(16.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
A druhá věc je, že jsem si nevšiml, že by se někdo o tu horu nebo o ten les tam špatně staral. To je to, co mě zajímá. Kdyby to bylo zanedbané, kdyby bylo vidět, že vlastník se nestará o ten les a o to území, tak bychom se mohli o tom bavit, nebo kdyby to území bylo nepřístupné. Takhle je to podle mě s celou řadou jiných památných a význačných míst v této zemi. Pokud je to místo, které je navštěvované, tak je důležité, aby ty návštěvy byly možné a aby se někdo o tento majetek příslušně staral, což si myslím, že se v tomto případě děje, takže já vlastně v tom nenacházím žádný velký problém, ani necítím potřebu všechny tyto objekty, které pokládám za významné, máme k nim vztah třeba i citový, tak že musí všechny stát vlastnit.
Já bych vás rád informoval, že v současné době má Ministerstvo kultury celou řadu nabídek velmi význačných objektů, objektů, které jsou dokonce součástí a symboly české státnosti, jsou to dokonce často i klenoty české architektury mimořádného významu, které jsou nám nabízeny a které bychom mohli hypoteticky vlastnit. Nicméně problém je, jestli v této chvíli máme stovky milionů. V tomto případě nejde o stovky milionů, ale říkám, že jsou jiné objekty, u kterých právě proto, že jsou to obrovsky nákladné věci, tak si nemyslím, že dnes nebo do budoucna bude platit, že budeme chtít všechno vlastnit a všechno kupovat, protože to znamená náklady, to znamená další budování aparátu, administrace a podobně. Takže pokud se někdo stará o majetek, pokud ten majetek je k dispozici nebo pokud je to k návštěvám občanů, tak mi nevadí, že nějaký zámek nebo hrad vlastní soukromník, protože máme celou řadu zámků, hradů, objektů, které jsou v privátních rukách a přitom vlastně slouží návštěvám veřejnosti a jsou spravovány dobře.
Pak si myslím, my máme svých zámků - Národní památkový ústav sdružuje desítky podobných objektů, takže to, co je v majetku státu, je opravdu velice rozsáhlé a není jednoduché to spravovat. V současné době ta tendence je spíš obracet se na stát a snažit se nám ty věci předat nebo prodat, a to je úplně jiná situace, než byla před 20 lety. Není jednoduché se takového majetku dneska ujímat právě proto, že by to znamenalo obrovské náklady.
Takže říkám, v případě hory Říp pro mě je důležitá přístupnost, to, že se někdo o ten majetek stará, a jinak si myslím, že je to v pořádku. Přiznám se vám rovnou, že na nějaké okultní historky kolem hory Říp já osobně nějak nevěřím. To jsou věci, ke kterým já bych se moc nehlásil.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující dotaz. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vy mi tady vkládáte do úst slova, která jsem neřekla. Já jsem nikdy neřekla, že Lobkowiczovi nemají vztah, řekla jsem, že nemají s Českou republikou nic společného. Neřekla jsem ani, že se špatně starají, ani jsem tady nemluvila o nějakých okultních historkách. O těch máte přehled možná vy. Naopak já si myslím, že je ostuda, že nějaké významné historické památky a symboly našeho češství necháváme prodávat do soukromých rukou a na druhou stranu tady kupujeme vepřín, který není symbolem ničeho extra významného. Na takovou investici máme a na investici významných památek ne, to je hodně smutné.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já bych chtěl ještě jednou upozornit na to, abychom nepoužívali nepřesných výroků a neříkali pravdivé věci. Tohle nebylo nikomu prodáváno, to byl majetek, který byl restituován. Ten byl restituován právoplatným vlastníkům, kterým patřil v minulosti. Takže jestli chcete zpochybňovat restituce nebo navracení těm, kterým bylo něco ukradeno, tak to řekněte rovnou. Ale tady o žádné rozprodávání majetku nešlo. Hora Říp tedy nepatří někomu, kdo k ní přišel nějakými čachry. Ten k ní přišel restitucí. Rozsah restitucí byl stanoven parlamentními orgány této země a součástí se stalo i to, že se Lobkowiczům vrátila hora Říp. Takže tady to podle mě, celé to vaše líčení je naprosto zkreslené. A v případě, že byste tady doložila, že se o to starají špatně nebo že hora Říp je nepřístupná, tak bych to pokládal za téma k debatě. Ale nic takového nejste schopna doložit.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s interpelací vystoupí paní poslankyně Jarošová - s interpelací na pana ministra Roberta Plagu.
Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, nejenom mně, ale především vám určitě chodí časté žádosti od občanů, aby byly znovu otevřeny školy, a já některé z nich budu citovat.
Tyto děti nejsou na distanční výuku stavěné, mám děti v první a třetí třídě, prvňáček a jeho distanční výuka se nedá ani popsat, není schopen se soustředit na virtuální hlas paní učitelky a veškerá výuka je na nás, na rodičích. Třeťáci jsou doma už od Vánoc, výuka je nebaví, jsou bez motivace, chybí jim škola, kamarádi, zážitky, chybí jim pohyb. Rok v životě malého dítěte je neuvěřitelně dlouhá doba, za kterou udělají obrovský pokrok po všech stránkách.
Další: Jsem rodič dvou malých dětí a mohu vám stejně říci, že z mého širokého okolí absolutně nikdo nedodržuje to, že se děti nemají vídat s vrstevníky, protože by ty děti byly už dávno v péči psychiatrů. Musím chodit do práce, děti dávám k prarodičům, protože mi nic jiného nezbude, a tam běhají venku místo učení, ale já jsem ráda, že je prostě někdo pohlídá. Pusťte už ty děti do škol, vraťte našim dětem dětství, výuku, zážitky a hlavně kamarády.
Pane ministře, spousta rodičů si stěžuje, že udržet děti při distanční výuce a pozornosti prostě nejde. Některé děti se skoro neučí vůbec. Nikdo si neumí představit, jak moc je rok bez učiva poznamená. Toto není problém, který se dá odložit na později. Toto je akutní problém, který je potřeba řešit hned. Tak se vás chci zeptat, v nejbližší době, kdy půjdou děti konečně do škol. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně. Dalším, kdo položí interpelaci, je paní poslankyně Olga Richterová, která vystoupí s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážená paní nepřítomná ministryně, chci se ptát na téma, o kterém jsme tady spolu již hovořily, na téma Evropského sociálního fondu+, a sice prakticky k pravidlům spolufinancování. Jde o to, že ten jaksi poměrně ambiciózní program Evropské unie zaměřený na rozvoj sociálního sektoru, který počítá i s tím, že vlastně v důsledku pandemie u nás bude velký nápor na sociální služby, bohužel nezohlednila naše vláda. Vím, že vy jste nehlasovala pro to osekání, nicméně nyní je potřeba zabojovat o další věc. Například to jsou pravidla spolufinancování, je vlastně navrženo, aby ti poskytovatelé se vyšší mírou spoluúčasti podíleli na poskytnutých dotacích. Já tady k tomu mám, že ta pravidla, která navrhla ministryně financí, významně zvyšují spoluúčast poskytovatelů služeb a de facto tím u neziskových spolků, neziskových organizací zamezují tomu, aby mohly ty služby dál poskytovat.
Ta otázka je poměrně jednoduchá, z čeho mají poskytovatelé dofinancovávat svůj provoz, když se v naprosto většině případů jedná u poskytovatelů sociálních služeb o zařízení, která nevytvářejí zisk. Takže zajímá mě váš plán pro zachování těchto služeb a jejich fungování minimálně v rozsahu, v jakém byly doposud. A to, jakým způsobem budete se zasazovat o přehodnocení těch navržených pravidel spolufinancování, nebo spoluúčasti, aby to bylo právě pro sociální služby vůbec možné, často je to i velice omezující pravidlo pro obce. Takže prosím o konkrétní odpovědi, jak toto chcete vyřešit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, já vás budu interpelovat stejně jako moji předřečníci ve věci zoologických zahrad. Na zoologické zahrady negativně dopadají opatření spojená s pandemií koronaviru. Kvůli uzavření areálu nemají žádné příjmy ze vstupného a peníze od zřizovatelů nestačí. Bez částečné podpory státu podle zástupců zoo hrozí, že budou muset přijmout krizová provozní opatření. Uvažují i o tom, že pošlou některá zvířata do jiných evropských zahrad a začne propouštění zaměstnanců.
Pane ministře, jaká opatření chystáte, aby k tomu nedošlo? A komunikujete se zástupci zoologických zahrad v České republice, jestli vaše navrhovaná opatření budou dostačující? Děkuji. ***
