(11.50 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Dámy a pánové, uvědomte si, že tento cíl, ke kterému Evropská unie chce směřovat, je vlastně v rozporu se základními přírodními a fyzikálními zákony, tedy oddělit hospodářský růst od spotřeby energie prostě je technicky, přírodně nemožné. Ale dobře, vycházíme-li z tohoto bludu a chceme-li se takhle obrovsky zadlužit, jak Národní plán a obnovy, a tedy vůbec celá ta evropská strategie předpokládá, tak to vyžaduje, abychom alespoň část těchto peněz využili smysluplně a skutečně ve prospěch nejenom evropské, ale i naší budoucnosti.
Já jsem se zaměřil na kapitolu 2.3 Přechod na čistší zdroje energie. Tady musím říci, že jako vlajková loď této kapitoly je považována fotovoltaika. Z celkového objemu zhruba 6,1 miliardy korun, které by do toho měly jít, se s 5 miliardami tedy počítá na fotovoltaické zdroje a zhruba 1,1 miliardy na obnovu a rozvoj teplovodních rozvodů nebo rozvodů tepla. Já tomu rozumím, že je to nejsnazší způsob, jak v oblasti energetiky naplnit ty sny a cíle Evropské unie z oblasti klimatických opatření, ale pravdou je, že naši energetiku fotovoltaika prostě zachránit nemůže. Nejsme v takovém geografickém prostředí, abychom se mohli spolehnout a vsadit naši energetiku na stabilní sluneční energii.
Já jsem si schválně do toho vyhledávače v souboru .pdf, který tam je, z těch 500 stránek zadal jaderná energetika, jaderná energie, jádro. Ani jednou se tam nevyskytuje. Já tomu, pane ministře, rozumím. Jaderná energetika není v taxonomii Evropské unie, prostě není možné ji podporovat. Ale je třeba říct, že je na obzoru možná změna v této taxonomii. Já nevím, teď tady mám údaj, že sedm představitelů, ano, tady... sedm představitelů členských států Evropské unie se obrátilo na předsedkyni Komise s výzvou, aby tedy rozvoj jaderného sektoru byl, nebo se dostal do zorného pole Evropské komise. Tady je dokonce možno ocitovat: Jaderný sektor je zpochybňován řadou členských států navzdory jeho nepostradatelnému příspěvku k boji proti změně klimatu a šíři dosud nevyužitých synergií mezi jadernými a obnovitelnými technologiemi.
Čili jádro prostě je tou cestou, která by mohla pomoci budovat klimaticky neutrální energetiku. Já si myslím, že v té naší strategii, v tom Národním plánu obnovy by se k tomu bylo možné dostat, bylo by možné vynaložit nějaké finanční prostředky a určit je v tom Národním plánu obnovy na výzkum a vývoj v oblasti energetiky. Já bych nejradši řekl v oblasti jaderné energetiky, ale přemýšlím, zdali by to jako červený hadr nebyl pro mnohé z našich kolegů důvod, proč takovouto výzvu a priori zamítnout. Proto bych tedy ponechal jenom to slovo energetiky.
A vzhledem k tomu, že vím, že se nás pan zpravodaj Kopřiva chystá seznámit s návrhem na usnesení v podrobné rozpravě, tak bych navrhl, aby jako jeden z bodů toho usnesení byl také bod, ve kterém budeme vyzývat vládu, aby do Národního plánu obnovy zahrnula oblast podpory výzkumu a vývoje v oblasti energetiky, konkrétně za ten bod V, aby tam ty výzvy byly takhle řazeny za sebou. Čili já pak se v podrobné rozpravě asi budu muset přihlásit k tomuto svému návrhu. Pokud by si jej pan zpravodaj osvojil, tak to možná bude jednodušší, ale já se kdyžtak k tomu potom přihlásím.
Děkuji za pozornost, dámy a pánové.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. A protože nikdo z dalších přihlášených není přítomen a hlásí se pan poslanec Leo Luzar, tak pan poslanec dostane slovo, potom pan poslanec Skopeček. Já mezitím odmažu nepřítomné řečníky, kdyžtak se budou muset přihlásit znovu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, Národní plán obnovy je velkou šancí pro Českou republiku a vaše slova, která jste v úvodu použil, vykreslila rozsah Národního plánu obnovy v zářivých barvách. To si řekněme. Pokud by se podařilo možná jenom desetinu z toho, co jste ve svém projevu zmínil, splnit, mohli bychom patřit k premiantům - a rád používáte ten výraz premianti - Evropské unie. Bohužel to rozpracování Národního plánu obnovy tak, jak jsme ho jako poslanci obdrželi, jak formou tabulkovou, tak textovou příliš nereflektuje to, co vy jste ve svém úvodním slově hovořil.
Když se podíváte na jednotlivé projekty podle oborů, které jsou předkládány, tak zjistíte, že se jedná většinou o šuplíkové projekty - já si dovolím tento výraz. Jsou to projekty, které již historicky na ministerstvech v různé fázi rozpracovanosti byly, nebyly realizovány, a jako příklad jeden z nejstarších projektů můžu zmínit protipovodňové ochrany, které se objevily po povodních, které zasáhly Českou republiku, a nebyly doposud realizovány v objemu miliard, čili se znovu jakoby reinkarnovaly tyto projekty a objevují se v tomto Národním plánu obnovy.
Možná by stálo za to si říci, k čemu ty finance jako takové, které jsou půjčkou, zcela určitě půjčkou na budoucnost, které se deklarují jako cílené. Ten cíl je rozvoj investic nebo plnění historických nesplněných projektů a programů. To možná by stálo za konstatování a vysvětlení té části Národního plánu obnovy. Bohužel jsme tlačeni časem. Pochopil-li jsem správně i vaše slova, Evropská unie tlačí své členské státy, aby co nejrychleji rozjely národní plány obnovy a určily směry směřování finanční pomoci, která má na tento Národní plán obnovy přijít.
Z našeho pohledu, a teď budu hovořit za techniku, za hospodářství, za záležitosti spojené s rekonstrukcí a obnovou, si myslím, že tento plán se příliš soustřeďuje - a použiji ten výraz měkké projekty, omlouvám se za to. Ale podíváme-li se rozvoj například v oblasti školství, tak každý by zatleskal a řekl: ano, je to investice do budoucnosti, do budoucnosti našich dětí. Určitě ano, ale když se podíváte konkrétně na rozpracování jednotlivých projektů, zjistíte, že v tom školství se spíše jedná o digitalizaci, internet do škol a podobně, čili všechny ty projekty, které od devadesátých let Česká republika se marně snaží rozvíjet a zpátky se vracejí, jako bychom nedokázali zaměřit tu investici opravdu do toho vzdělání a výzkumu a opravdu k těm dětem, opravdu do toho prostoru školství pro budoucnost.
Podobný problém mám také s přístupem ke krajům, které jsou postiženy restrukturalizací. Hodně se hovoří o Karlovarském, Mosteckém a Moravskoslezském kraji v obecných tezích, ale konkrétní projekty snad s výjimkou opravdu rychlého naskočení do toho vlaku Moravskoslezského kraje, který tam některé konkrétní věci dával, se mi tam příliš nejeví. A přitom tyto kraje jsou postiženy docela výrazně tím dopadem evropské politiky a ty prostředky, které jsou v Národním plánu obnovy, by také tam měly být výrazně možná směřovány. Koncepčnost ale těch prostředků opravdu končí u těch jednotlivých projektů a chybí provázanost. ***
