(16.10 hodin)
(pokračuje Ondráček)
Jenom taková krátká poznámka. Již samotná výroba dokladů je provedena - a to ani nebudu psát nebo říkat. Další § 29 odst. 2: "Žadatel o vydání občanského průkazu, který dosáhl věku 10 let, je povinen seznámit se s výsledkem ověření funkčnosti nosiče dat, popřípadě z kapacity nosiče dat. Žadatel mladší deseti let je povinen seznámit se s výsledkem ověření funkčnosti nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje." A zase v důvodové zprávě je to popisováno. Vyplývá z toho, že žadatel, který (je) dítě od narození, by musel být přítomen předání občanského průkazu? Neboť jeho povinností je seznámit se s výsledkem ověření funkčnosti dat. Víme, že občanský průkaz můžeme vydat i jednoletému nebo i batoleti, protože to umožňuje dneska zákon. Budeme chtít u jednoletého, dvouletého dítěte, aby si ověřovalo funkčnost dat? Jsou to otázky.
Pokud ano, pokud má být takové dítě přítomno funkčnosti, ověřování funkčnosti dat, tak k předávání dokladů by musel být vždy přítomen nejen zákonný zástupce, ale i jeho dítě. To se jeví z našeho pohledu jako nadbytečné, a hlavně tento postup není totožný s postupem u cestovních dokladů. Tam cestovní doklady přebírá zákonný zástupce dítěte. Žadatel o vydání občanského průkazu - § 31 - je povinen při převzetí občanského průkazu odevzdat dosavadní občanský průkaz, správní orgán příslušný k předávání občanského průkazu odevzdaný průkaz znehodnotí. Požádá-li o to žadatel, správní orgán mu znehodnocený občanský průkaz ponechá. To neplatí v případě padělaného, pozměněného a tak dále.
V důvodové zprávě se uvádí, že "občanský průkaz by měl sloužit jako upomínkový předmět". Chcete-li upomínkový předmět, nechte si znehodnotit občanku. Lze očekávat, že mnohaleté postupy o vracení neplatného dokladu budou tímto ustanovením změněny. Výsledkem bude mylné vyhodnocení zákonného postupu ze strany držitele dokladu. Časem vznikne u veřejnosti mylný závěr, že stávající doklad se nemusí při předávání nového dokladu vracet. Bude docházet ke zbytečným konfrontacím na úřadech při předávání dokladů. Tento postup bude muset být upraven i v informačním systému. Bude se muset vyznačit, že doklad nebyl skartován, ale dne daného dne vrácen. Jde opravdu o tak zásadní věc, nestačí plná peněženka různých karet a k tomu ještě dalších kartiček plastových, že si musíme občanský průkaz nechávat jako upomínkový předmět?
"Občanský průkaz platí jeden rok ode dne vydání, podle § 30, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 12 let, z níž je dočasně fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou." V daném případě lze očekávat, že od 12 do 15 roků věku řada žadatelů opakovaně bude žádat o vydání nového občanského průkazu včetně úhrady správního poplatku. Od 15 let, přestože bude možné pořídit otisky prstů, najednou bude mít doklad s platností 10 let. Je to opravdu v souladu s nařízením 2019 - 1157? Je tento postup ekonomický pro stát, výrobu i žadatele... pro stát, teď myslím tu výrobu té kartičky, i žadatele a současně přijatelný pro toho žadatele? Proč postup mezi 12. a 15. rokem je jeden rok a od 15 let už pak let deset? Když i tam, mezi 15 rokem a řekněme 20 rokem, u muže dochází k poměrně výrazné změně třeba jeho podoby? Ale ta platnost bude 10 let.
"Platnost u občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, skončí uplynutím 45 dnů ode dne uzavření manželství nebo vzniku registrovaného partnerství." Pokud jde o případy, kdy dojde k uzavření sňatku v cizině, tak je tato lhůta přiměřená. Celý proces řeší zvláštní matrika v Brně, kdy její lhůty jsou v řádech měsíců, nikoliv však dnů. Vztahuje se tedy tato lhůta, těch 45 dnů, i na sňatky uzavřené v cizině? Předpokládá se, že zneplatnění dokladů provede automaticky informační systém, nebo ta zvláštní matrika v Brně? V tomto případě jde o zcela zbytečný postup. Naprosto vyhovující by byl postup obdobný jako v případě zničení občanského průkazu, kdy platnost končí ohlášením zničení. Jen názorný příklad. Občan ČR v zahraničí u zastupitelského úřadu nesouhlasící se skončením platnosti občanského průkazu, úředník zastupitelského úřadu by jej musel zadržet, zaslat na pověřený obecní úřad, tento úřad by měl vést správní řízení o skončení platnosti, kde by šlo o několikaměsíční řízení, potom rozesílání obálek, samozřejmě do zahraničí. A držitel bez dokladu by musel čekat na nabytí právní moci rozhodnutím o neplatnosti dokladu. I v případě obdobné kauzy v ČR by se jednalo o zdlouhavý, neekonomický proces.
"Držitel občanského průkazu je povinen podle § 37 ohlásit neprodleně pověřenému úřadu, nebo pokud u něj současně podává žádost o vydání občanského průkazu ve zrychleném režimu ministerstvu poškození, zničení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, k němuž došlo na území ČR, s výjimkou nebezpečí užití dat pro elektronické využití občanského průkazu, anebo nahlásit neprodleně pověřenému úřadu, Policii ČR, nebo pokud u něj současně podá žádost o vydání občanského průkazu ve zrychleném řízení, ministerstvu ztrátu nebo odcizení průkazu, k němuž došlo na území ČR." Nová právní úprava podle důvodové zprávy klade větší důraz na zlepšení podmínek umožňujících plnění stanovených podmínek, například že osoba, jíž je občanský průkaz vydán, bude mít nově možnost ohlásit Policii ČR nejen odcizení občanského průkazu, ale i jeho ztrátu. My starší už to pamatujeme z minulosti, je to v podstatě nějaký návrat k tomu, co tady bylo před řekněme ještě 15, 20 lety. Nová právní úprava však zcela vypustila možnost ohlásit výše uvedené u matričního úřadu. Toto nelze považovat za zlepšení podmínek pro držitele. Navíc stávající právní úprava o cestovních dokladech, ustanovení § 32 odst. 2 zákona, nadále počítá s tím, že ohlásit ztrátu nebo odcizení cestovního pasu bude možné i u matričního úřadu. Je zde tedy evidentní rozdíl v postupu u jednotlivých dokladů totožnosti. Nelze na toto nahlížet jako na zlepšení podmínek pro občana, ba právě naopak. V případě nálezu občanských průkazů je matriční úřad také opomenut. Zde je nutno podotknout, že stávající právní úprava o cestovních dokladech v § 33 již také neumožňovala odevzdat nález pasů u matričního úřadu.
Dovolím si to shrnout. Nejen pro běžného občana to bude docela chaos. Proč nejsou sjednoceny postupy v případech ohlášení ztráty, odcizení, a to v případě obou dvou dokladů stejně? Proč důvodová zpráva zcela opomenula komentář k možnosti ohlásit ztrátu odcizení občanských průkazů právě u matričních úřadů?
Digitální zpracování podoby a podpisu uvedeného občanského průkazu: zeptáme se, jak tomu lze rozumět, že "bude umožněno pověřenému úřadu nahlédnutí na podobu a podpis občana v informačním systému a ISOP"? V případě ohlášení ztráty dokladů občanem jde v tomto procesu o důležité potvrzení totožnosti ohlašovatele. V současné době je to umožněno jen orgánu Policie ČR.
A už jsem úplně v závěru. V § 63: "Ministerstvo může zveřejnit údaje vedené o neplatných občanských průkazech v evidenci občanských průkazů na svých internetových stránkách." Proč je navrhováno, že může? Budou se zveřejňovat všechny neplatné doklady, nebo jen doklady, u nichž došlo ke ztrátě či odcizení?
Návrh zjišťuje situaci, která je v oblasti přestupků na úseku občanských průkazů. V praxi se projednávání přestupků jeví pro některé úřady jako příliš komplikované. Daná věc řeší... řešení přestupků v této oblasti je však na samostatnou analýzu, jedná se o § 65 a 66 předloženého materiálu.
Takto bych mohl pokračovat třeba další hodinu. Vzhledem k tomu, že těch nedostatků, kterých materiál - z mého pohledu a z pohledu lidí, kteří se evidencí občanských průkazů zabývají - obsahuje tolik, že si dovolím navrhovat vrácení předkladateli k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobré odpoledne všem. Ten návrh jsem zaznamenal a vidím pana ministra, že se hlásí do obecné rozpravy. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já bych jenom v rozpravě zopakoval návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů. Děkuji. ***
