(14.10 hodin)
(pokračuje Bojko)
Co je vůbec prapříčina tady toho, že na covidových odděleních umírají ti staří lidé? No protože nikdo nikoho neléčí. Dneska máte teplotu 37,5, zavoláte svému lékaři a ten vám řekne: Vůbec mi tu nechoďte, uvařte si čaj s medem, s citronem, vezměte si acylpyrin, a až budete mít - automaticky jste veden jako covidový, jestli vám udělá nebo čekáte týden na test, automaticky jste už vedeni jako covidový pacient - a on ještě vám řekne, až bude nejhůř, tak potom si zavolejte rychlíky. Takže místo toho, když člověk měl pneumonické potíže kdysi, tak prostě přijel ke svému lékaři a ten mu udělal vyšetření. Pokud cítil, že něco na plicích není v pořádku, tak ho poslal na rentgen. Ale dneska se to neléčí. Vy se dostanete do nemocnice v tom už posledním stadiu, tam vás nasadí na kyslík, a jestli vám je 80 a jste obézní, máte cukrovku, tak prostě to nemůžete přežít. To je jasné.
Proč nepoužíváme levné testy od pana profesora Žďárského? Proč kupujeme drahé testy? Ve fabrikách se testují tisíce lidí a z těch tisíců lidí je pár desítek pozitivních. A tady někteří navrhují, že ty levné testy nejsou průkazné, že bychom měli používat nějaké dražší. Tady je podle Nejvyššího kontrolního úřadu na 117 stránkách jejich důvodové zprávy tolik, tolik pochybení, co se udělalo... Proč nikdo neřešil deset let pandemický plán? A pan premiér řekne, no to objevili Ameriku, že jsme dělali chybu, že respirátory, které vůbec k ničemu - jsou víceméně proti prachu, proti žádnému viru vám nezabrání, a nakupovali jste za 777 korun. No a co? Vždyť tak nakupoval celý svět. To pro mě prostě není vysvětlení. Tady se pod rouškou nouzového stavu prostě rozkrádá státní majetek!
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně klubu Valachová. (Žádá o vydezinfikování řečniště.) Pardon, poprosím na chviličku o rychlý zákrok. (Probíhá čištění mikrofonů a řečnického pultu.) Tak. Pultík se krásně leskne a je váš, paní místopředsedkyně.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedo. Kolegové, kolegyně, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se vyjádřila k návratu dětí do škol. Domnívám se, že bez ohledu na nouzový stav nebo pandemická pravidla návrat dětí do škol by měl být absolutní národní prioritou a po roce bychom měli otočit to, jak o tom nejenom diskutujeme, ale jak potom také konáme. Jinými slovy, měl by být jasný časový a scénářový plán a potom všechno ostatní by se mělo připravit a přizpůsobit tomu, aby opravdu tento plán byl realizován a všichni učitelé, učitelky, ředitelé, ředitelky, rodiče, ale také samotní studenti, děti a žáci věděli, jakým způsobem se budou do škol vracet. Také si myslím, že je načase změnit pohled na to, jakým způsobem nebo o co vlastně usilujeme z hlediska návratu dětí do škol. Můžeme se shodnout na tom z odborného hlediska, aby tento návrat byl postupný, jistě. Ale měli bychom při tomto návratu jasně říct, až tedy na vysokoškoláky, to znamená od mateřských škol až po vysokoškoláky, kdy mohou očekávat návrat do prezenční, tedy normální výuky. Myslím si, že po roce výpadku škol jim to dlužíme.
Není nic nového a shodujeme se na tom, že k tomu potřebujeme funkční očkování, testování, ochranné prostředky a informace. To, si myslím, tady bylo papouškováno dlouhé týdny a měsíce. Problém je, jak to vlastně funguje. Já jsem tady včera pochválila za start očkování našich učitelů a neučitelů ve školách, a tedy přípravu bezpečného návratu dětí, žáků a studentů do prezenční výuky, Ministerstvo školství. To jsem ovšem ještě nevěděla, že tentýž den budu konfrontována z terénu s informacemi, že některé kraje pozastavily očkování učitelů a učitelek. Paradoxně v tentýž den, kdy zároveň oznamujeme návrat - nebo věřím, že brzký návrat - dětí do škol.
Chci upozornit na to, že aby se plán návratu dětí do škol skutečně zdařil, tak je potřeba jasná komunikace mezi Ministerstvem školství, Ministerstvem zdravotnictví, a i když jsem zachytila veřejné informace od hlavní hygieničky dnes, která potvrzovala datum 12. dubna, tak je nezbytné, aby toto datum bylo zoficializováno, bylo určeno, že opravdu platí, protože bez tohoto data, jak jsem se dozvěděla od hejtmanů krajů, hejtmani nepřizpůsobí otázku prioritizace očkování podle onoho plánu, který řekněme skrze novinové titulky včera zazněl. To tady dávám pro příklad toho, že opravdu potřebujeme pro skutečný návrat dětí do škol vzájemnou komunikaci, informace a spolupráci. Bez toho to opravdu nepůjde. Budu ráda, pokud v rámci rozpravy k nouzovému stavu se případně ministři zdravotnictví a školství k této situaci, to znamená k naladění očkování, data návratu dětí do škol a vzájemné informovanosti o tom, které ročníky a jak budou nastupovat, a zda máme připraveno na očkování pedagogů a nepedagogů těchto tedy začínajících škol při návratu, tak zda to opravdu bude připraveno.
Druhá věc, o které chci mluvit, je otázka bezpečí dětí a pedagogů. Na školském výboru jsme spolu s kolegy a s kolegyněmi vyslyšeli opakovaně velmi fundovaná stanoviska profesora Duška a musím říct, že jsem ráda, že za poslední měsíc školský výbor zařídil to, co nešlo dlouhé měsíce, a sice abychom opravdu měli přesná školská data o tom, jakým způsobem čelí pandemii pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci, jakým způsobem prochází epidemická situace našimi školami, jak je to z hlediska rizika, z hlediska věku dětí, a máme jasný úkol, abychom do 31. března slyšeli jako školský výbor to, jakým způsobem budeme dále nakládat i z hlediska bezpečnosti a průchodu epidemie školami s epidemiologickou situací ve školách. Jde o to, že ÚZIS aktuálně srovnává data řekněme zjednodušeně - kdo koho nakazí první, jestli tedy dospělí děti, nebo naopak. A myslím si, že to jsou ta data, která dlouhodobě potřebujeme pro to, abychom bezpečný návrat dětí do škol, kdy děti ve škole a v prezenční výuce v lavicích zůstanou, skutečně zvládli a dokázali zajistit bezpečné prostředí jak pro děti, tak pro učitele.
Další záležitost, na kterou chci upozornit, je ta, že zaznívaly tady opakovaně odkazy na různé studie týkající se právě toho, jestli je, nebo není namístě mít uzavřené školy z hlediska boje s epidemií a jak moc je to účinné, jak opravdu to způsobuje utlumení viru. Asi nemá smysl, abychom si tady hráli na odborníky, ale chci, aby tady zaznělo, že existují německé, dánské a italské studie v tuto chvíli, které přesně ukazují, jakým způsobem funguje otevření nebo uzavření škol, a dá se stručně říct, že se všechny shodují na tom, že opravdu ten faktor uzavřených škol není tak zásadní z hlediska naopak toho prezenčního výpadku ve vzdělání dětí a dopadu samozřejmě nejenom na vzdělání každého dítěte, ale i do budoucnosti z hlediska kondice naší země. Poprosím proto, aby tedy příslušné resorty - jak Ministerstvo zdravotnictví, tak školství - toto vzaly v potaz, protože mají odborný a úřednický aparát na to, aby tato data po roce zpracovaly a na základě těchto dat připravily konkrétní řešení.
Naposledy se chci vyjádřit tedy k onomu plánovanému návratu dětí do škol, který opravdu si sama za sebe pokládám za absolutně klíčový pro to, abychom vrátili věci do normálu. Myslím si, že to je opravdu národní priorita, a nesouvisí to ani s nouzovým stavem, ani s pandemickým stavem. Zkrátka tohle bychom měli dát před závorku a měli bychom udělat všechno pro to, abychom děti do prezenční výuky vrátili.
Zaznělo tady, že avizujeme návrat, a já jsem ráda, dětí do mateřských škol, nicméně od včerejšího dne jsem zaregistrovala řadu obav ze strany ředitelek mateřských škol - pokud budeme pokračovat ve vzdělávání dětí v patnáctičlenných skupinách, tak samozřejmě narazíme na problémy s počtem učitelek v mateřských školách. Každý, kdo ví, jak ta organizace vypadá, tak je mu jasné, že to je pravda, a také samozřejmě na prostorové kapacity mateřských škol. Stejně tak v případě takzvané rotace ročníků určitě je namístě bojovat o to, aby se vrátilo co nejvíc tříd základních škol, a tohle je správně, na druhou stranu dávám k úvaze, a opět řekněme ta odborná reakce, ale také reakce učitelů, reakce rodičů na ta řekněme mediální sdělení ukazují, že zejména u prvních, druhých a třetích tříd je obava, zda tohle bude stoprocentně fungovat a je správná cesta, zdali spíše nejít obnovením plné prezenční výuky a následně postupně přidávat, případně v rotaci, už starší ročníky. ***
