Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 1025/ - druhé čtení

Dne 19. února 2021 na 85. schůzi Poslanecké sněmovny jsme souhlasili s návrhem na opakování druhého čtení tohoto návrhu zákona. Je to usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1535. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujaly za navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a zpravodajka garančního výboru, což je výbor pro sociální politiku, poslankyně Lenka Dražilová.

Táži se ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, zda chce vystoupit v úvodu tohoto druhého čtení. Chcete vystoupit, takže paní ministryně, máte slovo. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Pevně doufám, že dojde k rychlému projednání tohoto zákona. Jak jistě víte, tak jsme společně předložili vládní komplexní návrh, který byl předložen paní poslankyní Pastuchovou, panem poslancem Sklenákem a paní poslankyní Aulickou. Mám z tohoto komplexního pozměňovacího návrhu velkou radost, protože jsme si ho skutečně společnými silami odpracovali, a to nejenom řekněme na vládním půdorysu, ale také na úrovni tripartity. To znamená, že je velmi poctivě i vydiskutován jak se zástupci odborů, tak i se zástupci zaměstnavatelů.

Co se týká parametrů tohoto pozměňovacího návrhu, tak důležité je, aby tu byl dobře nastavený jak funkční systém, který čerpá ze zkušeností s programem Antivirus. Nový pozměňovací návrh upravuje ve srovnání s původním vládním návrhem několik zásadních věcí. Nadále kurzarbeit spustí vláda svým nařízením, které projedná s tripartitou, nicméně pozměňovací návrh doplňuje, že nařízení vlády může omezit poskytování příspěvku nejen teritoriálně, ale také sektorově. Dále také může být spuštění omezeno stanovením ukazatelů, pomocí kterých bude určen okruh zaměstnavatelů s nárokem na příspěvek.

Nyní, jak by to celé mělo fungovat: zaměstnavatel bude v případě překážek na své straně vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy - velmi důležité. Nepůjde tedy o výplatu podpory zaměstnanci přes zaměstnavatele, jako je tomu v původním vládním návrhu. Pokud bude zaměstnavatel čerpat příspěvek, musí zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy minimálně ve výši 80 % průměrného výdělku. To znamená, že v některých případech bude vyplácet zaměstnancům vyšší náhradu, než jakou mu dnes ukládá zákoník práce. Jenom pro informaci připomínám, že dnes zákoník práce dle druhu překážky v práci umožňuje rozsah 60 až 100 %. V případě krize tak ochráníme zaměstnance před zásadním propadem příjmů.

Výše příspěvku, kterou zaměstnavatel dostane od úřadu práce, bude 80 % nákladů, tedy náhrady mzdy a povinných odvodů. To je velmi důležité. Přehled nákladů pošle zaměstnavatel do 20 dnů následujícího měsíce na úřad práce, který po obdržení tohoto přehledu pošle zaměstnavateli příspěvek do osmi kalendářních dní.

Pokud zaměstnavatel například zašle březnové náklady na úřad práce již 5. dubna, tak nejpozději do osmi dní dostane příspěvek. Já vám mohu říci po zkušenostech s programem Antivirus, připomenout, že dnes se nám daří procesovat Antivirus po tom jednom roce v řádu třeba čtyř, pěti dnů. Odlišuje se to podle kraje. Samozřejmě jsou kraje, kde je ta krize mnohem hlubší, například Praha, protože je hodně zasažen cestovní ruch nebo pohostinství. Nicméně skutečně i těch osm dní bude naprosto dostačující lhůta.

Zaměstnavatel pak ten příspěvek využije na výplaty zaměstnanců. Tento příspěvek tak nemusí být refundací nákladů, ale zaměstnavatel může nejprve získat příspěvek a až poté vyplatit zaměstnancům náhrady mzdy. To vnímám jako velmi důležité z hlediska cash flow a ukázalo se právě na základě zkušeností s Antivirem, že to předfinancovávání je ten hlavní nedostatek - pokud vůbec o nějakém můžeme mluvit - současného nastavení. Takže jsem ráda, že se nám podařilo najít společně řešení. V době krize, kdy podniky potřebují každou korunu, tak nebudou muset pomoc předfinancovávat.

Maximální doba pobírání příspěvku je maximálně 12 měsíců, nicméně vláda bude dle povahy krize rozhodovat o spouštění na šest měsíců - maximálně šest měsíců, není to automaticky šest - a pak může dvakrát o tři měsíce nebo maximálně o tři měsíce prodlužovat. Pokud se zaměstnavatel nedělí na více částí, tak podmínka nepřidělování práce bude v rozsahu 20 až 80 % a bude posuzována souhrnně za všechny zaměstnance.

Pokud se zaměstnavatel dělí na části, tak například na organizační jednotky, útvary nebo jiné složky, které vyvíjí v rámci zaměstnavatele relativně samostatnou činnost, bude se tato podmínka vždy týkat jen té části, kde k nepřidělování práce dochází. Toliko k tomu základnímu.

Dovolte ještě, abych stručně uvedla, že bych také chtěla podpořit dva pozměňovací návrhy. Jeden se týká pozměňovacího návrhu pana poslance Nováka, který zjednodušuje proces přiznávání podpory v nezaměstnanosti a omezuje zbytečnou administrativu, pak také pozměňovací návrh paní poslankyně Aulické Jírovcové, který se týká komunikace B2B mezi Českou správou sociálního zabezpečení a úřadem práce a má vést také ke zjednodušení a odpapírování fungování úřadu práce. To znamená, oba dva pozměňovací návrhy mají zvýšit efektivitu fungování úřadů práce. Velmi děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se táži zpravodajky výboru pro sociální politiku poslankyně Lenky Dražilové, zda se chce ujmout slova. (Ano.) Ano, chcete se ujmout slova. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já si dovolím shrnout dosavadní vývoj projednávání tady tohoto návrhu zákona. Vláda předložila návrh v září 2020. První čtení proběhlo na schůzi 7. října, druhé čtení potom 20. ledna. Na tomto druhém čtení bylo načteno téměř 60 pozměňovacích návrhů. Jak jistě víte, vedle původního vládního návrhu to byly dva klíčové návrhy, a sice paní poslankyně Pastuchové a Aulické Jírovcové. Druhý klíčový byl pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, který byl z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jak jsem již řekla, k tomu bylo načteno dalších 60 pozměňovacích návrhů a všichni jsme se ztráceli v tom, k čemu vlastně který pozměňovací návrh patří. Co se týká výboru pro sociální politiku, tak tady musím říct, že trvá na svém usnesení 1025/4. Protože všem předkladatelům opravdu záleží na tom, aby tento návrh zákona byl v praxi realizovatelný, ukázala se opravdu vůle na spolupráci a jeho společném přepracování.

Předsedkyně výboru pro sociální politiku paní poslankyně Pastuchová svolala celkem pět jednání, kterých se zúčastnila jak paní ministryně práce a sociálních věcí, tak zaměstnanci, zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, zástupci Ministerstva financí, zaměstnavatelů a odborů. Výsledkem je tedy společný pozměňovací návrh paní poslankyně Jany Pastuchové, Romana Sklenáka a Hany Aulické Jírovcové, který vám dnes bude představen a kterému, musím říct, se opravdu ze strany všech spolupracujících věnovalo obrovské úsilí.

Musím říct, že jsem velmi ráda, že v případě tady tohoto návrhu zvítězil zdravý rozum nad politickým hašteřením, a bude opravdu dobrým nástrojem na podporu jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se táži ještě pana poslance Jana Bauera, který je zpravodajem hospodářského výboru, zdali si přeje vystoupit. (Ano.) Ano, přejete si vystoupit. Poté otevřeme obecnou rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Ještě jednou, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl tímto jenom připomenout usnesení hospodářského výboru ze září letošního roku, které je v systému zapsáno pod číslem 1025/3. A protože jsem zmínil září letošního roku, tak všichni asi tušíte po tom martyriu, co jsme tady v rámci kurzarbeitu zažili, že to usnesení hospodářského výboru prostě není relevantní.

Já si možná i z pozice zpravodaje na hospodářském výboru dovolím jenom jednu poznámku, aby to tady nevypadalo tak idylicky a taková ta idylka, jak to tady s prominutím přednesla paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ono je to úplně obráceně. Kurzarbeit v České republice je symbolem blamáže, diletantismu a neschopnosti připravit klíčový návrh zákona, podle kterého se budou řídit firmy při krizových situacích, které v naší zemi buď nastaly, a do budoucna ještě mohou nastat. My jsme skutečně tady necelý rok sledovali tu obrovskou blamáž, kdy jeden pozměňovák střídal druhý, je jich tam asi 60, kdy jeden komplexní pozměňovací návrh střídal druhý a poslankyně a poslanci se vlastně ani nedozvěděli, k čemu se přihlašovat nebo načítat své pozměňovací návrhy, protože se už v tom nikdo nevyznal.

Mně se to tady těžko říká, protože Občanská demokratická strana od počátku deklarovala, že si přejeme, aby naše země měla opravdu kvalitní návrh a znění zákona. Jestli tomu budeme říkat kurzarbeit podle německého vzoru, je úplně jedno. Takže mým cílem určitě není dehonestovat to, co vytvořili mí kolegové a co vypadá, že bude asi výsledkem té práce, ale záměrně jsem tady chtěl říci, že cesta k tomu byla opravdu velmi trnitá a neschopnost Ministerstva práce a sociálních věcí se na něčem domluvit anebo něco kompetentního předložit, ta je tady prostě evidentní.

Úplně závěrem bych chtěl, abyste věděli, že návrh posledního komplexního pozměňovacího návrhu, jestli se nemýlím, jak jsem se díval do systému, byl načten 9. 4. letošního roku, takže před pár dny. Přestože jsme se snažili na tom nějakým způsobem participovat, tak já jsem si ho mohl přečíst jenom zběžně. Opravdu si myslím, že takhle by se klíčové a velké zákony tvořit neměly. To neznamená, že bychom to chtěli nějakým způsobem blokovat, ale je prostě neuvěřitelné, že k tomuto komplexnímu návrhu se nebude moci vyjádřit ani sociální výbor, ani mí kolegové na půdě hospodářského výboru, přestože tedy tvrdíte, že se to projednávalo i s tripartitou a s Hospodářskou komorou, ale se všemi.

To druhé čtení dneska proběhne, už nikdo nebude mít možnost něco měnit, maximálně Senát České republiky. Ale takto jsme to dopracovali po tom roce s kurzarbeitem v naší zemi. Nemám z toho dobrý pocit, ale neznamená to, že tu práci, kterou tady odvedli naši kolegové, bychom chtěli nějak blokovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám obecnou rozpravu. Teď... (O slovo se hlásí poslankyně Pastuchová.) ... paní poslankyně, já vás špatně slyším. Vy chcete hovořit s přednostním právem a vy jste místopředsedkyní klubu hnutí ANO. Dobře, takže já vám dám slovo hned na úvod. Prosím, máte slovo, a připraví se pan poslanec Marek Novák. Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já než začnu svoji řeč k tomuto, bych jenom vaším prostřednictvím trošku zareagovala na pana kolegu poslance Bauera s tím, že jsem tento pozměňovací návrh opravdu vložila minulý pátek do systému, ale s tím, že jsem kolegům, kteří jsou ve výboru pro sociální politiku, informaci podala, protože jsem si byla vědoma toho, že byste chtěli reagovat na tento komplexní pozměňovací návrh. Takto jsem to i diskutovala před programem, který byl schvalován, a prosila jsem, aby tento sněmovní tisk byl projednáván až příští týden, abyste opravdu měli možnost na toto reagovat. Bohužel, byla to myslím opozice, která tento bod navrhla na dnešek na druhé čtení, a bylo to schváleno, takže i proto už jsme teď v tom druhém čtení, a tímto bych chtěla říct, že to nebylo až tak na naší vině. Takže to je k tomu.

Další věc, kterou bych chtěla říct, že se vší úctou k paní ministryni, nám to zde představila, ale představovala komplexní pozměňovací návrh, který předkládám já společně s panem poslancem Sklenákem a paní poslankyní Aulickou, a budu ho předkládat teprve v podrobné rozpravě. Takže k něčemu se tady vyjadřovat, co není ještě načteno, si myslím, že není zrovna dobré.

V první řadě bych chtěla moc říct, že jsem ráda, že tu dnes můžu stát za své kolegy, jak jsem řekla, pana poslance Sklenáka a paní poslankyni Aulickou, a představit vám komplexní pozměňovací návrh k vládní novele takzvaného kurzarbeitu. Za sebe musím říct, že byly chvíle, kdy jsem v možné nalezení shody přestávala věřit, a proto jsem ráda, že tu dnes stojím a tento návrh můžu představit.

Ačkoliv jsme zpočátku měli odlišné postoje, myslím si, že všichni jsme měli společný cíl a věděli jsme, že zavedení takzvaného kurzarbeitu velmi potřebujeme, že potřebujeme pomáhat lidem nejen teď, v době koronaviru, ale že musí pomáhat i do budoucna. A tady bych znovu upozornila na to, že kurzarbeit není na dobu teď, v krizi, ale bude tady s námi tento zákon mnoho, mnoho dalších let, doufám. Proto jsme měli - a jsem tomu moc ráda, že jsme měli - vůli nalézt společně pro všechny doufám přijatelné řešení a že jsme každý z nás v něčem ustoupili, ale dovedli jsme se dohodnout. Výsledkem naší dohody je právě dnes představený komplexní pozměňovací návrh. V rychlosti rekapitulace. Všichni víme, že tato krize si vyžádala mimořádné řešení v programu vládního programu Antivirus, který je velice úspěšný, ale uvědomili jsme si, a už to víme dlouho, že nám zde chybí konkrétní standardní nástroj k řešení této situace.

Nebudu to asi říkat, shrnu to rychle. Znovu zopakuji, že inspiraci mnozí viděli v německém kurzarbeitu, ale tímto nástrojem jsme se inspirovat nemohli a nemohli jsme ho automaticky ani přenést, jak se mnozí domnívali. Chybí nám zde desítky let vybudovaný fond na pojistném principu, služby zaměstnanosti nemáme organizované na tripartitním základě a další a další. Jak řekla kolegyně zpravodajka, vaším prostřednictvím, paní poslankyně Dražilová, bylo přijato ve druhém čtení zhruba 50 pozměňovacích návrhů, z toho dva, které šly trochu proti sobě a byly odlišné v principech. My jsme měli konstruktivní jednání opravdu se všemi, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem financí, zástupci tripartity. Jak jsem řekla, každý z něčeho ustoupil a jsem moc ráda, že teď tady představím hlavní věci toho pozměňovacího návrhu.

Za sebe osobně bych chtěla říct a zdůraznit, že mám opravdu radost z toho, že tam zůstalo zachováno to, že zaměstnanci dostanou mzdu ve stejný termín, doplatek nebo náhradu mzdy, v jednom termínu společně s výplatou, a tím pádem si nebudou muset měnit platby za hypotéky, nájmy, plyn, elektriku, což bylo naším cílem. A druhá věc, za kterou jsem moc ráda, že se ustoupilo od takzvané podpory, ale že to je na základě náhrady mzdy od zaměstnavatele.

A teď podrobně k pozměňovacímu návrhu, který předkládám společně s kolegy. Jak jsem řekla, zásadní změnou oproti vládnímu návrhu zákona je opuštění navrhovaného systému výplaty podpory zaměstnanci prostřednictvím zaměstnavatele. Zaměstnavatel bude tak jako doposud vyplácet v případě překážek v práci na jeho straně zaměstnancům náhradu mzdy v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce. Zaměstnanec tedy dostane své peníze za odpracovanou dobu i za dobu bez přidělené práce ve stejný den ve stálém výplatním termínu. O příspěvek lze požádat pro zaměstnance, u kterého pracovní poměr trvá alespoň tři měsíce. Bude-li zaměstnavatel chtít čerpat příspěvek v době částečné práce na náhradu mzdy vyplacenou zaměstnanci, musí činit tato náhrada mzdy minimálně 80 % průměrného výdělku zaměstnance. Úřad práce mu pak vyplatí příspěvek ve výši 80 % nákladů na tuto náhradu mzdy. Princip je obdobný jako u vyzkoušeného Antiviru. Hradit se bude 80 % z vyplacené náhrady včetně odvodů. Strop příspěvku je stanoven na 1,5násobek průměrné mzdy.

Načasování výplaty příspěvku pak záleží plně na zaměstnavateli. Požádat o platbu může ještě před svým výplatním termínem. Protože úřad práce bude mít na platbu osm dnů, může zaměstnavatel dostat prostředky dříve, než je splatná náhrada mzdy jeho zaměstnanců, jinými slovy, není třeba nejprve vyplatit zaměstnancům náhradu mzdy a pak teprve žádat o refundaci příslušných nákladů.

Možnost čerpat příspěvek bude aktivována vždy nařízením vlády. Zákon stanoví, kdy je možno aktivaci provést. Dojde k tomu po projednání v tripartitě. Nařízení stanoví všechny podstatné podmínky a parametry. Důležité je, že ohrožena musí být úroveň zaměstnanosti, tedy konkrétní pracovní místa. Vláda stanoví rozsah překážek v práci v rozmezí 20 až 80 % týdenní pracovní doby. Tato doba se bude počítat buď za část zaměstnavatele, nebo za celého zaměstnavatele podle toho, kde budou naplněny podmínky, kde bude ohrožena zaměstnanost. Vláda také stanoví dobu aktivace. Napoprvé to může být maximálně šest měsíců a dobu lze dvakrát o tři měsíce prodloužit - opravdu tedy na 12 měsíců, jak řekla paní ministryně. Vláda má také možnost vymezit okruh zaměstnavatelů prostřednictvím stanovení závazných ukazatelů, které musí zaměstnavatel naplnit. Zákon je nijak neupřesňuje, vždy budou voleny v závislosti na příčinách aktivace. S čerpáním příspěvku ze strany zaměstnavatelů budou svázány i povinnosti, při jejichž nesplnění vznikne povinnost příspěvek nebo jeho část vrátit. Například udržet pracovní místo po určitý čas i po ukončení čerpání, konkrétně to bude čas rovný polovině doby čerpání. Je to kompromis mezi naplněním cíle, tedy udržením ohroženého místa, a zároveň snahou neudržovat uměle místa, která přestala být perspektivní. Sankce by následovala i po porušení dohody, jejíž uzavření se předpokládá mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Na základě této dohody budou zapojení zaměstnanci uvolňováni k aktivním... zabezpečovaným úřadem práce, ať už v rámci zaměstnaneckých rekvalifikací, nebo jiných potřebných vzdělávacích akcí.

Já jsem tady uvedla náš komplexní pozměňovací návrh. Ještě jednou, vím a snažila jsem se, bohužel nešlo to udělat tak, abyste měli čas na to reagovat, bylo na to málo času. Přesto jsem ráda, že se dnes opakuje druhé čtení, a věřím, že tento celkový návrh i s našimi pozměňovacími návrhy bude pro vás přijatelný, schválíme ho, Senát nám to podpoří a budeme tu mít nástroj, který nám do budoucna bude pomáhat řešit tyto věci, nástroj, který v této republice dlouhodobě nebyl. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marek Novák a připraví se... (Na tabuli svítí: Novák, Pastuchová, Černohorský.) Tak paní poslankyně Jana Pastuchová už ne, takže pan poslanec Lukáš Černohorský. (Zleva reakce v sále.) Ano, faktickou jsem přehlédl. Prosím. Omlouvám se, pane poslanče. Je tady faktická, ano. Máte slovo dvě minutky, prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Omlouvám se panu poslanci Novákovi. Jen velmi stručně. V podstatě jsem chtěl zareagovat zejména na to, co zde říkal pan kolega Bauer, na tu zdrcující kritiku způsobu projednávání tohoto tisku. Já si prostě myslím, že tato kritika není tak úplně oprávněná, protože ono to vypadá, že jsme vraceli ten tisk do druhého čtení, protože z toho byl nějaký totální paskvil a nedalo se to odhlasovat. Ale já alespoň sám za sebe si prostě stojím za tím, že pozměňovací návrh, který jsem původně předložil, byl dobře napsán, a kdyby byl schválen, tak by kurzarbeit jako nástroj dobře fungoval. Dokonce, vzpomeňte si, vám psali zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců, že s tím souhlasí, že to podporují, a žádali vás všechny, abyste to podpořili.

Proč jsme to vrátili do druhého čtení, bylo proto, protože tady byla sněmovna takzvaně štíplá na dvě poloviny, a naznali jsme, že není dobré takto důležitý klíčový zákon, který by měl sloužit desetiletí, hlasovat převahou jednoho dvou hlasů. Takže jsme si řekli, že zkusíme ještě znovu nad tím zapracovat a najít ještě větší shodu. To jenom k tomu, proč jsme zpátky ve druhém čtení, a že si stojím, alespoň já, ale i vlastně v debatě, kterou jsme následně vedli, ti účastníci diskuzí uváděli. Ano, pojďme hledat cestu k ještě dokonalejšímu znění, ale v podstatě to původní nebylo nic špatného.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Nyní faktická poznámka, pan poslanec Jan Bauer. Zatím jediná faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Já bych tady nepoužíval ta slova, protože jsem je ani neřekl, ale jenom upozorňuji, že to, že si skutečně stojím za tím, že to je paskvil a že to je vrchol diletantismu, tak to jenom dokládá to, že vy si, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, nepamatujete, že jsme v září byli přesvědčováni na sociálním výboru, že se musí vyhlásit stav legislativní nouze a musí se okamžitě tento zákon schválit. A ještě den předtím, než se to dostalo do prvního čtení, tak pan premiér prohlásil, že tento zákon se vládě nepovedl, je to paskvil a musí se předělat. Tak jenom, abychom věděli, kdo o tom paskvilu hovoří. Následně mimo jiné paní ministryně prohlásila a uznala, že tento návrh zákona se nepovedl a bude se muset předělat. Takže to nebyla moje slova. Já jsem jenom spíše reagoval na to, co jsem si přečetl v médiích.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Moment. Teď na faktickou poznámku pan poslanec Roman Sklenák a paní ministryně chce taky na faktickou? S přednostním právem, když vás nikdo nepřeskočí. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Sklenák: Já myslím, pane kolego Bauere, prostřednictvím pana předsedajícího, že oba víme, jak to bylo, akorát se každý bavíme trošku o něčem jiném. Já jsem hovořil a obhajoval věcně svůj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, který jsem předkládal v tom prvním druhém čtení, o tom já jsem hovořil a za tím že si stojím.

A druhá věc. Proč jsme zde měli kurzarbeit předložený vládou v legislativní nouzi? Protože se reagovalo na to, že měl skončit podle práva Evropské unie Antivirus. Ten až v průběhu projednávání tohoto tisku se mohl prodloužit v podstatě až do konce letošního roku, takže tento nástroj nebylo nezbytně nutné mít ihned k dispozici a mohlo se pokračovat v Antiviru.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě faktická poznámka, pan předseda klubu TOP 09 Vlastimil Válek. S přednostním právem je připravena paní ministryně Maláčová.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuju. Já netuším, jak to bylo. Kdyby to někdo vysvětlil, budu hrozně rád. Ale překvapuje mě, že opoziční poslanci souhlasí s názorem pana premiéra, který vysloví na zákon, jestli tedy vyslovil, že je paskvil, a koaliční nesouhlasí, jak kdyby se měnila pozice koalice a opozice. Začínám být zmaten.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem paní ministryně Jana Maláčová, prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Myslím, že chronologicky to bylo úplně jinak, ale nevracejme se k tomu, protože důležité je, že my máme jako koalice splněno. My tu máme velmi kvalitní kompromisní návrh, který podporuje celá tripartita včetně Hospodářské komory, a to je to, co se počítá. Výsledek se počítá. Je to věc, která byla navržena na základě roční zkušenosti s programem Antivirus, a myslím si, že příští vlády budou velmi rády, když budou mít tak kvalitní, pevně doufám, že brzy schválený kurzarbeit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marek Novák, prosím. Připraví se pan poslanec Lukáš Černohorský. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, seznámím vás se svým pozměňovacím návrhem k tisku 1025, který jsem představoval už i v předchozím druhém čtení, tudíž jen velmi v krátkosti. Jedná se vlastně o návrh, který zjednodušuje práci pracovníků na úřadu práce, protože samozřejmě potřebujeme i zefektivňovat procesy. Zde se jedná o takzvaný dokument rozhodnutí. Znamená to, že navrhujeme, aby nemuseli pracovníci úřadů práce vydávat rozhodnutí ve všech případech v rámci podpory v nezaměstnanosti, ale aby mohli vydávat i takzvaná oznámení. Samozřejmě i v tomto případě budou zachována práva klientů, kteří se i proti oznámení budou moci odvolat, to znamená, že v rámci práv klientů se nic nemění, a naopak zjednodušujeme, zrychlujeme proces pro pracovníky na úřadech práce. Za podporu vám moc děkuji a načtu jej potom v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Lukáš Černohorský a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Moje představení se bude týkat sněmovního dokumentu nebo pozměňovacího návrhu pod číslem 8133. Tento pozměňovací návrh se týká zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Zkusím to v rychlosti představit.

Jedná se o právní úpravu zákonného pojištění, které vychází z § 205 zákona č. 65/1965 předchozího zákoníku práce, který však byl zrušen zákonem č. 262/2006, přičemž v rámci přechodných ustanovení tam zůstal § 365, který prodlužuje použitelnost právní úpravy zachování pojištění do doby jeho transformace do systému sociálního zabezpečení nebo do systému soukromého pojištění. Bližší podmínky a sazby a tak dále upravuje vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví sazby a tak dále. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci případně nahradit škodu způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání. Je pro tyto případy pojištěn ze zákona, to jest nikoli na základě té pojistné smlouvy. Zaměstnavatel tak má právo, aby za něj pojišťovna uhradila poškozenému zaměstnanci škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za kterou zaměstnavatel odpovídá. Pojištění vzniká současně se vznikem pracovněprávního vztahu. V tuto chvíli toto pojištění ze zákona poskytují pouze dvě pojišťovny. Jednou je Česká pojišťovna, která to poskytuje, pokud s ní bylo sjednáno pojištění k 31. prosinci 1992. Druhou je případně Kooperativa. Jedná se o historické rozdělení, které mělo nějaké své příčiny.

Pojistné je stanoveno prováděcím právním předpisem, a to formou sazby podle převažující ekonomické činnosti zaměstnavatele, přičemž jeho výši je zaměstnavatel povinen vypočítat z vyměřovacího základu zaměstnanců, obdobně jako v případě pojistného nebo sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Platí se to čtvrtletně a minimum je zhruba 100 korun.

Já tedy odůvodním ty změny, které jsou navrhované, protože se jedná o reakci na některé nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu z jeho kontrolní akce číslo 1912, u které jsem zpravodajem, tedy na kontrolním výboru. U § 366 odst. 1, přestože vyhláška stanoví minimální pojistné ve výši 100 korun, tak tam v tomto případě upřesňuji, že se toto pojištění platí i v případě, kdy nelze vyměřovací základ určit například u dohod o provedení práce. U § 366 odst. 2 je současná penalizace 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Jedná se o výpočet podle § 12 odst. 9 dané vyhlášky Ministerstva financí, avšak tato penalizace je neúměrně vysoká a v mnoha případech až likvidační. Z praxe vyplynula potřeba sazbu penalizace zreálnit a dát do souladu se systémem pojistného na sociální zabezpečení podle zákona č. 589/1992.

Další změnou, která se tam vyskytuje, je úprava § 366 odst. 3, kdy stávající vyhláška stanoví možnost upustit od vymáhání pohledávky, ale nestanoví ani rámcově kritéria, podle kterých se o upuštění od vymáhání pohledávky rozhoduje. V tomto případě tam trošku více po dohodě s Ministerstvem financí specifikujeme, za jakých podmínek je umožněno upustit od případné penalizace s tím, že ještě u § 367 na základě výtky Nejvyššího kontrolního úřadu se doplňuje oprávnění Ministerstva financí vykonávat kontrolu hospodaření pojišťoven v daném zákonném pojištění.

Děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacímu návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Hana Aulická, připraví se paní poslankyně Pavla Golasowská. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už asi nebudu dlouhá. Jenom bych chtěla reagovat na předešlou diskuzi, která tady probíhala. Předešlá projednávání tohoto sněmovního tisku se opravdu nesla v docela vyhrocené situaci a přiznávám taky, že se tady udělaly dva tábory, a to jeden tábor k původnímu návrhu a pak k nějakému upravenému kompromisu, a pak ten náš pozměňovací návrh, paní kolegyně Pastuchové a můj.

Já ale musím říci, že především díky sociálním partnerům a tripartitě jsme našli ten konečný společný návrh. Ať se to třeba některým mým kolegům nelíbí, tak si myslím, že si na tom především oni vydřeli ty připomínky a vydřeli si ten kompromisní návrh, který tady dneska je. Já jsem se účastnila ne všech, ale snažila jsem se samozřejmě z časových důvodů být přítomna všem videokonferencím, kde se to diskutovalo opravdu od připomínky k připomínce, bod po bodu, a nejenom zástupci Ministerstva práce, ale i dalších odborných skupin se na to dívali jako na budoucí legislativní novelu, která tady bude pro Českou republiku a která je potřeba, aby byla opravdu dobrá a kvalitní. A jsem za to opravdu ráda, že ač třeba ze strany ODS je kritizován ten způsob a tak dále, tak právě s těmi zaměstnavateli si myslíme, že je pro nás toto gros, protože je to novela pro záchranu zaměstnanosti.

Tak jsem ráda, že se tam našla ta kompromisní cesta a že vlastně všichni zástupci, jak odbory, zástupci zaměstnanců, tak zaměstnavatelé, jsou dneska spokojeni. A to by měl být výsledek Poslanecké sněmovny tak, aby se to odehrálo, že legislativa je kvalitní a je připravena pro budoucí roky v České republice tak, aby dokázala reagovat na další vzniklé situace, které můžou v České republice být.

Nikdo také neříká, že to je vhodná legislativa v současné době na současnou pandemii, protože můžeme se všemi říkat, že to tak prostě není. Máme tady fungující program Antivirus, který, jak věřím, bude ještě prodloužen. Máme možnost až do konce roku, ale přinejmenším do toho června, jak se hovořilo na Úřadu vlády. Já si myslím, že ani samotní zaměstnavatelé, nebo vůbec v tom procesu by nebylo vhodné, abychom teď zásadně měnili legislativu, nehledě na to, že i tato novela, tento návrh zákona, pokud bude přijat, bude platný až od 1. 1. 2022. A ač opravdu můžeme říci, že se to dítě takzvaně rodilo velmi těžce, tak na druhou stranu si dneska stojím za tím, že to, co se připravilo a z čeho je výsledek, je jedna z těch kvalitních legislativních změn, které se dostaly na půdu Poslanecké sněmovny.

Dále bych vás ještě, jestli mi dovolíte, informovala, že jsem dnes hovořila se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, a ač jsem řekla, že už v životě nebudu předkládat pozměňovací návrh, tak jsem byla požádána o jeden pozměňovací návrh, který se týká snížení administrativy v rámci jednoho formuláře. Důvodem navrhovaných změn zákona je zjednodušení a zvýšení komfortu pro uchazeče o zaměstnání v případě potřeby dokládání nezbytných dokumentů pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti. Jde o to, že by se pro zaměstnavatele snížila administrativní náročnost v podobě toho, že nebudou muset vystavovat dva formuláře, ale stačí jeden, který bude rozšířen jenom o určité informace a parametry, bude odeslán elektronicky na Českou správu a Česká správa, ač víme, že je velmi zahlcena, ale sama to bere jako jednu z velkých výhod, odešle sama na institut Úřadu práce, kde budou i tyto parametry zpracovány tak, aby se nemusel dostavovat sám ten zaměstnanec osobně, odevzdávat to na Úřad práce. Já jsem si nechala tento pozměňovací návrh posuzovat ještě u dalších odborníků z praxe u nás v kraji. Nikdo s tím problém nemá i ze stran zaměstnavatelů. Proto jsem načetla i tento pozměňovací návrh. Je to malá úprava. Na druhou stranu v tom systému, i když jsou opravdu obě dvě instituce, jak Úřad práce, tak Česká správa, velice zahlceny, musím říci, že bych jim chtěla vyseknout poklonu, že dělají vše, co mohou.

Chtěla bych požádat potom i o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Budeme o něm ovšem diskutovat i na výboru pro sociální politiku po garančním jednání. Není to tedy předloženo tak, aby to bylo okamžitě schváleno, a určitě na vaše připomínky, pokud nějaké budou, odpoví ze strany Ministerstva práce třeba pan ředitel Boháček nebo zástupce Úřadu práce nebo samotná paní ministryně. Každopádně, ač jsem tedy říkala, že už nikdy, tak v tomto ohledu vnímám jako pozitivní klad to, že by se snížila ta administrativa. V podrobné rozpravě se přihlásím, je to pod sněmovním tiskem 8155. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Pavlu Golasowskou, připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych představila svoje čtyři pozměňovací návrhy k novele zákona o zaměstnanosti.

Takže první pozměňovací návrh - jeho cílem je snížit náklady zaměstnavatele v době ekonomických problémů, k jejichž řešení vláda umožní svým nařízením vyplácení podpor v době částečné zaměstnanosti jejich zaměstnancům. Proto se navrhuje snížit výši pojistného na sociální zabezpečení na polovinu, aby navrhovaná právní úprava mohla skutečně v praxi sloužit jako efektivní přechodný program k řešení problémů zaměstnanosti, jehož hlavním cílem je udržet pracovní místa v podnicích a tím i jejich konkurenceschopnost v době zákonem stanovených krizových situací. Takže to je první pozměňovací návrh.

Cílem druhého pozměňovacího návrhu je zvýšit nastavení maximálního stropu podpory v době částečné zaměstnanosti, a to tak, aby zaměstnavatelům umožnil udržet v době krize lépe odměňované a vysoce kvalifikované zaměstnance. Klíčovým cílem podpory je udržení konkurenceschopnosti podniku na trhu pro období po překonání krizového stavu, kdy se obnoví dostatek zakázek a výroba. Maximální výše podpory v době částečné zaměstnanosti činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, a to za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení podle § 120e odst. 1. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

Můj další a tentokrát třetí pozměňovací návrh. Jeho cílem je nahradit průměrný čistý hodinový výdělek, z něhož se stanoví výše podpory v době částečné zaměstnanosti průměrným hodinovým výdělkem. Tím se výrazně zmírní propad příjmů převážné většiny zaměstnanců, který je nejvýraznější u vysoce kvalifikovaných profesí, o jejichž udržení mají zaměstnavatelé v době krize největší zájem, a to až o 14 %. Jinými slovy, výrazně se tak zvýší příjmy zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti, a tedy i jejich koupěschopnost, která je důležitým předpokladem pro obnovení růstu HDP a jeho dynamiky i důležitým nástrojem podpory malého a středního podnikání, zejména v oblasti služeb poskytovaných obyvatelstvu.

A můj čtvrtý a poslední pozměňovací návrh se týká podpory v době částečné zaměstnanosti, která náleží zaměstnanci za celý kalendářní měsíc, ve kterém nemůže konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207 až 209 zákoníku práce, která u jeho zaměstnavatele nastala v přímé souvislosti s některým z důvodů, pro který bylo vydáno nařízení vlády podle § 120b odst. 1, a to pokud zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnancům práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % z jejich týdenní pracovní doby rozvržené podle § 84 zákoníku práce na příslušný kalendářní měsíc, přičemž tato podmínka se posuzuje souhrnně za všechny zaměstnance tohoto zaměstnavatele.

To jsou všechny mé čtyři pozměňovací návrhy, ke kterým se pak přihlásím v podrobné rozpravě, a děkuji vám, kolegyně, kolegové, za jejich podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Alenu Gajdůškovou a připraví se pan poslanec Pavel Juříček. Tak prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Pane ministře, paní ministryně, kolegyně a kolegové, pandemie ukázala, že bez páteřní sítě veřejných služeb, zejména zdravotnictví, ale i hygienické služby, fungujících úřadů práce, sociálního systému se záležitosti, jako je pandemie, nedají zvládnout. Ukázala také, že stát má nástroje pro udržení zaměstnanosti. Obojí sociální demokracie považuje za velmi důležité a možná nejdůležitější z pohledu toho, co má stát pro své občany dělat. Připomínám, že program Antivirus, snad nejúspěšnější program podpory občanů v pandemii, podpořil až jeden milion pracovních míst. Představte si, kdyby tento program nebyl, tak každý pátý člověk zhruba by byl bez práce.

Antivirus ale má omezený čas. Proto jako sociální demokraté usilujeme o trvalý nástroj podpory zaměstnanosti nejen pro pandemii, ale i živelné katastrofy, kybernetické útoky a jiné mimořádné situace, které možná v této chvíli ještě nedokážeme dohlédnout. Tímto trvalým nástrojem je právě projednávaný návrh pod názvem kurzarbeit. A přes porodní bolesti, o kterých zde byla řeč, dohoda na komplexním pozměňovacím návrhu doufejme vytvoří skutečně dobrý nástroj, který budeme potřebovat, který, jak jsem přesvědčená, bude-li přijat - a já věřím tomu, že přijat bude a velmi brzy - tak může přinést jakési uklidnění jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům pro případ, že by nás čekaly nějaké skutečně mimořádné události, které v této chvíli nedokážeme dohlédnout, jakkoli si to nikdo z nás nepřeje.

Kolegyně a kolegové, protože komplexní pozměňovací návrh řeší i vazbu mezi časem, kdy zaměstnanec nemůže pracovat, a možností využít tento získaný čas ke svému vzdělávání, ke zvyšování kvalifikace, zvyšování si svých možností, šancí na trhu práce, nebudu se dál hlásit k pozměňovacím návrhům, které tuto oblast řešily. Dále také sděluji, že nechci zatěžovat projednávání tohoto návrhu zákona debatou o tom, zda je potřeba hlásit volná pracovní místa, nebo zda máme evidovat dohody o provedení práce a pracovní činnosti, jakkoli jsem přesvědčená, že tyto věci pro to, aby stát mohl účinně pomáhat vytváření nových pracovních míst, aby mohl účinně pomáhat lidem hledat novou práci, pokud o svou práci přijdou, že tyto nástroje potřebujeme. Ale znovu říkám, nechci zatěžovat těmito návrhy debatu o právě projednávaném návrhu o kurzarbeitu, nebudu se tedy k těmto pozměňovacím návrhům také hlásit. A prosím o podporu komplexního pozměňovacího návrhu, který alespoň část toho, co jsem chtěla, aby v této normě bylo, ošetřuje a zavádí.

A na závěr mi dovolte, abych poděkovala paní ministryni Maláčové skutečně za usilovnou práci a za snahu dojednat kompromis, dojednat v rámci tripartity, ale i samozřejmě v rámci koalice a celé politické scény, abychom se shodli, aby návrh, který projednáváme - já věřím tomu, že bude přijat - byl opatřením, které skutečně přinese to uklidnění - že víme, že když bude problém, máme nástroj na jeho řešení - uklidnění pro zaměstnance i zaměstnavatele, že bude trvalým nástrojem, nebude potřeba ho po každém závanu na politické scéně měnit. Ještě jednou vás požádám o podporu toho komplexního pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Juříček a připraví se pan poslanec Roman Sklenák. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Dámy a pánové, někdy mně opravdu rozum zůstává stát, co tady slyším, tady z umpiru mluvit. Ale dobře, nevracejme se k minulosti, ale musíme si říct, že tady na trhu práce stále chybí 330 000 zaměstnanců. Podniky, průmysl a my podnikatelé jsme rok drželi tady ekonomiku a mluvit o tom, že Antivirus zachránil milion pracovních míst, je naprosto totální nesmysl, tak už to, prosím vás, nepoužívejme, protože my podnikatelé víme, jaká je realita.

Nicméně dovolte, abych tady projevil jisté zklamání, které už tady trochu naznačoval i, prostřednictvím předsedajícího, Honza Bauer, že nemáme příliš mnoho času na projednání těch faktů a těch parametrů, ale nicméně vzhledem k tomu, že jsem včera zachytil tento komplexní pozměňovací návrh, samozřejmě jsem rád, že existuje nějaká dohoda, nějaká platforma, na které můžeme postavit celou tu stavbu kurzarbeitu. Ale pro mě je tady zklamání, že se vůbec nepoužily všechny ty parametry, které jsme napříč všemi stranami na hospodářském výboru přijali, kde jsme snad kromě dvou Pirátů odhlasovali pozměňovací návrhy na hospodářském výboru úplně všichni, a že ty z tohohle komplexního pozměňovacího návrhu vypadly.

Vzhledem k tomu, že jsem to zaznamenal, tak jsem je tam dovolil teď načíst jako moje, ale nicméně jsou to původní pozměňovací návrhy hospodářského výboru, takže dovolte, abychom jenom řekl k některým z nich.

Za prvé, počítat s tím, že firma nebude 12 měsíců fungovat, je, prosím vás, naprosto totální nesmysl. Jak jsem říkal, ano, třeba i v rámci pandemie jsme nefungovali jeden a půl, dva měsíce maximálně, a pak ty firmy fungovaly, ale samozřejmě ne všechny, na to už jsou pak potřeba jiné nástroje než jenom kurzarbeit jako takový.

Další věc, to znamená, my jsme tenkrát navrhli, že to bude tři měsíce plus tři měsíce prodloužení, ne šest plus šest, ale tři plus tři. Já si neumím představit, že tady stát bude dotovat firmy rok a že nic se nebude dít. A když si vezmete, že výpovědní lhůta je dva plus tři měsíce, tak ta firma, která nevidí na svoje zakázky, tak samozřejmě v rámci těch šesti měsíců v pohodě to zvládne. Takže to je jeden klíčový bod pozměňovacího návrhu.

Druhý klíčový bod je výše průměrného hrubého hodinového výdělku. My jsme tenkrát navrhovali, aby to nebylo 60, aby to bylo zvýhodněné, řekněme, aby to bylo 65 %. Mám teď tady dvě varianty, 60, 75, protože vidím, že Sněmovna je čím dál víc ochotna rozhazovat peníze ze státního rozpočtu, tak navrhuji 65, respektive 70 %. Na hospodářském výboru, a kdysi už jsem to tady říkal jako viceprezident Svazu průmyslu před deseti lety, jsem měl dohodu s odbory, s Jardou Zavadilem a s Pepou Středulou, že to bude 65 %. No, teď už je to málo, se zdá, že už tady se navrhuje 80.

Další bod je omezení délky podpory, délky doby, pro kterou zaměstnanec nemůže vykonávat svoji práci pro překážky, omezit to maximálně na dva dny, protože firma, která nefunguje čtyři dny v týdnu, no tak proboha, ta firma nemá právo na přežití. To je prostě zase další naprosto rozvolněný systém, který tady budeme hradit ze státního rozpočtu. A prosím vás, každý podnikatel, který nemá zakázky aspoň tři dny v týdnu, tak to prostě stejně bude muset řešit, dřív nebo později.

Další bod je požadavek dokladovat pokles tržeb nebo výnosů. To tady v tomto komplexním pozměňovacím návrhu vůbec není zmíněno, že podnikatel nebo firma požádá a prokáže, že ty zakázky nemá, year-to-day, to znamená předcházející období vůči existujícímu období. To přece dává logiku. Když něco chci, tak musím přece prokázat, že mi něco, nějakým způsobem, poklesly tržby anebo poklesly výnosy.

Dalším obsahem je povinnost zaměstnance vrátit podporu v případě, když nakonec čerpá, ať už je to mých navrhovaných nebo námi, hospodářským výborem, navrhovaných šest měsíců, a pak ty lidi propustí, no tak přece je logické, aby ty peníze vrátil, ne že bude normálně fungovat, dostal spoustu peněz od státu a nic se nebude dít. Tak já si myslím, že to je potřeba samozřejmě Má dáti - Dal. To přece jsou normální, přece běžné úvahy a logika věci. No a poslední bod je... to znamená vrátit do měsíce tu potenciální podporu.

Poslední věc je pozměňovací návrh, který jsme taky diskutovali, tenkrát jsme ho akorát na hospodářském výboru nestačili. Ve chvíli, kdy se dostanete do významných potíží a potřebujete rozběhnout firmu, ať už jsou to záplavy, anebo vám vyhoří barák nebo podnik, tak potřebujete některé profese v té firmě takzvaně imrvére, proto navrhujeme z 12 hodin to zvýšit na 16 hodin, aby bylo možno rozběhnout samotnou výrobu co nejdřív.

I v průběhu pandemie jsme potřebovali některé profese, které byly potřeba, protože byl nedostatek pracovních sil v průběhu pandemie, protože lidi byli na karanténách, lidi byli s covidem, nakonec jsme do toho ještě strčili ošetřování členy rodiny, takže desítky, stovky lidí odcházely z firem, protože samozřejmě děti nebyly ve školách, a ještě se nakonec zvýšila nemocenská na 60 % plus 370 korun, takže ve finále podniky, rok jsme dělali opravdu s minimálním počtem lidí a byli jsme úplně na hraně, takže některé profese prostě potřebujete v té chvíli pro pomoc té samotné firmy, aby mohla vůbec fungovat.

A poslední pozměňovací návrh, já už jsem se zmiňoval, že to je varianta k těm 65 procentům udělat případně 70 %, aby Sněmovna tedy rozhodla, jak velkorysí v rámci kurzarbeitu jsme.

Všechny tyto pozměňovací návrhy jsou v systému a jsou vázány na komplexní pozměňovací návrh pod číslem 8091 Jany Pastuchové, Romana Sklenáka a Hanky Aulické Jírovcové. Děkuji vám za pozornost a doufám, že budeme mít dostatek selského rozumu, že tady tyto věci, byť nebyly projednány, tak že je opravdu provedeme tím třetím čtením a že je všechny přijmete, protože má to logický základ a je to o tom, abychom to udrželi, ten kurzarbeit, ne tady jenom po dobu, kdy je tady středolevicová vláda, ale aby to tady vydrželo po dobu aspoň dalších 10 let.

A znova jenom opakuji - nemyslete si, že kurzarbeit v německém provedení je ideál. Už jsem se vám snažil vysvětlit, jaká je pravda o tom. Samozřejmě že je to často mantra, jak někde to funguje výborně, a já vám říkám, že zdaleka to tam nefunguje výborně, protože opravdu není s kým jednat už rok. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Roman Sklenák, zatím poslední přihláška v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dalo by se s tím, co zde říkal pan poslanec Juříček, docela polemizovat a diskutovat o tom, už ta jeho zmínka o 300 000 volných pracovních míst, možná by bylo zajímavé se bavit o struktuře těchto míst a tak dále, ale já právě nechci moc rozpoutávat zbytečnou diskuzi, už proto, že máme před sebou ještě důležité body. Tak jenom skutečně velmi stručně několik málo poznámek k celé té proběhlé diskuzi zde, ale i ve veřejném prostoru a v minulých týdnech a měsících.

Co je potřeba si uvědomit, že byť ta situace, ve které jsme se nacházeli, výrazně akcelerovala práci na tomto zákoně, tak je to legislativní rámec, který jsme třeba my jako sociální demokraté chtěli do právního řádu dostat už v minulém volebním období. Je to univerzální nástroj, který by měl být použitelný v nejrůznějších mimořádných situacích. Proto když třeba Pavel Juříček mluví o tom, že těch 12 měsíců je dlouhá doba, no, to je... dovedu si představit situace, kdy těch 12 měsíců nebude dlouhá doba. Ale hlavně to je nějaký legislativní rámec v zákoně, ale vláda v okamžiku, kdy bude aktivovat kurzarbeit, tedy příspěvek v době částečné práce, ať mluvíme i česky, když se někomu to německé slovo nelíbí, tak ty parametry stanoví. A tam se jasně říká, že pokud se k těm 12 měsícům budeme chtít dostat, tak v podstatě musí být nejdřív maximálně šest, potom maximálně o tři měsíce a pak o další tři a tak dále.

Takže já nechci tady nějak dopodrobna polemizovat se svými předřečníky, ale prosím, abyste skutečně zvážili podporu našemu společnému pozměňovacímu návrhu. Věřte mi, že na tom skutečně byly stráveny desítky nebo možná stovky hodin. Bylo velmi důležité brát v potaz všechny možné situace. Také to právní, legislativní uchopení - skutečně bylo dost důležité mít na paměti právo Evropské unie. Nechci o všech těch detailech tady podrobně hovořit, ale jsem si jist, že náš společný pozměňovací návrh představuje legislativu, která - pokud ji tedy schválíme - bude velmi platná v následujících letech a desetiletích, a já skoro bych se nebál říct, že pokud tady tohle schválíme, tak to bude možná nejvýznamnější zákon v tomto volebním období. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a to byla poslední přihláška v obecné rozpravě. Dobré odpoledne všem. Pokud se již nikdo další do obecné rozpravy nehlásí, a já nikoho nevidím, tak ji končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě ze strany navrhovatelky nebo zpravodajky? Není tomu tak. Návrh, který bychom nyní měli hlasovat, nepadl, takže otevírám podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Marek Novák. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy je třeba přednášet v rozpravě a musí být řádně odůvodněny. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se tímto hlásím k dokumentu 6958, což je pozměňovací návrh, který jsem vám představil v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní poslankyni Pastuchovou, připraví se pan poslanec Černohorský. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 8091, který jsem taktéž zdůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. Nyní pan poslanec Černohorský, připraví se paní poslankyně Aulická.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 8133. Je odůvodněn jak písemně, tak jsem jej odůvodňoval i v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Aulická má slovo, připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 8155. Své odůvodnění jsem řekla v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Golasowskou a připraví se pan poslanec Juříček.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Já se přihlašuji ke svým čtyřem pozměňovacím návrhům pod čísly 6311, 6312, 6313 a 6314, které jsem odůvodnila v obecné rozpravě, prosím za jejich podporu a děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Juříček a ještě poté paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Juříček: Ano, děkuji. Takže já se hlásím ke svým pozměňovacím návrhům, které všechny vycházejí z původních pozměňovacích návrhů z hospodářského výboru, a to je pod číslem 8103 - zkrácení doby nároku z 12 měsíců na 6 měsíců. Pozměňovací návrh pod číslem 8104 - způsob výpočtu podpory 65 % průměrného výdělku. Pozměňovací návrh 8105, to znamená z těch čtyř dnů, respektive z 80 % týdenní pracovní doby, zkrácení na dva dny, na čtyřicet. Pozměňovací návrh pod číslem 8106 - požadavek na dokladování poklesu tržeb, respektive výnosů. Pozměňovací návrh pod číslem 8107 - povinnost zaměstnavatele vrátit podporu. Pozměňovací návrh pod číslem 8108, to znamená v mimořádných případech po souhlasu zaměstnance na 16 hodin zvýšit z 12. Pozměňovací návrh pod číslem 8109 je varianta k pozměňovacímu návrhu 8104 na 70 % průměrného hodinového výdělku.

Znovu opakuji, jsou to všechno věci, které souvisejí s přijetím pozměňovacích návrhů hospodářského výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Kovářová jako v tuto chvíli poslední přihlášená v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlašuji se k pozměňovacím návrhům, ty jsou vedeny pod sněmovním dokumentem 7253 a 6441. Původně jsem chtěla podávat ještě další pozměňovací návrhy, ale jak jsem zjistila od kolegyň, co se týče toho nového komplexního pozměňovacího návrhu, tak tam ty záležitosti jsou zahrnuty, takže se přihlašuji pouze k těmto dvěma pozměňovacím návrhům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pokud se již nikdo další nehlásí, tak já... Vidím ještě paní poslankyni. Ano, dáme čas, určitě, bylo to rychlé. Prosím paní poslankyni Pekarovou.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já se omlouvám. To se mi stává jednou za osm let. Já bych se chtěla přihlásit k pěti pozměňovacím návrhům, které najdete v systému pod čísly 6387, 6388, 6389, 6390 a 6391. Odůvodnění je u každého z nich zcela jasné. Myslím si, že vzhledem k tomu, že tento zákon vznikal rok, ty bolesti kolem něj byly veliké a některé z těch změn, pokud nebudou přijaty některé jiné pozměňovací návrhy, protože vím, že se vylučují s těmi mými, tak by mohly býti spíše překážkou k využívání kurzarbeitu než pomocí, tak jsem se rozhodla ještě přece jenom pro jistotu tyto pozměňovací návrhy předložit a pevně věřím, že ten návrh jenom pomohou zlepšit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já se ještě znovu zeptám, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Bauer, takže ještě určitě dáme prostor. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Ještě urychleně, já se tímto chci přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsme načetli v minulosti, nicméně byl bych rád, aby opětovně byly v systému. Jedná se o sněmovní dokument 6334, 6335, 6336 a 6337. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Znovu se zeptám, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy, aby se přihlásil ke svým návrhům. Nicméně již skutečně nikoho nevidím, takže v tuto chvíli podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě? Není tomu tak. Nemám zde žádné návrhy, které bychom měli v tuto chvíli hlasovat, takže končím druhé čtení tohoto návrhu. Tím jsme uzavřeli bod 11.

 

A nyní máme v pořadu zařazen bod

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.