(18.50 hodin)
(pokračuje Richterová)
Co se týče pozměňovacího návrhu č. 7410, tak tam navrhuji zrušení té úpravy formou vypuštění celého bodu 1. Takže co navrhuji? Vypustit úpravu, která postih za neplnění povinné školní docházky doplňuje o zavedení postihu za neplnění povinného předškolního vzdělávání. To je to, co jsem už také odůvodňovala. To předškolní vzdělávání se zavádí nově jako sankce. Již jsem odůvodňovala problematičnost toho dvojího trestu za jedno provinění i té nemožnosti vždycky účinně řešit problém záškoláctví u starších dětí, u dětí v pubertě. To je prostě velice těžké. A stejně tak to vypadá, že si ty normy, které ty situace upravují, v tomto případě vzájemně protiřečí, a ta navrhovaná úprava je tak ve finále kontraproduktivní. Tam prostě ve finále by ten návrh uvrhl tyto rodiny do ještě větší finanční, materiální, ale i sociální deprivace.
Další návrh má číslo 7411. Tam to odůvodnění je poměrně jednoduché. Týká se podpůrčí doby. A i podle stanoviska ministerstva je ústavně nekonformní automaticky vyloučit z režimu hmotné nouze ty osoby, jejichž dočasná pracovní neschopnost překročila maximální podpůrčí dobu v systému nemocenského pojištění. Ten problém, k jehož řešení v tomto případě předkladatelé cílí, by přitom měl být řešen primárně právě v tom systému nemocenského pojištění např. kontrolou zdravotního stavu posudkovým lékařem anebo smluvním lékařem úřadu práce. Stejně tak už v současné době úřady práce v praxi působí na dotčené osoby, aby uplatnily své nároky a požádaly o invalidní důchod. Takže ještě jednou zdůrazňuji, jde o to, kde dočasná pracovní neschopnost překročila tu maximální dobu, kdy můžete pobírat podporu ze systému nemocenského pojištění, a jednak to samozřejmě ukazuje někdy to dlouhé trvání přiznání invalidních důchodů. Ale ve skutečnosti ten návrh fakt nedává smysl. A zase řeknu jednoduchý důvod proč: protože by to navrhované opatření bylo jednoduché obejít, kdyby příjemce dávek přestal na jeden jediný den být osobou dočasně práce neschopnou. Takže je tam jednak chyba v tom, jak je vůbec formulován, a jednak je s největší pravděpodobností protiústavní. - To jsem citovala stanovisko ministerstva. Takže z tohoto důvodu navrhuji vypuštění a předkládám toto vypuštění v pozměňovacím návrhu číslo 7411.
Pak je tam zaváděna návrhem oznamovací povinnost - to je číslo 7412. A zase podle stanoviska ministerstva je tento návrh zřejmě protiústavní a nadto vlastně podmiňuje vyplácení státní podpory pouze plněním administrativních povinností a vůbec z toho návrhu, tak jak je napsaný, není jasné, jak to podávání hlášení na úřad práce a odevzdávání vyplněných formulářů souvisí s tím, že je daná osoba v hmotné nouzi. A teď - bavíme se o situaci, kdy by se úřady měly soustředit na podstatu věci, na to, zda daná osoba tu pomoc potřebuje, nebo nikoliv, a nikoliv na to, zda odevzdala správný formulář. A proč? Prostě proto, že nemáme být stát, kde šikanujeme na administrativních detailech, ale máme jít k tomu jádru pudla. To jádro pudla jsem popisovala: opravdu řešit osoby práceschopné, které jsou v té evidenci, a neměly by v ní být. To opravdu řešit, a ne zavádět takovéto podmiňování plněním administrativních povinností, kdy ve finále může jít právě o zbytečnou zátěž pro lidi se zdravotním znevýhodněním pečující o jiné závislé osoby nebo o lidi ve starobním důchodu, co taky potřebují tuhle podporu.
Potom je pozměňovací návrh číslo 7413 - společně posuzované osoby. Tento návrh předkládám k návrhu, který byl přijat na výboru pro sociální politiku. A zase - podle stanoviska ministerstva navržená úprava bude mít dopad i na další společně posuzované osoby. A vzhledem k tomu, že tyto dopady nebyly dostatečně vyhodnoceny, tak navrhujeme tento bod vypustit, abychom předešli nepředvídatelným dopadům na třetí osoby. Současně o co jde? Nelze zároveň přijmout ten princip důkazního břemene na straně žadatele nebo příjemce, princip toho prokazování, kde bydlí bývalý partner. A zase ta praxe je velice smutná. Když řeším, jak to ohledně té vlastní důkazní činnosti úřad práce uplatňuje, tak to není dobře. My bychom si měli dát pozor na to, že tento zákon, kdyby to takto bylo přijato, jak je to navrženo, by se dostal do kolize se správním řádem, což je zákon č. 500/2004 Sb. Takže to je pozměňovací návrh číslo 7413 týkající se společně posuzovaných osob.
A co se dále navrhuje? Pozměňovací návrh číslo 7414. Ten se týká souhlasu se vstupem do obydlí. Tam již zákon dnes umožňuje dávku snížit nebo odejmout, pokud žadatel znemožní provedení sociálního šetření. Takže to je úprava, kterou není nutné měnit, ta už dnes funguje. Ale co ta navržená úprava dělá? Ona snižuje prostor pro úvahu sociálních pracovníků, snižuje možnost pro takzvané správní uvážení a může to vést ke zcela absurdním výsledkům. A mimochodem, to by tito lidé ani do budoucna nemuseli studovat tu vysokou školu, kterou studují, kdybychom z nich chtěli dělat pouze automaty na rozhodnutí. ***
