(11.30 hodin)
(pokračuje Filip)
Vzhledem k uvedeným skutečnostem a zásadnímu strategickému dopadu celého komplexu dotačních prostředků z Evropské unie navrhuji, aby Poslanecká sněmovna přijala následující usnesení, které předneseme v podrobné rozpravě, a zavázala vládu k nápravě.
Za prvé. Předložený materiál Národního plánu obnovy včetně Národního plánu reforem požadujeme přepracovat tak, aby odstranil uvedené zásadní nedostatky.
Za druhé. Jako prioritní by měl být Poslanecké sněmovně předložen k projednání Národní plán reforem a na jeho základě by se pak celý Národní plán obnovy upravil.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová. Připraví se paní poslankyně Krutáková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych ráda promluvila o třech komponentách.
První z nich je 2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu. Asi první věc, kterou bych ráda zmínila, že vnímám jako velkou chybu, že zrovna tuto komponentu zpracovávalo Ministerstvo zemědělství a ne Ministerstvo životního prostředí. Nechci tím říct, že by to Ministerstvo zemědělství dělalo úplně špatně, ale prostě tím orgánem nebo tím resortem, který řeší adaptační opatření v krajině a klimatickou změnu, je Ministerstvo životního prostředí, a proto vnímám, že je to velká škoda, že to takto bylo rozhodnuto. Z toho možná i vyplývají ty moje výtky k tomu, nebo jsou to výtky Pirátů.
Celkově návrh v této komponentě nepodporuje jedno z hlavních témat Národního plánu obnovy, tedy ekologickou modernizaci včetně péče o krajinu, jelikož opatření cílí na realizaci buď přímo nevhodných adaptačních opatření, jako je právě úprava vodních toků a vodní nádrže, anebo pouze neinovativních a daných zákonem, například obnova lesů. Takže přínos této komponenty v podstatě buďto míří špatným směrem, anebo se v žádném případě nedá pokládat za inovativní. Ministerstvo zemědělství do Národního plánu obnovy zahrnulo úpravy vodních toků, přestože v jejich důsledku dochází naopak k nežádoucímu odtoku vody z krajiny. Já myslím, že tady už bylo řečeno mými předřečníky, že to betonování krajiny je jedna z věcí, která jim právě na plánu obnovy vadí. A musím říct, že opravdu bude velmi důležité, aby byla těmi opatřeními podporována retence vody v krajině a aby naopak vlastně ta opatření, která Ministerstvo zemědělství bude podporovat, neprohlubovala zrychlení odtoku vody, aby nedocházelo k napřimování, kanalizování, ohrazování nebo prohlubování koryt pod záminkou zvýšení bezpečnosti při vyšších průtocích před povodněmi. Takže za mě by ta opatření bylo potřeba opravdu posunout tím směrem, aby došlo k ekologické modernizaci, protože tato komponenta má také přispět k dosažení klimatické neutrality a to si myslím, že v tomto případě tak vůbec není. Děkuji.
Druhá komponenta, o které bych se chtěla zmínit, je komponenta 2.5, která se jmenuje Renovace budov a ochrana ovzduší. Co se týká ochrany ovzduší, to je tam řešeno pouze kotlíkovými dotacemi a to si myslím, že je velice málo, protože ochrana ovzduší v České republice trpí velkým deficitem a vlastně kvůli znečištění ovzduší běží proti České republice v tuto chvíli infringement, takže by bylo dobré využít ty prostředky právě na ochranu ovzduší, a to nejenom kotlíkovými dotacemi, ale třeba také v průmyslu a v teplárenství.
Co se týká Nové zelené úsporám, tak bych se chtěla zeptat pana ministra Havlíčka - ale ten mě teď neposlouchá - posloucháte. Já jsem se právě chtěla zeptat, že tam je alokace 10 miliard na Novou zelenou úsporám a vlastně svým způsobem tam dochází k pokrytí výpadku financování Nové zelené úsporám ze státního rozpočtu, jestli se to dá vnímat tak, že Národní plán obnovy slouží k naplnění nebo dotování výpadku, který je z Ministerstva životního prostředí do Nové zelené úsporám, protože původně tam bylo plánováno na rok kolem 4 miliard korun, ale z rozpočtu Ministerstva životního prostředí tam jde pouze 80 milionů a ten zbytek je právě plánovaný, že půjde z plánu národní obnovy. Jestli to opravdu takto má být? A i když je to financováno takto, tak za těch 10 miliard je v Národním plánu obnovy plánováno 35 705 renovací budov, ale přitom podle dlouhodobé strategie České republiky v tomto optimistickém scénáři se počítá, že bude za tři roky přibližně 70 000 budov renovováno, zatepleno. Takže tam vidím, že to není ani polovina. Takže tam jsem se chtěla zeptat, jestli tam dochází ke snížení té dlouhodobé strategie, nebo čím to bylo zapříčiněno.
A poslední věc, o které bych se krátce chtěla zmínit, je komponenta 2.3 Transformace průmyslu a přechod na čistší zdroje energie. A tam bych ráda poukázala a zeptala bych se, proč je tak málo příležitostí pro domácnosti v této komponentě, protože to všechno většinou cílí do průmyslu, ale na ty domácnosti je tam prostě velice málo. To je za mě všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni. Nyní je na řadě paní poslankyně Jana Krutáková. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegové, vážení kolegové, Národní plán obnovy, na jehož projednání nemáme v tuto chvíli dost času, má obnovit naši zemi a posunout ji dál. Místo toho ji však ukládá symbolicky do nálevu a konzervuje. Chtěla bych vás seznámit s důvody, proč se domnívám, že plán je neefektivní a jeho jednotlivé kapitoly diskutabilní.
Od září roku 2020 cirkuluje řada návrhů, v prvních verzích se dokonce ani neuváděly částky a popisy jednotlivých oblastí byly úsporné a často dost obecné. Jde celkem o částku 170 miliard českých korun. 70 % těchto prostředků musí být vyčerpáno do roku 2022, zbylých 30 % do roku 2023. Proplácení bude probíhat do roku 2026. Návrh Národního plánu obnovy obsahuje řadu nicneříkajících výroků. To teď nemluvím o alibisticky zařazené kategorii překážky a rizika, která se objevuje ve všech komponentách. Působí to, jako by si vláda myla ruce, když píše u téměř každého cíle, že rizikem je například nedostatečná implementace recyklačních závazků vyplývajících z nově přijaté legislativy, což je obsaženo v komponentě 2.7 Cirkulární ekonomika.
Kde se však mohou občané dočíst, jak a nejlíp i konkrétně chce tyto překážky vláda překonávat? Jak je možné, že finanční rámce jednotlivých oblastí plánu jsou odbyté? Proč nevíme, jakou metodikou jste dospěli k těmto číslům? K žádné z těchto jednotlivých komponent nemáme podrobnější čísla, tabulky, modely ani predikce. Je třeba rozklíčovat jednotlivé položky, a to nejen pro nás daňové poplatníky, ale především pro Evropskou komisi, která bude plán schvalovat.
Co se týče diskuse nad tímto plánem, i zde Česká republika výrazně pokulhává za svými sousedy. Na Slovensku s občany ministři reálně debatují, dokonce se pořádají on-line diskuse Diskutujme s ministry o plánu obnovy. A zcela záměrně uvádím příklad Slovenska, abyste nám nemohli opět argumentovat tím, že hovoříme o příkladech z Německa a Rakouska a oni jsou dál. Slovensko je náš nejbližší soused, sdílíme řadu charakteristik. Také tam mají vysoká čísla nakažených a umírajících s covidem. Dokonce tam řešili i politickou a ústavněprávní krizi. Přesto si našli jejich ministři čas na své občany, aby s nimi probrali, jak mohou využít tuto neopakovatelnou příležitost. ***
