Středa 14. dubna 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Pikal)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů
/sněmovní tisk 731/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já se přiznám, že ani nedutám, protože invazní druhy už mi frnkly několikrát v těch minulých týdnech a měsících, tak jsem to celou dobu nechtěl zakřiknout, aby frnkly i tentokrát. Ale zdá se, že tentokrát je máme pevně v rukou.

Takže budu velmi stručný, protože detailně jsem ten návrh představoval v rámci prvního čtení. Jenom zdůrazním, že mezitím proběhlo samozřejmě několik jednání výborů. Výbor pro životní prostředí přijal celkem, jestli se nemýlím, 20 pozměňovacích návrhů a tady musím říct, že za Ministerstvo životního prostředí se všemi těmi návrhy souhlasíme. Zemědělský výbor měl tři pozměňovací návrhy. Tam v jednom případě kategoricky nesouhlasíme, to je návrh, který se týká oslabení ochrany před zásahem do přirozeného vývoje ohrožených druhů. Pak jsou tam dva další návrhy, kde máme neutrální, popřípadě souhlasný postoj.

Mezitím samozřejmě přišla celá řada, možná desítky dalších pozměňovacích návrhů. Já bych chtěl tady zmínit jenom některé. Určitě jako Ministerstvo životního prostředí nebudeme souhlasit a máme velký problém s pozměňovacím návrhem, který by výrazně zjednodušoval odstraňování dřevin v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací, protože ve chvíli, kdy bojujeme o každý strom a podporujeme akce jako Sázíme budoucnost, tak samozřejmě tady naopak hrozí poměrně významné kácení stromů a oslabení jejich ochrany. Kromě toho jsou tam samozřejmě návrhy, které se týkají mysliveckého zákona. Tam ale pevně věřím, a bude o tom hovořit určitě i pan zpravodaj, že věříme, že tím, že se myslivecký zákon dostal už do prvního čtení, takže se to, co by za normálních okolností zatížilo tuhletu novelu z pohledu mysliveckého zákona, bude řešeno v rámci mysliveckého zákona. Doufáme v to, ale uvidíme. Takže toť asi na úvod a už nebudu zdržovat a určitě rozprava podle počtu přihlášených bude barvitá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. Čas na tento tisk, případně další, máme do 18 hodin. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán zemědělskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 731/1 až 731/4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro životní prostředí poslanec Ondřej Babka, informoval nás o projednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro životní prostředí jako garanční výbor projednal tento návrh zákona na 33. schůzi dne 3. února 2021 -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a poprosím vaše kolegy zejména v levé části sálu, kde zaznamenávám větší hluk, aby se uklidnili případně a nechali svého kolegu mluvit. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji vám. Kde bylo projednávání tohoto zákona přerušeno a byla stanovena lhůta pro podávání pozměňovacích návrhů. Návrh zákona byl projednán na 34. schůzi výboru dne 17. února 2021, kde byly výborem odhlasovány jednotlivé pozměňovací návrhy následované usnesením výboru, nahraném v systému pod číslem 731/4, které doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, a pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny a zmocnila mě jako zpravodaje výboru, abych na schůzi Sněmovny podal zprávu o výsledcích a projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi výboru pro životní prostředí, což právě činím.

K jednotlivým pozměňovacím návrhům přijatým na výborech se ještě vyjádřím v obecné rozpravě.

A nyní mi dovolte ještě okomentovat to, že ve druhém čtení nám zde do invazní novely byla nahrána komplexní novela mysliveckého zákona. Mezitím se myslivecký zákon otevřel a prošel prvním čtením, což je samozřejmě dobře, protože tím, že by to bylo nahráno v invazní novele, tak by zemědělský výbor vypadl z dalšího projednávání. Takto bude výbor pro životní prostředí pouze jako výbor druhý doplňkový, a věřím, že kolegové, kteří nahráli ve druhém čtení tu komplexní novelu myslivosti, tak že se k ní nepřihlásí, případně své pozměňovací návrhy stáhnou a že se budeme moct v následné rozpravě věnovat jen a pouze tomu, co invazní novela přináší hlavně.

Děkuji za slovo. K dalšímu vystoupení se přihlásím potom v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. Děkuji. Nyní prosím zpravodajku zemědělského výboru, paní poslankyni Moniku Obornou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tímto bych vás seznámila s usnesením zemědělského výboru ze dne 17. února, kdy zemědělský výbor přijal následující usnesení. Za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, sněmovní tisk 731, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů - k těm se vrátím posléze, za druhé zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhla i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, za třetí zmocňuje zpravodajku, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu a za čtvrté pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Co se týká pozměňovacích návrhů, které jsme v zemědělském výboru přijali, tak jsou tři. Jedním z těchto pozměňovacích návrhů je pozměňovací návrh pana poslance Kotta, který řeší pouze legislativně technickou opravu. Dále je zde pozměňovací návrh schválený zemědělským výborem, taktéž od pana poslance Kotta, který řeší vztah zákona o ochraně přírody a krajiny k rostlinolékařským opatřením. A třetí pozměňovací návrh je od paní kolegyně Balaštíkové, kde tento návrh se věnuje otázce legálního držení trofejí, zároveň také tento návrh řeší nepřiměřenou administrativní zátěž, co se týká mrtvých jedinců nebo výrobků z těchto mrtvých jedinců, původem získaných mimo území České republiky. Za mě vše. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášeno celkem 10 poslanců a poslankyň. Jako první je paní poslankyně Balcarová, poté pan poslanec Babka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych promluvila nejprve o invazní novele. My jsme ji na výboru projednávali ze začátku pouze jako část, která se týká regulace invazní zvěře, ale potom se tam tedy načetla novela mysliveckého zákona. Chtěla bych říct, že to opravdu velmi zproblematizovalo projednávání této novely. To jsem chtěla zmínit na začátek. Pokládám to za docela nešťastné a nestandardní.

A teď tedy k problematice novely o invazních druzích. Dávám pozměňovací návrh, který zavádí přiložení národního seznamu do této novely, protože jsou invazní druhy, které nejsou podchyceny v evropském seznamu invazních druhů a v české přírodě dělají velké problémy. Chtěla bych zde zmínit konkrétně třeba expanzi norka amerického, který decimuje v některých územích populace ryb, raků, obojživelníků. Je to opravdu docela silný predátor a není sám. Za rostliny třeba zmíním šťovík alpský, který zvláště na horách, třeba v KRNAPu nebo v Jizerských horách, vytváří poměrně velké plochy a ochranáři s ním mají velký problém. Tím, že není zařazen na ten evropský seznam - protože jako šťovík alpský určitě v některých oblastech Evropy se nechová jako invazní druh, bohužel v naší přírodě ano, a tím, že není na tom seznamu, tak není jasný mechanismus, jak proti takovému predátorovi, ať už je to rostlina, nebo živočich, postupovat.

Proto tedy do novely dávám pozměňovací návrh, který by ten národní seznam vytvořil, nebo požaduje jeho vytvoření. I Evropská unie vlastně vybízí členské státy, aby si tento národní seznam vypracovaly. Šest evropských států má svůj vlastní národní seznam, Česká republika k tomu nepřistoupila, přestože dle mého by to bylo právě velmi žádoucí, protože některá zvířata nejsou na evropském seznamu. Takže to je můj první pozměňovací návrh.

Druhý se týká náhradní výsadby dřevin. Vychází z toho, že vidíme to teď na jaře, v březnu, a dokonce i v dubnu, že opravdu mizí stromy v českých městech, jsou káceny ve velkém. Problém je, že není jasné, jak je to s náhradní výsadbou, protože v legislativě, v zákonu o ochraně přírody a krajiny je slovo "může" - že ten, kdo povoluje kácení, může nařídit náhradní výsadbu. To, že často tuto náhradní výsadbu nenařizuje, je problematické, protože potom náklady za nové stromy řeší města, řeší to ze svého rozpočtu, a všichni víte, že vysadit strom a o strom se pět let starat vůbec není jednoduché a že to je velmi nákladné. V tom zákoně dřív bylo slovo "musí", že ten, kdo povoluje kácení stromů, musí uložit náhradní výsadbu, pak se to změkčilo na slovo "může", a metodika životního prostředí již nyní říká, že správní orgán náhradní výsadbu musí uložit. Ale znění zákona je v tomto směru matoucí, jak už jsem zmínila. Metodika Ministerstva životního prostředí není v praxi respektována, není respektována vlastně rozhodnutími jednotlivých obcí. Některé obce ukládají standardně náhradní výsadbu, některé ne.

Další věc, co se týká náhradní výsadby, protože je jasné, že někde, kde jsou plochy plně zastavěny a není možné tam stromy vysázet, tak ten, kdo kácí, by měl nahradit v nějakém finančním vyjádření tu ekologickou újmu, kterou způsobí tím, že ty stromy kácí. Zákonodárce počítal s tím, že v takovém případě bude za pokácené dřeviny zaplacen odvod, který následně bude využit k výsadbě dřevin na jiném místě, což dává logiku. Ale bohužel Ministerstvo životního prostředí takový předpis ještě nezpracovalo. Vyhláška ještě nebyla zpracována, takže i tam tím pozměňovacím návrhem mířím, aby byla dopracována.

Potom ještě bych vám ráda představila další dva pozměňovací návrhy, které jsou staženy k tomu pozměňovacímu návrhu k myslivecké novele, je to k pozměňovacímu návrhu pana Staňka, Kotta a Kováčika. První z těch pozměňovacích návrhů se týká hodně invazní novely, protože ukládá povinnost lovu invazních druhů. Je to z toho důvodu, že myslivci často, přestože v jejich revíru se pohybují predátoři, jako jsou mýval severní, psík mývalovitý, nutrie říční nebo norek americký, kteří způsobují v prostředí, v tom biotopu velké škody, tak myslivci je ignorují a to si myslím, že je problematické. Když už v tom revíru vykonávají mysliveckou činnost, měli by nějakým způsobem zasahovat proti těm invazním druhům. Já jsem tohle docela i konzultovala se zástupci myslivců a oni reagovali na to, že kdyby za to dostali nějaké zástřelné, což je mechanismus nějaké úhrady, který moc neznám, ale asi to ještě s ministerstvem nějak prokonzultuji, že by v tom případě byli ochotni tuto činnost vykonávat. Takže to je jeden pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu pana Staňka, Kotta a Kováčika.

A druhý se týká norování lišek, je to zákaz norování liščat. Je to praktika, která si myslím, že už v mysliveckých svazech není provozována ve velkém, protože už opravdu nepatří do našeho století, ale přesto je zákonem povolena. Takže podávám pozměňovací návrh, který by to zakázal, aby byla čerstvě narozená mláďata jak liščat, tak třeba jezevců brutálně zabita jenom proto, že je to způsob, jak lišky regulovat. Existuje mnoho dalších způsobů, jak se dají lišky lovit a regulovat, a norování asi pouze v 10 % reguluje stav lišek, takže je vidět, že to lze velmi snadno nahradit nějakým jiným způsobem. Takže bych byla moc ráda, aby se tento brutální způsob regulace lišek již v budoucnu nepraktikoval. To je za mě všechno. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana poslance Babku v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Elfmark. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Hezký den ještě jednou. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se teď krátce vyjádřil k pozměňovacím návrhům, které jsme měli možnost projednat na výboru pro životní prostředí.

Kolegyně Eva Fialová nahrála pozměňovací návrh, který doplňuje kompetence orgánů ochrany přírody k omezení či zakázání provádění ohňostrojů a používání zábavní pyrotechniky, a to ve všech zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech a také v lokalitách Natura 2000. V tomto případě určitě lze souhlasit s doporučujícím stanoviskem garančního výboru pro životní prostředí, jelikož se bezpochyby jedná o krok správným směrem z hlediska ochrany přírody. K tomuto kroku, tedy zákazu pyrotechniky, přistupují čím dál častěji i samotné obce, a jde tedy o jakýsi trend, který by rozhodně neměl ujít naší pozornosti. Tento zákaz bude mít pozitivní vliv na přírodu, na volně žijící živočichy, na ovzduší ve městech a obcích a i s ohledem na domácí zvířata jako psy a kočky ho jistě uvítá většinová populace naší země.

Druhým pozměňovacím návrhem kolegyně Fialové, který také hladce prošel výborem pro životní prostředí, je rozšíření kompetencí strážců přírody zastavovat motorová vozidla na účelových komunikacích ve zvláště chráněných územích. Tento pozměňovací návrh vhodně reaguje na aktuální problémy související s vjezdy motorových vozidel, čtyřkolek, skútrů a podobných vozidel mimo silnice a místní komunikace, zvláště v chráněných oblastech. To, že je takovýto postup správný, nám dokazuje i současná situace, kdy dochází k masivnímu nárůstu návštěvnosti přírodně turisticky atraktivních míst.

S čím souhlasit nemohu, je naopak pozměňovací návrh přijatý na výboru zemědělském, který podal kolega Josef Kott. Tento návrh, který mění zákon o ochraně přírody a krajiny, je v rozporu se směrnicí Rady o ochraně přírodních stanovišť, ale také proti logice chránit silně ohrožené druhy zvířat. Tento návrh totiž umožňuje vyloučení ochrany před zásahem do přirozeného vývoje silně ohrožených druhů živočichů pro účely provádění hospodářských činností. S tím nelze vyslovit souhlas, jakkoliv bych se snažil pochopit úsilí kolegů ze zemědělského výboru. Jako zpravodaj garančního výboru budu při dalším projednávání tohoto tisku usilovat o to, aby se o tomto pozměňovacím návrhu v následném třetím čtení hlasovalo zvlášť a byl tak oddělen z usnesení zemědělského výboru, které jinak obsahuje návrhy, se kterými vyslovit souhlas lze, jako je návrh kolegyně Balaštíkové, která usiluje o to, aby byli ze zákazu držení a dopravy vyloučeni mrtví jedinci zvláště chráněných druhů živočichů dovezených do České republiky.

Dalším pozměňovacím návrhem je pak návrh pana poslance Kotta, který se týká odstraňování dřevin v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bez příslušných povolení. Jak již bylo zmíněno, tato novelizace by měla zásadní dopad na pouliční zeleň, která plní velmi zásadní ekologickou funkci ve městech od ochlazování prostředí po estetický ráz města. Přijetím tohoto návrhu by se dle studií změna týkala 80 % dřevin v zastavěném území.

O pozměňovacích návrzích k myslivosti, které byly nahrány, jsem již hovořil, budu doufat, že se jim nebudeme muset na výboru pro životní prostředí věnovat, abychom urychlili přijetí invazní novely, a zároveň jsem ještě dnes nahrál do systému pozměňovací návrh, který mění účinnosti invazní novely, protože jsme to nestihli včas doprojednat, takže navrhuji změnu účinnosti na 1. ledna 2022. To je za mě všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Elfmark, připraví se pan poslanec Zahradník v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych chtěl dneska představit tři pozměňovací návrhy. Jeden pozměňovací návrh se týká konkrétní invazní novely a dva pozměňovací návrhy se týkají pozměňovacího návrhu kolegů Staňka, Kotta a Kováčika.

První pozměňovací návrh řeší odstranění plošných výjimek pro orgány pro ochranu přírody. Novelizační bod, jehož vypuštění navrhuji, stanovuje, že ochrana je podle § 5a odst. 1 - odchyt ptáků, úmyslné poškozování vajec a ničení hnízd, § 7 a 8 - kácení dřevin, § 10 odst. 2 a 3 - ničení a poškozování jeskyní, § 16a až 16d, § 26 - záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů, § 29 a 34 - změna vodního režimu pozemku, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3 - provádění staveb, § 44 odst. 3, § 46 odst. 2 - ničení památných stromů, § 49 odst. 1 - ničení zvláště chráněných rostlin a § 50 odst. 1 a 2 - usmrcování zvláště chráněných druhů živočichů.

Nevztahují se na činnosti prováděné pracovníky orgánů ochrany přírody v zájmu ochrany přírody. Tato změna je přílepkem nijak nesouvisejícím s invazní novelou. Pokus o skrytí takto významné a kontroverzní změny jako bodu 67 implementačního předpisu odporuje článku 39 odst. 4 legislativních pravidel vlády a je krajně nevhodný. Takto široké výjimky jsou naprosto bezprecedentní a představují nejen závažnou změnu v koncepci české ochrany přírody, ale také omezení veřejnosti k přístupu k informacím a účasti v řízeních. Dosavadní ochrana byla založena na dialogu s veřejností, která mohla využívat svých práv dle zákona o svobodném přístupu k informacím nebo zákona o ochraně přírody a krajiny k tomu, aby se včas dozvěděla informace o zamýšlených zásazích a mohla se zapojit do rozhodovacího procesu.

V případě schválení předkládané změny se však ani o nejzávažnějších zásazích nedozví nikdo kromě zaměstnanců orgánů ochrany přírody. Dosavadní zkušenosti přitom ukazují, že tento přístup může být fatální. Jen díky zásahu veřejnosti a medializaci došlo například k blokádě kácení na Šumavě, přičemž s odstupem času se ukázalo, že postup orgánů ochrany přírody nebyl správný, a v dnešní době naopak orgány ochrany přírody postupují zcela opačně. Pokud by platila navrhovaná změna, veřejnost by se o kácení nikdy nedozvěděla. Předkládaná změna přitom nemá žádný pozitivní efekt. Udělování výjimek pro orgány ochrany přírody je byrokraticky velmi jednoduché, u většiny zákazů, například vjíždění vozidel do národních parků, pohyby mimo cesty jsou výjimky vydávány plošně s platností na několik let dopředu. Pouze u kontroverzních záměrů se vedou jednotlivá řízení a stává se, že po zapojení veřejnosti orgán ochrany přírody sám záměr přehodnotí. Po změně zákona ovšem žádná řízení vedena nebudou. Tohle je představení prvního pozměňovacího návrhu.

Druhý pozměňovací návrh, který bych chtěl představit, se týká umožnění lovu poraněné zvěře mimo sezonu lovu. Je to velmi jednoduchý pozměňovací návrh a v podstatě se dá okomentovat tak, že je nutné umožnit lov poraněné či nemocné zvěře i mimo dobu lovu, aby se zabránilo jejímu dalšímu utrpení.

A třetí pozměňovací návrh se týká nastavení podmínek držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů. Oba dva tyto pozměňovací návrhy jsou pozměňovacími návrhy právě k návrhům pana Staňka, Kotta a Kováčika.

Myslivci za účelem výcviku loveckých psů mohou v zajetí držet lišku obecnou, která slouží jako pomůcka právě pro tento výcvik. Současná legislativa pro toto držení v zajetí nepožaduje splnění žádných minimálních parametrů. V praxi se sporadicky kontroly veterinární správy omezují na ověření očkování proti vzteklině. Lišky jsou mnohdy drženy v naprosto nevyhovujících podmínkách. Je nutné vyhláškou nastavit podmínky pro držení lišek v zajetí zejména také proto, že takto držené lišky se mnohdy narodily ve volné přírodě a násilně byly přemístěny do zajetí. Zpřesňující podmínky pro každý konkrétní případ jsou pak i nadále stanoveny ve stanovisku státní správy myslivosti a orgánu ochrany zvířat proti týrání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Zahradník, poté se připraví pan poslanec Antonín Staněk. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl představit dva pozměňovací návrhy. První se týká přímo zákona o nepůvodních invazních druzích, jeho samotné podstaty, respektive části zákona o ochraně přírody a krajiny, který je v jeho rámci otevřený. Jedná se o návrh, který předkládáme společně s kolegou poslancem Petrem Bendlem a který navrhuje zrušit institut předkupního práva k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek.

K odůvodnění svého návrhu uvádím to, že k zajištění veřejného zájmu není nezbytně a zásadně nutné, aby veškeré nezastavěné pozemky v národních parcích, v národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách byly v majetku státu, aby je vlastnil stát. Pro zajištění žádoucí biodiverzity a ochranu přírody je naopak vhodnějším řešením zachování širšího okruhu vlastníků pozemků, obzvlášť je-li to vlastnictví spojeno s hospodařením na bázi rodinných farem, které zcela přirozeně generují odpovědnou péči i zajištění požadovaného veřejného zájmu. Navíc platí, že hospodaření na takovýchto pozemcích, ať jsou v jakémkoli vlastnictví, je velmi přísně regulováno určitým stupněm ochrany přírody, který je pro všechny vlastníky bez výjimky závazný.

Dalším podstatným důvodem je to, že existence předkupního práva státu na soukromý pozemek, ať leží kdekoli, je zásadním zásahem do jednoho ze základních práv, a to je právo svobodně nakládat se svým majetkem, které je zaručeno Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod. Existence předkupního práva na soukromý pozemek zároveň také brání majiteli pozemku ručit tímto pozemkem za úvěr a do svého hospodaření v rámci dodržení opatření ochrany přírody rozumně investovat. Na ten pozemek je totiž v katastru nemovitostí uvedená plomba, která mu tuto manipulaci s jeho majetkem znemožňuje. Čili institut předkupního práva státu je tedy logicky třeba vnímat jako zcela krajní prostředek, což v tomto případě podle našeho názoru není. A není také vůbec vyloučeno, že podobnou politiku bude chtít stát postupem času zavádět i v jiných lokalitách, třeba v zónách ochrany vodních zdrojů či na jiných chráněných plochách, což by se tedy dotklo již mnohem většího počtu pozemků, a tedy i jejich vlastníků.

Chtěl bych ještě jednu věc podotknout. Já jsem podával ten svůj návrh již v poněkud jiné podobě na výboru pro životní prostředí, a tak se stal známý a vyvolal určitý odpor ochránců životního prostředí, respektive ekologických aktivistů, kteří jako hlavní argument proti němu varovali před privatizací pozemků na území národních parků. Je to samozřejmě logická chyba, protože se z podstaty jedná o pozemky, které již jsou privátní, jsou v soukromém vlastnictví, někdo chce s nimi disponovat, chce je prodat, na někoho převést, a tady vstupuje stát se svým předkupním právem. Čili není možné privatizovat pozemky, které již v soukromém vlastnictví jsou. Jedinou věc, kterou jsme vzali v úvahu - a tady si myslím, že kritici měli pravdu, a uznávám i tu kritiku - je to, že jsme zachovali předkupní právo nebo navrhujeme zachovat, navrhujeme zachovat - musím zopakovat, že to je návrh samozřejmě - zachovat předkupní právo na pozemky, které souvisejí s jeskyněmi, kde je situace jiná. Tady, jak je známo, jeskyně, ten podzemní útvar, nesouvisí s tím pozemkem, zatímco třeba vstup do jeskyně již tou součástí je, a to by mohlo bránit státu tuto hodnotu rozumně využívat. Takže tady navrhujeme předkupní právo na pozemky s jeskyněmi související zachovat. Čili náš návrh je na zrušení institutu předkupního práva na nezastavěné pozemky ležící na území národních parků, přírodních rezervací a přírodních památek, které jsou v soukromém vlastnictví.

Další můj návrh se týká návrhu, který již byl v systému zařazen pod číslem 7631. Je to návrh, který bude zřejmě zakrátko představovat pan poslanec Antonín Staněk, a je to tedy ten myslivecký zákon, který je tam jako pozměňovací návrh předložený. Moje změna se týká § 2 písm. c), který je výčtem živočichů, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nebo které jsou druhy zvěře, zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních předpisů a které je možné lovit, pouze pokud je k lovu povolena výjimka podle těchto předpisů. V tomto paragrafu jsou třeba vyjmenovány vlk nebo medvěd, rys a další takovíhle živočichové, které je samozřejmě zakázáno lovit, které ale v případě nutnosti je možné na výjimku odlovit. Navrhuji zařadit do tohoto seznamu také zubra evropského, a to tedy konkrétně za posledního člena v tom seznamu, ve výčtu, který je v § 2 písm. c) uveden, za vydru říční. Čili za vydru říční, Lutra lutra, navrhuji doplnit slova "zubr evropský, Bison binasus".

Zubr evropský je dosud chovaný vlastně jenom formou zájmového chovu, a tedy pokud by mělo v chovu být rozumně pokračováno, tak je třeba, aby bylo možné obhospodařovat ty chovy, skupiny zvířat mysliveckým způsobem, tedy v případě potřeby kusy slabé, přestárlé nebo ty, které je třeba z chovu vyřadit, mysliveckým způsobem odlovit. Čili pokud by tedy byl zubr evropský do toho seznamu zařazen, tak by jej bylo možné v případě potřeby odstřelem zabít, a tím pádem i využít ekonomicky, což je samozřejmě vedlejší, sekundární, nicméně také důležitá věc. Pak by mohlo dojít k tomu, že by se chov zubra evropského mohl rozšířit a mohlo by být toto zvíře chováno v oborách, případně ve farmových chovech, a tím se přiblížit k podmínkám, za kterých je tento živočich chován v jiných evropských zemích. Čili navrhuji změnu § 2 písm. c) v návrhu, který předloží pan kolega Staněk, tedy v návrhu mysliveckého zákona.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní tedy pan poslanec Antonín Staněk, připraví se pan poslanec Čižinský. Jsme v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři, úvodem svého dnešního vystoupení bych rád uvedl, že mé... nebo pozměňovací návrhy, které předkládáme společně s kolegy Kottem a Kováčikem, jsme připraveni stáhnout v okamžiku, pokud by se podařilo projednat myslivecký zákon a dostat ho do druhého čtení, respektive přes druhé čtení. Pak samozřejmě tyto pozměňovací návrhy v zákoně o invazivních nepůvodních druzích stáhneme. Protože však není zcela jisté, jaký osud potká myslivecký zákon, tak zatím tyto návrhy načteme.

Chtěl bych také říci, že projednávaný vládní návrh zákona s číslem sněmovního tisku 731 plně podporuji. Návrh této vládní novely je výsledkem nejen mnoha jednání, ale zároveň je kompromisní dohodou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a hospodářů v krajině. Jde o velice důležitou změnu celé řady zákonů, která je pro plnou funkčnost potlačení invazivních nepůvodních druhů naprosto nezbytná.

Považuji však za nutné nyní projednávaný návrh doplnit o některé úpravy, které zajistí propojení s dalšími souvisejícími předpisy, a to z důvodu větší efektivity a uplatnitelnosti včetně případných změn ve výčtu eradikovaných druhů. Potřebnou úpravou je námi navrhovaná změna v zákoně na ochranu zvířat proti týrání, která umožní regulaci invazivních nepůvodních druhů v noci bez potřeby výjimkového řízení podle zákona o myslivosti, a to zbraněmi pro střelbu v noci s elektronickým hledím. Některé invazivní druhy mají převážně noční aktivitu, a proto je tato změna nezbytná ve vztahu k jejich efektivní eradikaci.

Předkládaný pozměňovací návrh upravuje zákon o myslivosti ve vztahu k reportingu, který vyplývá z evropského nařízení IAS a celkově efektivně a administrativně jednodušeji nastavuje lov a jeho prokazatelnost. Na lokální úrovni tak bude mnohem snazší regulovat početní stavy invazních nepůvodních druhů i jakéhokoliv druhu zvěře, který by mohl mít invazivní charakter, a snížit tak negativní dopad nežádoucích počtů, ať už ve vztahu ke škodám či dalším negativním doprovodným efektům, jako je například potlačování biodiverzity. Tento návrh mimo jiné dává nástroje právě samotným uživatelům honiteb, kteří tak ve svém důsledku budou moci bez složitého zapojování státní správy myslivosti cestou povolování výjimek mnohem efektivněji regulovat početní stavy druhů.

Předložený pozměňovací návrh z uvedených důvodů obsahuje zavedení elektronického systému myslivosti, který povede k přehlednosti celého systému v myslivosti a rovněž umožní reportování počtu ulovených jedinců invazních nepůvodních druhů tak, jak je požadováno Evropskou komisí, dále rozvolnění způsobu lovu zvěře a usmrcování invazních nepůvodních živočichů pro uživatele honiteb, dále zavedení kontrolního mechanismu ulovené zvěře a usmrcených invazních nepůvodních druhů živočichů pomocí fotografií, což je ekonomicky a administrativně méně náročný systém než systém předkládání markantů. Tento evidenční systém do budoucna dává širokou možnost využitelnosti například pro proplácení náhrad či pobídek eradikace těchto druhů a v neposlední řadě také efektivní kontrolu plánu lovu a možnost bezprostřední reakce orgánu státní správy myslivosti, například uložením opatření či sankcí.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych vás závěrem mého vystoupení naléhavě požádal o podporu našeho společného pozměňovacího návrhu, protože nejenže přináší vylepšení projednávaného sněmovního tisku číslo 731 z pohledu jeho praktické realizovatelnosti, ale rovněž ve svém důsledku povede ke snížení celkových nákladů jak na straně dotčených subjektů, tak zejména pokud jde o státní rozpočet. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Čižinského v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Dolínek. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Já bych rád tady přednesl dva sněmovní dokumenty, a sice sněmovní dokument 7651, jedná se o douglasku tisolistou a o nakládání s ní, a sněmovní dokument 7652, kde jde o jelena siku, který se kříží s naším evropským jelenem a jeho genofond velmi ohrožuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poznamenám, že k tiskům je potřeba se přihlásit v podrobné rozpravě, a poprosím pana poslance Dolínka.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Dobré odpoledne, i já bych chtěl z tohoto místa říct, že podporuji pozměňovací návrh pana kolegy Staňka a dalších v oblasti myslivosti, potažmo podporuji to, že by bylo velmi užitečné, aby tato Sněmovna si ještě na to čas vyhradila a stihla projednat zákony tak, abychom nemuseli postupovat cestou pozměňovacího návrhu. Nicméně obrátila se na mě část odborné veřejnosti v oblasti myslivosti, která má obavy, že kdyby se to nestihlo, a buď se neprojednaly ty zákony, nebo pozměňovací návrh, byť by se pan ministr jeden i druhý snažil, aby to bylo vydiskutováno, a měl být hlasován. Kdyby to nevyšlo, tak jsem připravil pozměňovací návrh, který vyloženě jenom reaguje na ten jeden z minulých přílepků, který tam byl historicky schválen v oblasti spárkaté zvěře, ale je to věc, která vyloženě jenom technicky tam zabraňuje tomu, aby teď se spustilo něco, co si myslí část myslivců, že by nebylo jednak proveditelné a jednak že to není dostatečně upřesněno v tom zákoně, že tam jsou jisté dohady o výkladu, jak by to mohlo být bráno.

To znamená, já tedy načtu v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, který povede k tomu, že by tam v případě, že by nic z těch snah nevyšlo, třeba mohla být aspoň nějaká cesta, jak na příští dva roky to ošetřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Aulická je přihlášena v obecné rozpravě. Já ji ovšem nevidím v sále, takže zatím ta přihláška se odsune na konec a já prosím paní poslankyni Adámkovou. Paní poslankyni Adámkovou vidím... (Hlas mimo mikrofon.) Tak paní poslankyně Adámková stahuje svoji přihlášku, respektive má za to, že je špatně, takže pan poslanec Kott. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Protože jsem tady byl zmíněn jak z úst pana ministra, tak pana zpravodaje, tak já se nejprve tedy vyjádřím k pozměňovacímu návrhu, který jsem předložil na zemědělském výboru. Vedla mě k tomu jedna jediná zkušenost, a to je v loňském roce přemnožení hraboše polního v některých poměrně významných lokalitách, které zasáhlo v podstatě celou Moravu, a nebýt příznivého počasí, tak se domnívám, že tento problém nastal i ve významné části Čech jako takových. A zde se jedná o nesoulad mezi rostlinolékařským zákonem, který řeší Ústřední kontrolní a zkušební ústav, a zákonem na ochranu přírody a kraji na krajské úrovni. Jednotliví zemědělci zde jsou postaveni do poměrně nekomfortní situace, kde v důsledku nevyjasněných kompetencí těchto dvou orgánů, které jsou na stejné úrovni, jsou posouváni k tomu, že nejsou schopni zasáhnout ve správný čas na svém pozemku, a nejenom že přijdou o úrodu, ale navíc ještě v podstatě působí negativně tím, že dochází k rozmnožení škodlivého činitele na jejich pozemcích a tento se přesouvá do okolních okresů i krajů, kde jsou nuceni vlastně podstoupit toto, do velkých uvozovek, martyrium znovu. Takže to jenom na vysvětlení toho, co tady uvedl jak pan ministr, tak pan zpravodaj.

A nyní k mému pozměňovacímu návrhu, který se týká ochranných pásem vodovodů a kanalizací. Takže rád bych uvedl, že předložený a dnes projednávaný vládní návrh, který řeší ochranu krajiny a přírody, jsem podal proto, protože staví na roveň dodávky pitné vody a odkanalizování ostatním veřejným službám shodným přístupem k možným preventivním odstraňováním porostů v ochranných pásmech. Tím se provozovatelům a majitelům infrastruktury, tedy především obcím a městům, uvolní dle mého názoru významně ruce. V konečném důsledku tak návrh umožní zajistit bezproblémové a kontinuální dodávky pitné vody a odkanalizování pro konečné zákazníky.

A teď zkušenosti s tím, že v minulosti jsou poměrně často zaznamenány případy, kdy byl vlastník či provozovatel vodovodní a kanalizační infrastruktury sankcionován za to, že se snažil naplnit literu svého zákona, a to znamená zajišťovat včas a bezproblémově domácnostem a firmám dodávky pitné vody a zajistit odkanalizování. Tento paradox se snažím svým pozměňovacím návrhem, který je v systému uložen jako sněmovní dokument 7485, napravit. Nezřídka se totiž stává, že při mimořádných událostech musí provozovatel infrastruktury nejdříve požádat orgán životního prostředí o povolení upravit terén, například kácení stromů, aby mohl provést opravu, a pokud se jedná o událost nesoucí prvky havárie, musí jednat ihned, a to i za předpokladu, že bude vystaven sankčnímu jednání, protože samozřejmě tak rychle není schopen od orgánu životního prostředí potřebné povolení získat.

Cílem návrhu je v rámci ochranného pásma zabezpečovat volný přístup k předmětným zařízením zajišťujícím zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odvádění odpadních vod, a zejména v posledních letech, kdy vlastně řešíme fenomén sucha, i když v loňském roce už tomu samozřejmě tak není, je nezbytné, aby nebyly dodávky pitné vody přerušovány v zásadě dle mého názoru zbytečným problémem způsobeným znepřístupněním veřejných vodovodů a kanalizací náletovými dřevinami, ze kterých se často stávají v dané oblasti trvalé porosty. Kromě tohoto problému přístupu k vodním přivaděčům je sekundárním efektem takovéhoto stavu i zvýšená frekvence poruch při odkanalizování, která je způsobena nevratným poškozením kanalizačního vedení kořenovými baly.

Hlavně ze strany ekologů, a je to tedy významná část ornitologů, se po zveřejnění mého pozměňovacího návrhu vyrojilo velké množství námitek, které zahltily e-maily nás všech, a tyto připravené texty upozorňovaly na možné nebezpečí poškozování životního prostředí. Já se vám za toto hluboce omlouvám, protože samozřejmě tyto vygenerované e-maily ne vždy mluvily pravdu o tom, co daný pozměňovací návrh vlastně řeší, a tím, že hovořily o tom, že likvidujeme hnízdící druhy, nemyslím si, že to je úplně bezprostřední záležitost, kterou můj pozměňovací návrh řeší.

Vodárenské společnosti nemají určitě nejmenší zájem o plošné kácení, a navíc odstraňování náletových dřevin se dle návrhu zákona provádí vždy v době vegetačního klidu a zapotřebí je mít možnost v co nejkratším čase od zjištění poruchy vždy zasáhnout. To znamená, že ve chvíli, kdy tam vytvoříme prostor na to, aby tam nebyly žádné náletové dřeviny, tak k něčemu takovému, o čem hovořily organizace, které zaplavovaly naše e-mailové schránky, vůbec nebude docházet.

Na závěr bych chtěl konstatovat, že návrh odstraňuje nerovnoprávné neodůvodněné postavení jednotlivých síťových odvětví. Neexistuje žádný racionální argument, který jednomu odvětví umožňuje provádět zásahy do zeleně v případě bez povolení orgánu ochrany přírody a jinému odvětví nikoliv. To, že poskytovatel veřejné služby, kterou vodárenství je, musí v případě údržby nebo poruchy nejprve žádat, se mi zdá obzvláště kuriózní a nedokážu si nějak domyslet, proč vlastně elektrická síť nebo plyn tuto možnost mají a vodovody a kanalizace jsou takto sankcionovány. Navíc poruchy na kanalizačním řadu totiž v praxi můžou znamenat to, že v podstatě porucha dané kanalizace, kdy odpadní vody nedocházejí na čistírnu tak, jak mají, může kontaminovat nejenom horninové prostředí, ale podzemní i povrchové vody.

Ještě jednou se všem omlouvám za ty nevyžádané e-maily, které vám chodily, a ke svému pozměňovacímu návrhu se přihlásím s podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pěkný podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. S přednostním právem vystoupí pan předseda Marian Jurečka. Připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, budu velmi stručný. K tomuto tisku jsem načetl dva pozměňovací návrhy, které svým obsahem cílí k jedné podstatné věci, a týká se toho, že v posledních letech pozorujeme velký nárůst lidí, kteří se chovají v lese způsobem, který poškozuje lesní porosty, především porosty, které jsou v nějakém stadiu obnovy, především využíváním motorových vozidel, jako jsou motorky, crossky, čtyřkolky, ale i velká terénní motorová vozidla. Narážíme na nedostatečné kompetence lesní stráže, a proto vlastně svým pozměňovacím návrhem nebo dvěma pozměňovacími návrhy směřuji k tomu, rozšířit možnosti a kompetence lesní stráže, podobně jako se to udělalo v minulosti u myslivecké stráže, a tedy jde o to, aby ten, kdo je a splňuje všechny parametry a požadavky lesní stráže, mohl případně v té jedné variantě - to je taková jednodušší, základní - mít pravomoc zastavit to motorové vozidlo, prověřit, zdali řidič motorového vozidla má oprávnění se na daném lesním pozemku pohybovat. V druhém pozměňovacím návrhu ty kompetence jsou o něco širší, to znamená nejenom mít možnost zastavit to motorové vozidlo, ale případně pořizovat obrazový a zvukový záznam tak, aby bylo možné i zdokumentovat jednání, o které se jednalo.

Vychází to z právní úpravy, kterou naše legislativa zná, to znamená to, co je dneska standardem u myslivecké stráže, tak abychom to rozšířili pro lesní stráž. Smyslem těchto návrhů je opravdu vést ten stav k tomu, abychom dokázali lesní porosty lépe chránit a to negativní chování, které se tam bohužel děje a rozmáhá, abychom byli schopni se vůči němu vymezit, respektive vymezit ty konkrétní lidi, kteří toto páchají.

Jsou to dva pozměňovací návrhy. Jsem si vědom toho, že tady běží souběžně i projednávání mysliveckého zákona. Myslím si, že to víc patří tam, to víme všichni, ale načítám to i sem a hlásím se k tomu. Kdyby byl nějaký zádrhel případně v projednávání mysliveckého zákona, tak jsem připraven u jednoho nebo u druhého tisku to potom ve třetím čtení stáhnout, takže to berte prosím pěkně takto. Ale myslím si, že to je návrh dobrým směrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vystoupí paní poslankyně Hana Aulická v obecné rozpravě, zatím jako poslední přihlášená. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Musím tedy říci, vážené kolegyně, vážení kolegové, že jsem si nemyslela, že budu někdy vystupovat k invazivním nepůvodním druhům, každopádně i to se může stát. A já si dovolím jenom v krátkosti představit pozměňovací návrh, který jsem předložila společně s kolegyní Matušovskou a kolegou Ondráčkem.

Důvodem navržené změny je zrušení změn zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a to na základě, co se vlastně tam odehrává, jejich ne zcela úplná srozumitelnost, která by v případě nabytí jejich účinnosti přinesla problémy hraničící až s nemožností jejich aplikace. Nedopracovaný systém mysliveckého plánování a systém kontroly ulovení spárkaté zvěře pomocí markantů zjevně nelze aplikovat tak, aby byl funkční, přesto by si vyžádal vynaložení obrovských nákladů, které by bylo neefektivní.

Změna § 3 odst. 2 je chybná, protože nepovažuje zvěř za součást lesních ekosystémů, a pojmově je tedy zmatečná. Změna § 3 odst. 4 obsahuje zmocnění k vydání vyhlášky ohledně způsobu stanovení nadměrného poškozování lesních ekosystémů zvěří. Jednak je formulace zmatečná, protože chybně nepovažuje zvěř za součást lesního ekosystému, a dále by vyhláška musela obsahovat i vliv zvěře na veškeré složky lesního ekosystému, tedy například i vliv toho, kolik hmyzu zašlápne nebo pro kolik hmyzu vytvoří příznivé životní podmínky v důsledku produkce trusu. Uvedené zmocnění je fakticky nenaplnitelné.

Změna § 36 a 37 by znamenala zavedení rozhodování státní správy myslivosti každoročně o každém jednotlivém plánu mysliveckého hospodaření, kterých je cca 5 800, tedy jeden pro každou honitbu v České republice. Znamenalo by to mimořádnou administrativní zátěž s pochybným přínosem. Za účastníky řízení o rozhodnutí ustanovení plánu mysliveckého hospodaření by museli být nejen držitel a uživatel dané honitby, ale i držitelé a uživatelé honiteb sousedních. Dále to mohou být osoby obhospodařující zemědělské a lesní pozemky, jejichž práva tak mohou být dotčena, čímž se stávají dalšími účastníky řízení. Každému by bylo potřeba doručovat do vlastních rukou, což v současné době obnáší náklady nejméně 65 korun, samozřejmě i podle hmotnosti psaní.

Není patrné, co se rozumí posudkem, který má být podkladem pro vypracování plánu mysliveckého hospodaření. Není ani patrné, komu může být bez vyhotovení posudku uloženo, na základě uvedeného se objevují závěry, že na každou honitbu má být vypracován znalecký posudek soudním znalcem či znaleckým ústavem, přičemž náklady na zmapování průměrné honitby o výměře zhruba 1 18 hektarů, by podle odhadu činilo v jednotlivých případech - nebo 1,18 hektaru - desítky tisíc korun, možná by dosáhly řádu vyššího.

Pokud by kdokoliv z účastníků řízení chtěl podat odvolání, musel by napadnout nerelevantnost znaleckého posudku, což je možné toliko za podmínky zpracování znaleckého posudku konkurenčního. Odvolací správní orgán, krajský úřad, by pak musel nechat zpracovat znalecký posudek třetí, referenční, a na základě něj rozhodnout o odvolání. Jen náklady na posudky by tak v případě odvolání činily zřejmě ne méně než 150 000 korun.

V důsledku přijetí jen části pozměňovacího návrhu zůstala zmatečně zachována povinnost nechat vypracovat posudek pro oblast chovu zvěře pro účely stanovené výše odlovu, ale státní správa myslivosti pro oblasti chovu nemá žádnou pravomoc výši odlovu stanovit.

Já děkuji, že jsem mohla přečíst část důvodové zprávy, nebudu dál zdržovat a pak se přihlásím jenom ke svému pozměňujícímu návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nikoho dalšího nemám přihlášeného v obecné rozpravě elektronicky ani z místa, tudíž končím obecnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Není, tak zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A první vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych se přihlásila ke svým sedmi pozměňovacím návrhům. První se týká národního seznamu, a je to pozměňovací návrh číslo 7596. Druhý je pozměňovací návrh, který se týká náhradní výsadby, a je to pozměňovací návrh 7599. A poslední, který se týká plošných výjimek, a ten má číslo 7598. Další pozměňovací návrhy jsou lov invazních druhů, 7732. Dalším je zákaz norování liščat, 7730. Dalším je lov poraněné zvěře, 7731, a poslední je držení lišek v zajetí, 7733.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Ondřej Babka a připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 8158, a je to návrh, který mění účinnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jan Zahradník vystoupí v podrobné rozpravě, připraví se pan poslanec Jan Čižinský, protože pan poslanec Antonín Staněk není přítomen. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 7628, to je to předkupní právo, a za druhé k pozměňovacímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument v systému 8134, to je ten zubr evropský. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan poslanec Antonín Staněk není přítomen, vystoupí pan poslanec Jan Čižinský, připraví se pan poslanec Petr Dolínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Já bych se rád přihlásil ke dvěma dokumentům, ta čísla ještě hledám (v mobilním telefonu), a už je mám, 7651 a 7652. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Petr Dolínek vystoupí v podrobné rozpravě a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Můj zmiňovaný pozměňovací návrh je v systému pod číslem 8157. Tímto se k němu hlásím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně Hana Aulická vystoupí v podrobné rozpravě, připraví se pan poslanec Radek Holomčík. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Já se hlásím ke sněmovnímu tisku k pozměňovacímu návrhu pod číslem 8169. Odůvodnění jsem řekla v předešlé rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec Radek Holomčík, připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se rád přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům. Ten první jsem do systému nahrával já a je vedený pod číslem 7630 a ten druhý načítal pan kolega poslanec Bendl a je v systému uvedený pod číslem 7715. Oba dva návrhy jsou odůvodněny v textu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Josef Kott vystoupí v podrobné rozpravě, připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěl přihlásit ke svému sněmovnímu dokumentu 7485, jsou to ty vodovody a kanalizace, a dále bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu, který tady odůvodnil kolega Staněk, je to sněmovní dokument 7629, 7631 a 7632 a tyto pojednávají o té komplexní novele mysliveckého zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Marian Jurečka vystoupí zatím jako poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já se hlásím ke dvěma pozměňujícím návrhům, které jsem v obecné rozpravě odůvodnil, a ty jsou pod čísly 7709 a 7710. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do podrobné rozpravy elektronicky ani z místa, končím druhé čtení tohoto tisku. Dalším bodem, který budeme projednávat, je

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.




Přihlásit/registrovat se do ISP