium, nebude splněno kritérium objektivní, neboť tato jednání nejsou vnímána řadovým pozorovatelem primárně jako sdělení informace nebo vyjádření názoru.

Obdobně pak Pavlíček, Ústava a ústavní řád České republiky, komentář I, díl druhý, vydání Praha, Linde 1998, strana 151: Z definice projevu jsou například výslovně vyloučeny fyzické útoky.

Pod první pojem spadají případy neodpovědnosti poslance nebo senátora za hlasování, čímž je třeba a contrario rozumět i za nehlasování a jakékoliv projevy učiněné v příslušné komoře Parlamentu nebo v jejím orgánu, zakládající jinak skutkovou podstatu trestného činu. Jedná se o exempci procesní, viz dikci nelze postihnout a nelze trestně stíhat, ovšem s přímými důsledky v rovině hmotného práva trestního. Naproti tomu imunita v užším smyslu se vztahuje na případy uvedené v článku 27 odst. 4 Ústavy a týká se jednání trestných činů, na které se článek 27 odst. 1 a odst. 2 Ústavy nevztahuje. Při rozhodování podle § 10 odst. 2 trestního řádu je ovšem nutno s interpretací tohoto pojmu zacházet v rozumné míře, to znamená, že projevem podle článku 27 odst. 2 Ústavy, u něhož se předpokládá trestněprávní dopad, jinak by totiž výše uvedené ustanovení postrádalo svůj exempční účel, nebude jen urážka vyslovená z řečniště Poslanecké sněmovny nebo Senátu, ale je třeba vykládat jej šířeji, to jest jakýkoliv projev vůle v právním, respektive trestněprávním smyslu, který by byl způsobilý naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu. Poznatek - srov. V. Kratochvíl: Ústavní exempce, indemita, imunita: Jak s nimi zacházet v trestním procesu? Právní rozhledy 19/2013, stránka 655 a stránky následující.

To ovšem neznamená, že za projevy podle citovaného článku Ústavy by bylo možno považovat činy svědčící o tom, že se o výkon mandátu zjevně nejedná, například takové jednání spáchané na půdě Parlamentu, jež by směřovalo vůči důstojnosti, majetku, zdraví a životu jiného a podobně. Dovozovat, že také v případech těchto aktivit jde o projev podle článku 27 odst. 2 Ústavy jenom na základě toho, že byl učiněn osobou poslance nebo senátora, by podle názoru Nejvyššího soudu bylo nepřípustně zjednodušenou, ad absurdum dovedenou konstrukcí, zjevně deformující logický výklad ustanovení článku 27 odst. 2 Ústavy. Trestní postih takových osob by byl samozřejmě možný po zbavení imunity v režimu číslo 27 odst. 4 Ústavy.

Je mým přesvědčením, že MIV nemůže bez dalšího, a to navíc i bez kvalifikovaného podnětu vyžadovaného § 13 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle § 13 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny zavést disciplinární řízení proti poslanci za jeho neprojev, pro který tento nemůže být navíc ani trestně stíhán. Disciplinární řízení proti mému klientovi není možno zavést ani v případě, kdyby se oním útokem, nazvěme ho pracovně takto, cítil kterýkoliv z údajně napadených poslanců uražen, a to z důvodu, že nikdo z nich nepodal podnět k zahájení disciplinárního řízení a nikdo jiný, a to ani předseda Poslanecké sněmovny, za něj nemůže být uražen v substituci, a i kdyby se uraženým cítil, takovýto podnět postrádá věcný důvod k vydání jakéhokoliv jiného než zamítavého rozhodnutí - § 13 odst. 4 jednacího řádu PSP. Nestačí zde rozhodně projev, pro který by poslanec mohl být jinak postižen pro spáchání přestupku.

Na podporu svého názoru povolávám nyní Nejvyšší soud České republiky, který v rozhodnutí spisová značka 25CDO2386/2019 výslovně uvádí: Článek 27 odst. 2 hovoří totiž výslovně pouze o vyloučení trestního postihu, přestože podle následné věty poslanci podléhají pouze disciplinární pravomoci příslušné komory, zatímco v odst. 1 se hovoří o nemožnosti postihu obecně, zmiňuje se odst. 2 pouze o trestním stíhání. A contrario tedy můžeme dovodit, že Ústava na tomto místě garantuje pouze trestní ochranu, a nikoliv ochranu další. Tomu nasvědčuje i odst. 3, který výslovně vyjímá další skupinu prohřešků poslanců - přestupky. Stejný názor pak vyplývá: V. Pavlíček: Ústava a ústavní řád České republiky, komentář I, díl 2, vydání Praha - Linde 1998, strana 151, kde se uvádí - k sehnání v každém dobrém knihkupectví - že imunita podle článku 27 odst. 2 Ústavy se vztahuje jen na trestní odpovědnost, jen u ní lze totiž použít pojmu trestní stíhání.

Absurdita nekompetence mandátového a imunitního výboru k vedení disciplinárního řízení proti mému klientovi vyplývá, přeženu-li svou argumentaci a vymezím-li hypotetický případ jinak disciplinárního deliktu, analogicky. V případě, kdy by Mgr. Lubomír Volný vytáhl za obdobné situace, kdy mu bylo nezákonně znemožněno pokračovat ve svém projevu, nůž a bodl jím poslance Tomáše Hanzela do srdce, to by také podléhal indemitě, tedy absolutní nestíhatelnosti za projev v Poslanecké sněmovně? To by mu mandátový a imunitní výbor taky uložil pokutu 90 000 a společnost by s ním byla vypořádána? Indemita by tak byla faktickou překážkou jeho trestního stíhání za vraždu, protože za projevy v Poslanecké sněmovně je trestní stíhání poslance navždy vyloučeno. Na tomto příkladu vidíte nesmyslnost tohoto pseudodisciplinárního procesu v celé jeho nahotě a je na každém z vás, aby potlačil touhu trestat a zamyslel se nad svou osobní odpovědností a nad tím, zda není větším zlem dosáhnout subjektivní spravedlnosti nezákonným postupem, zda není srovnatelně větším zlem než nějaký flákanec narušení víry občanů v demokracii, ve které platí, že nulla poena sine lege - žádný trest bez zákona.

Já vůči vám detailně argumentuji svůj právní názor, nikdo z vás se nebude moci vymlouvat na skutečnost, že je lékař, zemědělec, podnikatel, a ne právník, pokud bude hlasovat proti návrhu mého klienta, samozřejmě za předpokladu, že můj právní názor kvalifikovaně nevyvrátí. Koneckonců v současnosti orgány Policie ČR, jak jsem zachytila v médiích, jednání mého klienta vyhodnotily jako přestupek a údajně věc postoupily k rozhodnutí správnímu orgánu. Mohl by tak učinit, kdyby šlo v dané věci o projev poslance? Rozhodně nikoliv, protože by jim to poslanecká indemita nedovolila. Policisté a zřejmě i je dozorující státní zástupce o skutku mého klienta mají jasno, vidí v něm přestupek, o kterém by MIV mohl rozhodovat pouze tehdy, požádal-li by o to poslanec Mgr. Lubomír Volný, kterému jedinému dává zákon tohle právo volby. Zkuste být objektivní i vy. Vím, že v tomto případě to bude těžké.

Shrnu-li výše uvedené, tak MIV si protiprávně přivlastnil kompetenci, kterou mu žádný zákon nesvěřuje, a to kompetenci rozhodovat o jednání mého klienta, které není projevem, kterým by byl spáchán jakýkoliv trestný čin. Jeho rozhodnutí má tedy takovou váhu jako rozhodnutí virtuálního úředníka stavebního úřadu, který rozhodl o rozvodu manželství - žádnou, jde o rozhodnutí nulitní. Bylo-li by takové rozhodnutí v zaslepenosti touhy po demonstrativním potrestání mého klienta vykonáno, šlo by o protiústavní zásah do jeho práva vlastnit majetek, jak mu ho garantuje článek 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, proti čemuž bychom podali ústavní žalobu k Ústavnímu soudu k porušení práva mého klienta na spravedlivý proces.

Ač tuto část své argumentace s ohledem na výše uvedené považuji za nadbytečnou, nemohu pominout flagrantní a dle mne zcela záměrné porušování garantovaných základních lidských práv mého klienta ze strany mandátového a imunitního výboru a organizačního výboru Poslanecké sněmovny, proto tato mnou spatřovaná porušování základních práv mého klienta alespoň stručně vymezím a odůvodním:

1. Porušení práva každého obviněného z postižitelného deliktu být podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu vznesenému.

2. Porušení práva každého nechat se zastoupit advokátem, a zejména mít přiměřený čas na přípravu obhajoby.

3. Porušení práva, aby z deliktního rozhodování byly vyloučeny osoby zcela zjevně podjaté.

4. Porušení práva každého, aby v průběhu řízení nebyly nezákonně modifikovány okolnosti skutku, pro který se vede řízení, právo na zachování totožnosti skutku.

Ad 1 - absence vymezení skutku. Podle čl. 6 odst. 3 písm. a) Úmluvy má každý, kdo je obviněn z trestného činu, minimální právo být neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu. Ač se může jevit právo výše uvedené omezeným pouze na trestní proces, jsem přesvědčena, že garantuje ochranu ve všech demokratických právních rozhodovacích procesech. Více k tomu viz Kmec, Evropská úmluva o lidských právech, komentář Praha, C. H. Beck, 2012, Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-365-3, strana 574.

Vlastní skutek, pro který bylo proti mému klientovi zavedeno disciplinární řízení, nebyl do doby vydání napadeného usnesení vymezen jakkoliv jinak než nevýslovnými odkazy na návrhy poslanců Mgr. Radka Vondráčka a Mgr. Marka Výborného a podnět mandátového a imunitního výboru. Co je v poslední dvou podnětech, to ani netuším. Mému klientovi a mně jako jeho právní zástupkyni, ač jsem o vymezení skutku, pro který bylo disciplinární řízení zavedeno, výslovně požádala svým přípisem ze dne 29. 1. 2021, byl zpřístupněn pouze podnět poslance Mgr. Radka Vondráčka ze dne 26. 1. 2021 čj. PS2021/001489. Z této skutečnosti a ze skutečnosti, že MIV výslovně vyžádaná speciální plná moc, kterou mi můj klient udělil pro zastupování pro skutky přesně popsané v tomto podnětu, mi fakticky umožnila jeho zastupování při projednávání výše popsaných skutků před mandátovým a imunitním výborem, který by zcela jistě nepřipustil můj účast u jednání pro skutky, které nepokrývá mi udělená plná moc, si nezákonným donucením domýšlím obsah skutků, tak jak jsem výše vymezila. Tato vada prakticky vylučuje v disciplinárním řízení zahájeném usnesením MIV č. 162 z 36. schůze ze dne 26. ledna 2021 jakoukoliv argumentační obranu mého klienta a fakticky mu znemožnila se hájit bez toho, abychom na straně druhé sami domýšleli elementární předpoklady jeho disciplinární odpovědnosti, a tedy aby můj klient fakticky soudil sám sebe.

Ústavně chráněným právem každého, proti němuž je vedeno deliktní řízení, které se plně promítá do zásady nemo iudex in casa sua - nikdo soudcem ve vlastní věci, je právo člověka, proti kterému je deliktní řízení vedeno, nečinit cokoliv, čím by mohl proti sobě dotvářet podmínky a okolnosti, na základě kterých by bylo možno dovozovat jeho deliktní odpovědnost. Skutečnost, že můj klient do doby vydání napadeného usnesení neznal skutkové okolnosti, o jejichž naplnění jeho deliktní odpovědnost MIV opřel, byl touto absencí znalosti skutků fakticky nezákonně nucen se hájit pro skutky, jejichž skutkové znaky se musí domýšlet, a ani taková právní obrana mu navíc fakticky nebyla umožněna, čímž byl z - dle mne - politických důvodů nezákonně znevýhodněn proti například každému přestupci, který v obci překročil rychlost o čtyři kilometry v hodině.

Nedotýkám (?), že disciplinární řízení svým charakterem prolamuje určitá práva mého klienta - veřejnost projednání, právo na soudní přezkum rozhodnutí. To ale není tento případ, protože tady nejde o rozhodnutí. Nicméně jsem přesvědčena, že minimální, zákony garantovaná lidská práva mu upřena být nemohou jen z toho důvodu, že je poslancem. Na rozdíl od některých členů MIV jsem přesvědčena, že i vy jako poslanci máte zaručena určitá minimální základní lidská práva. Kupříkladu bývalé ministryně spravedlnosti si to nemyslí.

Uzavírám k tomu, že disciplinární řízení zahájené proti mému klientovi pro blíže nevymezený skutek či skutky je řízením nezákonným, porušujícím čl. 6 odst. 3 písm. a) Úmluvy. Jelikož disciplinární řízení proti mému klientovi nebylo mimo jiná, ještě daleko závažnější pochybení v důsledku nevymezení jeho předmětu do současnosti ani řádně zahájeno, je naprosto vyloučeno, aby mohlo proběhnout a být ukončeno.

Ad 2 - právo na obhajobu. Podle čl. 6 odst. 3 písm. b) Úmluvy má každý, kdo je obviněn z trestného činu i jakéhokoliv jiného deliktu, tato minimální práva: mít přiměřený čas a možnosti k přípravě své obhajoby. Už jen v důsledku skutečnosti, že mému klientovi nebyly vysvětleny okolnosti jeho provinění a řádně vymezen skutek, o němž bylo řízení vedeno, způsobilo, že byl nezákonně nucen domýšlet si podmínky své disciplinární odpovědnosti - čl. 6 odst. 3 písm. a) Úmluvy, a zásadním způsobem mu tak bylo zkráceno právo na obhajobu - čl. 6 odst. 3 písm. b) Úmluvy. Ani jedno z těchto práv není charakterem disciplinárního řízení podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny jakkoliv dotčeno.

Dále jsem přesvědčena, že bránit mému klientovi v uplatňování jeho obhajovacích práv bylo úmyslným nezákonným záměrem mandátového a imunitního výboru. Jak jinak si vyložit skutečnost, že jsem byla já i můj klient vyrozuměna opakovaně o jednání pouhý den předem, ač minimálně jednání, které nezákonně proběhlo dne 16. 2. 2021, bylo nařízeno již pět dní předem? Co mělo být cílem této diskriminace mého klienta než očekávání, že se nestačíme na jednání připravit, případně nebude v našich kapacitách si za pouhých pár hodin předem zařídit volno k účasti na jednání? Jak by se líbilo komukoliv z vás, kdyby vám na vaši obhajobu dal soud nepřiměřeně krátkou dobu, která by vyloučila a priori možnost se na jednání připravit? Schválně se zamyslete, kolik z vás pochopilo rozdíl mezi jednáním jako pojmem obecným a jednáním formou projevu jako pojmem speciálním po prvním přečtení mé argumentace. Kolik z vás skutečně zvládlo celé toto odvolání dočíst do konce a pochopit, co vám sděluji, a kolik vás to stálo jenom tohle přečíst? Kolik času by kdokoliv z vás potřeboval, aby tohle podání argumentačně připravil a sepsal za souběžného řádného plnění si ostatních pracovních povinností? Pokud si odpovíte, že by vám skutečně stačilo jen pár hodin, tak uznám, že se mýlím, a jako advokátka prostě nejsem ještě takový rutinér, jak MIV předpokládal, když mi na přípravu a cestu z Olomouce do Prahy dal fakticky jen několik hodin namísto alespoň pěti dnů, které by mi na přípravu právního zastoupení přiznal, kdyby mi pozvánku na jednání odeslal v den, kdy již bylo jasno, kdy jednání proběhne, což vyplývá z data pozvánky. Datována byla dnem 10. 2. 2021, odeslána mi do Olomouce 15. 2. 2021. Jednání proběhlo dne 16. 2. 2021 v 10 hodin v Praze.

Jelikož nebyly odstraněny procesní vady, můj klient fakticky nemohl uplatňovat ani jakékoliv věcné a skutkové námitky a prakticky se tak nemohl ani začít hájit argumentačně k jednotlivým znakům skutků, pro které bylo disciplinární řízení zahájeno, a svou obranu musel zaměřit do zásadních vad disciplinárního řízení, disciplinárního procesu. Obdobně platí i ke skutku, o kterém dosud rozhodnuto nebylo, kterým se předseda Poslanecké sněmovny poslanec Mgr. Radek Vondráček urazil za poslance Tomáše Hanzela. A já jen doufám, že o druhém skutku nebylo rozhodnuto jen z toho důvodu, že by MIV musel dát mému klientovi za pravdu, kdy si jiný výrok ani nedovedu představit.

Uzavírám k tomu, že tím, že Mgr. Lubomíru Volnému nebyl ozřejmen skutek, pro který se proti němu disciplinární řízení zavedlo, a v důsledku toho byl nucen se hájit tím, že si sám domýšlel okolnosti své disciplinární odpovědnosti, došlo k porušení čl. 16 odst. 1 Úmluvy. Tím, že mému klientovi nebyl záměrně poskytnut dostatečný čas na přípravu obhajoby, došlo k porušení čl. 6 odst. 3 písm. b) Úmluvy.

Ad 3 - podjatost mandátového a imunitního výboru. Jen pro dokreslení snahy některých poslanců potrestat mého klienta i za cenu porušení zákona vyplývá z toho, že organizační výbor Poslanecké sněmovny nerozhodl o vyloučení některých členů MIV z disciplinárního řízení. Nebudu to více komentovat, neboť to považuji za nadbytečné, ale položte si otázku, kdo z vás by chtěl, aby o jeho případném provinění rozhodoval člověk, který se vyjádřil před zahájením řízení a v jeho průběhu tak jako někteří členové MIV. Myslíte si, že takto se předem vyjadřující člověk může být objektivní a uznat po provedeném dokazování, že se mýlil? Pro stručnost vybírám tři nejkřiklavější případy.

Poslanec magistr Petr Gazdík: Předsedající je v jednacím řádu posvátný. Navrhovat budu nejpřísnější potrestání, řekl poslanec, který je zároveň místopředsedou výboru. - Mluvíte o nejpřísnějším potrestání. Jste místopředsedou mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny. Zasedne kvůli tomuto incidentu výbor? - Určitě ano. Jsem si jistý, že zasedne. Nyní je ještě brzy, ale jako vedení výboru se určitě budeme chtít sejít co nejdříve. Já osobně po diskuzi s kolegy budu navrhovat nejpřísnější potrestání, které jednací řád umožňuje. - Tím myslíte konkrétně co? - Konkrétně je to zásadní srážka z platu. Zdroj a datum: 20. 1. 2021, iDNES, Zprávy domácí. Místopředseda STAN Petr Gazdík chce jako člen výboru prosazovat nejvyšší možnou pokutu. Zdroj a datum: 21. 1. 2021, zdroj Tiscali. Nejvyšší možnou sankci chce výboru navrhnout jeho místopředseda Petr Gazdík. Nejedná se o drobnou rvačku poslanců, ale útok na řídícího schůze, který je podle zákona o jednacím řádu takříkajíc posvátnou osobou. Proto budu navrhovat nejvyšší možný trest, tedy srážku ve výši jednoho měsíčního platu, řekl Právu Gazdík a dodal: Omluva v tomto případě nestačí, stejně by ji nerespektoval. Novinky.cz. Navrhovat budu nejpřísnější potrestání. Místopředseda STAN Petr Gazdík. Zdroj a datum: iDNES, 26. 1. 2021. Místopředseda mandátového a imunitního výboru Petr Gazdík už minulý týden uvedl, že bude pro Volného požadovat nejvyšší možný trest, který může výbor uložit, a tedy pokutu ve výši jednoho poslaneckého platu. 26. 1. 2021, Seznam Zprávy.

Poslanec Jan Jakob: Chování poslance Volného je nehorázné. V úterý zasedne mandátový a imunitní výbor, jehož jsem členem. Budu navrhovat nejvyšší možný trest a omluvu nejen místopředsedovi Hanzelovi, ale i veřejnosti. Twitter, 22. 1. 2021. V tomto smyslu lze považovat vniknutí pana poslance Volného do prostoru předsedajícího a jeho fyzické napadení jako útok na samotnou parlamentní demokracii. Proto je to bezprecedentní případ a měl by následovat i tomu odpovídající trest. Mě velmi mrzí, že se pan poslanec nezachoval jako slušný člověk a nevzdal se svého poslaneckého mandátu a místo si užívá mediální pozornost a toho svého hloupého činu dál zneužívá. Jan Jakob, TV iDNES.cz. Předsedající schůze má mimořádné postavení. Jeho prostřednictvím se poslanci navzájem oslovují, on řídí schůzi a ve chvíli, kdy sedí za pultíkem, tak je jistým nezávislým arbitrem. V tomto smyslu lze považovat vniknutí pana poslance Volného do prostoru předsedajícího a jeho fyzické napadení jako útok na samotnou parlamentní demokracii. Je to bezprecedentní případ a měl by následovat odpovídající trest, zdůraznil Jakob s tím, že by se Volný jako slušný člověk měl vzdát svého poslaneckého mandátu. Ale on se místo toho svým hloupým činem vychloubá před novináři. To je podle Jakoba nepřijatelné. Parlamentní listy.

Poslanec Mgr. Marek Výborný: Idiotské a hulvátské chování poslance Volného je ubohé, napadení místopředsedy Sněmovny je zcela nepřijatelné, s politickou kulturou to nemá nic společného, budu požadovat projednání mandátovým a imunitním výborem, tohle s demokracií nemá nic společného, poznamenal Marek Výborný. Zprávy Tiscali. Další z členů výboru Marek Výborný, KDU-ČSL, uvedl, že Volný by měl být postižen v maximálně možné míře. Je skutečně třeba postupovat jasně a tvrdě, nekřesťansky. Zdroj a datum: 22. 1. 2021, Česká televize. Stejný názor zastává další člen výboru Marek Výborný, KDU-ČSL. Podle něj Sněmovna nemůže přejít to, co se stalo, a musí využít nástroj, který k tomu má. Blbec je blbcem a blbcem zůstane, půjčil si poslanec slova písničky Řiditel autobusu skupiny The Tap Tap. Vedle finanční sankce bude Výborný požadovat omluvu na jednání. Novinky. Za sebe mohu sdělit, že budu žádat zítra finální rozhodnutí bez ohledu na účast či neúčast poslance. Prostor pro obhajobu dostal dnes a zítra. Je to dle mého jednoznačně dostačující, sdělil iDNES člen výboru Marek Výborný.

Právu obviněného vznést námitku podjatosti odpovídá povinnost oprávněné osoby se touto námitkou řádně vypořádat. Míra zločinu pachatele není kritériem pro omezení vyloučení zjevně podjatého. V právní státě je právo na spravedlivý proces nadřazeno právu trestat za každou cenu. Myslíte si, že je správné znesvětit zákon v dobrém úmyslu?

Ad čtyři. Nezákonná modifikace skutku. Kromě toho, že MIV dosud nerozhodl o druhém skutku, pro který bylo zahájeno s mým klientem disciplinární řízení, jsem přesvědčena, respektive se domýšlím, protože vlastně nevím, pro jaké (poslanec Volný se pousmál) konkrétní skutky bylo řízení zahájeno, co, kdy, kde, kdo, jak, čím a proč, že MIV rozhodl o jiném skutku, než jaký byl vymezený.

Zahájení disciplinárního řízení (po) nezpůsobilém podnětu poslance magistra Radka Vondráčka ze dne 26. 1. 2021, čj. PS 2021/001489. V podnětu Mgr. Radka Vondráčka je skutek vymezen tak, že se můj klient dne 21. 1. 2021 při jednání Poslanecké sněmovny o návrhu vlády České republiky na vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu při projednávání tohoto návrhu měl dopustit disciplinárního provinění bez relevantního odkazu na porušovanou právní normu. Odkazováno je na možné porušení čl. 27 odst. 2 a čl. 27 odst. 3 Ústavního zákona 1993, čl. 1 Ústavy České republiky, spočívajícího v tom, že měl fyzicky napadnout předsedajícího schůze Poslanecké sněmovny, poslance Tomáše Hanzela, a poslance Jana Chvojku, dále měl vyhrožovat použitím násilí (poslanec Volný se pousmál) poslanci Ondřeji Veselému a dále měl fyzicky napadnout i dva příslušníky Policie České republiky, zařazené v ochranné službě Policie České republiky, kdy tohoto jednání se měl dopustit poté, co jej měl předsedající schůze Poslanecké sněmovny, poslanec Tomáš Hanzel, opětovně vyzvat k tomu, aby mluvil k projednávané věci, nebo že mu odebere slovo, přičemž po dvojím marném upozornění mu předsedající poslanec Tomáš Hanzel měl odebrat slovo tím, že mu vypnul mikrofon, a po tomto měl můj klient přejít od řečnického pultíku k místu řídícího schůze Poslanecké sněmovny, kde měl fyzicky napadnout výše uvedené osoby, respektive jim vyhrožovat použitím fyzického násilí, čímž se mohl jinak dopustit přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 a 4 zákona článek 251/2016 Sb., o některých přestupcích, tedy úmyslně narušit občanské soužití (poslanec Volný se pousmál) tak, že měl jinému vyhrožovat újmou na zdraví a vůči jinému se dopustit jiného hrubého chování, jednání.

V napadeném usnesení je ale vymezen skutek jinak. Je tedy nezákonně modifikován následovně: Mgr. Lubomír Volný se svým jednáním ve čtvrtek 21. 1. 2021 na 80. schůzi Poslanecké sněmovny pokusil o násilné převzetí řízení schůze, přičemž napadl místopředsedu Tomáš Hanzela, dále hrubě odstrčil poslance Jana Chvojku a posléze udeřil poslance Michala Ratiborského, čímž se dopustil nedůstojného a agresivního jednání, což je v přímém rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. V daných popisech skutků spatřuji rozdílné skutky, kdy není možné bez změny předmětu řízení, zejména co do znaku jednání, tento skutek modifikovat. Prakticky to znamená, že MIV může rozhodovat, byl-li by kompetentním, pouze o skutku, pro který disciplinární řízení zavedl. Není-li dodržena totožnost skutku a rozhodováno je o skutku jiném, než o kterém bylo disciplinární řízení zavedeno, byť pro tento případ nezákonně, jde o nezákonnost porušující článek 6 odst. 3 písm. a) Úmluvy.

Závěrečný návrh. S ohledem na shora uvedené navrhuji, aby Poslanecká sněmovna deklarovala nulitu obou výroků usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 170 z 36. schůze ze dne 16. 2. 2021, kterými mandátový a imunitní výbor konstatoval, že poslanec Mgr. Lubomír Volný se svým jednáním ve čtvrtek 21. 1. 2021 na 80. schůzi Poslanecké sněmovny pokusil o násilné převzetí řízení schůze, přičemž napadl místopředsedu Tomáše Hanzela, dále hrubě odstrčil poslance Jana Chvojku a posléze udeřil poslance Michala Ratiborského, čímž se měl dopustit nedůstojného a agresivního jednání, které je v přímém rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, a za to mu byla uložena pokuta ve výši měsíčního platu.

S úctou Mgr. Eliška Faltýnková Rytířová, advokátka v právním zastoupení poslance Lubomíra Volného."

Takže vám děkuji za trpělivost a neuvěřitelný klid, ve kterém jste si to všechno vyslechli. Je vidět, že ještě nějaké pedagogické schopnosti mi zůstaly a docela solidně krotím divou zvěř. Teď bych vás chtěl požádat, abyste rozhodovali na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí, protože ve své podstatě mně opravdu nemůžete udělat za 90 000 lepší kampaň, než abyste tady přijali jakékoliv protiústavní rozhodnutí. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já teď poprosím, aby se slova ujal předseda mandátového a imunitního výboru, poslanec Stanislav Grospič, a informoval nás o jednání výboru. Okamžik, pane kolego, zapomněl jsem na tradiční úkon. (Zaměstnankyně úklidu čistí řečnický pult a mikrofon.) Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vás seznámil s průběhem projednávání disciplinárního řízení, které je dnes předmětem jednání Poslanecké sněmovny. Projev, který je předmětem disciplinárního řízení vedeného mandátovým a imunitním výborem, učinil pan poslanec Lubomír Volný dne 21. ledna 2021, letošního roku tedy, v průběhu svého odpoledního vystoupení na 80. schůzi Sněmovny, která byla svolána na návrh vlády České republiky k vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu.

Návrh na zahájení disciplinárního řízení předložil pan poslanec Radek Vondráček a na 36. schůzi mandátového a imunitního výboru dne 26. ledna 2021 jej osobně odůvodnil. Následně byl přehrán videozáznam projevu poslance pana Lubomíra Volného na 80. schůzi Sněmovny. Členové výboru se seznámili se stenozáznamem jednání Sněmovny, ve kterém je projev pana poslance Lubomíra Volného zachycen, a bylo vyslechnuto i vyjádření pana poslance Tomáše Hanzela a pana poslance Michala Ratiborského.

Mandátový a imunitní výbor zahájil disciplinární řízení proti panu poslanci Lubomíru Volnému podle ustanovení § 13 odst. 1 a 2, zákona číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a umožnil poslanci panu Lubomíru Volnému, aby se osobně vyjádřil a obhájil poté, co mu byla předána kopie návrhu pana poslance Radka Vondráčka. Předsedou výboru byl seznámen také s usnesením o zahájení disciplinárního řízení.

Pan poslanec Lubomír Volný se k věci odmítl vyjádřit bez účasti své právní zástupkyně. Členové výboru na tomto zasedání vyslechli i vyjádření poslance Jana Chvojky a pana poslance Ondřeje Veselého a vyjádření nadporučíka Jana Veselého k postupu členů ochranné služby a ředitele legislativního odboru Kanceláře, JUDr. Petra Kymličky, k právní úpravě povinnosti ochrany dýchacích cest. Usnesení číslo 162 bylo panu poslanci Lubomíru Volnému doručeno.

Přerušené jednání výboru pokračovalo potom následně 27. ledna 2021. Na toto jednání právní zástupkyně poslance Lubomíra Volného doručila plnou moc, prvotní návrh ve věci a omluvu z účasti na tomto jednání. Řízení bylo následně přerušeno usnesením číslo 166 do 2. února 2021. Usnesení bylo rovněž doručeno panu poslanci Lubomíru Volnému. Dne 29. ledna tohoto roku potom obdržel výbor písemné sdělení Policie České republiky, že v současné době ve věci probíhají úkony trestního řízení ve fázi prověřování.

Pokračování přerušeného jednání se dne 2. února 2021 zúčastnil pan poslanec Lubomír Volný se svou právní zástupkyní Mgr. Eliškou Faltýnkovou Rytířovou, která předala mně coby předsedovi mandátového a imunitního výboru písemně námitky podjatosti jako celku a námitky podjatosti šesti členů výboru a požádala o přerušení projednávání věci do doby rozhodnutí organizačního výboru.

V přítomnosti pana poslance Lubomíra Volného a jeho právní zástupkyně byl přehrán videozáznam jeho projevu na 80. schůzi Sněmovny a pan poslanec Lubomír Volný se k věci odmítl vyjádřit. Na jednání 2. února přijal výbor usnesení číslo 167, kterým přerušil projednávání do doby rozhodnutí organizačního výboru o námitkách podjatosti. Následně usnesení číslo 168, kterým požádal předsedu Sněmovny o bezodkladné svolání organizačního výboru, který by rozhodl o námitkách podjatosti, a usnesení číslo 169, kterým pověřil předsedu výboru, aby po dohodě s místopředsedy svolal pokračování 36. schůze mandátového a imunitního výboru.

7. února 2021 zaslala právní zástupkyně pana poslance Lubomíra Volného žádost o zastavení disciplinárního řízení. 10. února 2021 rozhodl organizační výbor Sněmovny usnesením číslo 368 o zamítnutí námitky k podjatosti výboru jako celku a i o zamítnutí námitek podjatosti šesti členů výboru. Usnesení organizačního výboru Sněmovny bylo panu poslanci Lubomíru Volnému a jeho právní zástupkyni doručeno. Termín pokračování přerušeného jednání 36. schůze výboru byl pak stanoven na 16. února 2021. Právní zástupkyně i pan poslanec Lubomír Volný se z jednání omluvili.

16. února 2021 přijal výbor usnesení číslo 170, které bylo osobně převzato panem poslancem Lubomírem Volným dne 18. února 2021 a jeho právní zástupkyně jej obdržela téhož dne prostřednictvím datové zprávy. Usnesení výboru číslo 170 vám bylo potom předloženo společně s odvoláním poslance pana Lubomíra Volného.

Tímto vás seznamuji s celým průběhem této věci. Zpravodajem výboru v této věci byl potom stanoven pan Stanislav Berkovec, který vás seznámí i s návrhem usnesení. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda má zájem o vystoupení zpravodaj mandátového a imunitního výboru, kterým je Stanislav Berkovec. Pan poslanec má zájem o vystoupení. Prosím, máte slovo. Případné usnesení bych ponechal asi k přednesu v rozpravě, kterou otevřu po vašem vystoupení. (Dohadují se.) Jak si přejete, můžete.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, já bych nechtěl protahovat to vystoupení. Mě velmi mrzí, že jsme se dostali až tak daleko, že tady projednáváme takovouto záležitost. V rámci rozpravy, pokud mohu, si dovoluji navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny, které je v souladu s rozhodnutím mandátového a imunitních výboru. To detailní provedení vám bylo rozdáno na lavice. "Poslanecká sněmovna potvrzuje podle § 16 odst. 2 zákona číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění změn a doplňků, usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 170 ze dne 16. února 2021." Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Poprosím tedy ještě jednou pana zpravodaje, aby se ujal slova a přednesl postup hlasování. Budeme tedy hlasovat o jednom usnesení, předpokládám. Přesto vás poprosím, abyste to zopakoval ještě jednou na tomto místě. Ano, prosím. Prosím na mikrofon.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: "Poslanecká sněmovna potvrzuje podle § 16" - (Zpravodaje oslovuje mimo mikrofon poslanec Lubomír Volný.) Pardon, ano, takže pokud je tady protinávrh, tak nejdříve bychom hlasovali o tomto protinávrhu pana poslance Lubomíra Volného, který navrhuje, aby Poslanecká sněmovna deklarovala "nulitu obou výroků usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 170 z 36. schůze ze dne 16. 2. 2021, kterými mandátový a imunitní výbor konstatoval, že poslanec pan Mgr. Lubomír Volný se svým jednáním ve čtvrtek 21. ledna roku 2021 na 80. schůzi Poslanecké sněmovně pokusil o násilné převzetí řízení schůze, přičemž napadl místopředsedu Tomáše Hanzela, dále hrubě odstrčil poslance Jana Chvojku a posléze udeřil pana poslance Michala Ratiborského, čímž se měl dopustit nedůstojného a agresivního jednání, které je v přímém rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, a za to mu byla uložena pokuta ve výši jednoho měsíčního platu".

To je tedy návrh pana poslance Lubomíra Volného, o kterém bychom měli hlasovat jako o prvním, jako o protinávrhu. A potom bychom tedy měli hlasovat o mnou navrženém usnesení Poslanecké sněmovny, které je v souladu s rozhodnutím mandátového a imunitního výboru. Já ho s dovolením přečtu ještě jednou: "Poslanecká sněmovna potvrzuje podle § 16 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění změn a doplňků, usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 170 ze dne 16. února roku 2021."

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak. Já slyším z mnoha stran žádost o odhlášení, té jsem právě vyhověl. Prosím vás, abyste se přihlásili. (Chvilku čeká.) V tuto chvíli již zasedáme v polovičním formátu, kvorum je naplněno, jsme usnášeníschopní.

 

Hlasujeme tedy nejprve o návrhu pana poslance Volného, který před chvilkou přečetl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 168, přihlášeno 99, pro 14, proti 72. Návrh byl zamítnut. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: A nyní bychom tedy hlasovali o návrhu mandátového a imunitního výboru, respektive návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, které je v souladu s rozhodnutím mandátového a imunitního výboru.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 169, přihlášeno je 105 poslanců, pro 89, proti 1. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

 

Já vám děkuji, pane zpravodaji, a končím tento bod. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů tedy budeme pokračovat bodem 530, kterým tímto znova otevírám.

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.