(15.30 hodin)
(pokračuje Richterová)
Je to návrh číslo 7261 týkající se názvu jesle. Já navrhuji ponechat původní název dětská skupina. Proč? Protože je to název zažitý, je to název, jehož změna by přinesla zbytečné náklady pro zřizovatele i pro stát. Mám v podkladech, že to stojí zhruba 50 tisíc na jednu dětskou skupinu, transformovat čistě ty názvy, ta jména. A co se týče tady toho názvu, tak ano, jsou takové dětské skupiny, které si nechaly v názvu něco jako jesličky apod. Ať to samozřejmě mají, ale ať je to jejich volba. Proboha, proč to tady komunisticky diktovat? Takže opravdu nerozumím té motivaci, proč nenecháte tam, kde chtějí dětské skupiny, tam, kde to mají jako jesle. Ten původní název zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je podle mě naprosto v pořádku a mimochodem je popisný. Je z toho prostě jasně znát, o co jde.
Další pozměňovací návrh - číslo 7262. To je ten věk dětí. Jak už jsem tady obšírně vysvětlila, považuji to za naprosto neopodstatněné, že ministerstvo zavádí tu věkovou hranici. Já bych navrhla ponechat možnost pravidelné péče o dítě v dětské skupině do povinné školní docházky. Podpořím i pozměňovací návrh na kompromis do povinné předškolní docházky, ale upřímně fakt nerozumím vůbec, vůbec tomu, proč to stropovat tím třetím rokem věku. Předložený návrh počítá s tím, že ve třech letech dítě přejde do mateřské školy. Jenže vlastně ta argumentace potom odkazuje na povinnost obcí mít dostatečnou kapacitu mateřských škol, ale to není realita.
A znova. Jak se, paní ministryně, vypořádáváte s tím, že obce té své povinnosti prostě leckde nemohou dostát? Prostě jsou obce, kde se nevyplatí stavět školku. Je tam někdy skupinka, někdy není, a proto jsou ideální ty dětské skupiny. Tomu zase jdou vstříc některé pozměňovací návrhy a doufám, že dostanou podporu. Stejně tak u toho věku znova říkám, praktičnost toho rozvážení dětí do zařízení je argument, proč nedávat pevnou hranici věku. Už jsem vysvětlila, že stejně ty příspěvky na dítě ve školkách bývají výrazně nižší, tak rodiče si to dobře spočítají, jestli chtějí dítě dát do školky, nebo bude dál v dětské skupině. Ale když je to pro ně opravdu výrazně složité vozit ho někam jinam do školky, tak proč jim neumožnit tu péči v dětské skupině?
Z pohledu státního rozpočtu by prostě měla být podstatná jenom výše dotace na jedno dítě a ne to, jestli ty dotace jdou do dětské skupiny, anebo do školky. Ten návrh, o kterém jsem se snažila na různých předcházejících jednáních mluvit, byl, ať prostě MŠMT a MPSV se domluví na tom, že péče o dvou- a tříleté děti je dražší, a dají prostě vyšší příspěvek ve stejné výši na všechny tyto děti - jedno, v jakém zařízení, když jsou tohoto věku. Nevím o tom, že by se v tomto Ministerstvo školství posunulo a usilovalo by o to. Přitom by to mělo být v jeho zájmu. Znovu zdůrazním, peníze investované do péče o malé děti se společnosti vracejí. Je to jeden ze základních nástrojů, které stát má, jak pozitivně přispět k dobré šanci na dobrý start u dětí z různě znevýhodněného prostředí a současně zvýšit podporu rodičů.
Mimochodem příjmy rodičů, příjmy rodin s dětmi jsou nižší nejenom než příjmy rodin bezdětných, ale jsou i nižší na hlavu než příjmy seniorských domácností. Na tom znova chci ukázat, že opravdu je to zásadní téma veřejné politiky - zajistit péči o malé děti. A mě zajímá, jak se ministerstvo vypořádává s tím, že zavedením té věkové hranice omezuje reálnou dostupnost a funkčnost právě pro rodiče.
Co se týče dalších návrhů, tak pod číslem 7265 máme nahráno zrušení zastropování příspěvků od rodičů. Proč? Protože prostě jsou velká města, kde bohužel to je jediná cesta, jak určitou nabídku zachovat. Já bych si také přála, abychom měli tak vysoké státní příspěvky, že by mohl být zachován strop, ale opravdu si bohužel nejsem jista tím, že se to podaří této vládě udělat, že tomu dá takovou prioritu, a proto mně přijde bezpečnější zrušit zastropování.
Znova zdůrazním, už to tady zaznělo, jde o neziskové organizace, které jsou velmi důsledně kontrolovány. Tam není možné jakékoliv peníze jakkoliv vyvést. Všechno jde zpátky do provozu, je to důsledně kontrolováno na principu neziskovosti těch dětských skupin. Já se prostě bojím toho, že zbytečně půjdou úspory na úkor kvality, a nebude se to týkat zdaleka všech. Na mnoha místech se s tím zastropováním financí popasují a zvládnou to, ale v těch největších městech to reálně hrozí. Ta čísla, kolik stojí nájmy, kolik stojí právě i vyšší mzdy ve větších městech, to jasně ukazují. Takže bez nějakých záruk, že dojde k dostatečnému státnímu příspěvku, není možné to stropování zavést.
Další věc je pozměňovací návrh číslo 7266. Ten se věnuje jak zrušení zastropování příspěvku od rodičů, tak nařízení vlády. Ten navrhuje zrušit zastropování příspěvku od rodičů dětí, které navštěvují jesle, které nejsou zřízeny státem, samosprávnými celky a jimi ovládanými osobami, a pro ostatní by byla ta maximální výše tím nařízením vlády. Řečeno lidsky, pro obcemi nebo jinými samosprávami zřizované dětské skupiny by byl limit, pro ostatní ne - v duchu toho, aby ta státem poskytovaná služba byla jaksi více regulovaná. To je podle mě opodstatněné. Má to ten háček, že těchto obcemi zřizovaných dětských skupin přímo je málo. Toho si jsem vědoma, nicméně přijde mi férové to uvést, že to je také možnost, jak k tomu přistoupit.
A nakonec je předložen pozměňovací návrh číslo 7245. Ten se týká očkování. Opět je vlastně veden snahou ulehčit situaci v terénu provozovatelům a odstranit zbytečnou byrokracii pro dětské skupiny. Je to vlastně možnost, jak zanechat tuto agendu v rukou lékařů. Je to pozměňovací návrh, který navrhuje vyškrtnout povinnost předkládat doklad o povinném očkování přímo té dětské skupině, ale řešit to vlastně doporučením v lékařském posudku, který doporučí, nebo nedoporučí přijetí dítěte. A to proč? Protože dneska je vlastně povinnost jeslí udržovat evidenci konkrétního očkování dítěte, přitom tu stejnou evidenci mají lékaři. A přijde nám logické, ať prostě jedna agenda je vedena na jednom místě, je tam jedna jasná odpovědnost a ať lékaři mají tu možnost i po pozměňovacím zákonu, co prošel, kde se vlastně posuzuje individuální stav dítěte, a oni mají tu odpovědnost rozhodnout o vhodnosti očkování vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte, tak aby to prostě zůstalo na lékaři a na tom jednom posudku: doporučuji - nedoporučuji přijetí, a ta evidence o provedeném očkování se navíc u malých dětí neustále aktualizuje. Tam pořád nějaká jsou. Takže zase, jakmile by se tahle povinnost vztáhla na dětské skupiny pro děti okolo roku a půl, dvou let, kde ta očkování probíhají, tak bude strašný maglajz, jestli to dítě smí, nebo nesmí být přijato, když třeba ještě nemá doočkováno to či ono. A to prostě může být, že mělo rýmu, příště měl rýmu sourozenec a bylo riskantní ho očkovat, že by se mohl nakazit, a ve finále se prostě proti nějakému obecnému plánu zpozdilo o půl roku a mohlo by to znamenat nepřijetí do dětské skupiny. Takže tento pozměňovací návrh by to podle našeho názoru řešil. A zároveň nám přijde důležité, aby se tímto i vyřešil takový tlak, který existuje na lékaře, aby spíše rychle očkovali malé děti kvůli navštěvování zařízení, a přitom je opravdu potřeba zohledňovat ten individuální stav dětí. Takže to je pozměňovací návrh číslo 7245. ***
