(11.40 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Krátké resumé. Rozhodnutí Ústavního soudu, nebo ten nález, bylo ze dne 3. února, což není zas tak dávno, je to dva měsíce a čtyři dny. Pak jsme měli různá jednání, ať už formální, nebo neformální. Ta neformální na základě setkání předsedů politických stran, formální na půdě ústavně-právního výboru, také stále komise pro Ústavu. A nějakými pozvolnými kroky jsme se dostali k tomu dnešnímu třetímu čtení s tím, že samozřejmě to, co pošleme do Senátu, musí získat, to zcela totožné znění, souhlas Senátu a potom daný tisk dojde do Sněmovny.
Já musím říct za ČSSD, která je dneska spíše menší stanou než tou stranou větší, že souhlasím s nálezem Ústavního soudu. To už jsem říkal v rámci diskuze v prvním čtení. To rozhodnutí opravdu reaguje na to, že tady každý voličský hlas nebyl stejně silný a stejně rovný. To znamená, snad se nám podaří učinit volební systém do Poslanecké sněmovny o něco spravedlivějším. Byť opakuji, nemyslím si, že bude na 100 % spravedlivý, protože tady prostě máme 14 rozdílně velkých územně samosprávných celků, které nazýváme kraje.
Z podstaty věci, pokud máte kraj, kde dostanete 7 % a poslance nezískáte, jako je například Liberecký kraj, a potom máte kraj, kde získáte 7 % a získáte poslance dva, jako je například Moravskoslezský kraj, tak vidíte, že tam ta prostě nerovnost a určitá diskriminace stále je. Ale za to nemůže volební zákon sám o sobě, za to může rozdělení volebních obvodů do 14 samosprávných krajů. Otázka je, jestli to lze udělat jinak. O tom jsme diskutovali. Jeden obvod, nemá to cenu, to je mrtvé téma, pokud by neměl podporu v Senátu. Rozdělení na Čechy, Moravu a Slezsko je také asi něco, co podporu zde na půdě Sněmovny nenajde.
Přiznám se, že mi přišel z pohledu menší strany spravedlivější ten původní návrh. To znamená původní návrh ať už lidovecký, který zpoměrňoval ten systém více a spravedlivěji, tak v zásadě ten původní návrh varianta číslo, tuším, jedna toho návrhu Ministerstva vnitra. Protože Imperiali plus dva přece jenom určitým způsobem - a to sami předkladatelé vlastně přiznávají, to není nic, co by se nevědělo - malinko zvýhodňuje větší strany a malinko znevýhodňuje strany malé. To znamená, s tím za ČSSD souhlasit nemohu, protože se přece jenom lehce deformuje to, co jsme původně navrhovali, to znamená větší spravedlnost volebního systému. Ale zdá se, že je tady většinová vůle pro to, aby tento volební systém Imperiali plus dvě byl schválen, a nedá se s tím nic dělat.
Já bych jenom na závěr - a asi bych o tom nemluvil, kdyby pan předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebyl v neděli v debatě na CNN Prima NEWS - tuším, že to bylo CNN Prima NEWS, snad se nepletu. Já bych si na to jinak nevzpomněl, kdybych se nedíval na televizi. A našel jsem si to teď ještě a internetu. Jenom titulky. Vláda dělala unáhlené a komické kroky, výsledek je tristní, říká Rychetský. Boj vlády s covidem, výsledek je velmi tristní, míní Rychetský. Vláda dělá kroky, které jsou lehké a pohodlné, říká Rychetský. Chce se tak vyhnout těžkým rozhodnutím.
Já pana předsedu Ústavního soudu velmi respektuji jako skutečného odborníka, skutečného znalce ústavního práva, skvělého advokáta, který má samozřejmě nyní přerušenou činnost, protože je předsedou Ústavního soudu, ale tady mě trošku naštval. A nemyslím to tak, že ho kritizuji z pozice vládního poslance. Pan předseda Ústavního soudu na to má samozřejmě právo a zčásti mu rozumím. Vláda se prostě ocitla před rokem ze dne na den v situaci, která tady nikdy nebyla - pandemie, s kterou bojujeme do dneška - a udělala samozřejmě logicky řadu nepříjemných a možná někdy i zmatečných rozhodnutí.
Ale když už Ústavní soud, jeho předseda, byť je to moc soudní mimo tu klasickou obecnou soudní moc, je to soud sui generis, když už moc soudní kritizuje moc exekutivní nebo moc zákonodárnou, tak já si dovolím také zopakovat malou kritiku, kterou jsem už říkal v rámci prvního čtení hned ve středu 3. února tohoto roku. Pokud pan předseda Rychetský říká, že vláda dělá kroky, které jsou k smíchu nebo tristní nebo nepohodlné, nebo respektive nepohodlné pro občany a pohodlné pro politiky, tak já říkám, že mi také přijde tristní a úsměvné a také komické - to říkal také pan předseda Ústavního soudu - to, že skupina senátorů napadne volební zákon měsíc nebo měsíc a půl po volbách v roce 2017 a Ústavní soud rozhodne po třech letech a třech měsících. Tak to mi přijde také tristní.
Přece jenom ten nález mohl přijít o nějaký ten měsíc dříve. Kdyby to bylo o půl roku dříve, tak bych se nezlobil. Já opravdu cítím, že jsme mohli nad danou novelou debatovat o něco déle a možná tam i zakomponovat i probrat otázky toho korespondenčního hlasování či některé jiné otázky. Ale pokud prostě víte, že musíte svolat mimořádnou schůzi na dnešek, na 7. dubna, protože pokud se 7. dubna nestihne třetí čtení, tak se nestihne Senát a potom prezident, nebo to zase bude o něco více pozdrženo, tak se prostě necítíte v komfortní situaci. A víte, že tomuto zákonu, respektive této novele zákona mohlo být věnováno více času. Že nad tím mohla být ještě větší diskuze, že jsme o tom mohli debatovat více do hloubky, a takový zákon by si to zasloužil.
Tudíž mrzí mě to, že jsme na to měli vlastně od toho prvního čtení do čtení dnešního třetího jenom několik málo týdnů. Tomu zákonu se - je to přece jenom velmi důležitý zákon, rozhoduje o tom, kolik poslanců jaká strana bude mít, kolik volebních obvodů budeme mít. Prostě se rozhoduje o tom základním právu každého nad 18 let, o právu voličském, o jeho síle. Tak si myslím, že takový zákon by si zasloužil delší projednávání. A já věřím, že třeba příští funkční období této Sněmovny se tomu tato ctěná Sněmovna bude věnovat více a zejména delší dobu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Chvojkovi. Kolegyně Jarošová posečká, mám tady dvě přihlášky s přednostním právem a jednu faktickou poznámku. Nejdřív faktická poznámka Marka Výborného a potom ministr zahraničí Tomáš Petříček a místopředseda Pikal s přednostním právem. Takže to bude chvilku trvat. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl vaším prostřednictvím poprosit, abychom se vrátili k předmětu té věci, to je novela volebního zákona. A ač respektuji svobodu se tady vyjadřovat k čemukoliv, tak abychom tady neřešili ani nedělní debaty, ani své výtky vůči předsedovi Ústavního soudu, který tady není přítomen. To lze skutečně asi řešit jiným způsobem.
Jenom na margo té věci a toho povzdechu kolegy Chvojky říkám, od listopadu 2019 jsme tady mohli diskutovat věcně obsah novely volebního zákona, protože tady ležel, a ten, kdo to nechtěl, byla koalice ČSSD a hnutí ANO.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy ministr zahraničí Tomáš Petříček s přednostním právem. Máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, rád bych se omluvil, že jsem se nemohl zúčastnit začátku této debaty. Dovolte mi, abych zde vystoupil jako ministr zahraničních věcí, tedy ministr, do jehož portfolia mimo jiné spadá také ochrana práv a zájmů občanů České republiky v zahraničí. Rád bych krátce vystoupil na podporu pozměňovacích návrhů k volebnímu zákonu, které se dotýkají možnosti zavedení korespondenční volby jakožto možnosti volby našich občanů, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí.
Podle našich odhadů žije v zahraničí v současné době zhruba půl milionu českých občanů s aktivním volebním právem. Tito naši spoluobčané nejsou lidé, kteří by zpřetrhali vazby na naši zemi, na naši vlast, a také jsou to lidé, kteří z objektivních důvodů, především kvůli velkým geografickým vzdálenostem svého bydliště od nejbližšího zastupitelského úřadu, nemají ve skutečnosti možnost své základní politické právo uplatnit. Uvedené dokládá i dosavadní nejvyšší volební účast občanů, kteří žijí v zahraničí, kdy jich ve volbě prezidenta v roce 2018 hlasovalo pouze 17 000.***
