(15.40 hodin)
(pokračuje Černohorský)
Návrh zavádí v § 51a speciální úpravu srážek z příspěvku na živobytí a doplatek na bydlení na úhradu pokut za vybrané přestupky. Placení pokut z přestupkových řízení probíhá v režimu takzvané dělené správy. Díky tomu se již v současné době řadí mezi takzvané přednostní pohledávky, pro jejichž vymožení je možné provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu. Navrhovaná úprava z vybraných pokut za přestupky činí v podstatě privilegované pohledávky mezi všemi ostatními přednostními veřejnoprávními pohledávkami, kam patří například různé druhy daní, pojistné na veřejné zdravotní pojištění či sociální zabezpečení, když v jejich případě výslovně umožňuje postihnout jinak nepostižitelné dávky pomoci v hmotné nouzi, to jest příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Ochrana dávek v hmotné nouzi byla zakotvena do § 317 odst. 2 občanského soudního řádu proto, že mají sloužit výhradně k zajištění základních potřeb příjemce a jeho rodiny. Právní úprava poskytování dávek v hmotné nouzi ve spojení s jejich ochranou v exekučním řízení přitom představuje naplnění článku 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle níž je zaručeno každému, kdo se nachází v hmotné nouzi, právo na zajištění pomoci nezbytné pro zabezpečení základních životních podmínek.
Navrhovaná právní úprava prolamující nepostižitelnost těchto dávek v exekučním řízení toto zcela opomíjí. Příspěvek na živobytí slouží k zabezpečení základních životních podmínek osoby (a?) společně posuzovaných osob vyjma nákladů na bydlení. Doplatek na bydlení je poskytován na úhradu nákladů spojených s bydlením osobám, které i přes poskytnutý příspěvek na bydlení nemohou ze svých prostředků uhradit náklady spojené s bydlením, nebo z určitých důvodů na příspěvek na bydlení nárok nemají. Jedná se tedy o pomoc státu nejchudším lidem. Dojde-li k postižení těchto dávek v exekučním řízení, nelze hovořit pouze o určitém snížení životního komfortu jejich poživatelů jako v případě exekuce jiných postižitelných příjmů a majetku. Představa, že tyto osoby nebudou po určitou dobu naplňovat své základní životní potřeby, je iluzorní. Naopak se lze důvodně obávat, že výpadek těchto příjmů si část z nich bude snažit kompenzovat i nelegálními způsoby.
Navrhovaná právní úprava je ještě přísnější než stávající úprava srážek v § 51 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle níž lze neprávem přijaté částky dávek pomoci v hmotné nouzi srážet též z běžně vyplacené nebo později přiznané opakující se dávky. Tu lze považovat za určitou specifickou úpravu veřejnoprávního započtení, kdy příjemce dávky již dříve neoprávněně z téhož systému finanční prostředky čerpal. I v tomto případě ale platí pravidlo, že po zavedení srážky musí povinné osobě a osobám s ní společně posuzovaným zůstat každé z nich nejméně částka ve výši existenčního minima. Jsou-li mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené děti, musí každému z nich zůstat nejméně částka ve výši jejich životního minima. Jedná se tedy o výjimku z obecného pravidla nepostižitelnosti dávek pomoci v hmotné nouzi odůvodněnou specifickými okolnostmi vzniku přeplatku na dávce s garancí ponechávající existenční, respektive životní minimum. V případě navrhované právní úpravy takové dostatečně silné důvody pro prolomení zásady nepostižitelnosti dávek pomoci v hmotné nouzi neshledávám.
Návrh také neřeší, jakým způsobem by měly být prováděny srážky z doplatku na bydlení, ačkoliv záměr je zřejmý z nadpisu ustanovení § 51a. Podle názoru odborné literatury ke zmíněnému § 51 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi se v praxi nedoporučuje provádět srážky z doplatku na bydlení, když tato dávka je účelově určena k úhradě nezbytných nákladů na bydlení, jeho snížením o srážky přeplatku by byla ohrožena řádná úhrada těchto nákladů a s tím spojené riziko, například vypovězení nájemní smlouvy, odpojení dodávek energie a podobně.
Provádět srážky z doplatku na bydlení je podle názoru pana doktora Křečka zcela v rozporu se samotným účelem zákona o pomoci v hmotné nouzi, a to i u osob, kterým byl uložen správní trest. Rovněž je neúčelné takto postupovat u rodin s nezaopatřenými dětmi, přestože se rodič dopustil přestupku týkajícího se povinné školní docházky dítěte. Předložený návrh zákona však nedává žádné záruky, že k takovému postupu nedojde.
Z uvedených důvodů se domnívám, že navrhovaná právní úprava bez legitimních důvodů nepřiměřeně zasahuje do ústavně garantovaného práva na zajištění pomoci nezbytné pro zabezpečení základních životních podmínek, prakticky z něj vylučuje určitou skupinu osob, a dopadne tak negativně nejen do životů jednotlivců, ale následně i celé společnosti. Kromě toho upozorňuji, že mám pochybnosti o tom, nakolik je vůbec výhodné pro samotné obecní úřady s rozšířenou působností. Ty totiž na současné právní úpravě mají možnost předat vymáhání exekuce celním úřadům. Nová právní úprava tak i pro tyto obecní úřady představuje nárůst administrativy, přičemž pokrývá jen zlomek období, po který lze tyto pohledávky vymáhat, a s velmi nejistým výsledkem. Doporučuji změnu zákona v této podobě nepřijímat.
Já tedy na základě tohoto dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona s tím, že se s tím samozřejmě vyrovnáváme na začátku třetího čtení. Připomínám, že toto stanovisko sestavil veřejný ochránce práv pan doktor Stanislav Křeček, v tomto případě jeho názor budu asi velice respektovat i přesto, že v mnoha jiných věcech s ním nesouhlasím. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S přednostním právem chce reagovat paní poslankyně Pastuchová. Prosím.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, my jsme tento dopis obdrželi všichni, takže děkujeme za přečtení, ale my ho máme již dávno přečtený.
Já bych k tomu chtěla říct za hnutí ANO, nebo si myslím, že za kolegy ze sociálního výboru hnutí ANO, že jsme pro tento návrh hlasovali, a věřím, že ho podpoříme, protože máme v programovém prohlášení vlády, že uděláme změnu systému poskytování dávek. Bohužel nám z Ministerstva práce a sociálních věcí nebyl takový zákon předložen. My jsme na to upozorňovali na výboru pro sociální politiku, že pokud se tak nestane, tak bohužel budeme přistupovat k pozměňovacím návrhům poslaneckým, což se tak stalo, od pana poslance Bauera, a za chvíli budeme projednávat i sněmovní tisk 652 o hmotné nouzi, který předkládá paní kolegyně Šafránková, vaším prostřednictvím, a kde jsme se jako poslanci hnutí ANO připojili ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který alespoň nějak reaguje na změnu výplaty těchto dávek. To je za členy sociálního výboru hnutí ANO. Jsem ráda, že tyto návrhy tu jsou.
Já bych chtěla jenom říct, že mě velice udivuje a budu moc zvědavá na to, jak tady budou hlasovat Starostové, protože právě od Starostů přicházejí připomínky toho, že v jejich obcích se dějí věci, jaké se dějí. A pokud ten návrh někdo zná, my tomu na sociálním výboru říkáme třikrát a dost, takže je to tak, že třikrát spácháš přestupek a něco se už bude muset stát, takže budu opravdu zvědavá na Starosty, kteří po tom volají.
Piráti nám tady přečetli dopis pana veřejného ochránce práv, to je fajn, ale tento návrh zákona není jenom pro dobu covidovou. To je prostě zákon napořád a žádný starosta, žádný primátor města ani nikdo z občanů přece nechceme, aby se páchaly trestné činy opakující se v našich městech a v našich obcích nebo sousedů. Takže já mám takový pocit, že tím, že Piráti dali návrh na zamítnutí, tak si vlastně může každý páchat - vy jste nám přečetl, co se stane, až když to spáchá třikrát, protože kdyby ten člověk nic nepáchal, tak se mu přece nic nestane. Každý se chovejme slušně, nepáchejme trestné činy, a pak se nebude přece nic takového dít, že by vám někdo bral dávky a podobné věci. My jsme vyslovili souhlas. Jsme rádi, že tento návrh tady je, a opravdu se těším na to, až se podívám na hlasování Pirátů, kteří dali návrh na zamítnutí, versus Starostů, kteří teď tvoří jednu koalici. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. O návrhu na zamítnutí budeme hlasovat ve třetím čtení. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Čižinský. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Já bych možná zareagoval na kolegyni vaším prostřednictvím. To, co je potřeba v našich městech a obcích, je zákon o sociálním bydlení. Je to podpora obcím pro to, aby mohly a finančně zvládly stavět byty, aby zvládly skutečně řešit sociální situaci svých občanů. To je potřeba. Já bych skutečně chtěl odmítnout tady vytvářený dojem, že někdo tady hájí nějaké přestupky nebo trestné činy. Prosím, vím, že je před volbami, ale skutečně ten, kdo varuje před dopadem tohoto návrhu zákona například na nezletilé děti, není přece vůbec ten, který hájí přestupky nebo trestné činy. Teď skutečně není vhodná doba. Do potíží se kvůli krizi dostali lidé, kteří před dvěma lety vůbec netušili, že se do potíží tohoto typu mohou dostat. ***
