(15.00 hodin)
(pokračuje Ondráček)
A můžeme se podívat na dny předcházející s výhledem, to jsou všechno věci, které dohledáte na stránkách Ministerstva zdravotnictví, pokud tomu budete chtít věnovat čas a pozornost, jsou tam krásné vývoje. To je prostě o tom, že... pro mě to je hra a žonglování s čísly. To, co se v tu chvíli hodí, se řekne, a to, co v tu chvíli nevychází, se pomlčí. Takže někdy se použije sedmidenní cyklus, někdy se použije čtrnáctidenní cyklus vývoje, někdy se to vezme na 100 000 a někdy se samozřejmě řekne celkové číslo.
Takže když si představím, že dneska je prováděno plus minus 87 000 až 85 000 testů a máme 15 500 pozitivních, tak jestli chceme vyvolat ještě větší paniku, tak docilme toho - a všude ta výslednost je 15, 16, 17, 18 %, prostě do jedné pětiny - tak docilme toho, že budeme provádět 120 000, 150 000 testů nebo 200 000 testů. Jestli docílíme 200 000 testů, tak 18 % bude nějakých 36 000 lidí nakažených. No, to bude bombastické číslo, po tom všichni musejí skočit. Já si myslím, že to by neměl být problém. Testy už konečně máme, začneme dělat i to testování, doufám, že i samotestování a další.
Takže já se ptám, co se tak výrazně zhoršovalo, co se tak výrazně zhoršuje, co se tak výrazně děje? Pokud se podívám zase na - a samozřejmě, mluví se, já nepopírám vůbec, že covid tady je, že jsou tady nové mutace, anglická, ta jihoafrická a brazilská a česko-slovenská, prostě ono se to bude stejně nějak měnit. Ale pokud se zase podívám na přehled, zase na stránkách Ministerstva zdravotnictví, přehled té lůžkové péče, včera dvě minuty před 17. hodinou aktualizovaný, než jsem šel do večerního pořadu, vidím, že kapacity, volné kapacity ECMO, to je ta mimotělní ventilace - nejsem lékař, možná to říkám špatně - volná kapacita je 35 přístrojů, 41 %. Úplná plicní ventilace, kapacita volná je 683 - 29 %. Nejčastěji je zmiňováno - a zase to číslo, které je pro nás nejdůležitější, protože pokud tady chceme vyvolat tu bombu, tak to jsou lůžka ARO plus jipka dospělí. Volná kapacita je teď 584, ale to jsou všechna lůžka. Musíme také říci, že musíme něco zachovat pro to, když někdo se zraní při dopravní nehodě a tak dál, prostě úrazovost.
To znamená, dneska lůžka covid, pro ty pozitivní, je nějakých 158 lůžek, mluvíme o kapacitě 14 %. Pan ministr zmiňuje, že pokud s tím nic neuděláme teď, rychle, zásadně, že se dostaneme během týdne, během 14 dnů, během 20 dnů do situace, kdy budeme na 5 %, což je totální kolaps zdravotnictví. Já jsem zase podíval na ta data, na začátek ledna, kdy ta čísla byla podstatně vyšší, protože nemůžeme srovnávat PCR testy s testy antigenními, tak jak se to hodí vládě, protože jsme se dostali na těch 40 %, tak v tu chvíli volných lůžek bylo 17 % nebo 17 a něco. To znamená, my jsme se posunuli o dva, o tři procentuální body. Pokud bychom šli tímto vývojem, samozřejmě se někam posouváme, ale určitě to není ten katastrofický scénář, který je nám tady předkládán.
Nechci zpochybňovat vůbec ta čísla, nechci říct, že tady by nebyl covid. Ale zároveň se ptám, když mluvíme o těch 20 000 mrtvých, kde se nám v podstatě od roku 2019, nebo chcete-li od roku 2020, vytratilo klasicky respirační onemocnění, jako jsou chřipky. Protože vždycky víme, že byly nějaké problémy sezonní chřipky a ty další věci, které s tím jsou spojeny, a že bohužel i na chřipku nám umíralo velké množství lidí. Když jsem se podíval do statistik Státního zdravotnického ústavu, zpráva Národní referenční laboratoře za 21. až 24. týden roku 2020 uvádí, že pro chřipku a nechřipkové respirační omezení v podstatě v Evropě přestalo zpracovávání údajů již ve 20. týdnu. To znamená, od 20. týdne roku 2020 neevidujeme - Evropa neeviduje - jakákoliv chřipková onemocnění, ale tím pádem ani úmrtí na chřipková onemocnění. Poslední hlášení Státního zdravotnického ústavu ze 16. 2., to znamená týden, 10 dní zpátky, říká, že 36 zemí ze 41 má v rámci chřipky nulovou aktivitu. To znamená, 36 zemí ze 41 vyplenilo chřipku a chřipka neexistuje. Chřipku evidují pouze Ázerbájdžán, Slovensko, Portugalsko, Ukrajina, Anglie. Já se ptám, jestli opravdu se nám podařilo vymýtit chřipku, anebo jestli i ti lidé, kteří jsou covidoví, jestli to je nějaká jiná forma, a umírají tedy na tu chřipku. Já vím, že samozřejmě se můžete smát, ale jsou to věci, které jsou pro mě docela důležité. Neuvěřitelné to je, ale jestli mi odpovíte, proč nemáme chřipku, tak já vám za to budu velmi rád. A proto jsem říkal, nebudu polemizovat s těmi odbornými věcmi, ale odpovězte mi, proč v ČR už rok a půl není chřipka. Pokud mně na to odpovíte, budu velmi rád.
V rámci vystoupení tak jako tradičně pan ministr a vicepremiér Hamáček říká: Ještě to musíme chvíli vydržet. Ano, já jsem tuhletu větu už slyšel asi šestkrát nebo sedmkrát. Takže vydržíme další tři týdny nebo měsíc, co jim, vážení kolegové z demokratické opozice a Pirátů, tentokrát bianko šek zase dáte, a sejdeme se na konci března a uslyšíme tu samou větu, možná si ji někde zarámujte: Situace se úplně nezlepšila, musíme to ještě chvíli vydržet.
A pak jsou ta opatření, o kterých tady hovoříme. My jsme navrhovali návrat dětí do prvního stupně, to znamená třetí, čtvrté ročníky, a samozřejmě jsme chtěli testování. Vláda, přestože to slíbila, není schopna splnit v podstatě nic. Místo toho - teď přicházíme s tím, že je katastrofické zdravotnictví, že to všechno kolabuje, ale desítky a stovky lékařů nám jezdí do Německa a do Rakouska, včetně nižšího zdravotnického personálu, ale na ty myslím dosáhnout nemůžeme, takže my vyzýváme maminky, které jsou na mateřských dovolených, popřípadě jsou to už starší sestřičky a mají tu odbornost, aby se vrátily do práce, aby pomohly tomu zmírajícímu systému. Ale zároveň vyhlašujeme opatření, kterým řekneme, že zůstanou doma děti prvních, druhých tříd a děti z mateřských školek. No, jsou ale další desítky a stovky maminek, popřípadě tatínků, kteří v zdravotnictví pracují.
Já vím, že namítnete: Ale my jsme přece řekli, že budou fungovat resortní školky nebo školky IZS. Ano, tady v Praze, v Brně, ve statutárních městech, popřípadě to asi fungovat bude. Ale když vezmu okres Trutnov, Oblastní nemocnici Trutnov, kde se pracuje, řekněme, na dvanáctihodinové směny, sestřička nastupuje ráno na šestou a jede do práce třeba 15, 20 kilometrů, takže ne všechny sestřičky bydlí v tom městě. To dítě bude vstávat ve čtyři, v pět, aby ho odvezla do školky v Trutnově? Kdo to dítě vyzvedne? Jak to bude fungovat? No, ta sestřička nebo ošetřující personál asi zůstane také doma. Povoláme armádu, povoláme policii, povoláme hasiče, vždyť jich je dost, všechno to zvládneme.
Při jarní vlně, vážení kolegové, se nám dařilo, ale i díky tomu, že jsme třeba komunikovali s Ministerstvem spravedlnosti, tak se podařilo to, že se nákaza nedostala do věznic. Teď se podívejte na denní hlášení. Není snad věznice, která by neměla desítky a stovky nakažených, ale včetně příslušníků Vězeňské služby. Kdo nám tu nákazu do věznic zavlekl? Buď příslušníci, nebo civilní zaměstnanci, kteří ve věznicích pracují, nebo externí firmy, které tam jezdí dělat. A už dneska slyšíme, že Vězeňská služba říká: My asi zkolabujeme, my budeme potřebovat pomoc. Pomoc. A kdo tu pomoc Vězeňské službě může udělat? Podle zákona, který jsme nedávno schválili - ještě že jsme ten zákon schválili - to může být pouze Policie ČR. Takže pošleme určitý počet příslušníků Policie ČR na výpomoc Vězeňské službě. ***
