(18.20 hodin)
(pokračuje Richterová)
S tím se na mě někteří lidé právě třeba v prvním stupni invalidního důchodu obraceli, že třeba neměli, jak dojíždět. Ale to, co mi opravdu připadá absurdní, je to, že tady se prostě navrhuje pouze nechat úřadu práce usoudit, že by ten příjemce mohl mít vyšší úvazek. A zase aby bylo zřejmé, o co se opírám a že argumentuji čistě paragrafy toho návrhu zákona, tak vám uvedu tu citaci, odkud to je.
Tato absurdita, kterou v počtu absurdit považuji už za pátou, je uvedena ve 20. a 22. bodu části jedna, opět ten stejný pozměňovací návrh 7034. Je tam, že v § 24 odst. 1 písm. f) se slova "krajskou pobočkou Úřadu práce" nahrazují slovy "prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce". Za slovo "činná" se vkládají slova "a má z této výdělečné činnosti příjem ve smyslu aktivity podle § 3 odst. 1 písm. a)". To je vlastně bod 20. A potom v bodě 22 je uvedena ta klíčová podmínka. V § 25 odst. 1 se za slovo "činnosti" vkládají slova "a prokazatelně se snaží využít další možnosti zvýšení příjmu vlastní prací podle § 12 odst. 1".
Zase je naprosto logické chtít motivovat a umožňovat opravdu co nejvíce zapojení lidí do jakéhokoliv druhu práce. To samozřejmě všichni chceme. Ale proč upozorňuji na tu praxi, která z toho pozměňovacího návrhu vůbec není zřejmá, že v praxi - a to jsem opravdu mluvila s mnoha různými druhy pracovníků úřadu práce - u řady těchto lidí jde o lidi v nízkém stupni invalidity, kteří jsou těžko zaměstnatelní a mají často i velmi nízké pracovní kompetence a často i nízké vzdělání. Proto pro ně opravdu často zůstává ta veřejná služba v nějakém obtížněji dostupném regionu jako jediná možnost, jak naplnit tuto podmínku zvýšení příjmu vlastní prací.
Znovu říkám, nestojím tady kvůli lidem, kteří pracovat mohou a objektivně pracují načerno a systém tímto způsobem podvádějí. Tam - už jsem to několikrát říkala a řeknu to znovu - bychom měli být důslednější. Ale co mi vadí na tomto návrhu a proč tady tímto způsobem odůvodňuji, co všechno je podle soudu mého a mého týmu špatně. Tak stojím tady právě kvůli takovýmto lidem prvního a druhého stupně invalidního důchodu, kteří žijí v zapadlé vesničce, potřebují překlepat několik let do důchodu, jsou na úřadu práce. A protože žijí na vesnici, tak jsou schopni si řadu věcí vypěstovat, mají třeba drobné zvířectvo a potřebují - je to ze života, z toho, co jsem nasbírala o fungování sociálního systému v České republice - a potřebují prostě alespoň tu drobnou pomoc, ten příspěvek na živobytí. A tito lidé plní povinnost té veřejné služby, když ji mají dostupnou, když tam dojedou autobusem, když je prostě vůbec ta nabídka v dojezdu. Ale když není, tak stejně dostanou sankci čistě za to, že toto nesplnili. Tak to považuji za pátou největší absurditu toho pozměňovacího návrhu číslo 7034.
Nyní jsme ještě u něčeho, co je z hlediska právního velmi překvapivé, a je to návrh z jiného ranku, ale také v tom stejném pozměňovacím návrhu. A sice co tam stojí: Proti rozhodnutí MPSV o prominutí vrácení částek nad 10 000 korun se nově nepůjde odvolat ani ho přezkoumat v přezkumném řízení. Co to znamená? Zase to zkusím přeložit do lidského jazyka z toho, jak je ten zákon napsaný. Upírá to těmto lidem možnost bránit se případným protiprávním rozhodnutím. Upírá to možnost přezkoumat to v přezkumném řízení, které je prostě jednodušší pro lidi, kteří nemají na soudní výlohy. Znova zdůrazním, přitom platí ustanovení § 94 odst. 5 správního řádu a podle tohoto ustanovení je správní orgán - teď ocituji - "při rozhodování v přezkumném řízení povinen šetřit práva nabytá v dobré víře".
Takže dnes to funguje tak, že když je někomu vyplacena dávka, kde si myslel, že na ni má nárok, nebyl prokázán špatný úmysl, tak do 10 000 ji musí uhradit, nastavují se splátkové kalendáře a lidé to, co měli vyplaceno a neměli nárok, uhradí. A nad těch 10 000 se dneska řeší promíjení a často k tomu i dojde. Teď ten návrh předkládá vlastně snížení ochrany těchto lidí. Zamezení možnosti bránit se proti té zamítnuté žádosti o prominutí částek nad 10 000 korun jinak než žalobou. Je to prostě veliké zpřísnění přístupu k lidem, kteří nemají na soudní výlohy. Možná se to některým z vás zdá jako relativní detail, ale není, protože ty neoprávněně vyplacené dávky jsou často kvůli tomu, že IT systémy, kterými se ty dávky administrují, nejsou kompatibilní a prostě je opravdu těžké přijít na to, co všechno má člověk nahlásit. Kdyby namísto této novely radši byla věnována veškerá energie k tomu, aby byla zajištěna provázanost těchto databází a aby systém prostě nedovolil vyplatit dávky, které se vzájemně vylučují, které jsou spolu vzájemně v kolizi, tak bychom tohle ani třeba nemuseli řešit. Ale jsme v situaci, kdy ten systém je natolik nedokonalý, že umožňuje vyplácet i vzájemně kolidující dávky. A v těch ojedinělých případech, kdy se to stane, kdy k tomu dojde, tak dneska lidé jsou trestáni tou sankcí 10 000. Ty splácejí vždycky a jsou to lidé v hmotné nouzi. Pro ně jsou to obrovské peníze.
Ale nemožnost přezkoumat v přezkumném řízení zamítnutou žádost o prominutí těch částek nadto snižuje míru ochrany těchto osob a povede to prostě k zbytečné likvidaci těchto lidí. A teď opravdu mluvím o lidech - když jsem hledala ty případy, kdy se tohle děje - kteří pracují v chráněných dílnách, jsou to právě lidé v tom invalidním důchodu bez výplaty a nejsou to lidé, kteří si poradí s naším právním systémem. Navíc z právního hlediska je třeba poznamenat, že správní řád - tam jsem citovala ten § 94 odst. 5, podle něhož je správní orgán při rozhodování v přezkumném řízení povinen šetřit práva nabytá v dobré víře - tak ten správní řád je obecný právní předpis. Ten by neměl být takto vypnut pozměňovacím návrhem, který nebyl posouzen podle dopadu regulace - RIA, který nebyl prověřen na to, co způsobí pro tyto nejslabší a nejzranitelnější lidi. A znovu říkám, tady jsem ty příklady situace, které se to týká, našla v chráněných dílnách. ***
