(9.50 hodin)
(pokračuje Pikal)
Princip přímé volby nebrání však, aby volba jednoho kandidáta byla odvislá od spoluvolby dalších kandidátů, to znamená, nebrání volbě na základě hromadných kandidátních listin, na nichž jednotlivé strany v určitém pořadí kandidují řadu osob současně. Taková listina splňuje podmínky přímých voleb, protože kandidáty pro budoucí volby sice vybírá jiná instance, tedy politická strana, to se však děje ještě před vlastním volebním aktem. To bych chtěl zdůraznit. Tady je důležitý princip toho, že ten výběr je znám voliči před volebním aktem.
Rozhodnutí stran o sestavení kandidátních listin tak volbám předchází a lze ho chápat jako nabídku voličům. Pokud pak jde o vlastní hlasování voličů, postačí pro přímost volby, jestliže je stanovené pořadí kandidátů voličům předem známo a jestliže každý odevzdaný hlas mohl být připsán určitým jednoznačně zjistitelným osobám, které na volenou funkci samostatně kandidovaly. Tato podmínka je splněna, i když na základě 5% klauzule určitá strana získá nárok na další mandát nebo mandát nad hranici konsekventního poměrného zastoupení. Já to tady nebudu číst celé, ale zde máme další stanovisko, které předpokládá, že ten způsob není úplně vhodný.
Pak tady mám další stanovisko... ať to nepřeskakuju... pod kterým několika vyjádřeními Síť k ochraně demokracie vydala tiskové prohlášení, kdy se opět k tomuto návrhu vyjadřovala, a toto společné stanovisko expertů zní: "V případě, že by volební zákon stanovil, že o obsazení mandátu ve druhém skrutiniu voleb do Poslanecké sněmovny na základě své úvahy rozhodují orgány politických stran, šlo by o úpravu rozpornou s principem přímého volebního práva. Pokud bude taková úprava předmětem přezkumu před Ústavním soudem, je vysoce pravděpodobné, že by ji zrušil v rozporu s ústavním pořádkem." Pod tímto stanoviskem jsou podepsáni Maxim Tomoszek, ústavní právník Univerzity Palackého v Olomouci, Ladislav Vyhnánek, ústavní právník Masarykovy univerzity, Michal Pink, politolog, též z Masarykovy univerzity, a Jakub Šedo. Takže zase tady nebudu všechno zatím citovat, ale chtěl bych na to upozornit.
Nejedná se jenom o princip rozporu s ústavním právem, který nás podle mě dostává do prekérní situace, kdy bychom šli do voleb se zákonem, který od začátku je sporný, jestli obstojí, nebo neobstojí v ústavním přezkumu. Také bychom věděli, že napadnutí může najít nejenom před samotným volebním aktem, ale může k němu prostě dojít i ex post na základě nějakého kandidáta, který bude přeskočen, anebo na základě nějakého voliče, jehož kandidát, kterého volil, který měl dostatečnou podporu k tomu, aby získal mandát, ale byl přeskočen rozhodnutím politické strany. A to by nás mohlo uvrhnout do velice prekérní a nevhodné situace, protože bychom museli čekat s ustavením Poslanecké sněmovny na soudní rozhodnutí, a to je myslím něco, co si v tuto chvíli naše země nezaslouží, takže já před tím varuji.
To jsou ty ústavní pohledy, ale já bych chtěl nabídnout pohled čistě politický, se kterým už každý nemusí souhlasit, ale prostě si myslím, že ve volbách má rozhodovat volič, má rozhodovat, to má být to poslední slovo, které ve volbách padne, a nikoli, že mají rozhodovat ex post politické strany někde na volebním štábu na základě zjitřené atmosféry, dojmu z toho, jak ty volby nakonec dopadly, a podobně. To prostě není chvíle pro takové diskuze. V takovou chvíli spíše má již přijít vyjednávání o sestavení vlády než dohady o tom, kterého poslance a kandidáta pošleme do Sněmovny, či nikoliv.
Chápu, že ta úvaha může být pro někoho lákavá, ale myslím si, že po volbách je potřeba se soustředit na jiné věci než na nějaké vnitřní úvahy o tom, který kraj naštveme a který kraj nenaštveme a kterého koaličního partnera budeme muset, jeho ztrátu nebo neúspěch, nějak zjemňovat a podobně. Tudy bych se skutečně nechtěl vydávat, a proto zde předkládám několik pozměňovacích návrhů, které tuto věc odstraňují.
Jeden z nich, a já děkuji zástupcům Ministerstva vnitra, že mi v jeho přípravě pomohli, je návrh pod sněmovním dokumentem 7896, který prostě a jednoduše jenom vyškrtává ty části, které souvisí s rozhodováním politických stran po volbách. Tedy nebude Státní volební komise vyhlašovat speciálně výsledek prvního skrutinia, nebude vyzývat strany, aby do 12 hodin předložily seznamy regionů, ale čistě podle principu, který tam již v zákonu je obsažen, se v rámci jednotlivých politických stran a politických hnutí mandáty z druhého skrutinia přikázané politické straně přiřadí v pořadí podle volebních krajů určeného podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu. Při rovnosti těchto zbytků rozhodne los, ta rovnost by tam měla být velice, velice vzácná. To je ta jednoduchá změna.
Pak tady mám připraven takový ideál za sebe, který právě nejenom odstraňuje vliv politických stran, ale současně tam zavádí nějakou jistotu poměrnosti zastoupení politických stran, kdy pro určení volebních krajů, do kterých se přikážou mandáty politických stran, se seřadí veškeré zbytky po dělení v prvním skrutiniu, a v případě rovnosti zbytků, kdyby tady byla rovnost zbytků, rozhodne los a mandáty jsou postupně přikazovány od nejvyššího zbytku. Naplní-li se počet mandátů přidělených kraji vypočtený podle § 48 - to je ten moment, kdy vypočítáváme počet mandátů pro jednotlivé kraje zvýšený o 1 - tento kraj je při dalším přikazování mandátu vyloučen a nelze do něj mandáty již přikázat. Toto ustanovení jednak zaručuje větší poměr zastoupení mezi kraji, tedy že všechny, nebo valná část těch zbytků nepřipadne do jednoho kraje, a současně zaručuje to, že pokud v nějakém kraji má více stran skutečně vysoký zbytek, tak se tam dostane na všecky. Jednotlivé volební kraje jsou za tímto způsobem přikázat nejvýše jeden mandát jednotlivé politické straně, politickému hnutí nebo koalici. (?)
A to je ten pozměňovací návrh, který myslím, že představuje ideál, kdy tedy sice rozdělíme mandáty v prvním skrutiniu takovým způsobem, že bude přikázáno více mandátů již v prvním skrutiniu, což podle té Imperiali metody lehce zvýhodňuje větší strany ve volbách, a je to nějaký ten většinovětvorný prvek. Respektuji, že to není úplná poměrnost, a respektuji, že to je zde nějaká dohoda. Můžu nad ní skřípat zuby, ale taková je dohoda a tuto respektuji. A pak, v tom druhém skrutiniu, tedy poté, co vypočteme opět podle metody, která je lehce zvýhodňující, ale ještě méně než v krajích pro velké strany, tak tyto mandáty z druhého skrutinia, kterých prostě může být 30, může jich být 8, tam je to velice proměnlivé, nicméně vždycky nějaké budou, tak tyto mandáty prostě přikážeme potom do těch krajů, kde měla ta daná strana největší zbytky, a tím dosáhneme jednak vyrovnání mezi kraji a jednak vyrovnání mezi stranami.
Čili to jsou mé návrhy a mé úvahy, které zde přednáším. Já bych chápal návrh, že se posuneme v rámci obecné rozpravy potom k nějakému základu. Byl bych za to, aby tím základem byl vzat vládní návrh ve variantě 1, protože tam jsou ty pozměňovací návrhy, které směřují ostatně ještě jinam. ***
