(17.00 hodin)
(pokračuje Feri)
Já bych se rád věnoval - protože v těch projevech bylo shrnuto naše politické stanovisko, my nouzový stav nepodpoříme - ale rád bych se věnoval jedné věci, jednomu konkrétnímu rozhovoru a vyjádření pana předsedy vlády, které se týkalo našeho plánu návratu k normálu. Předesílám, že je to plán návratu k normálu, není to rozvolnění, protože rozvolnění je slovo, které je zaneseno už tolika negativními konotacemi, že se rozvolní a pak se snad znova zase ta opatření zpřísní. Je to plán návratu k normálu, který zohledňuje to, v jaké situaci se nacházíme, přirozenou imunizaci, očkování. A pan předseda vlády - já netuším, ani nevím, která varianta je horší, ale netuším, jestli o tom neví nebo jestli to byl záměrný faul - tak vzal 14 dní starou verzi, která počítala se třemi scénáři, a vysmíval se opozici, že tohle je jako výstup opozice, ty barvičky? Co to je? Když před pár dny pan ministr zdravotnictví, paní hlavní hygienička a další z exekutivy dostali rozpracovaný tento plán návratu do normálu, kdy jsme postupovali tak, jak jsme slíbili - my jsme řekli: Toto jsou nějaké scénáře, máme nějakou základní představu o parametrizaci, to znamená na základě jakých ukazatelů by se postupně šlo těmi dalšími kroky, a to představíme do 14 dnů. Mezitím jsme absolvovali mnoho jednání s Hospodářskou komorou, samozřejmě s epidemiology, se zástupci kultury a doplnili jsme to, určili jsme ty ukazatele. A pan ministr Blatný napsal: Ano, my z toho budeme vycházet, zohledníme to, a jsem tomu velmi rád a jsme připraveni na jakékoli jednání, protože to je náš cíl, dostat se do normálu, spolupracovat na tom s vládou. A pak vystoupí pan předseda vlády a řekne: No podívejte se, ta opozice vlastně nedělá vůbec nic.
Mně přijde vůbec absurdní, že tady to musí dělat opozice, že my jsme si na sebe trošku ušili i bič, že furt děláme něco pro vládu, ale my nemáme ty stovky úředníků, my je fakt nemáme. To není tak, že by si snad všichni poslanci byli rovni. Úloha vládních poslanců je jiná než úloha opozičních poslanců. Prostě ne, úloha vlády je jiná než úloha opozičních poslanců. Připravili jsme ten plán návratu do normálu a pan premiér řekne: No tak to se opravdu opozice moc nepředvedla. To je opravdu něco, co... buď ta komunikace ve vládě vůbec nefunguje a pan ministr Blatný si nevyměňuje informace s panem předsedou vlády, nebo já vůbec netuším, co tím pan předseda vlády mínil. To znamená, to je to, kam bychom chtěli směřovat, tento plán návratu, který má k dispozici vláda, má k dispozici veřejnost, kde jsou konkrétní ukazatele, incidence a další. A tam bychom chtěli směřovat.
Dovolím si ještě jeden povzdech. 17. února jsme se sešli tady ve Sněmovně, v konírně, a připravovali jsme společně to, jak by mohl vypadat pandemický zákon, aby se nemuselo opakovat to, co se tady děje dneska. Ptal jsem se pana ministra a podotýkám, že 17. února byla čísla, minimálně tedy incidence, totožná jako dnes, a ptal jsem se ho: Pane ministře, bude vám pandemický zákon stačit? Uvědomujete si ty právní konsekvence, že nebude například možné omezit volný pohyb osob? Pan ministr mi řekl: Bude to stačit. Fakt se na to pamatuju, ptal jsem se zcela záměrně, ještě pan předseda vlády pana ministra vyzval. A najednou to nestačí. Tak proč jsme ten pandemický zákon psali? Proč jsme ho dávali dohromady, když přesto prostě musí být vyšší bere, musí být nouzový stav za každou cenu? Vždyť to nedává vůbec žádný smysl, to jsme tedy přijali zákon, podle kterého se v současné době upravuje jenom povinné testování, ale ta ambice byla absolutně jiná.
Jsme si vědomi toho, že hlasy tady pro prodloužení nouzového stavu jsou, nějak se najdou, ale je to škoda. Je škoda, že jsme tady věnovali úsilí přípravě pandemického zákona, aby se ale postupovalo pořád podle zákona krizového, aby se nastupovalo krizovými opatřeními, a všechno to dobré, co v tom pandemickém zákonu je, tak přišlo vniveč.
Věřím, že příští týden proběhne nějaké jednání s panem ministrem zdravotnictví o konkrétní podobě návratu zpět do normálu, o úpravě systému PES, jak to avizovala paní hlavní hygienička, a věřím, že budeme do budoucna tu shodu více hledat a slova pana ministra zdravotnictví o tom, že se tady z té... z toho našeho plánu návratu k normálu tak dojdou naplnění a budou uvedena v život. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, byla tady vícekrát zmiňována KSČM. Já osobně jako Leo Luzar, poslanec, nemusím souhlasit s nouzovým stavem, hodně jsem ho tady kritizoval a výhrady mám neustále. Jako člen KSČM jsem povinován ctít rozhodnutí svého politického orgánu a to činím. Nevyčítejte mi to, činím to, protože politický orgán v politické straně je velice důležitá věc.
Ale co tady zažívám dnes, je déjà vu. Déjà vu situace před třiceti dny. Déjà vu situace, kdy tady z pravé strany jsme slyšeli stejná slova o tom, jak nefunguje koncepce, jak nefunguje antivirus, jak špatně fungují dotační programy, jak všichni trpí, jak podnikatelé nemají - to jsme tady všechno slyšeli. A důsledkem bylo, že skončil nouzový stav. A co se stalo? Zodpovězme si, co se stalo, milí pravicoví politici, jejichž hejtmani, místo aby se chopili té moci, po které vy voláte, aby uvolnili podnikatelům ruce, aby jim umožnili podnikat, aby se postarali o své kraje, postarali se o své obce, tak vaši hejtmani přiběhli za vládou a přesvědčili ji, aby pokračoval nouzový stav. Na to velice rychle zapomínáte a teď používáte úplně stejné argumenty, jako zněly tehdy. A to je to pokrytectví, které tady předvádíte lidem. Na jedné straně se bijete v prsa, jak za ně bojujete, a když jste dostali tu zodpovědnost, vaši hejtmani nenašli odvahu a přiběhli za vládou nenáviděného Andreje Babiše a prosili ho, aby prodloužil nouzový stav. A komunisti v tom nejeli, my nemáme hejtmana. To jste byli vy a zodpovězte si to před svými vlastními voliči. To byste si měli uvědomit a uvědomit si to i občané, kteří nás sledují, protože to, co tady zažíváme, tady zažíváme pokaždé a už ta jedna možnost tady byla.
My věříme, že těch 14 dní ta vláda využije maximálně a splní vše to, co říkala, co slibovala a co všichni občané České republiky očekáváme. A za 14 dní, pevně věřím, že už budeme vědět všichni o tom a budeme přesvědčeni o tom, jak ta situace vypadá a že pandemie už bude na ústupu. Ale opravdu hovořme tak, jak ty věci byly. Byla tu doba, byla tu možnost, nebyl nouzový stav a řekněme si, kdo byl ten iniciátor jeho pokračování. Řekněme si to a občané to slyší a vidí - byli jste to vy a vaši hejtmani, vaše politické strany, které umožnily pokračovat v nouzovém stavu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne. To bylo vystoupení pana poslance Luzara jako místopředsedy klubu, nyní předseda klubu SPD Radim Fiala, připraví se pan ministr zdravotnictví Jan Blatný. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, já v podstatě plynule navážu na svého předřečníka Leo Luzara, protože samozřejmě předseda klubu ODS, předseda poslaneckého klubu ODS nám chtěl vnutit, že jsme jakási vládní záloha. Já to samozřejmě musím okamžitě odmítnout a použiji ten argument, který řekl Leo Luzar, že v podstatě vaši hejtmani přišli za vládou, když jim byla svěřena odpovědnost, a chovali se jako vládní hejtmani a žádali o nouzový stav. To znamená část vašich politických stran tam, kde máte hejtmany, žádala vládu o nouzový stav a de facto prosila, aby ten nouzový stav byl znovu.
Co se stalo? To, co následovalo, je velmi zajímavé. Stalo se to, že vláda sama o sobě vyhlásila nouzový stav, i když předtím ho Poslanecká sněmovna neschválila, a někteří senátoři podali k Ústavnímu soudu stížnost. Ústavní soud řekl, že došlo k procesnímu pochybení v té ústavní stížnosti, nicméně když si přečtete rozsudek, tak zjistíte, že Ústavní soud konstatuje, že vyhlášení nouzového stavu bylo protiústavním činem. To znamená, už jsme tady jednou i protiústavní věc ve věci nouzového stavu měli. ***
