(11.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Vy tady říkáte: je to potřeba podrobněji prodiskutovat, je potřeba se o tom podrobněji bavit, paní ministryně nereaguje, to přece nemůžeme jen tak odbýt. Bavíme se o tom - čtyři a tři a půl - sedm a půl roku. To už je dost času, ne? Čtyři roky a spadla tato novela pod stůl, minulé volební období se asi zřejmě přežilo, nebyli jsme v krizi, byli jsme v konjunktuře, proto jsem vás velmi pokorně žádala, aby to ustanovení, které je účinné do roku 2021, proto jsem řekla, pane poslanče Martínku, že mandát této vlády to ustanovení má zajištěno, já jako ministryně financí, ale mně o tuto zem jde i po volbách. Mně nejde o můj vlastní profit nebo o profit této vlády, ale o to, aby si tato země mohla levně půjčovat i po volbách, protože si prostě půjčovat bude muset.
A ty řeči, které tady vedete, že zadlužujeme... (Hovoří důrazně k poslancům sedícím vpravo.) Vy nechodíte s pozměňovacími návrhy? A každý návrh kompenzace, který tady navrhneme, nenavyšujete? Nechcete další a další díry do státního rozpočtu, které tady musím velmi horko těžko obhajovat? Tak co to tady říkáte? A potom přijdete a řeknete mi: Vyškrtejte 80 miliard na výdajové straně, to znamená, připravte ty lidi prostě o všechno. Je potřeba, abyste jim to vysvětlovali: Vezmeme vám všechny platy, vy lékaři, vy učitelé, vezmeme vám na provozní výdaje, vy policisté, hasiči, kteří jste dneska v první linii. Je potřeba, abyste jim to říkali, aby věděli, co je po volbách čeká, protože oni si to pamatují ještě z té minulé krize, jak jste se k tomu postavili. Nedali jste vůbec do ekonomiky ani korunu. Ani korunu! Já jsem si to vytáhla v archivech Ministerstva financí: 3,5 % HDP a jediná pomoc, která tehdy šla - tam se nedívám, vy jste tady nebyli, dívám se tady (na poslance sedící vpravo) - byla v daňové oblasti. To bylo jediné, jinak ani koruna a krásně jste se proškrtali do druhé krize v roce 2011 a 2012.
My jsme šli jinou cestou. A vy dneska říkáte: dejte ještě víc a dáváte ještě málo, ale prostě, seškrtejte to. Tak si, prosím vás, nelžete do kapsy. Je potřeba to těm lidem poctivě říkat. Jsme před volbami, ať každý ví, do čeho jde, jak říká klasik.
Tak a teď budu trošku odbornější. Budu reagovat po skupinách na jednotlivé připomínky, které tady během dvou dnů zaznívaly.
Za prvé, změny v oblasti... mohla bych poprosit, aby kolegyně, já vůbec neslyším. (Ke zpravodajce, která hovoří u stolku zpravodajů.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, prosím o klid.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Jestli byste mohli třeba tam do pozadí? Děkuji.
Změny v oblasti měnově politických nástrojů České národní banky. První tematickou oblastí vládou navrhovaných změn jsou nástroje měnové politiky a okruh subjektů, se kterými může Česká národní banka uzavírat obchody na volném trhu. Předně bych ráda zdůraznila, že považuji za vhodnější přijmout úpravu dle vládního návrhu a nastavit tak trvalý a adekvátní rámec obchodů České národní banky. Reaguji už na některé z pozměňovacích návrhů. To je potřeba provést dříve, než dočasné řešení přijaté v dubnu loňského roku v rámci koronavirových opatření pozbude platnosti, prostor k tomu tedy máme do konce letošního roku. Pouhé prodloužení platnosti koronavirové novely nestačí, a to ze dvou důvodů.
Za prvé, vláda navrhuje skutečně adekvátní rámec, který odstraní stávající, časem již překonanou restriktivnost v oblasti okruhu samotných nástrojů měnové politiky, konkrétně jaké instrumenty mohou být podkladem pro obchody České národní banky na finančním trhu, tak také okruhu subjektů, se kterými může centrální banka tyto obchody uzavírat. Nejde o novum České republiky, navržená úprava je plně v souladu s mezinárodní praxí i praxí Evropské centrální banky. Ostatně při návrhu jsme se inspirovali statutem Evropské centrální banky.
Za druhé, vládní návrh upravuje obchody České národní banky v novém a vhodnějším systematickém pojetí, navíc přináší i další dílčí změny, které jsou potřebné. Naopak loňská nouzová novela představovala jen velice úzké dílčí doplnění do dosavadního znění zákona.
Dále musím zdůraznit, že není vhodné čekat do konce roku na konec platnosti dočasně rozšířených pravidel obchodu na volném trhu a pak začít vyhodnocovat jejich využití ze strany centrální banky. Jednak nevíme, zda nebudou v mezidobí potřeba, a cílem je především zajistit České národní bance adekvátní možnosti, tedy dát jí prostor pro rozhodnutí, jak nejlépe plnit své zákonem stanovené úkoly. To přece neznamená, že všechny možnosti musí být ihned využívány, to už jsem řekla před chvílí.
V souvislosti s rozšířením mantinelů pro obchody centrální banky se jak v rozpravě, tak i pozměňovacím návrhu D6 opakoval návrh zavedení povinnosti zveřejňovat informace o prováděných obchodech po vzoru Evropské centrální banky. Plně souhlasím, že má být Česká národní banka transparentní a zveřejňovat informace srovnatelně s ECB, ovšem konkrétní navržená textace jde výrazně nad rámec toho, co uveřejňuje ECB o jednotlivých programech kvantitativního uvolňování. S kolegy z České národní banky jsme analyzovali a porovnávali, co ECB uveřejňuje. Jde o agregované údaje o jednotlivých programech, u některých též o konkrétních instrumentech, do kterých bylo investováno. Například u programu nákupu korporátních dluhopisů ECB uveřejňuje celkový objem a seznam všech držených korporátních dluhopisů ke konci každého týdne, přičemž seznam obsahuje ISIN či název emitenta těchto dluhopisů, ovšem ani ECB neuveřejňuje konkrétní protistrany ani objemy jednotlivých obchodů. Přitom právě takové uveřejnění výslovně požaduje pozměňovací návrh D6, a proto s ním nemohu souhlasit. Navíc musím podotknout, že ani ECB nemá povinnost uveřejňovat informace stanovenou právním předpisem, ale činí tak čistě z důvodu transparentnosti měnové politiky, která pak naopak zvyšuje důvěryhodnost centrální banky. Stejnou snahu má i Česká národní banka, stačí se podívat do její výroční zprávy, kde jsou uvedeny objemy jednotlivých typů prováděných transakcí, tedy již dnes je naše centrální banka velice transparentní a nemám důvod pochybovat, že tomu tak bude i v budoucnu.
Dále bych chtěla reagovat na výrok, že úprava v oblasti nástrojů měnové politiky je maskovaná druhou oblastí, kterou jsou úvěrové ukazatele. Ráda bych zdůraznila, že ze strany předkladatelů zákona není úprava v žádném případě maskovaná, všechny změny jsou řádně zdůvodněny v důvodové zprávě a vždy jsme o nich v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně transparentně mluvili. To, že pro média bylo obvykle zajímavější téma úvěrových ukazatelů, není v rukou předkladatelů zákona.
Nakonec bych ráda uvedla na pravou míru poznámku, že novela umožní centrální bance nakupovat snadněji vládní dluhopisy, a vyjádřit se k varování před monetizací státního dluhu. Česká národní banka mohla státní dluhopisy nakupovat vždy, nicméně platilo omezení, že je mohla nakupovat pouze od bank a družstevních záložen. Zde tedy dochází pouze k rozšíření v tom smyslu, že nově je bude moci nakupovat i od jiných subjektů na finančním trhu, což je logické. V době vzniku zákona o České národní bance tvořily finanční trh převážně banky, v současnosti na něm hrají výraznou roli i další subjekty. Zdůrazňuji však, že vždy platil, stále platí a platit bude zákaz měnového financování obsažený v § 34a zákona o České národní bance, kdy je centrální bance výslovně zakázán přímý nákup státních dluhopisů od státu. Na tom v žádném případě nic měnit nelze a s obavou z morálního hazardu se tedy neztotožňuji. Navíc Česká národní banka může dané obchody provádět pouze za účelem plnění svých zákonných úkolů, kterými jsou primárně cenová a finanční stabilita.
Co se týče změn v oblasti úvěrových ukazatelů, je to druhá tematická skupina, jsou to tedy návrhy zasahující do takzvaných úvěrových ukazatelů. S jejich úplným vypuštěním nemohu souhlasit, protože by to šlo proti smyslu navrhované regulace. Cílem je, aby Česká národní banka měla pro případ potřeby k dispozici právně vymahatelný nástroj, který v doporučení rozhodně není. Vymahatelnost je zásadním požadavkem, a to ze dvou důvodů. ***
