Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

527.
Ústní interpelace

Tak ještě je tu dodatečná omluva, omlouvá se pan ministr obrany Lubomír Metnar z důvodu naléhavých pracovních povinností.

Dalším bodem jsou tedy ústní interpelace, které jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace poslanci nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše, který je řádně omluven, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou pokračovat interpelace na členy vlády.

A já už vidím nachystaného pana poslance Polanského, kterému tímto dávám slovo. Byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, připraví se pan poslanec Tomáš Vymazal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Já vám děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, vážený pane premiére, od nástupu do Sněmovny v roce 2017 se zabývám dopravními tématy a jedním z těch, ke kterým se opakovaně musím vracet, jsou nelegální billboardy u českých silnic. Ty, jak víte, měly zmizet již 1. září 2017, přičemž se tak stalo pouze u minima z nich.

Na těch zbývajících majitelé v rozporu se zákonem a za přihlížení orgánů veřejné moci vydělávají ročně stovky milionů korun. Ještě smutnější je, že mezi jejich zákazníky patří často i politické strany. A proto jsem se vás chtěl zeptat, zda hnutí ANO bude v podzimních volbách využívat inzerci na nelegálních billboardech, respektive zda hodláte při plánování kampaně tento aspekt zohlednit. Ptám se proto, protože vyhýbáním se inzerci na těchto billboardech máme šanci zvyšovat úroveň politického zápasu v České republice. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Dalším vylosovaným je pan poslanec Tomáš Vymazal, připraví se pan poslanec Jiří Valenta.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás v otázce testů nakoupených pro testování ve školách. Došlo k systematickému selhání více resortů, v důsledku však jde především o vaši zodpovědnost.

Podle požadavků Ministerstva školství měly být do škol distribuovány neinvazivní antigenní testy pro samoodběr, tedy testy ze slin nebo z přední části nosu, kterými se bude testovat dvakrát týdně. Podívejme se, jak testy nakoupené vládou České republiky vypadají. Ačkoliv je na krabičce napsáno, že je test Singclean určen pro testování z přední části nosu nebo krku, na vnitřním balení je jasně napsáno: nasopharyngeal swab. To vidíme tady. (Ukazuje obal testu.) To znamená, že test je určený pro výtěr z nosohltanu, nikoliv z přední části nosu či slin. Ano, to je ten test, který tady mám v ruce. (Opět ukazuje.) Dle informací na obalu v žádném případě nejde o testy určené k samotestování. Nejenže výtěr z nosohltanu může provádět pouze zdravotník, ale především je ve slinách a v přední části nosu nižší koncentrace viru než v nosohltanu, což potom také vysvětluje tu velmi nízkou prevalenci, kterou vidíme ve školách a která vůbec neodpovídá reálné situaci v České republice. V instruktážním videu Ministerstva školství, zjevně dodaném distributorem testu, je zobrazena krabička s českým popisem: ze vzorku z nosu a krku, ale cíleně, asi zcela cíleně bych řekl, však není zobrazeno jednotlivé balení - tady tohle (ukazuje) - na kterém je uvedena informace v naprostém rozporu, tedy pro výtěr z nosohltanu. To je to, co chodí k testování do škol. Tohle. (Opět ukazuje.)

Kde je konkrétní studie, která dokládá vhodnost použití testů Singclean i pro samotestování? Zase vláda slepě důvěřuje dodavateli testu? Nebo snad klame veřejnost záměrně? Pane premiére, věřím, že naším společným cílem je bezpečí dětí ve školách. Víte vůbec, co děláte? Nesnažíte se tak trochu jíst polévku vidličkou? (Předsedající: Váš čas.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Jako další byl vylosován a vystoupí se svou interpelací pan poslanec Jiří Valenta, připraví se pan poslanec Pavel Jelínek.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, nepovažujete za významné ohrožení naší národní bezpečnosti fakt, že by bylo, byť jen teoreticky možné, že by se zakázky na služby pro Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, ale i Policejní prezidium České republiky, stejně jako například pro Národní bezpečnostní úřad, zadávaly bez standardního výběrového řízení tak podezřelým a netransparentním firmám, jejichž majetková struktura by vedla až do daňových rájů a končila například na Panenských ostrovech? Bohužel, některá investigativní odhalení tento nepřijatelný stav u nás již prakticky potvrzují.

Ale abych nehovořil pouze obecně a v náznacích, konkrétně se mi jedná o státní zakázky v řádech desítek milionů korun firmě Gopas, a. s., kterou by měl spoluvlastnit generální ředitel České televize Petr Dvořák společně s ředitelem společnosti PPF, vlastnící mimo jiné televizi Nova, Ladislavem Bartoníčkem, a to prostřednictvím firmy Globe Invest. V médiích se nedávno objevila zpráva - a písemně obeslán jste byl jejími nositeli i vy, stejně jako předsedové obou parlamentních komor. Obsahovala informaci, že společnost Gopas sídlící právě v daňovém ráji školí v ČR v IT bezpečnosti například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, která má mimo jiné na starosti oblast ochrany utajovaných informací v informačních a komunikačních technologiích. NÚKIB uzavřel s firmou Gopas v posledních letech nejméně dvě takovéto smlouvy v řízení, kdy zadavatel oslovuje napřímo pouze jednoho dodavatele. Výše jedné ze smluv činila 12 milionů korun, hodnota druhé je nedohledatelná.

Pane premiére, prosím o jasnou a nevyhýbavou odpověď na otázku, zda to, co jsem vám nyní sdělil, lépe řečeno, již pouze připomněl, se skutečně zakládá na pravdě a zda vám tento stav nevadí. To by, nejen dle mého názoru, ale bylo potom morálně a politicky odstrašující a vedlo by to snad až k odůvodněnému podezření z obrovského bezpečnostního selhání vaší vlády. V souvislosti se společností Gopas by se mělo jednat dle mých informací o zakázky sjednané například s Ministerstvem kultury (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) či Úřadem vlády. Předem děkuji za vysvětlující odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A s další interpelací vystoupí pan poslanec Jelínek, připraví se paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, nepřítomný pane premiére, v průmyslu probíhá antigenní testování. Rozhodnutí, kterým bylo toto testování nařízeno, je podle Nejvyššího správního soudu sice protiprávní, ale i přesto to stále probíhá. Výsledky testování jsou však velmi tristní. Z dostupných informací je známo, že firmy v automobilovém průmyslu zachytily antigenním testováním 1 % nakažených zaměstnanců, skupina E.ON například hlásí 0,8 % pozitivních. Přesto bylo pro nástup dětí do škol nařízeno antigenní testování. Výsledky tohoto testování opět přinášejí velmi nízká čísla. Z 354 000 otestovaných žáků vyšlo během prvního testování ve školách jen 160 pozitivních. Dnes proběhlo druhé kolo testování, které jistě přinese také zajímavé výsledky.

Moje otázka zní: Pokud jsou výsledky tohoto antigenního testování takto nízké, je toto testování smysluplné?

Poměr odhalených pozitivních lidí v průmyslu vůči provedeným testům přináší výsledek, který hovoří o ceně cirka 120 000 na jednoho pozitivního. Ve školství bude číslo daleko vyšší vzhledem k výsledkům testování, nezmiňuji ani psychické a sociální důvody. Ale, pane premiére, ukončete nesmyslné testování dětí ve školách. Předložte smysluplný způsob udržení otevřených škol, například takzvanými plivacími PCR testy či dalšími úspěšnými metodami vyhledávání clusterů nakažení, které jsou již v krajích vyzkoušené. Děkuji předem za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Další interpelaci přednese paní poslankyně Karla Maříková, připraví se pan poslanec Lubomír Volný.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný premiére, vyjádřil jste se, že se musíme připravit na to, že se budeme muset proti onemocnění COVID-19 očkovat opakovaně. Vakcíny jsou schváleny pouze podmínečně a nikdo neví, na jak dlouho vyvolají protilátky ani jaké vedlejší účinky budou mít. Nedávno se dokonce nakazil pacient očkovaný druhou dávkou vakcíny jihoafrickou mutací.

Zajímalo by mě tedy, z čeho vycházíte, že se musíme připravit na to, že se budeme muset očkovat opakovaně, když nevíme ani, jak vakcíny budou fungovat. A jakou vakcínou by to mělo být, když Evropská komise ustupuje od nákupu očkovacích látek od AstryZenecy a Johnson & Johnson? A jak budete postupovat, pokud nebude zájem o opakované očkování? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Další interpelaci přednese pan poslanec Lubomír Volný. Připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Dobrý den, dámy a pánové. Ahoj, přátelé a kamarádi. Vítám vás u přímého přenosu. Tady ve Sněmovně máme jednoho ministra a zbytek vlády nám tady dává najevo, jak nás má na háku. A nejen nás jako poslance, ale i vás jako občany, protože nikomu nestojíte v době covidové krize ani za to, aby tady prostě přišli odpovídat na interpelace, které jsou velice často od vás a jsou to vaše dotazy.

Já tady přečtu nejdřív několik jmen: prof. MUDr. Jiří Beran, CSc; doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D.; MUDr. Hana Zelená, Ph.D.; prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.; MUDr. Jan Hnízdil; MUDr. Vít Mareček; MUDr. Šimon Reich; MUDr. Soňa Peková, Ph.D.; MUDr. Eva Bojanovská; MUDr. Jana Cibulková; MUDr. Kamila Součková. Plus další desetitisíce lékařů, zdravotních sester, studentů, pedagogů, podnikatelů, živnostníků i seniorů, kteří jsou podepsáni pod peticí Zdravého fóra, která takovým podivuhodným způsobem prošla naším petičním výborem a jejíž video je mazáno ze všech sociálních sítí, jako by to byla nějaká zbraň hromadného ničení.

A já bych chtěl vyzvat pana premiéra, aby zařadil na program jednání vlády jednání o této petici, která vyzývá k tomu, aby se vrátily děti do škol bez testů, bez podmínek, aby se konečně začala cílit ochrana na rizikovou skupinu, aby se rozvolňovala opatření a postupný návrat do země, s tím, že sám budu navrhovat projednání této petice na půdě Poslanecké sněmovny při nejbližší příležitosti změnit program. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji i za dodržení času. Poprosím pracovnici, aby rychle provedla dezinfekci pultíku. Děkuji. (Poslanec Volný reaguje z pléna.) Pan poslanec Volný se dobrovolně přihlásil k tomu, že ještě dneska nebyl napomenut, jestli jsem to správně pochopil. Tak dle § 19 uděluji napomenutí za chování spočívající v páchání přestupku v sále Poslanecké sněmovny. Děkuji za připomenutí.

Pan poslanec Koten, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající a vážený pane nepřítomný premiére. Dovolte mi, abych vyslovil několik dotazů na vás ohledně očkovacího plánu a zajištění vakcín pro očkování české populace, tedy těch lidí, kteří o něj stojí. Jak jistě víte, tak na západ od nás mnoho států odstupuje od očkování vakcínou AstraZeneca a my potřebujeme nějakou alternativu. Ty alternativy se nám tady tedy nabízí, protože po jednání pana prezidenta a oslovení různých států na východ od nás je možné zajistit vakcíny jak Sputnik, tak popřípadě Sinopharm. Já jsem tady minule interpeloval ohledně těchto dvou očkovacích látek a chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem jste pokročil v jednání o použití tady těch vakcín. Dále bych se také velice rád zeptal, jestli počítáte s tím, že systém očkování bude proveden podobným způsobem jako například v Srbsku, kde si občané a lidé mohou vybrat, jakou vakcínou se budou očkovat, a mohou si tam vybrat i termín. Dokonce se nám tady rozmáhá očkovací turistika, tedy i čeští občané jezdí za očkováním do Srbska.

Moje otázka tedy zní, jestli tento stav je pro vás přijatelný, nebo jestli s tím opravdu hodláte něco dělat a chcete se tedy zařadit mezi státy, kde očkování funguje, anebo jestli chceme být stále s očkováním na chvostu Evropy. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Slovo má paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Jakub Janda.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, před našima očima už dlouhé měsíce enormním tempem narůstá státní dluh. Dlouhé měsíce také posloucháme, že se tomu děje kvůli výdajům, jež vznikly v souvislosti s pandemií koronaviru. Nyní ovšem Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil výroční zprávu, ve které uvádí, že to vlastně není tak docela pravda. Podle této zprávy totiž téměř polovina nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu s bojem proti pandemii vůbec nesouvisela. Ne snad, že by si o vás někdo chtěl myslet, že neříkáte pravdu, ale fakta jsou taková. Nezávislý úřad pro kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu konstatoval, že minimálně 147 miliard z výdajů státního rozpočtu šlo jinam než na opatření související s pandemií. Ptám se na vysvětlení - buď platí vládní rétorika, anebo zjištění NKÚ. Obojí totiž současně neobstojí.

To není všechno. NKÚ také uvedl, že Česká republika je sice stále jedna z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, ovšem tempo zadlužování je jedním z nejrychlejších. Dále úřad kritizoval fakt, že od roku 2016 sice roste počet státních zaměstnanců, ale samotný výkon státní správy se nijak významně nezlepšuje. A povšiml jste se také toho, že vláda nedokázala jednat systematicky v cílení veřejných prostředků na rozvoj infrastruktury, na digitalizaci nebo sociální oblast?

Pane premiére, pokud to máme chápat jako výsledek působení vaší vlády, je to dost neradostné, že? Jak je možné, že vláda, kde se pod vaším vedením vystřídalo už tolik ministrů, nebyla schopna se tak závažným nedostatkům vyhnout? Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Slovo má pan poslanec Jakub Janda, další interpelaci přednese pan poslanec Marian Bojko.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére. Sport, pohyb či prostě fyzická aktivita je něčím, co lidské tělo potřebuje, co nás zušlechťuje a drží při životě. Heslo "ve zdravém těle zdravý duch" může znít archaicky, zastarale, ale prostě je to tak. Chápu, že koronavirová krize si žádá různá omezení. Můžeme vést debaty o tom, která jsou nutná a která zbytečná, názorů je spousta, a já nechci tuto situaci zlehčovat, ale odmítám diskuze o tom, jestli potřebujeme sport a pohybové aktivity. Ta debata se má vést jinak: za jakých podmínek a s jakými opatřeními. Lidé nevědí, co vlastně platí, co se oznámí ve středu, tak už je do konce týdne třikrát jinak. A je opravdu jedno, jestli momentálně může venku sportovat 20, 12 či jen dva lidé. Hlavně už ale vydejte nějaká srozumitelná a předvídatelná pravidla.

Pane premiére, vím, že jde o záležitost resortní, že tam mají klíčové slovo ministři. Ale co jste to za premiéra, když jako vláda, v jejímž čele jste, nedokáže dát lidem nějaké jasné sdělení? Žádám vás, pane premiére, jakožto šéfa exekutivy, udělejte konec zmatkům v restrikcích, nastavte jasná pravidla pro sportování a nechte lidi žít. Otázka tedy zní, kdy dáte jasná pravidla pro sportování. Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Svou interpelaci nyní přednese pan poslanec Marian Bojko, připraví se pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den všem. Pane premiére, Dánsko přestalo v tomto týdnu s očkováním vakcínou AstraZeneca kvůli případům krevních sraženin u některých osob, které postoupily očkování proti covidu-19. Připojilo se tak k dalším evropským zemím, jako jsou Švédsko, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Francie, Španělsko, Slovinsko, Itálie, Norsko, Island, Bulharsko a Nizozemsko, ale ministr dvojího ministerstva Hamáček pověřil velvyslance v Kodani, aby oslovil dánské úřady kvůli zájmu České republiky odkoupit tyto vakcíny AstraZeneca. To jako vážně? Jsme opravdu banánovou republikou? Kdo se chce přece nechat vakcinovat, tak by měl dostat vakcínu bezpečnou, a ne tu, kterou v současné době odmítá 18 států Evropy, nemluvě o tom, že bylo zadokumentováno minimálně 40 případů, kdy se vyskytly krevní sraženiny u některých osob, které byly vakcinovány covidem-19, a některé osoby zemřely. Uvádí se, že to zatím není prokázáno, že to bylo v důsledku vakcinace, ale uvidíme, jak to dopadne. Ale každopádně bych vás chtěl požádat, abyste zamezil nákupu této vakcíny, když téměř polovina vyspělé Evropy tady tu vakcínu odmítá. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Prosím o dezinfekci řečniště. V žádném případě nechci nikoho diskriminovat, takže samozřejmě i pan poslanec Bojko ode mě právě obdržel napomenutí ve smyslu § 19 za nepřístojné chování spočívající v páchání přestupku. Sedíte zde v sále, nemáte respirátor, nedodržujete bezpečnou vzdálenost. Poprosím pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Jan Zahradník.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážený pane premiére, vládní poslanci odmítli podpořit usnesení Poslanecké sněmovny ukládající vládě zveřejnění smluv, uzavřených v době nouzového stavu a souvisejících s opatřením s nákupy zdravotního materiálu. Nouzový stav umožňuje obejít zákon o veřejných zakázkách. Je to výjimečný nástroj, který může vláda použít. O to transparentnější, jsem přesvědčen, by vláda měla být a měla by smlouvy, které uzavřela, na něž se nevztahoval zákon o veřejných zakázkách, zveřejnit.

Chci se zeptat, neboť jsem zachytil, že jste se sám někde vyjádřil, že nic tajit nechcete a nebudete, zdali zveřejníte tyto smlouvy uzavřené v rámci nouzového stavu a zdali také zveřejníte pokračování jednotlivých nákupů zdravotního materiálu, neboť jdou kolem toho velké fámy a myslím si, že by věci prospělo, kdyby celá záležitost byla transparentně otevřena. Proto se vás chci zeptat, zdali je zveřejníte, či nikoliv, a v případě, že toto odmítáte, tak z jakých důvodů. Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně. Prosím, aby svou interpelaci přednesl pan poslanec Jan Zahradník, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, obracím se na pana premiéra s interpelací, která se týká problematiky výjimek na přísné emisní limity BREF. Je faktem, že do konce roku 2021 bude kvůli přísným ekologickým normám a fyzickému zastarání zásadně omezena nebo zastavena výroba elektřiny u řady uhelných elektráren a také z důvodu vysoké ceny emisních povolenek se omezuje výroba uhelných tepláren, to vše v celkové kapacitě 2 600 MW.

Vzniká další problém. Z důvodu ještě přísnějších požadavků na vypouštění emisí škodlivých látek, než jaké nám nařizuje legislativa Evropské unie, budou muset takzvané velké elektrárny splňovat do srpna letošního roku přísné emisní limity BREF na koncentrace rtuti, oxidu dusíku, oxidu síry a tuhých znečišťujících látek. Jedná se o skupinu zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 5 142 MW. Všechny tyto zdroje musí požádat o výjimku, aby získaly čas na nalezení nových komerčně využitelných technologií, které by splnění limitu umožnily. V případě jejího neudělení budou muset ukončit výrobu. Riziko odstavení se tedy celkem týká zdrojů o výkonu 7 742 MW.

Moje otázka zní: Je vám a vládě známo, že v případě neudělení výjimek může dojít již v nejbližší době v České republice ke kritickému nedostatku elektřiny? Další otázka: Jaký je postoj vlády k udělení těchto výjimek? A za třetí: Novou záležitostí jak pro Českou republiku, tak pro Evropskou unii je problém emisí rtuti, a to jak z hlediska jejich měření, tak jejich eliminace. Chystá se vláda podpořit výzkum v této oblasti? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Poslední interpelaci na premiéra přednese paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, od pondělí musí být vládní opatření vydávána v souladu s pandemickým zákonem a v jeho rámci. Pandemický zákon ale neumožňuje vydání striktních opatření a omezení bez patřičného odůvodnění. Přesto však Ministerstvo zdravotnictví tato opatření vydává a jsou nedostatečně odůvodněna, ale také zároveň jsou napadána pro svou iracionalitu, disproporci a diskriminační povahu. Příkladem je plošné omezení v podobě zákazu přítomnosti veřejnosti v uzavřených sportovištích, posilovnách, saunách a podobně.

Některým provozům udělilo Ministerstvo zdravotnictví výjimku, avšak už neodůvodnilo proč. Přitom soudy včetně Ústavního již několikrát řekly, že žádným právním předpisem nelze obecně zakázat vše a formou výjimky pak určité oblasti zvýhodňovat bez odůvodnění a toto odůvodnění musí obstát v testu proporcionality. Nesmí se tedy jednat jen o myšlenky, názory, pocity či domněnky vlády. Zdá se ale, že vláda opět přistoupila k zákazům bez toho, aniž by jejich smysl a důležitost vysvětlila, a tak na ni už zase míří žaloby od těch, koho se opatření dotkla.

Proto se vás ptám jako premiéra, jako předsedy této vlády, která je za vydávání opatření zodpovědná: Přijde vám logické a správné, že vláda významným způsobem omezuje životy občanů České republiky a nenamáhá se ani s tím, jim tato omezení vysvětlit a odůvodnit, a to přesto, že na tento zcela zásadní nedostatek upozorňujeme my jako opozice, média, ale i běžný občané už rok? Znamená to, že vláda už rezignovala na vládu práva a rozhodla se, že její nařízení stojí nad zákonem? Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů.

V tuto chvíli jsme vyčerpali všechny přihlášky na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Máme 14.58, pan ministr Arenberger je omluven do 15.00, tak se snad objeví, nicméně já vyzývám paní poslankyni Terezu Hyťhovou, aby přednesla interpelaci na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den, vážený pane nepřítomný ministře zdravotnictví, předpokládala jsem, že zde budete, jelikož jsou to vaše první interpelace. Bohužel.

Moje interpelace se týká testování ve školách. Podle mě a podle mnohých lidí, rodičů nemá toto testování smysl, zatěžuje a rozděluje společnost. Podporuji také petici, která má přes 13 000 podpisů, od iniciativy Vraťme děti do školy. Antigenní testy nejsou vhodné pro plošné testování bezpříznakových jedinců, a tedy bezpříznakových dětí. Dětem to navíc způsobuje trauma, strach z toho, že budou pozitivní. Na internetu jsem například četla o dítěti, které bylo v mateřské škole testováno vaším antigenním testem a prokázalo se jako pozitivní. Dítě plakalo a mělo z toho naprosté trauma. O několik hodin později byl tomuto dítěti udělán PCR test, který byl negativní. Do školky se tedy vrátilo, ale toto trauma již bude mít nadále. Vaše testy jsou tedy velice nespolehlivé. Jsou to nejhorší antigenní testy na trhu a spousta rodičů navíc ani svoje děti do škol neposlalo a ani nepošle.

Chci se vás zeptat, zda jste myslel vážně váš výrok s rektálními testy a také s testy z nosohltanu a zda k tomuto nějakým způsobem změníte postoj, či, doufám, ten váš výrok byl naprosto nesmyslný. Zajímalo by mě tedy, jestli plánujete nějakou změnu, a to buď úplné zrušení všech testů a nesmyslných respirátorů ve školách, nebo pokud chcete alespoň tyto testy nahradit něčím kvalitním, nebo se spokojíte s tímto, kdy už nyní víme, že jsou tyto testy nekvalitní. Děkuji moc za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Během vaší interpelace mně přišla dodatečná omluva pana ministra zdravotnictví, který posunul svoji nepřítomnost do 15.45 z důvodu neodkladných pracovních povinností. Další interpelaci přednese paní poslankyně Karla Maříková, připraví se pan poslanec Jan Zahradník.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, během pandemie onemocnění COVID-19 je zanedbávána primární péče. Obvodní lékaři často ordinují po telefonu, ještě v horším případě nezvedají ani telefon. V případě covidu je pacientovi řečeno, ať jde na antigenní test, při pozitivním výsledku na PCR test to je ztráta několika dní, a poté při pozitivitě je mu řečeno, ať si vezme léky na teplotu, a pokud se mu bude špatně dýchat, zavolá si RZ. Pacienti pak končí v nemocnicích ve velmi špatném stavu anebo po prodělaném covidu u odborných lékařů se zanedbaným zdravotním stavem. Práce praktiků určitě není ordinovat po telefonu nebo neordinovat téměř vůbec. Následky jejich přístupu pak odnášejí nemocnice. Vy jste tedy včera hovořil o monoklonálních protilátkách, ale ty by měli rizikoví pacienti dostat včas, což při tomto procesu není ani možné. Dnes ráno jsem na Novinkách.cz dokonce četla, že rizikoví pacienti volají lékaře pozdě. Ale oni, pane ministře, volají včas, ale lékaři si tak nějak zvykli na svoji mantru: Hlavně sem nechoďte, kupte si Ibalgin, a kdyby něco, volejte.

Budete tohle, prosím, nějak řešit? Máte vůbec prostředky, jak přinutit praktiky, aby pacienty vyšetřovali fyzicky, a ne jen po telefonu? Pane ministře, dnes už můžeme vidět, že snaha zastavit epidemii lockdownem je nemožná. Zvažujete tedy spíše než zpřísňování opatření zabývat se tím, aby měli nemocní, ale i lékaři jasné pokyny, jak covid léčit, aby pacienti dostávali léky a nedocházelo ke komplikacím? Nebo pojedete v kolejích svých předchůdců a utvrdíte nás všechny v tom, že jediné, proč došlo k výměně ministra zdravotnictví, je, abychom získali vakcínu Sputnik? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, je správný můj dojem, že pan ministr Brabec je omluven?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, ten je mezi omluvenými.

 

Poslanec Jan Zahradník: Já jsem ho totiž nezaznamenal mezi těmi čtenými omluvami. Já tedy tím pádem děkuji za tuto možnost. Interpelaci na pana ministra Brabce stahuji, přednesu ji v některém dalším interpelačním odpoledni.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji. V tom případě poprosím, aby svoji interpelaci na ministra kultury přednesl pan poslanec Patrik Nacher. Připraví se pan poslanec Jiří Kohoutek.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pane ministře, pane předsedo, pěkné odpoledne. Já už tady tuto interpelaci tlačím před sebou nějakou dobu, protože ty interpelace se časem tak posouvají, že si to člověk nemůže ani naplánovat. Já bych chtěl interpelovat pana ministra Lubomíra Zaorálka s tématem novelizace zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, respektive té části o zpřístupňování televizního vysílání pro osoby se sluchovým postižením. Je tady tisk 981/2020, který to novelizuje a který se má těmito věcmi zabývat. Bohužel tam nedochází ke komunikaci mezi úředníky Ministerstva kultury a ASNEPem, což je Asociace organizací neslyšících a nedoslýchavých a jejich přátel. V některých těch momentech to naráží na nějaké vzájemné nepochopení, takže bych chtěl zdvořile touto interpelací spíš vybídnout ke komunikaci mezi ministerstvem a ASNEPem z hlediska vysílání, z hlediska podílu televizních pořadů, které jsou přístupné pro lidi se sluchovým postižením.

Sám se v té věci nějakým způsobem také angažuji. Je to i o nějaké komunikaci s jednotlivými vysílateli, s jednotlivými televizemi, ale myslím si, že velkou roli v tom může hrát právě Ministerstvo kultury a jejich přístup. Takže jestli můžu poprosit pana ministra. Otázka je v konkrétnosti té odpovědi, ale spíše nastavit nějakou komunikaci a nějaký výsledek v této novele. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane poslanče. Děkuji. Slovo má pan ministr kultury.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Celkem oceňuji to, že se pan poslanec Nacher zabývá touto problematikou zpřístupnění obsahu televizních programů například neslyšícím, úplně jednoduše třeba proto, protože mám bratra, který má sedmdesátiprocentní ztrátu sluchu a vím o tom celkem hodně, co to pro něj obnáší, když jsou tyhle programy pro něj vstřícné, nebo ne. Takže to chci říct na začátek, že je mi sympatické, že se ve Sněmovně to téma objevuje.

A druhá věc. Chtěl bych vás ujistit, že když se toto projednávalo v pracovní skupině v Bruselu, tak Česká republika zrovna zaujímala právě ten postoj, aby ta směrnice byla konkrétnější a aby těch povinností dávala víc provozovatelům. A tak, jak jsem se informoval, tak jsme pro ten postoj, řekněme ostřejší, nezískali moc velkou podporu, takže se nepodařilo prosadit podobu, která byla závaznější pro provozovatele. A ona je řekněme jednoduše taková spíš obecná, takže Česká republika se snažila o přesnější a konkrétnější zadání pro provozovatele. To vám tady mohu teď garantovat, nicméně výsledek samozřejmě nezáležel jenom na nás a nepodařilo se nám vytvořit alianci, která by prosadila jiný typ úpravy, než je tady tato obecná.

Proč nás odmítli? Oni nás odmítli s tím, že tvrdili, že ti provozovatelé mají různé podmínky a že samozřejmě vytváření ještě takových detailnějších popisek, ve kterých jsou nejenom překlady toho, co se říká, ale i zvuku a podobně, je poměrně nákladné a tak dále, a ne každý provozovatel to zvládne, takže ta debata měla prostě určitou podobu, proti nám zněly určité argumenty.

A teď tady máme to, co máme transponovat. Při transpozici to probíhalo tak: ona byla ta norma schválena na konci roku 2018 a pro transpozici byla stanovena extrémně krátká lhůta do září 2020. S ohledem na krátkou lhůtu Ministerstvo kultury bylo vázáno metodickými pokyny vlády, podle nichž neměl návrh transpozičního předpisu obsahovat nic, co není pro transpozici nezbytné, protože by hrozilo, že regulace jinak nebude do právního řádu včas inkorporována. Takže my jsme se vlastně museli držet této metodiky, kterou jsme dostali, že to nemáme nafukovat, že to musíme omezit jenom na transpozici toho, co tam je, a pokud možno k tomu nic dalšího nepřidávat.

Samozřejmě to mělo taky určité důvody v tom, že ve chvíli, kdy bychom tu debatu otevřeli, tak provozovatelé přicházeli s celou řadou dalších požadavků, tak by nezůstalo jenom u toho, a my bychom celou tu debatu tady pravděpodobně velice rozšířili a skutečně by byla veliká otázka, jak bychom zvládli potom splnit ten pokyn, který jsme měli, že nemáme nic přidávat, nezkomplikovat to a udělat přesně jenom to, co máme z hlediska transpozice. Takže to byl ten limit, ve kterém jsme se pohybovali a ve kterém bylo těžké prosadit si to, že bychom si tady na národní úrovni udělali nějakou konkrétnější tvrdší úpravu.

Představa evropská je taková, že toto je takový obecný základ a na základě toho si mají jednotlivé země dělat takzvané akční plány, ve kterých si přijmou jakési postupy, ve kterých by se i diferencovalo mezi provozovateli, kteří mají různé podmínky, a podle toho by se jim zadávaly úkoly. Takže ono se to bralo tak, že teď se dá tento pokyn, abyste si zase nemysleli, že to je nějaké zjemnění. Ono to je určité zpřísnění z hlediska vztahu k neslyšícím pro ty provozovatele, takže je to krok vpřed. Šlo o to, že mohl být třeba větší, ale oni říkají, že my bychom to měli dělat postupně pomocí akčních plánů v jednotlivých zemích. Takže my jsme nakonec udělali to, co nám zbývalo, že jsme to omezili na to, že přijímáme tuto obecnou novelu, s tím, že se můžeme nyní dále bavit o tom, jak to upravit v České republice přísněji.

Jinak je tady ještě jedna věc, protože pan poslanec Nacher zmínil to, jestli je dostatečná komunikace s organizací neslyšících. Já vím, že tam skutečně bylo třeba se setkat, chtěl bych ujistit, že to setkání se konalo. Myslím si, že některé věci byly vysvětleny, možná byly některé ne úplně přesně pochopeny, a já vím, že se řada věcí mezitím vyjasnila. A myslím si, to základní, co teď vyjasňuji vám, že nešlo o to, neslyšícím nepomoci, ale že jsme se museli držet toho, co nám bylo uloženo vládou, jak postupovat v transpozici této směrnice, a také že budeme potom postupovat, jak nám bylo doporučeno i dále, přijmout (Předsedající: Váš čas, pane ministře.) i v České republice ten akční plán.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak děkuji. Ptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Ukazuje, že malou. Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já děkuji panu ministrovi za tu odpověď. Chtěl bych právě říct, že ono je to často i o té komunikaci, i o tom nedorozumění, protože právě v dnešní době, kdy v médiích jsou zásadní informace třeba kolem covidu, tak pro sluchově postižené je to zásadní zdroj informací, protože nemohou poslouchat rádia a podobně, takže jinou volbu nemají. Pravdou také je, že i my tady můžeme jít příkladem, a měli bychom. Takže já už dlouhou dobu přemýšlím o tom, že by třeba na tiskových konferencích, které tady pořádáme, mohl být tlumočník do znakového jazyka. Takže já to dávám i pro inspiraci, to samé na Úřadu vlády - můžeme jít příkladem, abychom maximalizovali. To znamená, že to není často o tom zákonu samotném, ale i o té vůli k tomu zpřístupňování. Tolik spíš poznámka, nevím, jestli je to otázka. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr má zájem reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Jenom dopovím, že vidím prostor právě teď, v akčním plánu, který máme možnost nyní udělat v České republice a který bude na tuto obecnou úpravu v transpozici evropské směrnice navazovat, a v něm se můžeme na základě i jednání s provozovateli dohodnout na přesnějším, konkrétnějším zadání pro to, co budeme chtít, aby pro neslyšící udělali. Takže teď jsem to dořekl celé a rád bych chtěl ještě jednou panu poslanci Nacherovi opravdu upřímně poděkovat za to, že to téma zvedá, protože neslyšících je veliké množství a moc často si to neuvědomujeme. Takže děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a prosím pana poslance Jiřího Kohoutka, aby přednesl svoji interpelaci na ministra zdravotnictví.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, vážený pane ministře, obracím se na vás v záležitosti očkování proti nákaze COVID-19. Dle veřejně dostupného serveru iDNES se nákaza jihoafrickou mutací koronaviru v Česku poprvé prokázala u člověka, který byl očkován dvěma dávkami vakcíny. Potvrdil to lékař a bývalý národní koordinátor testování Marián Hajdúch. Jedná se podle něj o pacienta v produktivním věku, který je hospitalizován se středně těžkým průběhem nemoci. Máme u nás tedy první plně očkovanou osobu infikovanou jihoafrickou variantou koronaviru, zatím má středně těžký průběh a není to senior. Ano, víme, že ochrana vakcinací nikdy není stoprocentní. Na infekci jihoafrickou variantou koronaviru u plně očkovaných lidí v minulém týdnu upozornila také studie izraelských vědců. Podle jejích závěrů způsobuje jihoafrická mutace nákazu u očkovaných mnohem častěji než jiné mutace COVID-19.

Vážený pane ministře, táži se vás tedy: Jak vidíte plán vakcinace v souvislosti s neustálými mutacemi viru, kdy vakcína vyvinutá na konkrétní podobu jednoho viru je prokazatelně na jinou mutaci neúčinná? Znamená to tedy snad, že budeme očkováni pořád dokola stále jinými modifikacemi vakcín tak, jak se budou neustále objevovat jiné mutace viru? Jaký by to mělo dopad na lidské zdraví a také na ekonomiku a společnost obecně? Jsou mutace dle vašich informací přirozeným vývojem a přizpůsobováním viru, anebo nesou známky umělé modifikace, jak tvrdí doktorka mikrobioložka Soňa Peková? (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr tu stále není, takže odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Nyní svou interpelaci na ministra zdravotnictví přednese pan poslanec Lubomír Volný, připraví se Radek Koten.

 

Poslanec Lubomír Volný: Takže já ještě jednou před absolutně prázdnými židlemi členů vlády zdravím diváky při přímém přenosu. Musím říct, že je neuvěřitelné, že v období největší krize - no, teď tady přišel jeden (Do vládní lavice si přišel sednout ministr Zaorálek.) - největší krize, kterou já osobně pamatuji, si vláda včetně ministra zdravotnictví zřejmě domlouvá svoje kšeftíky místo toho, aby přišla, postavila se před svoje poslance a zodpověděla dotazy občanů. Já jsem věděl, že tady nebude pan premiér, takže jsem si připravil interpelaci na pana ministra zdravotnictví, která je úplně stejná jako na pana premiéra, a myslel jsem si, že aspoň on mně odpoví. Ale tady už se přestaly přenášet přenosy ze Sněmovny prostřednictvím ČT, aby se veřejnost nedozvěděla, jak tady vláda nepracuje, jak nefunguje a co vlastně veřejnost po té vládě očekává, a pro jistotu se to pojistilo ještě tím, že tady vůbec nikdo z té vlády kromě pana ministra kultury není, a když si odejde asi zakouřit, tak tady není ani on.

Obsah té mé interpelace je úplně stejný. Prostřednictvím této interpelace žádám bohužel ministra zdravotnictví České republiky pana Arenbergera, aby na vládě prosadil projednání petice Zdravého fóra, kterou podepsaly tisíce lékařů, zdravotních sester, studentů, pedagogů, podnikatelů, živnostníků i seniorů, která prošla petičním výborem Sněmovny a o jejíž zařazení na program Sněmovny se budeme snažit, protože vypadá to tak, že odborná veřejnost není tak jednotná, nebo je to stoprocentní, že není tak jednotná, jak nám lže tato vláda a ministr zdravotnictví.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času, odpověď vám bude doručena písemně do 30 dnů. Svou interpelaci na místopředsedu vlády a ministra vnitra přednese pan poslanec Radek Koten, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. (Námitky z pléna.) Á, pardon, poprosím o úklid řečniště. (Probíhá dezinfekce řečnického pultu.) Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře vnitra, jako spousta dalších lidí, kteří bychom rádi zašli zase do restaurace na nějaký ten oběd v případě, že by se restaurace otevřely, jsme byli velice překvapeni vaším prohlášením, že by se snad měly do restaurací vyžadovat PCR testy. V případě čtyřčlenné rodiny, která by tam šla na oběd, například cestou někam na rekreaci, do chalupy a podobně, tak by musela dát 6 000 za otestování sebe plus svých dvou dětí. Já si kladu otázku, a to v tom smyslu, pokud do zaměstnání stačí obyčejný antigenní test, tak proč zrovna do restaurací se musí používat PCR testy, a ještě za tyto peníze.

Mně se tu vkrádá jedna neodvratná myšlenka. Nám tady bylo zabráněno, aby se tady projednala zpráva NKÚ ohledně nákupů těchto různých věcí, jako jsou roušky, respirátory plus testy. Jediné, co to ve mě evokuje, tak je to, že vlastně to potřebujete nějakým způsobem zpracovat, a proto takováto nesmyslná opatření.

Jinak co se týká testů, které vyvinuli čeští výrobci, je u nich testována poměrně vysoká spolehlivost, tak ty se v České republice nepoužívají. Takže znovu mě napadá jediné - že to je z důvodu netransparentnosti nákupů různých ministerstev, ať už je to Ministerstvo vnitra, anebo Ministerstvo zdravotnictví, takže prostě ty věci chcete nějakým způsobem udat. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Odpověď obdržíte písemně. Poprosím, aby svou interpelaci na ministra zdravotnictví přednesl pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Jan Skopeček.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Ochota ministrů a členů vlády odpovídat na interpelace je opravdu značná. Děkuji paní ministryni financí i panu ministrovi kultury, že na interpelace dorazili. O to víc je s podivem podivné jednání ministra zdravotnictví, který se nám omluvil na interpelace esemeskou teprve až po zahájení interpelací. Je to neúcta z (jeho) strany nejenom k nám, kteří si interpelace připravili, ale je to podle mě neúcta a arogantní přístup k celé Sněmovně. Takže nejen že nový ministr například ignoruje usnesení Sněmovny - a na to jsem se ho chtěl v interpelaci zeptat - a chce překračovat zákonné rámce, které mu dávají zákony České republiky, ale také ignoruje i Sněmovnu jako takovou. Nebo možná je to strach, nevím. Krásně to dokresluje i potom jmenování pana ministra, charakter pana ministra. Takže svoji interpelaci přednesu, až pan ministr se uráčí, a své výtky poprosím pana předsedajícího, aby panu ministrovi sdělil. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Takže já poprosím pana poslance Skopečka, aby přednesl svoji interpelaci na ministryni financí Alenu Schillerovou.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já jsem se ve své interpelaci chtěl zeptat paní ministryně na téma odvodů a téma případného odpuštění odvodů, respektive záloh na zdravotní a sociální pojištění pro nejmenší podnikatele, pro OSVČ, a určitě se shodneme na tom, že pandemií zdravotní krize v České republice nekončí, ale že ty ekonomické důsledky, tak z nich se budeme mátořit poměrně dlouhou dobu i poté, co čísla nakažených nebo počty lidí v nemocnicích budou velmi nízké. Já se velmi obávám velkého počtu zejména malých a středních podnikatelů, kteří už neotevřou poté, co skončí poslední restrikce uvalené na ně vládou České republiky.

Všichni jsme viděli, že nejrůznější dotační programy, které jednotlivá ministerstva vymýšlejí, jsou poměrně složité a podnikatelé se k nim dostávají složitě. Chci se proto paní ministryně zeptat, jestli nepočítá s tím, že by se odpustily zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro podnikatele. ODS připravila takový návrh zákona, který jsme připraveni podat. Chci se zeptat paní ministryně, jestli v tomto smyslu nemůžeme počítat s nějakou podporou, případně součinností, protože jsem přesvědčen, že nechat peníze u samotných podnikatelů v podobě odpuštění těchto záloh je lepší cestou, jak jim v této tíživé situaci pomoci a jak je zachránit před bankrotem než vymýšlení a proplácení peněz prostřednictvím nejrůznějších složitých vládních programů a dotací. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo předávám paní ministryni financí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, OSVČ nemusely - vnímám velmi to, co mi říkáte - v období březen až srpen 2020 platit zálohy na sociální zabezpečení s tím, že došlo pouze k prominutí minimální výše zálohy a zbytek byly povinny uhradit.

Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 se snížilo za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň počátkem měsíce vykonávána v období uvedeném v odstavci 1 samostatná výdělečná činnost o částku 2 544, šlo-li o osoby samostatně výdělečné činné vykonávající hlavní samostatnou činnost - spěchám, abych to stihla - a 1 018, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou činnost. To opatření mělo významný dopad do příjmové stránky státního rozpočtu, bylo to asi 14 miliard, ale to říkám, jsem ráda, do oblasti sociálního pojištění, že to OSVČ pomohlo, z toho 6,6 miliard v roce 2020 a 7,4 miliardy v roce 2021. Tam se potom jedná o přeplatek na pojistném.

V roce 2020 přišlo prominutí záloh na zdravotní pojištění na 6,9 miliardy a odhadujeme, že teď to bude ještě v roce 2021 dalších asi 3 miliardy - nemůžeme znát přesné číslo, protože tam bude samozřejmě vyúčtování. Dne 26. února 2021 byl schválen zákon č. 95/2021 o kompenzačním bonusu pro rok 2021 a tady bych chtěla připomenout, že došlo - věřím, že jste pro něj také hlasoval - k navýšení kompenzačního bonusu z dosavadní částky 500 korun na částku 1 000 korun za kalendářní den bonusového období. Takže ten kompenzační bonus tak vedle stávající funkce - poskytnutí finančních prostředků k živobytí, které odpovídá zhruba výši minimální mzdy - supluje i roli některých dosavadních podpůrných programů, které usilují o zajištění příspěvku - no, už je to víc jak minimální mzda, ta je 15 000, kolem 15 000 necelých, a toto je až 30 000.

V současné době jsou předloženy dva sněmovní tisky. O těch jste pravděpodobně hovořili, já je tady nebudu z časových důvodů vyjmenovávat v tuto chvíli vzhledem k tomu, že by to znamenalo... musí se to udělat plošně, protože nelze promíjet, jako třeba lze v některých výjimečných případech u daní, ale z důvodů, které jsou vyjmenované v daňovém řádu. Tady to nelze plošně, nelze prostě to udělat jinak než plošně. Znamenalo by to v době covidu za prvé velký dopad na zdravotní pojišťovny, které vlastně... teď jsme navyšovali platbu za státního pojištěnce historicky na velmi vysokou částku, letos to bylo asi o 55 miliard, loni asi o 26, sociální také, a proto my jsme v podstatě přistoupili k navýšení kompenzačního bonusu na tisícovku, abychom vynahradili všem těm, kteří vlastně jsou postiženi v důsledku pandemie vládními restrikcemi, to, že tady mají jakýsi výpadek a že platí to minimální sociální, zdravotní.

Navíc to odpuštění pojistného - ještě taková poslední připomínka - znevýhodnilo by to ty, kteří platí takzvanou paušální daň, což je přes nějakých 70 000 poplatníků. Odpouštění pojistného je fakticky veřejnou podporou a s ohledem na úpravu veřejných podpor právem Evropské unie doplněnou takzvaným dočasným rámcem je třeba, aby byly respektovány povinnosti, které jsou s tím spojeny - včasná žádost o identifikaci a tak dále. Mohli bychom i tady z tohoto pohledu narazit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně, paní ministryně. Mě k tomu vede, k této úvaze, skutečnost, že tento program velmi dobře fungoval, živnostníci, OSVČ si to odpuštění záloh velmi chválí, je to určitě jednodušší způsob jejich podpory než prostřednictvím nejrůznějších dotačních programů. Ono se dostáváme do trochu zvláštní situace, že živnostníci pobírají kompenzační bonus a z toho vzápětí státu odvádějí povinné odvody. To si myslím, že nedává příliš velkou logiku. My to navrhujeme na půl roku, toto odpuštění záloh, respektive odpuštění sociálního, zdravotního pojištění, protože očekáváme, že bude docházet k rozvolňování a že třeba v druhé polovině roku už takové opatření nebude potřeba, ale pro tuto chvíli ho vidíme jako opatření důležité, protože každým tím týdnem, každým měsícem, kdy jsou živnostníci a podnikatelé zavřeni a nemohou vykonávat svoji činnost, tak samozřejmě roste pravděpodobnost jejich bankrotu a toho, že skončí. Takže podle mého názoru tento systém podpory má ještě větší význam, než měl v uplynulém období, ve kterém podle mého názoru svůj smysl našel.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Prosím, paní ministryně bude reagovat.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Už jenom velmi stručně. I kompenzační bonus byl vyhodnocen jako fungující program, byl tady i v parlamentní komisi, kterou váš pan předseda Stanjura vedl, takže to bych chtěla k tomu poznamenat. Kompenzační bonus jsme zvedli na tisícovku, je to v čistém, nezdaňují se ty peníze, to chci připomenout. A není to, že se z toho platí sociální, zdravotní, ale vedle toho se platí, minimálně... je to minimální sociální a zdravotní. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec Beitl to stihl akorát. Tak, prosím, pane poslanče, máte slovo. Můžete přednést svoji interpelaci na ministra školství Roberta Plagu. Připraví se paní poslankyně Pekarová Adamová.

 

Poslanec Petr Beitl: Vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, v mimořádném opatření vydaném Ministerstvem školství řešíte osobní přítomnost na vzdělávání dětí z mateřských škol a žáků prvního stupně základních škol tak, aby mohli chodit do školy pořád, tedy neměly rotační výuku a jejich rodiče se tak mohli věnovat výkonu svého povolání. Je úplně v pořádku, že jde o děti zdravotníků i pedagogických pracovníků, příslušníků složek IZS a dětí sociálních pracovníků. Méně pochopitelné to ale je v případě zaměstnanců Finanční správy, úřadů práce nebo České správy sociálního zabezpečení. Jsou totiž i jiné potřebné profese, ale budiž.

Zajímá mě však, zda si uvědomujete, že s provozem například škol, ale třeba i nemocnic jsou spojeny i jiné profese než zdravotnické nebo pedagogické. Ptám se, zda chápete, že potíže s hlídáním malých školních a předškolních dětí mají díky vašemu opatření každý druhý den rodiče, kteří se podílejí na provozu otevřených škol nebo nemocnic. Mám na mysli uklízečky nebo kuchařky a další, bez jejichž činnosti škola nemůže fungovat. Například u nás v Libereckém kraji jde v průměru o tři až čtyři děti na jedno školské zařízení, jejichž rodiče pracují ve školách, ale nejsou přímo pedagogy a jejich přítomnost na pracovišti, tedy ve škole, je pro její chod důležitá. Asi se shodneme, že oběd se na dálku uvařit nedá.

Ptám se tedy, jaký bude další postup Ministerstva školství a jak rychle jste schopni tuto nesrovnalost napravit. (Předsedající: Váš čas, pane poslanče!) Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr je omluven z pracovních důvodů z celého dnešního jednacího dne. Odpověď obdržíte písemně. A prosím paní poslankyni Pekarovou Adamovou, aby přednesla svou interpelaci na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já musím říci, že mě velmi rozčiluje, že byť mám až 11. interpelaci, tak už je moje interpelace na řadě, a to z důvodu četných omluv, které jsou tady dneska v naprosté převaze naproti tomu, aby tady byli v převaze přítomní ministři. Chtěla bych vás tedy požádat, pane předsedo Sněmovny, aby, byť už se chýlíme ke konci volebního období - možná někteří ministři už si balí - tak aby opravdu nezanedbávali tuto svoji povinnost, abyste je k tomu vyzval jako jejich stranický kolega a aby se zkrátka nedělo to, že má většina vlády, ani ne polovina, ale většina vlády Poslaneckou sněmovnu na salámu.

Teď k interpelaci, kterou jsem chtěla podat i na pana Hamáčka - protože se omluvil, ani ji nepodávám, na pana Babiše - protože je omluven, také ji ani nepodávám, a na pana Arenbergera, který se omluvil na poslední chvíli, takže ta otázka zase zůstane zodpovězena, až možná za měsíc, kdy už možná bude dávno neaktuální.

Každopádně mám strašně jednoduchý dotaz a ten dotaz se dá zodpovědět buď jenom ano, anebo ne. Opravdu prosím jenom o takovouto stručnou odpověď a byla bych velmi ráda, když už není vůle se sem dostavovat fyzicky, tak aby to netrvalo těch 30 dní, ale aby si aspoň s ní dali záležet a uspíšili ji. A ptám se nepřítomného pana ministra, zda on stejně jako jeho předchůdce pan Blatný spojí svoje fungování na postu ministra s tím, že pokud bude ministrem, tak se u nás nebude očkovat necertifikovanou neschválenou vakcínou. Stačí mi, jestli ano, nebo ne. Žádnou další podrobnější odpověď ani nežádám. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Paní poslankyně, těch stranických kolegů ve vládě moc nemám, možná jenom tři, ale ujišťuji vás o tom, že se mi to také nelíbí, že tady nejsou. Takže slibuji, že se obrátím na vládu, abychom interpelace nějakým způsobem řešili důstojnou formou.

Poprosím paní poslankyni Balcarovou, ta ovšem není přítomna v sále, tak dle jednacího řádu tato interpelace propadá. Další v pořadí byl vylosován pan poslanec Martin Jiránek a bude přednášet interpelaci na ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji, pane předsedo. Dobrý den, paní ministryně. Kolegyně, kolegové, prezident Biden chce celosvětově dohodnout určitou formu minimální sazby korporátní daně. První návrh zní 21 %, ale mluví se interně i třeba o 15 nebo 25. Naše Ministerstvo financí se k tomu do médií vyjádřilo negativně, že to, cituji, "znamená riziko omezení suverenity zemí v oblasti zdaňování příjmů". Nám tato myšlenka amerického prezidenta v oblasti boje proti daňovým rájům dává celkem smysl a vidíme tam víc pozitiv než negativ, už proto, že státy po celém světě tratí kvůli daňovým rájům ročně zhruba 200 až 300 miliard dolarů. I pro Česko by to znamenalo kolem 10 miliard korun plus minus v rozpočtu navíc. Můžete tedy negativní postoj ministerstva trochu rozvést, abychom mohli do svých úvah zapracovat i váš pohled? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane poslanče, ráda ho rozvedu. Víte, ono se vždycky vytrhne z nějakého vyjádření jedna věta, a kdyby se to vyjádření přečetlo celé, tak - a nejlépe jste to udělal, že jste mě interpeloval. Já to velmi ráda vysvětlím. Já jsem naopak uvítala aktivitu nové americké administrativy v čele s panem prezidentem Bidenem, který řekl, že se chce vrátit k jednacímu stolu třeba i na téma zdaňování digitálních různých gigantů nadnárodních napříč světem. A pak to trochu posunul a řekl, že nechce řešit jenom zdanění digitálních firem, ale že chce řešit zdanění globálních firem. Já to velmi podporuji, protože tady jsou obrovské nespravedlnosti. Ale samozřejmě ten návrh, on ten návrh už je nějakou dobu, ale byl trochu u ledu, ono se to diskutuje na platformě OECD a ten návrh počítá s nějakou minimální daní, tak jak jste řekl, daní firemních korporací na 21 %.

Já si myslím, víte, ono to není tak jednoduché. Musíte znát střeva toho návrhu, protože může se stát, že třeba v určité zemi je statutární korporátní daň 21 %, ale existuje odpočet, který to sníží na 10,5. Třeba máme určité země, to mám konkrétní vytažené příklady. Takže ono to není nikdy černé nebo bílé, je to černobílé. My chceme znát parametry toho návrhu a já jsem to jenom řekla, daň z příjmu, což je i korporátní daň, zatím byla vždy a je výsostně národní politickou otázkou. To není ani harmonizovaná daň, takže bude to zásah do určité naší politické suverenity národní a to jsem velmi ostražitá a věřím, že bude kdokoliv ostražitý. A pak musíme znát přesně střeva.

Já chci zdanit globální giganty, pozor, chci! Protože vidím, že tam je celá řada nespravedlností. Digitální firmy, klasický příklad, a možná to nejsou jenom ony. A prosím, nazývat to daňovými ráji, to je hrozně zjednodušující, protože to by bylo jiné téma, možná na jinou interpelaci, co je vlastně daňový ráj, co není daňový ráj. My už dneska máme zdanění do třetích zemí, třeba u srážkové daně 35 % a tak dále, to teď nebudeme, to bych vám odešla někam jinam. Takže já myšlenku zdanění globálních firem v podstatě podporuji, chci ale vědět její přesné podmínky. Ten návrh byl poprvé oficiálně přednesen minulý týden. On v podstatě už existoval nějaký návrh, ale teď ten konkrétní, ten návrh byl předložen úplné opuštění sledování vybraných typů aktivit. Nejde tedy nově o řešení digitální ekonomiky, ale chtějí se řešit všechny nadnárodní společnosti. Já říkám, proč ne. Jde o cirka 100 největších nadnárodních skupin. Vlastně neřeší se ale příliš ta problematika přesouvání a eroze daňového základu, to, čeho vy se bojíte, to se tam příliš neřeší. Ale zase, abych byla naprosto spravedlivá, my neznáme podrobně parametry toho návrhu.

Já jsem otevřená, byla jsem otevřená ke každému návrhu. Digitální daň, která byla. Digitální poplatek na platformě OECD. Vždyť my se k tomu aktivně hlásíme už celou řadu let a právě bývalá americká administrativa to brzdila, to si řekněme na rovinu. Pak jsem podporovala i francouzského ministra financí, když přednesl na úroveň evropské... cokoli. Víte, že jsem i sem jménem vlády poslala zákon o digitální dani, což už bylo z nějakého takového zoufalství, že to nikdo neřeší. A máte se dívat na to, že v podstatě projíždí tady ten mezinárodní rychlík po našich kolejích, já to ráda srovnávám, a v podstatě my z toho nic nemáme. Oni nezaplatili - já vám to mohu vytáhnout, samozřejmě v anonymizované podobě - na dani téměř nic za 10 let, co podnikají na našich IT technologiích.

Takže já to podporuji, ale říkám, je to zásah do naší národní suverenity a prostě chceme znát ta střeva, chceme znát nějakou primární spravedlnost a chceme vědět, na jakých pilířích to stojí, to je celé. Takto bych řekla, že je úplná interpretace té vytržené věty, kterou vy jste tady citoval. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku. Je tomu tak? (Ano.) V tom případě je na řadě pan poslanec Petr Bendl, kterému dávám slovo, aby přednesl svoji interpelaci na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený nepřítomný pane ministře, doufal jsem, že na jednání interpelací budete chodit, stejně jako činil váš předchůdce, se kterým jsem v mnohém nesouhlasil, ale doufám, že se nezařadíte mezi ministry, kteří dlouhodobě ignorují tuto část jednání Poslanecké sněmovny, protože by to bylo ke škodě informovanosti lidí, kteří mají zájem dozvědět se odpovědi na otázky, které poslanci pokládají.

Můj dotaz je směřovaný k vakcíně Sputnik, k vakcíně, která nemá patřičné náležitosti, není certifikována, není odzkoušena, a vy, jak je z médií zjevné, se snažíte prosadit tuto vakcínu a její aplikaci na území České republiky. Chci se vás zeptat, kdo ponese případné náklady, jestliže přinutíte lékaře, aby aplikovali tuto vakcínu, kdo ponese případné náklady, jestliže se objeví zdravotní problémy v souvislosti s vakcínou, protože to je vážná otázka, jestli se stane jakýkoli případ, kdy bude občan očkován necertifikovanou vakcínou, nevyzkoušenou, dostatečně nezkontrolovanou. Pokud se tak stane, dojde pravděpodobně k soudu. Tak by mě zajímalo, jestli ty náklady bude platit lékař, který vakcínu aplikoval, anebo jestli tyto náklady ponese stát. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemnou formou do 30 dnů. Slovo dávám panu poslanci Jakubovi Jandovi, aby přednesl svoji interpelaci na Petra Arenbergera, ministra zdravotnictví.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, musím bohužel konstatovat, že jedním z vašich prvních úkonů byl zmatek, který jste vnesl do podmínek pro amatérský a rekreační sport, což mimo jiné dopadá i na děti a mládež. Se znepokojením sleduji zprávy, jak trpí nedostatkem pohybu. Řada odborníků upozorňuje, že jedním z aktuálních akutních následků může být obezita. Snad víte, jaké negativní dopady to na ně a na jejich celkový zdravotní stav může mít v budoucnu. Řešení se přitom nabízí. Děti jsou ve školách testovány, tak proč je ve větší míře nepustit i na sportoviště? Nepotřebujeme vést pořád dokola diskuze, jestli jich má být 10, 20 anebo 6 krát 2. Vše se dá přece vyřešit i rozumněji - dodržováním běžných i zpřísněných hygienických opatření. Jinak nám děti zakrní, ztratíme možnost vypěstovat si nové vrcholové sportovce, uděláme z celé další generace generaci ztracenou. A chci věřit, že toto nikdo z nás nechce.

Ptám se tedy, kdy dáte alespoň trošku jasnější slovo, jak to bude s restrikcemi a možností volného pohybu lidí včetně sportování. Je tu více než 10 milionů tazatelů, kteří si zaslouží odpověď, a mezi nimi i děti a mládež, o něž by nám mělo jít v první řadě.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Jako další byl vylosován pan poslanec Marian Bojko a bude interpelovat ministra zdravotnictví Petra Arenbergera.

 

Poslanec Marian Bojko: Ještě jednou dobrý den. Pane ministře, před nedávnem skončil nouzový stav a s ním některé zákazy, mezi něž patřilo i scházení většího počtu osob. Nejdřív jste rozhodli, že to bude 20. Vy jste to změnil na dvě osoby. Už to řeší Nejvyšší správní soud. Policie predikovala, že dodržování tohoto nebude vymáhat. Uvědomujete si, že už teď chodí venku 80 % lidí bez roušky? Jak je přinutíte, aby to nedělali? Pohybovat se venku s rouškou na ústech je prostě nesmysl, který nikdo z Ministerstva zdravotnictví není schopen relevantně odůvodnit. Na základě jakých kritérií otevřete koupaliště? Dokážete se k tomu vyjádřit? To budete opravdu trestat pokutami lidi, kteří se půjdou vykoupat s dětmi někam na rybník? Bude tátovi nebo mámě klečet policajt na krku?

Pohyb venku je ten nejzdravější, ale bez roušky! Vy sám jste to před rokem uvedl v jednom článku, že prostě roušky nosit jenom tam, kde je to nutné, tedy uvnitř, ale venku ne. Jak jste tak rychle změnil názor za rok? Zaznamenal jste, že se velké množství obchodníků chystá otevřít své obchody i přes stávající zákaz? Už to prostě finančně nezvládají. Desetitisíce dětí ve školách bylo otestováno, pár promile bylo pozitivních. Když je učitel negativní, děti jsou negativní, proč mají proboha sedět ve škole v roušce? Je to prostě nesmysl.

Ještě bych chtěl vědět odpověď na otázku, kolik lidí zemřelo do tří měsíců po vakcinaci proti covidu. Nejvyšší správní soud zrušil opatření ministra zdravotnictví týkající se povinného testování na koronavirus ve firmách. Podle Nejvyššího správního soudu odporoval zákonu, protože neměl žádné odůvodnění. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Odpověď obdržíte v písemné podobě. Prosím o dezinfekci řečniště. (Probíhá očista.)

Následně byla vylosována jako 17. v pořadí paní poslankyně Jana Krutáková, bude interpelovat Richarda Brabce, ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Vážený pane nepřítomný ministře, ráda bych se vás zeptala na problematiku plastového výmětu, tedy odpadu z vytříděných plastů. Na úvod bych zmínila skutečnost, že nikdo nezpochybňuje, že přibližně 30 % obsahu žlutých popelnic je možné úspěšně recyklovat. Se zbytkem obsahu zmiňovaných nádob však nyní vzniká velký problém, neboť na současném trhu s druhotnými surovinami pro ně není odbyt. Ze dne na den nám však v České republice začal platit zákon, který říká, že z procesu úpravy komunálních odpadů nesmí vzniknout nevyužitelný odpad, respektive vzniknout v praxi může a vznikne, ale vy jej nemůžete uložit nikam na skládku, i když pro něj prokazatelně nemáte žádné využití. Touto změnou v zákoně se tedy stalo to, že se z nevyužitelných výmětů najednou stala takzvaně na papíře využitelná surovina a odpadářské společnosti pro ně musí najít uplatnění. Zároveň Ministerstvo životního prostředí ve svém metodickém pokynu uvádí, že je možné v tuto chvíli směřovat 15 % tohoto využitelného materiálu na skládky. Bohužel, tento metodický pokyn odporuje zákonu, a tudíž si žádná společnost netroufne s 15 % výmětu takto naložit.

Ve světle těchto skutečností se tedy ptám, jak mají třídicí linky, odpadářské společnosti, zpracovatelé a obce tuto situaci řešit. Tyto organizace připravují otevřený dopis k vašim rukám, ale využívám i této možnosti a pokládám tuto otázku. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Na řadě je paní poslankyně Věra Kovářová. Přednese interpelaci na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, připraví se pan poslanec Jelínek.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, dle vládních opatření platných od tohoto týdne zůstávají i nadále zavřené dětské skupiny. Ty přitom fungují jako velmi oblíbená alternativa péče o děti ve vztahu k mateřským školám, které se naopak již postupně otevírají. Dětské skupiny v současné době poskytují péči asi 20 000 dětí od jednoho do šesti let. Rodiče těchto dětí se ocitají ve složité situaci, kdy nemohou svým dětem zajistit srovnatelnou péči a zároveň se naplno věnovat svým pracovním a jiným povinnostem, což je zejména pro rodiče samoživitele existenční problém. Děti v dětských skupinách se přitom pohybují v malých kolektivech o maximálním počtu 12, potažmo 24 dětí. Pracovníci v dětských skupinách jsou navíc, stejně jako pedagogický personál ve školách, přednostně očkováni. Riziko přenosu nákazy je zde tedy minimální. Ptám se tedy, proč dostaly zrovna dětské skupiny pomyslného Černého Petra. Jaké důvody vedly k jejich neotevření, které se snad nejen mně jeví jako nepřesvědčivé? Závěrem mi dovolte se zeptat, zda má Ministerstvo zdravotnictví časový plán na zrušení omezení činnosti dětských skupin, a pokud ano, kdy by se konečně dětské skupiny měly otevřít.

A využiji ještě této příležitosti a zeptám se, týká se to také lesních mateřských škol, což jsou malé skupinky dětí. Ty jsou také zavřené, respektive mohou tam jen předškoláci. U mateřských škol, tam mohou být předškoláci do 15 dětí. Proč tomu tak nemůže být u lesních mateřských škol, když tam jsou děti tak právě kolem počtu 15 dětí? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr zdravotnictví je již přítomen. Nevím, co jaké míry už slyšel tu interpelaci a je schopen reagovat. Jestli ano, tak vám samozřejmě dám slovo, pane ministře. Předmětem byly dětské skupiny.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedající, tedy i předsedo, pardon, vážené dámy a pánové, milí poslanci, poslankyně. Já jsem zaslechl tedy na konci, že se jedná o dětské skupiny, lesní školky apod. My jsme to právě dneska řešili s právním oddělením a řešili jsme tento dotaz. Mně to připadá také naprosto logické, aby to mohlo pokračovat, a předpokládám, že velmi rychle to vyřešíme, aby bylo možné navštěvovat i tento typ vzdělávacího procesu. Datum samozřejmě nevím ještě, ale já myslím, že to bude velmi brzo. Jinak jestli jste měla ještě nějaký jiný dotaz... (Poslankyně Kovářová avizuje doplňující dotaz.) Dobře.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku a na to pak může pan ministr reagovat už přímo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, že jste dorazil zrovna na moji interpelaci. Mám tomu tedy rozumět tak, že dětské skupiny právě proto, že jsou to tak malé kolektivy, by mohly být otevřeny, a to znamená i lesní mateřské školy, nikoliv lesní kluby, ale mateřské školy, protože ty děti se pohybují vesměs venku a jsou to také malé skupiny? A zároveň právě v normálních mateřských školách, kde mohou být jenom předškoláci, je to do počtu 15 dětí a u dětských skupin či lesních mateřských školek ty kolektivy jsou stejně veliké. Takže se ptám, zda skutečně jsem tomu rozuměla správně, že jste o tom jednali a že je naděje, že by se to mohlo upravit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr má zájem reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Ano, já jsem dal k dispozici tuto otázku našemu právnímu oddělení a bylo mi přislíbeno, že opravdu se to vyřeší v průběhu dneška, zítřka, tak uvidíme, jak se dohodnou i s kolegy, aby to bylo vlastně v rámci toho stávajícího omezení a přitom to umožňovalo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak to byla rychlá odpověď. Další na řadě je pan poslanec Pavel Jelínek. Bude také interpelovat ministra zdravotnictví. Připraví se paní poslankyně Tereza Hyťhová.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. V současné době probíhá očkování v naší populaci proti COVID-19. Nyní se mohou registrovat osoby nad 65 let. Mladší ročníky přijdou na řadu snad na konci léta. Přesto se musím zeptat na otázku vhodnosti očkování lidí, kteří mají prokazatelně vysokou úroveň protilátek na COVID-19. Je stanovena časová hranice, do kdy je považována výše protilátek po prodělané infekci za dostačující, a to na 90 dní. Z jakých čísel tato doba vychází? Jsou známy případy, kdy i dokonce po očkování protilátky nedosahují u očkovaného potřebné úrovně. Naopak očkování v době, kdy očkovaný má vysokou úroveň protilátek, může být potenciálně nebezpečné a může narušit imunitní systém? Zvažujete možnost testování na protilátky před aplikací očkování, nebo je to pro vás marginální otázka?

S tímto souvisí i další otázka, zda člověk držící covid pas na základě očkování a člověk, který má vysokou úroveň protilátek po prodělání nemoci, jsou z pohledu imunity v něčem rozdílní? Dodnes jsme nedostali jasnou odpověď, jak dlouho působí protilátky po očkování. A zde se znovu vracím k otázce, kde se vzalo oněch 90 dní po prodělání covidu, když některé zdroje uvádějí u 80 % nemocných po prodělání nemoci COVID-19 výši protilátek až devět měsíců.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče, a prosím, aby se slova ujal ministr zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedo, vážení poslanci, poslankyně, máte pravdu, určitě je tady spousta otevřených otázek, které je potřeba potvrdit nebo vyloučit. Probíhají klinická sledování. Ty tři měsíce je vlastně primární informace, která vychází z prvních testů. My dokonce víme, že když se třeba odebírá plazma, kterou potom používáme na léčbu nemocných, a potřebujeme, aby tam byla vysoká hladina protilátek, jak je potřeba ji odebírat co nejdříve, už třeba 14 dnů po odeznění příznaků, ale nejdéle do těch tří měsíců a tam už často třeba ani hladinu protilátek proti COVID-19 nemusíme najít. Na druhou stranu existují data, která ukazují, že třeba je to až šest měsíců, čili je to velmi individuální.

Na druhou stranu hladina protilátek je dobrým indikátorem k tomu, abychom věděli, že máme nějakou ochranu, ale je to ochrana vlastně v té látkové části čili protilátkové části ochrany proti virové infekci, a u virových infekcí běžně je velmi důležitá také buněčná imunita. Takže pacient skutečně může být třeba i dlouhodobě chráněn proti virové infekci, a přitom nemusí mít detekovatelnou hladinu protilátek po prodělané infekci.

Jiné je to samozřejmě protilátky proti (po?) očkování, které ale cílí na něco jiného než protilátky proti vlastní virové infekci. Ty jsou proti kapsidě, které detekujeme, proti kapsidě toho viru čili celému obalu, a při očkování je to vždycky tam, kde je to cíleno proti konkrétnímu útvaru toho viru, což v tomto případě je vlastně ve všech případech u očkovacích látek, které máme, proti spike proteinu čili vlastně tomu nástroji, kterým virus proniká do buňky.

Takže je to velmi složité, ale existují tato data a my uvažujeme různými směry, jak pokračovat dál. Třeba uvažujeme o tom, poskytnout lázeňskou péči těm pacientům, kteří prodělali infekci COVID-19, v současné době tedy ty tři měsíce, ale naši epidemiologové zkoumají situaci, jestli by to nemohlo být ještě šest měsíců, právě po dobu, kdy je detekovatelná protilátková imunita. Takže opravdu je to otevřené, nedá se na to v tomto okamžiku seriózně odpovědět lépe, ale máte pravdu, že jsou to ještě stále otevřené otázky, na které tu odpověď hledáme.

To, jestli se mají před očkováním pacientům, kteří již prodělali onemocnění, odebírat protilátky - je to samozřejmě možné, ale zatím se to nedělá, protože se předpokládá, že i pacient, který prodělal onemocnění COVID-19, může znovu onemocnět po nějaké době. Čili zatím jsme nedělali rozdíly mezi tím pacientem, který prodělal a neprodělal onemocnění.

Ale myslím si, že v okamžiku nebo v době, kdy není vakcinace dost, tak by to samozřejmě bylo jedno z řešení, jak bychom mohli nabídnout očkování více osobám, ale jak říkám, hladina těch protilátek stejně klesá, čili pokud nabídneme po nějaké delší době přeočkování po... nebo naočkování po prodělaném onemocnění, tak určitě neuděláme chybu. Nemyslím si, že by to mělo pacienta nějak ohrozit, protože my vlastně cílíme tím očkováním úplně na něco jiného, než proti čemu on má protilátky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji. Takže z vaší odpovědi jsem asi rámcově zjistil, že je určitý rozdíl mezi očkovaným člověkem a po prodělání nemoci. Nicméně i očkování je vyprovokováním imunitního systému k tvorbě protilátek. Také samotná nemoc nutí organismus vytvářet protilátky, bohužel s množstvím vedlejších dopadů, a je to takový nejhorší způsob očkování, prodělání nemoci. Proto je absolutně nepochopitelné dávat bonus, například za mě v podobě covid pasu pro očkované, a ty, co ne vlastní vinou onemocněli, trestat nemožností využívat výhody byť dočasné imunity.

Zvažujete možnost umožnit těm, co si na vlastní náklady nechají zjistit výši protilátek, využívat podobné výhody jako očkovaným lidem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem odpovědět, takže mu předávám slovo. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedající, vážení poslanci, poslankyně, to je zase skutečně otevřená otázka. Musíme postupovat vzhledem k tomu, že se jedná o takzvaný covid pas čili zřejmě nějaký mezinárodní nástroj identifikace očkovaných, nemocných nebo pacientů, kteří prodělali to onemocnění nebo případně kteří mají negativní vyšetření na COVID-19, tak to musíme udělat v souladu s evropskou legislativou nebo s evropskými předpisy.

Pochopitelně zjišťujeme všechny možnosti. Myslím, že určitě stanovení protilátek je jedna z možností, jakým způsobem identifikovat relativně málo rizikového pacienta. Ale jak znova říkám, imunita proti té virové infekci není jenom protilátková, je i buněčná a je to relativně složité. Někdy hladina protilátek, která neexistuje, stále ještě může identifikovat pacienta, který má vysokou ochranu proti virové infekci, a naopak.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Tereza Hyťhová s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře Havlíčku, já bych se chtěla zeptat - a můj dotaz je velmi jednoduchý: až tedy, pokud doufám, velmi brzy otevřete všechny služby, obchody, jak to bude vypadat? Četla jsem na internetu, že přemýšlíte o možnosti, že bude povinný vstup s testem.

Chci se zeptat, jestli to bude tedy vypadat tak, že opravdu se bude stát každé tři dny... každých 72 hodin se bude muset člověk nechat otestovat na antigenní test, tudíž bude muset stát někde frontu. Mluvili jste o tom, že samotesty nebudou povoleny, pouze certifikované firmy a tak dále. Chtěla bych se tedy zeptat, jak přesně to bude vypadat, jestli tedy bude opravdu každé tři dny nutno mít test nebo jednou za týden PCR test.

Podle mě je to totiž naprostý drahý a nákladný nesmysl a je to pro lidi opravdu velká buzerace. Pokud chcete nastartovat ekonomiku, myslím si, že tohle lidi opravdu velice odradí, je to opravdu nesmyslné. Pokud byste chtěli přistoupit na variantu testů, nevidím důvod na to, proč by si lidé nemohli ten test udělat buď sami doma, anebo například aby tam byly testy před vstupem, když by byl nějaký velký koncert, tak než vstoupí ten člověk na koncert, udělat testy ze slin, kde samozřejmě tyto testy už fungují v mnoha zemích, a do 10 minut máte výsledek.

Ovšem stejně si myslím, že to nemá úplně význam, proto bych se chtěla zeptat: Jak tedy to plánujete, aby to vypadalo, protože chcete otevřít ke konci dubna již některé služby, a myslím si, že i ti by rádi věděli tyto odpovědi, jestli si mají ty testy zajistit, nebo jim je zajistíte vy. Děkuji moc za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Další vystoupí pan poslanec Jakub Janda s interpelací na pana ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s mimořádně vážným problémem, kterým je dětská obezita. Za minulý rok se tento stav velmi zhoršil, zlepšení bude trvat dlouho. A hlavně - žádné konkrétní řešení není na obzoru. Stačí malá rekapitulace: Máme téměř zavřené školy, za uplynulý rok v nich děti spíš nebyly, než byly. Je zavřená řada sportovišť.

Tělesná výchova je zcela upozaďována. Jediné, co zbývá, je určitá možnost venkovního sportování, a to nestačí. Děti jsou odkázány na on-line výuku, která má své limity, a tělocvik je jednou z oblastí, která trpí nejvíc. Buď je během výuky upozaděný, anebo úplně odsunutý na vedlejší kolej a výsledky se už dostavují, bohužel. Učitelé i obezitologové mluví o tom, že děti tloustnou. V některých extrémních případech dokonce za uplynulý rok přibraly i desítky kilogramů, což mimo jiné znamená, že si zadělávají na vážné zdravotní problémy - onemocnění srdce, vysoký krevní tlak či cholesterol, cukrovku. I u dětí přitom platí, že nadbytečná kila se shazují velmi těžko, neboli vrátit jejich váhu do původního stavu potrvá dlouho, či ještě stručněji, už teď je pozdě. Zeptám se tedy: Co chcete s problémem dětské obezity dělat? Jakými metodickými kroky chcete řešit upozadění tělocviku během on-line výuky? A hlavně: Kdy se konečně začnou děti vracet do škol? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Petr Bendl s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, můj dotaz je jednoduchý. Ministerstvo zemědělství vytvořilo program a vypsalo dotační titul, který se týká firem v zemědělství, zaměstnávajících víc jak 250 zaměstnanců. Tento program naplnilo částkou půl miliardy korun. A já se vás chci zeptat, kterých firem se to tedy ve skutečnosti týká a kolik firem v České republice je v oblasti zemědělství nebo v oblasti, na kterou tento dotační titul je vypsán - opět zdůrazňuji, půl miliardy, kolika firem se to v České republice týká. Kolik máme firem zaměstnávajících víc jak 250 lidí v zemědělství, aby mohli takovéto zdroje čerpat, neboť v zemědělství je dnes registrováno přibližně 34 000 subjektů, tak by mě zajímalo, pro kolik firem jste tento program vytvořili. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně. Paní poslankyně Karla Maříková vystoupí s interpelací na pana ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, výsledek testování antigenními testy ve školách je naprosto tristní. Vypadá to tak, že děti byly doma buď naprosto úplně zbytečně, nebo kvalita testů je velmi špatná. V Praze bylo v pondělí na COVID-19 otestováno antigenními testy 35 729 žáků, kteří se vrátili do mateřských a základních škol. PCR test potvrdil pozitivitu u 15 žáků, znamená to tedy přibližně 0,04 % pozitivních případů. Mimochodem, cena za nalezení jednoho pozitivního antigenními testy je 70 930 korun.

Naskýtá se tedy otázka, jsou-li testy tak spolehlivé, tak školy byly zavřené zbytečně, proč tedy děti musí mít zakrytý nos a ústa ve školách? Anebo naopak, nejsou-li testy spolehlivé, proč se děti vůbec testují antigenními testy a stát vyhazuje plno peněz za nákup těchto testů, které jsou určeny, jak sami výrobci uvádí, k záchytu příznakových jedinců, než právě děti bývají bezpříznakovými nosiči?

Testy LEPU MEDICAL, které se ve školách používají, v Rakousku naprosto propadly. Dle testů v laboratoři jejich citlivost je 25 %. Mě by zajímalo, jestli to budete nějak řešit a jak zaručíte rodičům, že ty testy jsou závadně (?) pro jejich děti neškodlivé. Pokud tato čísla budou přetrvávat, tak by mě zajímalo, jestli uvažujete o zrušení testování ve školách.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a požádám pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci. Testování je základem k tomu, abychom si mohli dovolit udělat větší skupinu dětí, dospělých, v podstatě kohokoliv, a řešili při tom pandemickou situaci v dnešní době, kdy stále ještě virová nálož je vysoká. My máme takovou arbitrální hranici kolem 100 nemocných na 100 000 obyvatel, dneska se pohybujeme asi na dvojnásobku až trojnásobku, včera to bylo ještě dokonce o něco víc. To znamená, že vlastně když si uvědomíme, tak v populaci máme 300 lidí na 100 000 obyvatel, a když si to tedy vydělíme, tak jsou to tři na tisíc, čili to jsou tři promile, která zachytáváme ve zdravé populaci. Takže není velkým překvapením, že ten záchyt je malý, a není to tím, že by ty testy nefungovaly, ale je to tím, že opravdu ve zdravé populaci nemůžeme dneska očekávat víc nemocných, než kteří jsou podle statistiky v tom průměru. Dokonce v dětských skupinách se předpokládá, že děti by měly být zdravější než dospělí. To je samozřejmě spekulace, ale i to některá data dokládala. Naše statistiky tedy tak úplně jednoznačné nejsou. My máme v jednotlivých věkových kategoriích v podstatě homogenní zastoupení jak starších, tak mladších, protože v současné době u nás převažuje britská mutace, která tak nějak na věk moc nekouká.

Takže testování má samozřejmě vědecký podklad a je nástrojem k tomu, abychom identifikovali zdravé a nemocné, a je to v podstatě i argumentem pro ty, kteří se bojí posílat děti do školy právě proto, aby se tam nenakazily. Čili to je ten druhý pohled na věc, že musíme nabídnout nástroj, který by to umožnil. PCR testování by mělo být pochopitelně ještě účinnější, přesnější, pohodlnější.

Na druhou stranu porovnání nebo různé průzkumy. Třeba Akademie věd testovala svoje zaměstnance. Má jich asi 600 v ústavu, který testování prováděl, a měli tam prakticky stejně nízké nálezy jako antigenními testy. Navíc antigenní testy, s kterými pracujeme, přicházejí s certifikací. Otázka je, jestli ta certifikace je udělána validně, nebo není, ale ona neexistuje jednoznačná metodika, jakým způsobem ověřit citlivost testu. Proti PCR testu je to zjišťování oproti nemocným, s jakou antigenní náloží a podobně. Otázek v té metodice je velká řada. My dneska nemáme jiný nástroj než akceptovat certifikát výrobce, že test má deklarovanou kvalitu.

Co je důležité také si uvědomit, a já doufám, že se čísla nijak výrazně nebudou měnit, co se týče záchytu nemocných v testování ve školách a ve školkách, ale musíme si uvědomit, že to včerejší testování - já už jsem to tady vlastně i včera říkal ve Sněmovně - že to včerejší testování neukazuje to, jaká je situace v dětském kolektivu, ale jaká je situace v rodině každého toho dítěte, protože to dítě ráno přišlo z domova a udělal se mu výtěr z nosu, čili tam se nemohlo nakazit jinde než v domácím prostředí. To prakticky reflektuje výskyt virové infekce v běžné populaci, v domácím prostředí, kde děti v rámci lockdownu byly doma, neměly kontakt se svými kamarády, neprovozovaly žádnou mimoškolní činnost. Prostě reflektuje to něco jiného, než kvůli čemu bychom to potom chtěli sledovat dál. Otázka, jestli dostaneme víc dat při testování těch kolektivů, tak to uvidíme možná již dnes z dnešních dat, anebo eventuálně až příští týden nebo týdny.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně položí doplňující dotaz.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, když je populace tak zdravá, jak nám ukazují ta čísla, tak proč se děti testují anebo nosí tedy ty roušky? A vy jste mi stále neodpověděl, jak zaručíte to, že ty testy jsou skutečně nezávadné? Vy tady mluvíte o nějaké certifikaci. Kdo jim, těm výrobcům, tu certifikaci dal? Předpokládám, že ji získali někde z Číny, ale Ministerstvo zdravotnictví to nebylo. Takže jak zaručíte rodičům, že ty testy, kterými šmrdlají děti v nose, jsou skutečně nezávadné?

Další věc. Obrací se na mě učitelé nultých a prvních ročníků, že děti kolikrát nejsou schopny ten test ani vybalit, natož si ho pak provést, a těžko po nich asi můžeme chtít, že si ho budou odborně provádět jako třeba zdravotníci. Samozřejmě tím se ta citlivost ještě snižuje, takže jestli toto vůbec má význam. Děti musí podstupovat testy dvakrát týdně, zaměstnanci jednou týdně. Proč tomu tak je? Děti jsou větší rizikovou skupinou?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a pan ministr odpoví. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, děti nejsou rizikovější skupinou. My nabízíme to, aby především ve školách bylo děláno kvalitní testování, proto ho nabízíme dvakrát týdně. V dalších institucích jsme přistoupili ke kompromisu a zatím ho děláme jenom jednou týdně, ale není to tím, že by to u dospělých stačilo, ale je to tím, že je to logistický problém. Když si uvědomíte, že třeba byste dělali dvakrát týdně testování v nějakém podniku, a protože se to většinou dělá službou, tak byste museli třeba při pětidenním pracovním týdnu to dělat vždycky jenom v pondělí, jinak byste to museli dělat dvakrát týdně, když je to po pěti dnech. Takže je to prostě složitější záležitost a chápu, že se to dělalo tímto způsobem.

Otázka druhá, jak jste se ptala, jestli je zaručena bezpečnost pro toho, kdo si ten nástroj strčí do nosu, jestli jsem správně pochopil otázku. To je certifikace opravdu od toho výrobce a je to stejná certifikace, jako když dítě má nějakou hračku z Číny nebo odkudkoliv odjinud, tak samozřejmě ji zase může olizovat. Zase tam mohou být nějaké barvy. Tady nečekáme, že by ta tyčinka byla nějak speciálně barvena, protože by to byla jenom zbytečná investice, takže bych tam nějaké složité látky nečekal. Navíc ten kontakt je tak krátký, že i třeba kdybychom čekali v těch plastech nějaké ftaláty, tak je to opravdu extrémně malá doba. Takže bych se toho spíš neobával ve srovnání, s jakými chemikáliemi děti přicházejí do styku s jiným materiálem včetně oblečení a podobně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času. Další v pořadí vystoupí s interpelací pan poslanec Radek Koten, s interpelací rovněž na pana ministra zdravotnictví. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, já bych měl na vás několik otázek. Samozřejmě to přímo souvisí i s dětmi a s tím, jak jsou testované ve školách. Já jsem zachytil dnes v rádiu, když jsem jel do práce, nějaký nápad testovat děti antigenními (PCR?) testy. Já když si představím, že těm dětem by se měla strkat nějaká delší špejle do nosu, tak mě tedy opravdu běhá mráz po zádech. Protože mnoho dětí má například nějak narušenou nosní přepážku a docházelo by tam k poměrně velkému krvácení. Takže to je jedna věc.

V případě, že ty děti jsou testovány ať už antigenním testem, nebo nějakým jiným testem, tak nechápu, proč musí mít potom roušky, mají omezeny pohybové aktivity. Já bych to mohl říci podle sebe, protože za tu dobu, co je covid, jsem přibral 10 kg a ty děti to bohužel mají úplně stejně. Proč tedy nemohou i cvičit?

Další taková věc souvisí přímo s tím, že rodiče jsou povinně testováni v práci, takže my ještě navíc budeme testovat děti. A vy jste tady před chvílí říkal, že v podstatě ty děti přicházejí z rodinného prostředí, takže tím pádem to ještě daleko víc ztrácí smysl.

Co se týká nezávadnosti testů, tak to bych chtěl velmi - a plédoval bych za to, aby to bylo prověřeno, protože ta dezinfekční látka je tam nějaký ethylenoxid, který je rakovinotvorný.

Dále se chci zeptat, proč tedy nevyužíváme domácí výrobce testů, které tady jsou k dispozici.

Posledním bodem je dost důležitá věc. My tady nutíme lidi, zdravotnické pracovníky, kteří prodělali covid a mají protilátky, tak je tady nutíme pod hrozbou výpovědi z práce, aby se nechali naočkovat. Vidíte v tom nějakou logiku v případě, že ti lidé mají protilátky, evidentně covid prodělali, tak proč je nutí jejich zaměstnavatelé pod hrozbou výpovědi, aby si nechali píchnout očkovací látku? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, já nevím o tom - a pokud máte takové poznatky, tak určitě by bylo dobré to zveřejnit - že by někdo nutil někoho, aby se naočkoval, protože očkování je dobrovolná věc. Vy se sám musíte zaregistrovat v systému Rezervatic a je tam docela fronta, takže určitě v současnosti vůbec nebude nikdo nikoho aspoň z centrální úrovně nutit k tomu, aby se očkoval, čili je to opravdu na dobrovolné bázi.

Jinak co se týče chemikálií, které jsou používány při odběru, tam jich je minimum, protože ta látka, která se používá k detekci, nepřichází do místa, odkud se odebírá. Ta tyčinka, kterou vsunujete do odběrového místa, je suchá, čili to je jen klasický plastový materiál jako třeba párátko do úst nebo třeba nějaký špejlík s vatou, který se používá třeba k vyčištění uší a podobně.

Odběry antigenních testů samozřejmě probíhají tak, že je potřeba materiál odebrat. Testy jsou koncipovány tak, aby se neodebíraly profesionálním způsobem, to znamená z nosohltanu. To musí dělat jenom zdravotník a u dětí se to nevyžaduje, odebírá se to z přední části nosní dutiny. Další možností je ústní dutina, zase preferujeme tu přední část a jistě jsme to specifikovali, nebo ze slin. Neinvazivních možností je ještě víc, ale už to bylo i předmětem vtipů, když jsme to specifikovali tak, aby si mohl SSHR potom vybrat, takže ty tady nebudu zmiňovat, ale je to třeba sputum a další. Není to prostě tak, že by bylo nutné zastrkávat ten plast někam daleko.

Já jsem se byl v pondělí ráno podívat v jedné školce, kde jsem čekal, že to bude nejdramatičtější, že tam děti budou brečet a nebudou chtít si to nechat vyšetřit, ale přišel jsem tam a mluvil jsem tam s jedním malým chlapečkem, který mi říkal: No, vždyť to nic není, tak já jsem si ráno čistil zuby no a teď si prostě čistím nos. Takže to je moje odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za některé odpovědi, i když se mi tady nedostalo úplně všech odpovědí, protože já jsem se ptal ještě na tu nezávadnost. Já vím, že ty testy mají nějakou čínskou certifikaci, ale já bych byl skutečně pro to, aby ty testy měly naši českou certifikaci a byly testovány tedy na to, zda tam nejsou škodlivé látky. Právě ta látka, kterou jsem vám zmiňoval, tak to byla látka, která se používá na ty tyčinky s vatou na nějakou sterilizaci těch tyčinek, ale nikdo neví, jestli se ta látka odpaří, nebo jestli tam nějaké stopové množství zůstane a potom zda to nedělá problém na sliznici. My tady používáme také ty testy, které byly určeny pro školy, a já z toho opravdu dobrý pocit nemám, protože v nose mě pálí ještě další tři hodiny. Takže tohle je ta otázka, speciálně ta nezávadnost těch testů a těch tyčinek.

Co se týká zaměstnavatele, který vydírá takhle své zaměstnance, to je skutečně skandální a doufám, že s tím ministerstvo něco udělá.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržování času k položení doplňující otázky. Poprosím pana ministra, jestli má zájem odpovědět, tak ať odpoví. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Dobrý den, pane předsedající, milé poslankyně, poslanci, já si nejsem úplně jist, jestli Ministerstvo zdravotnictví má nástroj k tomu, aby bylo schopno změnit přístup zaměstnavatele k zaměstnancům. Myslím si, že pro to jsou určené jiné orgány, které by to měly dělat. Jinak já opět zdůrazňuji, že očkování je nastaveno tak, že je naprosto na dobrovolné bázi, a jestli někdo ze zaměstnavatelů to vyžaduje, tak je to určitě důvod na přezkoumání, a pokud takový podnět máte, tak i v rámci občanského postupu je potřeba, abyste ten podnět podal.

Co se týče vyšetření materiálu, tak my opravdu postupujeme tak, jak je to běžné u zboží, které je dodáváno ze zahraničí. Nechám přezkoumat, jestli je možné potom třeba po vysoutěžení toho materiálu ještě paralelně přezkoumat bezpečnost a nezávadnost toho, co hmotné rezervy nakoupí a dají do oběhu.

Byl tam ještě jeden dotaz týkající se toho, proč se nepoužívají české výrobky. Ty se samozřejmě mohou používat všude tam, kde se ten materiál nakupuje individuálně, ale pokud se to nakupuje centrálně, tak je to standardní výběrové řízení, které má nějaké parametry, a to je otevřeno všem, takže my budeme samozřejmě rádi, když to vyhraje český výrobce, ale musí nabídnout takové podmínky jako někdo ze zahraničí. Ty jsou definovány výběrovým řízením a jsou otevřené i pro české výrobce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Jan Skopeček s interpelací na paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já jsem na nepřítomnou paní ministryni měl podobnou interpelaci jako na paní ministryni Schillerovou. Protože tu paní ministryně Maláčová není, já se spokojím s odpovědí, kterou mi nedávno poskytla paní ministryně Schillerová. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, to bylo rychlé. S další interpelací vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážená paní ministryně, chci vás interpelovat ve věci neslučitelnosti kompenzačního bonusu a nového programu COVID - Nepokryté náklady... (Ohlíží se po ministryni, která nesedí na svém místě.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně, jste interpelována. (Ministryně se vrací na své místo.)

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já jsem jenom čekal, abyste věděla, čeho se týká interpelace.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám dám 15 vteřin navíc.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Chci vás interpelovat ve věci neslučitelnosti kompenzačního bonusu a nového programu COVID - Nepokryté náklady. Tento program je určen pro fyzické osoby, tedy i osoby samostatně výdělečně činné, ale není slučitelný s kompenzačním bonusem, a já v tom vidím značný rozpor. Proč by tento program nemohl být slučitelný s kompenzačním bonusem, pokud by se o podporu z kompenzačního bonusu snížila vypočítaná podpora na nepokryté náklady, protože tak je to možné u ostatních programů? Já se domnívám, že kompenzační bonus i přes jeho zvýšení nepokryje u všech všechny náklady. Když jsem interpeloval vašeho kolegu pana ministra Havlíčka ve stejné věci, tak to ve své odpovědi vlastně hodil na vás, protože mi odpověděl, že to neumožňuje zákon o kompenzačním bonusu.

Já bych vám chtěl, paní ministryně, připomenout, že když se tady projednávala novela zákona o kompenzačním bonusu, tak jsem navrhoval pozměňovací návrh, aby právě kompenzační bonus mohl být slučitelný s nově připravovanými programy, a tím by se předešlo dnešní situaci. Vy jste tomu zabránila, protože jste k tomu mému pozměňovacímu návrhu dala negativní stanovisko.

Takže mě zajímá, to je moje otázka, jestli v tomto ohledu připravujete změnu zákona o kompenzačním bonusu, aby zde mohla být právě slučitelnost programu COVID - Nepokryté nájemné s kompenzačním bonusem, aby se již vyplacený kompenzační bonus započetl do té podpory a o to by se snížila případná podpora z COVID - Nepokryté nájemné. Takhle je to totiž konstruováno i u ostatních případů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a požádám paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, ano, skutečně ministr financí vždycky může za všechno. To mně nevadí. Ne, to byla jen nadsázka. My jsme to takto koncipovali. Za ten rok jsme prošli nějakým vývojem, kdy jsme na jaře šli takovou spíš plošnější cestou, na podzim bylo větší množství roztříštěných programů, protože jsme postupně uzavírali jednotlivé provozy. I Hospodářská komora a další svazy volaly po tom, udělejte něco, co bude plošné, takže my jsme se dohodli s panem vicepremiérem Havlíčkem, že se zachovají dva programy, ty, které tady nakonec i parlamentní komise označila za nejúspěšnější, to znamená kompenzační bonus a Antivirus, ty že zůstanou jako pilíře a pak se vytvoří COVID - Nepokryté náklady a ještě záchranný kruh COVID 2021, což jsou ty případy, které nevymyslíte a může to být skutečně někdo, kdo nenaplní žádné podmínky, ale nenapadne vás to třeba hned. Postavili jsme to na jiných podmínkách než ten podzimní, už ne Zavřené provozovny, to všechno víte. Ale řekli jsme si, že proto jsme navýšili tu částku kompenzačního bonusu na dvojnásobek a dali jsme tam neslučitelnost, je to slučitelné pouze s Antivirem, všechny jsou slučitelné s Antivirem. To znamená, ať budete mít kompenzační bonus, nebo budete mít Nepokryté náklady, dali jsme ten propad 50 %, prostě podobná východiska, a oba dva jsou slučitelné s Antivirem, nebo pokud dojíždí COVID - Nájemné, tak to je taky ještě slučitelné, ten, co dojíždí. Ale chtěli jsme, aby na tu podporu dosáhlo větší množství lidí, aby byla plošnější, protože podzim ukázal, že byli podnikatelé, kteří - a to není výčitka - splňovali podmínky více podpor, na ty dosáhli, a pak byli někteří, kteří nesplňovali žádnou podmínku. Takže tomu jsme se chtěli vyhnout, takto jsme to konstruovali a toto byl náš původní úmysl.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, mám. Děkuji, paní ministryně, že jste mi popsala ty programy. Já to samozřejmě velmi dobře sleduji, nicméně se obávám, že jste mi úplně neodpověděla na otázku, proč tam není možná slučitelnost, protože dneska vlastně ta osoba samostatně výdělečně činná, pokud má větší nepokryté náklady než kompenzační bonus, tak kompenzační bonus musí vrátit, aspoň podle odpovědi pana ministra Havlíčka, a požádat si o Nepokryté náklady. Proč to nejde započíst? Proč tam nemůže být tato slučitelnost? COVID - Nepokryté náklady to umožňuje u ostatních programů, ale kompenzační bonus je z tohoto zápočtu vyloučen, takže proč to takhle komplikovat? Proč neudělat změnu zákona? Na to jsem se ptal, jestli něco takového připravíte, abychom to tady mohli co nejrychleji projednat, aby to měly ty osoby samostatně výdělečně činné co nejjednodušší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně má zájem odpovědět. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ne, novelu zákona nepřipravuji. Pevně doufám, že začneme otevírat, to je, k čemu se upínám, a denně s velkou nadějí vidím ta klesající čísla, děkuji občanům. A k tomu se upínám, k tomu, že začneme otevírat a že začneme normálně fungovat všichni. To znamená, nepřipravuji to.

Dostávám denně stovky mailů, neříkám, že stíhám všechno číst, ale čtu jich velké, velké množství, nebo různých zpráv na Messenger a tak. Zatím jsem nezaznamenala, že by toto dělalo problém. Kompenzační bonus je tisícovka denně, takže to, anebo si vybere Nepokryté náklady. Výzvy už jsou také vyhozené. Pokud by se stalo, že by mu Nepokryté náklady vyšly výhodněji, to si skutečně musí ten podnikatel spočítat, tak by musel kompenzační bonus vrátit, to je pravda. Ale zatím jsem nezaznamenala, že by to byl nějaký masový problém. A já skutečně už teď novelu zákona neplánuji.

Dali jsme to na dvojnásobek, ten kompenzační bonus. Vnímám to i třeba z těch zpráv, které dostávám. Neříkám, že všichni jsou spokojeni, ale vnímám, že to je přece jenom dvojnásobná částka, teď už vyplácíme i duben, to znamená únor, březen a teď už se vyplácí dopředu i duben. A já pevně doufám, že už snad vidíme velmi, velmi brzy tu dobu, kdy se začneme vracet do normálního života. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí s interpelací paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, systém rozdělování obyvatel do jednotlivých skupin podle míry priority jejich proočkování je leckdy trochu mezerovitý. Občas z něj totiž vypadávají skupiny, které jsou svou charakteristikou v podstatě totožné s těmi, na něž systém naopak pamatuje. Jednou z takových skupin jsou i osoby pečující o chronické pacienty v domácím prostředí. Zatímco pečovatelé ve zdravotnických a sociálních zařízeních patří do prioritní skupiny, osoby pečující o pacienty v domácím prostředí nikoliv, přestože obě tyto skupiny vykonávají obdobnou činnost spočívající v často nepřetržité péči o druhou osobu. Ministerstvo původně uvádělo, že pečující osoby budou očkovány společně s druhou skupinou chronických pacientů s nižším rizikem, nicméně nyní se na webových stránkách ministerstva uvádí, že se budou očkovat až v pozdější fázi. Ráda bych se tedy zeptala, kdy podle vás tato pozdější fáze nastane. Bez zajímavosti jistě nebude ani vysvětlení, proč k této změně došlo. Neustálé změny již přijatých rozhodnutí vládu, do které jste se odvážně pustil, bohužel charakterizují a obávám se, že ani v tomto případě jí nedělají dobré jméno. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď na tuto interpelaci. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, je to velmi oprávněná otázka, protože skutečně se primárně počítalo, že ti, kteří pečují o rizikové pacienty, by měli být chráněni očkováním, a to bylo ještě za mého předchůdce, ale já se té odpovědnosti nezříkám. My jsme to probírali opakovaně a narazili jsme na problém, jak definovat dobře tu skupinu těch, kteří ošetřují, protože většinou se jedná o nějaké rodinné prostředí, kde je jeden rizikový pacient, o kterého se nestará jenom jedna konkrétní osoba, ale mohou to být nejen příslušníci té rodiny, může tam docházet třeba někdo z okolí a podobně, přinášet jídlo. Čili my jsme nebyli schopni určit množství takových lidí a definovat to, kdo na to má nárok. Pokud bychom naočkovali třeba jenom jednu osobu z toho okolí a identifikovali ji jako pečovatele, tak stejně by to situaci nevyřešilo, protože by to ten dotyčný chytl od těch dalších, kteří by tam byli, a také bychom nebyli ani schopni sledovat, jestli se třeba tento institut nezneužívá a najednou by se tam vlastně objevili úplně všichni, zcela teoreticky, když bychom o tom uvažovali. Čili to opravdu narazilo na definici takového institutu a koho se týká.

A jinak ještě využiji času. Odpověděl bych vám i na ten dotaz, který jste měla předtím, když jsem tu nebyl. Co se týče dětských skupin, ty jsou skutečně zatím uzavřené, protože se preferuje to, aby byla umožněna výuka těm nejmladším, to znamená děti ze školek v posledním ročníku a potom první stupeň tak, jak je to definováno. Ty dětské skupiny vlastně jsou něco na úrovni, jak říkají naši právníci, hlídání dětí, čili tam to nemá se školní přípravou nebo výukou nic společného, a to se zatím primárně nepreferovalo.

Na druhou stranu lesní školky by měly mít stejný režim jako jakákoli jiná školka, tam by problém být neměl. Naše hlavní hygienička dneska právě řešila možnost, když jsou třeba malé skupiny předškoláků a je jich třeba pět, šest v té třídě, tak je možné samozřejmě doplnit to nějakými mladšími dětmi z hlediska sociálního, pokud tam není dostatek, tedy celkem 15 těch, kteří jsou v posledním ročníku mateřské školky. My jsme s tím ze začátku měli trošku problém, protože jsme se zase báli té kompetice, protože takových dětí může být třeba 20, a jakým způsobem definovat, kdo na to má nárok, na to doplnění, kdo na to nemá nárok a proč. Ale nakonec si myslím, že i v těch školkách to nějakým způsobem vyřeší, čili ta možnost tu je. Předpokládám, že asi nebude velká, třeba ve velkých městech to asi problém vůbec není. Jak jsem tady hovořil o té školce, kde jsem byl, tak tam mají celkem čtyři třídy a mají tři obsazeny skupinami po 15, čili tam mají 45 dětí ve třech třídách, tam neřeší nějaké doplňování a tu čtvrtou používají jako odběrové místo, takže jim to tam docela dobře funguje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující dotaz? Má zájem. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za doplňující odpověď na moji předcházející interpelaci, i když si myslím, že v dětských skupinách jsou také předškoláci, a ráda bych na vás apelovala, zda byste to ještě nezvážili. Přece jenom možnost dát dítě do takovéto skupiny je osvědčená, rodiče by mohli chodit do zaměstnání a pro mnohé z nich je to velmi důležité.

A k této mojí nynější interpelaci. Pečující osoby jsou zařazeny do pozdější fáze, já vím, že ty termíny je těžké určit. Ale mohl byste říci nějaký předběžný odhad, kdy by se na ně mohla dostat řada? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, my se snažíme v ideálním případě neurčovat nějaké časové horizonty. Určitě to bude v tom běžném režimu a my budeme preferovat především věková kritéria. Ale jsem přesvědčen o tom, že až doočkujeme dodávky vakcín, které jsou do konce června, tak si myslím, že nejdéle v době, kdy budeme mít naočkováno asi 60 % populace, tak už nebudeme dělat žádná věková omezení, prostě to otevřeme komplet. Čili obecně řečeno v situaci, kdy bude vakcín dost, což vnímám, že by mohlo být tak na konci školního roku, tak by to mohlo být otevřené. Ale neberte mě za slovo, může se stát cokoli, dodávky nedorazí, vakcína se rozmrazí, prostě může se stát cokoli.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová. Není přítomna v sále, její interpelace propadá. Další v pořadí je pan poslanec Jiří Kohoutek. Je to interpelace na pana ministra obrany Lubomíra Metnara. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážený pane ministře, obracím se na vás v záležitosti pravomocného uložení pokuty ve výši 550 milionů korun Ministerstvu obrany České republiky ze strany Úřadu na ochranu hospodářské soutěže za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek při nákupu víceúčelových vrtulníků. Toto porušení zákona mělo spočívat v tom, že vámi vedené ministerstvo uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s vládou Spojených států amerických dříve, než bylo dalšímu účastníku soutěže na tuto armádní zakázku, italské společnosti Leonardo SpA, doručeno rozhodnutí o jeho námitkách.

Vážený pane ministře, táži se vás, kdo konkrétně je za to závažné porušení zákona a za takto vysokou finanční škodu způsobenou v Ministerstvu obrany konkrétně zodpovědný, jaká opatření jste vůči této osobě nebo vůči těmto osobám podnikl, jaká opatření jste podnikl pro to, aby se podobná situace už v budoucnu neopakovala, jakým způsobem bude tato škoda Ministerstvu obrany a daňovým poplatníkům nahrazena, kdo ji zaplatí a jak, kdo ponese politickou, hmotnou a případně i trestní odpovědnost. Prosím konkrétně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně. Další v pořadí je paní poslankyně Jana Krutáková s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Není tady přítomna, tudíž její interpelace propadá. A ke slovu se dostává paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, v loňském roce jsem zaznamenala, že do roku 2028 mají být ze státního rozpočtu poskytnuty finance na budování a výstavbu základních škol Ministerstvu školství ve výši 6,8 miliard korun, nicméně tato částka podle mých informací byla zásadním způsobem snížena, a to na částku 4 miliardy korun, a to ze strany Ministerstva financí. Toto zjištění mě samozřejmě zaskočilo a velmi nemile překvapilo, neboť i nadále se předpokládá velký nedostatek kapacit základních škol v okolí velkých měst, především pak ve Středočeském kraji.

Chápu sice, že v příštích letech bude muset Česká republika na základě svého současného státního dluhu hledat úsporná opatření, nicméně úspory bychom měli hledat na smysluplných místech, nikoliv tam, kde se šetřit zkrátka nedá, a vzdělání a kvalita výuky nebo alespoň zajištění toho, aby děti měly kam chodit do školy, jako úplné minimum je základním předpokladem pro fungování a rozvoj moderního státu. Státní rozpočet bude podle odhadu vašeho ministerstva letos zatížen dluhem asi 552 miliard korun, 8,8 % HDP. To je rekord, který předčil finanční krizi z předcházejících let, je proto jasné, že budoucí vlády budou muset šetřit, k tomu jste se ostatně zavázala i ve svém Konvergenčním programu, který jste odeslala Evropské unii. Ale opravdu si myslíte, že bychom měli úspory hledat právě v oblasti školství? A je navyšování kapacity základních škol položkou, kterou budeme muset v důsledku utahování opasků ugumovat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, děkuji za interpelaci, nicméně musím říct, že v ní byla celá řada nepřesností. Konvergenční program jsme ještě neodeslali, včera jsme teprve prezentovali aktuální makroekonomickou predikci, která je podkladem pro dotvoření Konvergenčního programu, on je v meziresortním připomínkovém řízení a termín na jeho schválení vládou a odeslání do Evropské komise je do 30. dubna. Ano, máte pravdu, další číslo 8,8 % HDP bylo správně, některá ta další čísla nebyla správně, ale to teď není podstatné, nebudeme se zkoušet vzájemně z čísel.

Chci říct, že jenom to srovnání s minulou krizí trošku pokulhává, protože ano, deficit je o něco větší než při tehdejší krizi, to je pravda, ale tehdy nedala v podstatě vládní reprezentace podnikatelům ani korunu, kdežto my prezentujeme pomoc ekonomice každého posledního dne nebo každého prvního dne v měsíci s pokladním plněním, k 31. březnu to bylo komplexně ve všech třech fragmentech - přímá pomoc, daňová pomoc, státní záruky, zajištěné úvěry státními zárukami 383 miliard.

A teď k vaší interpelaci a k předmětu. Rozhodně školy nejsou rozpočtovým otloukánkem. MŠMT předložilo, správně jste řekla, do meziresortního připomínkového řízení 29. března 2021 návrh nové dokumentace programu 130 340 Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí, takzvaný Prstenec II, který navazuje na dokončovaný program 133 330 s pracovním názvem Prstenec I. Chtěla bych zdůraznit, že Prstenec II zatím nebyl schválen, a jeho obsah včetně všech finančních náležitostí tak, jak jste to tady zmínila, je v jednání mezi MŠMT a Ministerstvem financí.

Předpokládaný program počítá s účastí státního rozpočtu v letech 2021 až 2028 ve výši 6 807 682 105 korun a Ministerstvo financí, samozřejmě že jednáme o té částce, protože my máme pochybnost o jediné věci, ne o tom, že bychom nechtěli podporovat. Já si myslím, že Prstenec I a celá řada projektů - teď nemám tolik času, ale když budete chtít, tak si o tom můžeme i napsat nebo příště mě můžete interpelovat, kolik peněz se dalo do všech různých dotačních programů. Myslím si, že za naší vlády toho bylo skutečně a za minulý rok skutečně velké množství.

Měla jsem tiskovou konferenci o hospodaření krajů a obcí, takže tam jsem to prezentovala na konkrétních grafech, číslech, najdete na mých sociálních sítích nebo na webu Ministerstva financí, jak je to s hospodařením, jak skončily obce v přebytku, a já z toho mám upřímnou radost a chci, aby investovaly. Takže my vedeme pouze debatu o tom, zda je reálné to skutečně proinvestovat, takže to je to celé, protože Ministerstvo financí musí mít příjmy, když prostě rozpočtové výdaje proti těmto výdajům, a chce tedy vědět, aby to nezůstávalo v nespotřebovaných nárocích, aby se to skutečně utratilo. To je jediné, o čem vedeme debatu, a ta debata ale není v podstatě u konce, takže nemá zatím konkrétní závěr.

Co se týče programu Prstenec I, tak je stejně... (Předsedající: Čas, paní ministryně.) ... program osmiletý. Když mně dáte šanci, já to ještě dopovím. Děkuji. (Předsedající: Určitě.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, děkuji také za upřesnění, nicméně jde o ty školy a já pocházím z regionu, kde skutečně ty částky se začínají šplhat opět k několika miliardám, protože zkrátka a dobře ten vývoj je takový, že se postaví jedna velká škola v jednom městě a zároveň už se ví, že bude potřeba další nová škola. Není to jenom případ naší obce Chýně, ale i Berouna a mnoha dalších.

Já bych vás chtěla poprosit, aby částka, kterou jste řekli, těch 6,8 miliardy, ta se určitě proinvestuje a hrozí, že nebude otevřený další program, který je pro školy... nebo na investice nad 50 milionů, a pokud se to bude oddalovat, tak se skutečně octneme v té situaci, ve které jsme byli před 10 lety a kde ta situace bude tak kritická, že ty děti nebudou mít kam chodit.

Musím říci, že Prstenec I se velmi osvědčil a doufám, že Prstenec II bude následovat v podobné formě. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně odpoví.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, já to dopovím. To znamená, že aktuálně v něm ještě k dnešnímu dni nejsou zaregistrovány dvě akce - to mluvím o Prstenci I - ale to teď v podstatě... nebudu se teď v tom zamotávat. Ve střednědobém výhledu MF již v loňském roce bylo zajištěno navýšení prostředků pro MŠMT tak, aby program mohl být zahájen již v roce 2021, my jsme to navyšovali loni. Aktuálně je na program dostatek prostředků pro to, aby akce, které jsou potřebné a připravené, mohlo být okamžitě zahájené financování a nevznikaly velké nároky z nespotřebovaných výdajů do let následujících.

Objem pro nový program Prstenec II v tuto chvíli, jak jsem řekla, je předmětem jednání, ale především jednání toho, aby bylo jasně nastaveno, že ty peníze se utratí v těch konkrétních letech, jak jsou požadovány, a že nespadnou do nespotřebovaných nároků. To je jediné, o čem vedeme řeč.

A ještě mám tady jednu rychlou tabulku. Zdůrazňuji, že pro roky 2021 až 2023 zůstává zachován schválený střednědobý výhled a jsou tam už teď zajištěny vlastně - a teď se bavíme o navýšení - prostředky 2021: 580 400 000, 2022: 849 milionů, 2023: 1 059 000 000 a tak dále. To znamená, to už teď je v rozpočtu, okamžitě se může začít a vlastně my se teď bavíme o navýšení alokace.

Já samozřejmě tu problematiku znám. Jednak vaše Chýně, tam jsem byla několikrát, ale byla jsem i v celé řadě jiných obcí Středočeského kraje, kde jsem byla se dívat na školy, které se z těchto programů hradily. Já si myslím, že za ty poslední roky se v tomto udělal velký kus práce, a bylo by škoda v něm nepokračovat, takže my v něm určitě pokračovat chceme, je to důležité, vzdělávání, školy, děláme pro to všechno a věřím, že dojde k zapojení všech rozpočtu a že to prostě společně zvládneme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl na pana ministra Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený nepřítomný pane ministře, moje otázka je jednoduchá. Množí se v České republice škody napáchané vlkem, o jehož původu jsou často velké pochybnosti. Nicméně tak, jak roste počet vlčí populace, rostou i škody jím napáchané. Ministerstvo životního prostředí a orgány ochrany přírody často nereagují na potřebu případného odstřelu vlka, neboť hledají argumenty, proč tak nečinit. Já jsem přesvědčen, že bychom se v souvislosti s tím měli věnovat prevenci a měli bychom pomoci těm, kteří jsou postiženi touto situací, a proto se vás chci zeptat, zdali Ministerstvo zemědělství počítá s nějakou podporou, případně hledáním programu, kde by si chovatelé ovcí a koz, postižení touto situací, mohli lépe zabezpečit svá stáda, neboť ta situace, jak říkám, je čím dál tím horší.

Zajímalo by mě, zdali do budoucna počítáte s vypsáním nějakého programu podpory v této věci, neboť jak možná nebo jak určitě víte, vynakládáme ročně na podporu welfare pro chovatele skotu a chovatele prasat přibližně 1 miliardu korun ročně. Týká se to tedy pouze chovatelů skotu a prasat. Myslím si, že by si zasloužili i chovatelé ovcí a koz, aby nějaký takovýto program existoval, abychom jim pomohli s ohradami, pomohli se zázemím tak, (Předsedající: Čas.) aby mohli případně svá stáda ovcí a koz chránit. Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. V tuto chvíli tady není přítomen žádný ministr. My budeme jako vedení Sněmovny apelovat na to, aby se dostavovali pokud možno v hojnějším počtu, ale každopádně teď svoji interpelaci přednese pan poslanec Radek Koten. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, já bych se vás rád zeptal touto formou, kdy hodláte otevřít maloobchod, to znamená ty malé obchůdky, kde nyní už žádné nebezpečí nehrozí. Ono tedy nikdy určitě nehrozilo nebezpečí v těch malých obchodech, protože velké obchody zůstaly normálně otevřené. Já bych si velice rád koupil košili, trenky, ponožky, boty, protože za dobu covidu, který je tady už vlastně více než rok a střídají se tady nouzové stavy a nenouzové stavy, tak bohužel i díky sníženému pohybu v přírodě a podobně, protože lockdowny nás nutily být pouze kousek od svého bydliště, už nedopnu ani košili, a vy mi tady vlastně bráníte tomu, abych si zašel k holičovi, abych si zašel na pedikúru, abych si koupil ponožky, které už také dosluhují. A takhle to cítí spousta dalších lidí, protože tím jenom, že budeme nakupovat oblečení pro malé děti, tak ty samozřejmě to potřebují nejvíc, protože rostou, ale bohužel díky covidu narostli i dospělí, ale bohužel do šířky. Takže já bych tímto apeloval i na to, aby se otevřely sportovní areály, aby se otevřela fitcentra, aby konečně lidé mohli se sebou něco dělat a nebyli postaveni do situace, kdy si nemají na sebe co obléknout, a chodili v nějakých věcech, které jim skutečně už fyzicky nejsou. Těším se na vaši odpověď, kdy tady hodláte otevřít služby a maloobchod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, 40 % firem musí vracet plně nebo částečně podporu z programu Antivirus. To je velmi vysoké množství a bohužel se tak potvrzují informace již z minulého roku o vysoké administrativní chybovosti, a tedy zároveň vysoké (nesrozumitelné) Ministerstva práce a sociálních věcí. Vracet pomoc kvůli administrativním pochybením popírá základní smysl programu a tím je pomoc firmám, které mají nebo měly omezenou nebo zakázanou činnost opatřeními vlády. Spousta firem řešila a řeší existenční problémy a zároveň neměly zkušenosti s administrací vládních programů. Chyba se pak lehko stane, proto by měla být na místě určitá tolerance a nějaký opravný prostředek.

Už 6. října minulého roku vás vyzval podvýbor pro podnikatelské prostředí, abyste hledala způsoby, jak kompenzační podporu nekrátit, takže se chci zeptat, co jste pro to konkrétně udělala? Pokud jste pro opravný prostředek například potřebovala zákonné zmocnění a třeba podobnou možnost, jako má ministryně financí u penále, tak jaké legislativní kroky jste pro to učinila? Na jedné straně se na tiskovkách chlubíte množstvím pomoci, ale ve skutečnosti dvěma pětinám firem podporu zpětně berete.

Chci se vás zeptat, z čeho mají brát peníze na vrácení peněz, protože pro některé to může být definitivní tečkou za jejich podnikáním. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová, která není přítomna a její interpelace propadá. Paní poslankyně Tereza Hyťhová také není přítomna, její interpelace rovněž propadá. Pan poslanec Petr Bendl, není přítomen. Paní poslankyně Hyťhová se už sice blíží, ale to už je pozdě. Dobře, budu tolerantní. Pan poslanec Petr Bendl tady není, ještě jsem ho nevyvolal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, vážený pane nepřítomný ministře Havlíčku. Moje otázka je velice jednoduchá. Já bych se vás chtěla zeptat, a myslím, že nejsem sama, většina nebo celá Česká republika čeká na jednu jedinou odpověď: Jaký máte plán s otevřením ekonomiky? To znamená, kdy se otevřou restaurace? Kdy se otevřou služby a obchody? Lidi na to čekají. Vždycky si jenom přečtou nějakou větu, nějaký útržek z vašeho rozhovoru: Možná ke konci dubna otevřeme služby, ale bude to podmíněno povinnými testy.

V mé předešlé interpelaci jsem se ptala na vás, jak ty testy budou vypadat, kde se budou testovat? Budou je mít obchodníci k dispozici, budou je mít obchodníci k dispozici, budou povoleny samotesty? Nebo to budou jen ty certifikované firmy a testy? Nikde se tohle nedá dočíst.

Chtěla bych vědět, zda má vláda i ministr zdravotnictví, ministr obchodu a průmyslu nějaký plán rozvolňování. Dříve tady byl systém PES, podle čehož sice se už dávno nejede, dávno to nefunguje, ale alespoň byla vytvořena jakási tabulka a věděli jsme, že třetí, čtvrtý, pátý stupeň znamená to a to. Dneska žádný plán není, nebo je, nebo se připravuje? Moje otázka je tedy jasná: Kdy se otevře ekonomika? Podle mě nemůžeme déle čekat, protože lidi jsou naprosto zoufalí, obchodníci jsou zoufalí. Dneska jsem zrovna četla, že mnozí obchodníci mají v plánu již otevřít i přes zákaz na konci dubna. Takže se vás chci zeptat, kdy to bude otevřené? Jaký má vláda plán? Protože bez plánu si myslím, že asi nelze postupovat. Děkuji vám mockrát za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, na interpelaci bude odpovězeno rovněž písemně. Další v pořadí je pan poslanec Petr Bendl. Není přítomen, jeho interpelace propadá a interpelaci přednese pan poslanec Radek Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, já bych se vás chtěl zeptat ve věci pohybu dětí v základních školách - tedy děti některé už chodí do školy, ale bohužel, co se týká pohybových aktivit, tak jsme na tom velice špatně. Ty děti, které byly rok doma, tak bohužel přírůstek váhy je tam poměrně znatelný. Znají jenom tablet, mobil, televizi, hry. Distanční výuka tomu také nepřidává a je potřeba skutečně i ve škole školní aktivity přizpůsobit tomu, aby se děti opět začaly pohybovat tak, jak to má být.

Další věcí, která by mě zajímala, proč například nyní nejsou žádné zájmové aktivity, kroužky, které ve školách byly provozovány, a nyní, i když rodiče je mají předplaceny, tak to stále nefunguje.

Chtěl jsem se vás zeptat ještě na jednu věc. Kdy se tedy vrátí zbytek dětí do škol? Protože tady probíhá rozsáhlé testování malých dětí, které musí mít dvakrát týdně test, testují se i rodiče v zaměstnání. Já mám někdy takový pocit, že bychom se tady mohli utestovat. Vidím v tom pouze to, že se tady dělá obrovský obchod s různými testy s tím, že české testy se nekupují. Pan ministr zdravotnictví mi říkal, že není problém se přihlásit do výběrového řízení, ale potom mně tedy není jasné, proč to nevyhrává cenově nejvýhodnější nabídka, a také proč to tedy nevyhraje nejlepší a nejjednodušší nejspolehlivější test. Takže děkuji vám za odpovědi a jsem zvědav, kdy se zbytek dětí dostaví do školy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně. Poslední čtyři interpelace přednese přítomná paní poslankyně Věra Kovářová. První a druhá interpelace bude na pana ministra školství Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, dnes jsem položila paní ministryni financí otázku, zda oněch 6,8 miliardy korun na základní školy do roku 2028 platí, nebo ne, zda nebude snížena tato částka na 4 miliardy korun. Také bych se vás ráda zeptala, zda plánujete ještě letos otevřít dotační titul, který bude na rozšíření základních škol s minimální investicí nad 50 milionů korun. Na tuto informaci obce také čekají a myslím, že by nebylo dobré vzhledem k situaci, jaká panuje v problémových regionech, toto otevření neodkládat, protože jakmile budeme odkládat dále tento problém, tak nakonec ty kapacity nebudou, protože přece jenom trvá dlouho, než se postaví nová škola.

Mým druhým dotazem je, proč nebude nadále Ministerstvo školství otevírat programy pro mateřské školy, a to i v souvislosti, jak jsem vás již jednou interpelovala, s ohledem na to, že dětské skupiny budou jenom do tří let, a ty děti, které chodily právě od věku tři a šest let do dětských skupin, někam budou muset chodit. Argument, že toto bude financováno z Ministerstva pro místní rozvoj, není úplně dobrý, protože v dalším programovém období se to jistě možná podaří, ale než nastane období, kdy budou vypisovány programy, tak už zase bude pozdě.

Proto vás žádám a ptám se, je-li možné znovu zvážit možnost otevřít i takovýto dotační titul na Ministerstvu školství, a předem vám za to děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a další interpelace na pana ministra Roberta Plagu. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracíme se na vás v souvislosti s testováním žáků ve školách. Myslíme, že valná většina rodičů dětí školou povinných s nadšením přivítala postupný návrat žáků do škol, avšak co už většinu z nich tolik netěší, je povinné testování těchto dětí, které neprobíhá jednou, ale dvakrát týdně. Obracejí se na mě rodiče, kteří se ptají, proč se zaměstnanci firem mohou testovat pouze jednou týdně, zatímco školáci musejí povinným testováním projít za stejnou dobu hned dvakrát.

Je pochopitelné, že se vláda snaží zamezit šíření koronaviru tak, aby právě otevřené školy nemusely opět zavírat, avšak bylo by dobré vysvětlit účel tohoto opatření rodičům, kteří ve zcela logické úvaze upozorňují na disproporci mezi pravidly testování žáků a pravidly testování zaměstnanců. A proto se vás jako ministra školství ptám, zdali toto opatření má nějaký reálný podklad a vysvětlení v odlišnostech mezi chodem firem a chodem škol. Myslím, že tu již dnes několikrát zaznělo, někteří rodiče své děti bohužel do školy či v posledním roce školky nemohou dát, a to z toho důvodu, že zkrátka a dobře tyto děti si nenechají - nenechají - provést test prostřednictvím té štětičky do nosu, a není jich málo, a proto bych se přimlouvala za nějaké lepší řešení, popřípadě nějakou variantu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelace je na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, my jsme hovořily o tom, že dnes nemůžete přijít na interpelace a že jste mi přislíbila, že mi odpovíte podrobně. Tak jenom zmíním, o co se v mé interpelaci jedná a na co jsem se chtěla dotazovat.

Jedná se samozřejmě o fondy z Evropské unie, a to na následující období, tedy od roku 2021 a 2027. Tedy stručně. Chtěla bych se zeptat, v jakém stavu se tyto fondy a jejich příprava nachází, jakou budou mít podobu a jakým způsobem tyto fondy vypadají pro obce a města, jakým způsobem budou obce a města moci čerpat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslední interpelace je na pana ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Prosím, paní ministryně, máte slovo. (Poslankyně Kovářová ho upozorňuje, že je zatím jen poslankyně.) Paní poslankyně. Já jsem předběhl dobu.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás na podnět mnoha rodičů zaměstnanců IZS, kteří mě v posledních dnech kontaktovali, a myslím si, že nejenom mě, ale i jiné poslance a poslankyně. Pro rodiče byly totiž zřízeny kluby jako forma denní péče o děti, kam mohou své děti umisťovat, aby s nimi nemuseli zůstávat doma. Jistě je to pro mnohé rodiče spása a záchrana a jsou za tuto možnost vděčni, pokud by to ovšem byla pouze možnost, a nikoli povinnost. Rodiče, ale i rodičovské páry, z nichž alespoň jeden rodič je zaměstnancem IZS, si totiž nemohou vybrat, zdali své děti do klubu umístí, nebo budou čerpat ošetřovné. Pro mnohé z nich by přitom bylo mnohem přívětivější, kdyby mohli s dětmi zůstat doma. Někteří z nich by se o své děti rádi starali a neumisťovali je nuceně v uvozovkách do zařízení, kde děti celý den pobývají v cizím kolektivu, navíc v kolektivu dalších dětí, od nichž se potenciálně mohou nakazit koronavirem.

Proto se vás, pane ministře, ptám, neuvažujete o tom, že byste umožnili i rodičům, z nichž jeden je zaměstnancem IZS, čerpat ošetřovné, a místa v klubech by se uvolnila pro děti, jejichž rodiče by to ocenili? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Požádám pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, já to nechám samozřejmě prověřit. Problém takovýchhle výjimek je v tom, že se nám ten systém začíná komplikovat, a pak nám zase začnou přicházet další a další podněty, že je v tom zmatek. Takže já se snažím po zkušenostech mých už velkých, a přitom za sedm dnů, abychom zbytečně nějaké zásadní výjimky nedělali. Ale určitě to prověříme, podíváme se na to a dáme vědět.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Tak prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Chápu, že být pár dnů ve funkci a hned se zúčastnit interpelací, kde na vás samozřejmě míří nejvíce, není jednoduchá role, proto vám budu vděčná, a chápu, že je to konkrétní příklad, když mi potom odpovíte třeba písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tím jsme ukončili pro dnešní den projednávání ústních interpelací. Končím dnešní jednací den. Budeme pokračovat zítra v 9 hodin ráno podle schváleného programu. Přeji vám krásný zbytek dne, na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 17.15 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.