(15.50 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Nu, k té kauze. To je dobré. Víte, vy jste říkala, že je to možné si to přečíst na internetu. Tak já vám sdělím takové sladké tajemství. Ne všechno, co je na internetu, je pravda. To je možná dobré s tím zahájit tu práci s internetem. A když se chcete zabývat tou kauzou do hloubky, tak je dobré si některé věci zjistit. Například to, že - a to není prosím výmluva - ale seznam testů, které Ministerstvo vnitra nakupovalo, nebo ze kterých Ministerstvo vnitra nakupovalo, dodalo Ministerstvo zdravotnictví.
To znamená, Ministerstvo vnitra nemělo žádný vliv na to, jaký test bude na tom uveden. A představte si, že i seznam dodavatelů, respektive autorizovaných distributorů, dodalo také Ministerstvo zdravotnictví. Tudíž Ministerstvo vnitra nemělo žádný vliv na to, kdo bude osloven a kdo osloven nebude. Vybrán byl test, který byl později nakoupen na základě rozhodnutí výběrové komise, kde byly zastoupeny tři resorty - zdravotnictví, školství a vnitro - a ten test byl nakoupen za 65 korun. Všichni podnikatelé v České republice si stěžují, že testy stojí od 150 korun výše, že kompenzace vlády je nedostatečná, a já pouze konstatuji, že Ministerstvo vnitra zvládlo koupit testy za 65 korun.
Řekla jste, že testy v Rakousku selhaly. No, to je také zajímavý argument, který rovněž spadá do kategorie, že to, co je na internetu, není pravda. To si vymyslel nějaký český novinář a ti ostatní, protože jsou líní si něco zjišťovat, tak to akorát přejímají. Já odkazuji na jednání pana premiéra při návštěvě ve Vídni, kdy jednal také s ministrem školství Rakouska a tam mu sdělili - a zcela jistě je to v zápise - že Rakousko je s testy, které používá, velmi spokojeno, dokonce uvažuje o tom, že zvýší intenzitu testování. Rakousko ty testy nevybralo náhodou. Rakousko prošlo celkem dlouhým procesem výběru dodavatele a mimo jiné ty dotyčné testy, o kterých hovoříte, byly Rakouskem vybrány i proto, že byly certifikovány prestižním německým institutem.
Kdybyste už ani tomu nevěřila, tak možná budete věřit veřejnoprávním médiím, tak si prosím nalistujte iROZHLAS.cz, kde je článek a protokol z antigenních testů, které byly testovány nezávislým ústavem, a překvapivě testy dodané Ministerstvem vnitra vycházejí jako velmi vyhovující. Jejich citlivost patří mezi nejvyšší z těch testů, které byly testovány. Celá řada testů, které se vydávají za renomované, se umístily za těmito testy. Tudíž abychom to shrnuli, koupili jsme testy, se kterými jsou Rakušáci spokojeni, které vyšly velmi dobře v testu nezávislého úřadu a které stojí 65 korun.
Pokud je to trestné, tak holt asi si to budu muset někde odsedět. Jsem přesvědčen, že jsme nic špatně neudělali a že jsme nic neporušili. Pokud něco prověřuje policie, tak to neznamená, že ten člověk je vinen - to znamená, že někdo na toho člověka dal trestní oznámení. Takže jsem rád, že policie pracuje, a věřím, že až to celé skončí, tak policie ten případ uzavře a vy se mi omluvíte. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru vnitra. Nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se Martin Baxa. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Stanovisko našeho klubu k nouzového stavu řekli už mí kolegové. Já tady nebudu opakovat argumenty, které tady zazněly, ale dovolte mi, abych přednesl návrh na doprovodné usnesení, řekněme, v dílčí záležitosti, která ale lidem velmi vadí, protože je provází každý den.
Já jsem interpeloval před 14 dny ministra zdravotnictví a žádal ho, aby zvážil povinnost nošení roušek či respirátorů v zastavěném území obce v případech, kdy jde člověk po ulici prokazatelně sám nebo pouze se členem své domácnosti. Já jsem se ptal pana ministra, koho v takovém případě chrání moje rouška, pokud jdu skutečně po liduprázdné ulici. Chápu nošení roušek a respirátorů v případech, že je člověk v blízkosti cizích lidí, jako prevenci proti přenosu viru. V takových případech to nijak nezpochybňuji. Je to minimálně ohleduplné k ostatním. Ale toto omezení a tuto povinnost nechápu v případech, kdy jde člověk skutečně sám po chodníku, například v klidné rezidenční zóně, a nikde nikdo v jeho okolí není.
Já jsem se ptal pana ministra zdravotnictví, jak nošení roušky, když jde člověk po ulici sám, zlepšuje epidemiologickou situaci a jaké je to riziko pro ostatní lidi. Zmínil jsem také, že přece jen nošení respirátorů a roušek je určitým omezením a zátěží pro organismus. Pan ministr mi v interpelaci úplně nedokázal odpovědět. Uvedl pouze, že by se takovou výjimkou snižovala efektivita opatření, i když uvedl, že chápe mé logické argumenty.
Jsem velmi rád, pane ministře, že jste zmírnili povinnost nosit roušku pro ty, kdo si jdou zaběhat nebo projet na kole. To je něco podobného. Z mého pohledu by se stejně tak mělo upravit toto opatření právě na případy, kdy jde člověk po obci prokazatelně sám na liduprázdné ulici. Většina lidí považuje tuto povinnost za nesmyslnou. A pokud vláda vydává opatření, která lidé považují za absurdní, a kvůli tomu je například nedodržují, tak to snižuje důvěru nejen v toto konkrétní opatření, ale ve všechna opatření jako celek.
Takže dovolte, abych načetl doprovodné usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá ministra zdravotnictví, aby v rámci opatření upravující nošení ochranných prostředků dýchacích cest umožnil pohyb osob v zastavěném území obce bez ochranných prostředků dýchacích cest v případech, kdy se osoba pohybuje prokazatelně sama nebo pouze se členem společné domácnosti, to jest v dostatečné bezpečné vzdálenosti od ostatních osob." Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji Vojtěchu Munzarovi za dodržení času k vystoupení. Nyní pan poslanec Martin Baxa. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Martin Baxa: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte mi, abych se u příležitosti této rozpravy o pokračování nouzového stavu krátce vyjádřil k jednomu tématu, které bývá při těchto debatách poměrně pravidelně opomíjeno, ale podle mého názoru je velmi důležité, a to je situace v české kultuře a to, jak je zapotřebí české kultuře pomoci.
Ať je to jakkoliv, tak více než rok trvající opatření velice drasticky dopadlo na oblast kultury. Jsem dokonce přesvědčen o tom, že je to jedna z vůbec nejpostiženějších oblastí ve všech fázích této koronavirové krize. Přešlo jarní období, kdy bylo vše uzavřeno, postupně se začala opatření uvolňovat, nicméně během letního období přišla série dalších velmi závažných dopadů na oblast kultury a vlastně od podzimu je velká většina kulturních aktivit zcela uzavřena.
Považuji to za velmi závažnou zprávu nejenom ve vztahu k tomu, co to znamená konkrétně ekonomicky pro mnoho desítek, možná několik i set tisíc lidí, kteří v kultuře pracují, působí. Ale je to také důležitá zpráva o tom, že nám kultura chybí, že nám chybí otevřená divadla, chybějí koncerty, chybí kultura, kterou poskytují veřejní zřizovatelé i ti, kteří v kultuře podnikají a kteří přinášejí radost, zážitky, potěšení, ve službách, které vlastně prostřednictvím svého podnikání zajišťují.
Už od minulého roku pravidelně vyzývám ministra kultury k tomu, aby byly přijaty účinné nástroje na podporu české kultury. V něčem se to daří více, v něčem méně. Velmi často tato opatření přicházejí se zpožděním, nejsou dostatečná a oblast kultury tím velmi trpí. Přece nikdo z nás nechce, aby stabilní fungující tělesa, orchestry, spolky, společnosti, firmy, zanikly proto, že se jim nedostane dostatečné podpory.
Velice jsme vyzývali k tomu, aby tato opatření v oblasti kultury byla jednoduchá, funkční, aby umělci věděli, jak rychle mohou požádat o podporu, jak úspěšná ta podpora bude a aby se jim dostala velmi rychle. Myslím si, že v tom jsou ještě velké rezervy. Jako předseda podvýboru pro kulturu jsem opakovaně na základě usnesení podvýboru k tomu vyzýval a vyzývám i nadále.
Žijeme v době, kdy máme před sebou pravděpodobně ještě další dva týdny tvrdých opatření, ale pevně věříme tomu, že se stav pandemie začne zlepšovat, že čísla začnou klesat a že postupně uvidíme to pomyslné světlo na konci tunelu, které v případě oblasti kultury bude znamenat znovuzavádění jednotlivých kulturních oblastí zpět v život, možnost pro diváky je navštěvovat. ***
