(17.00 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Další argument, čtvrtý argument je to, že to, co investujeme z evropských zdrojů, tak ušetříme státnímu rozpočtu a v době rekordního zadlužování bychom měli právě odlehčovat státnímu rozpočtu, tím pádem bychom měli skutečně ty evropské peníze vynaložit na investice do lidí.
A v nekonečné řadě ten pátý a poslední argument, který jsem používala: pokud zde máme novou prioritu, novou cílovou skupinu, což jsou senioři v kontextu sociálního začleňování, tak bychom na ně měli také vynaložit více peněz, protože bychom neměli obírat seniory o finanční prostředky z evropských zdrojů.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní ministryně, za dodržení času. S další interpelací vystoupí pan poslanec Tomáš Martínek, a to s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážená paní ministryně, v roce 2019 oznámila paní ministryně Dostálová, že od roku 2020 spustí vaše ministerstvo Centrální registr dotací. Když se tak nestalo, tak vás před rokem interpeloval kolega František Navrkal, kterému jste v odpovědi uvedla, že Centrální registr dotací bude spuštěn až v prvním čtvrtletí roku 2021 na portále Monitor, tedy na adrese monitor.mfcr.cz. Bohužel prozatím ke spuštění tohoto registru patrně nedošlo. Přitom tento registr by měl poskytovat moderní přehled o všech dotacích, tedy i národních i evropských, nárokových i nenárokových platbách. Současná situace je tristní. Informace o dotacích se nacházejí na mnoha nejrůznějších stránkách, nezřídka ministerstvo zveřejňuje excelové tabulky a řada klíčových informací zkrátka chybí. Aktivní občané si tak tyto informace musejí žádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Dovolte mi položit následující otázky: Kdy konkrétně bude spuštěn Centrální registr dotací a proč se tak doposud nestalo?
Za druhé: Bude možné v tomto registru vyhledávat nejenom dle jednotlivých subjektů, ale rovněž dle skupiny subjektů, například za celý koncern, či při definování různých podmínek? Tyto funkcionality obsahuje například moderní vyhledávač Hlídač státu. Do jaké míry budou tato data aktuální? Bude možné tato data jednoduše třídit, či dokonce sestavovat do grafů?
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, vaše interpelace se týká pravděpodobně, tak jsem to teď pochopila z vašeho vystoupení, takzvané zjednodušené evidence dotací neboli ZED se tomu říká ve zkratce, kterou upravuje novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Hlavním cílem zavedení této Zjednodušené evidence dotací je rozšíření rozpočtového systému o chybějící informace tak, aby Ministerstvo financí od 1. 1. 2022 disponovalo uceleným přehledem o všech dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných ze státního rozpočtu. Tyto informace budou potom veřejnosti přístupné na portálu Ministerstva financí Monitor.
Potřeba zabezpečit, pane poslanče, centrální, kvalitní zdroj standardizovaných informací o veškerých dotačních prostředcích poskytovaných ze státního rozpočtu byla opakovaně konstatována na mnoha úrovních, proto vlastně se to stalo i předmětem novely, a s účinností od 1. ledna 2022 bude Ministerstvo financí takovýmto registrem disponovat. Ono to není tak jednoduché, musí se to propojit s finanční správou, nastavit všechno, relevantně vyčistit všechna tato čísla.
A samozřejmě na to, co se ptáte: teď se to nějakým způsobem tvoří, vytváří. Já si nemyslím, že by neměl být důvod, aby se to takto setřídit dalo, ale v tuto chvíli vám nemohu úplně technicky... Ale jsem samozřejmě ochotna vám odpovědět dodatečně písemně, protože jsem samozřejmě nevěděla přesnou strukturu vašeho dotazu. Děkuju.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o položení doplňující otázky. Prosím.
Poslanec Tomáš Martínek: Já jsem tedy pochopil, že to původní vyjádření, že to bude otevřeno v prvním čtvrtletí v roce 2021, se tedy odkládá na rok 2022. Ale i tak bych tedy chtěl, abychom mohli nějakým způsobem nabídnout pomoc a zapojit se případně, tak se chci zeptat, jestli by bylo třeba možné, aby tento registr před spuštěním otestovali třeba nějací naši analytici, odborná veřejnost, případně vznesli nějaké připomínky, například i jestli bychom to mohli vzít na podvýbor pro eGovernment, aby ta finální podoba byla odpovídající podobě toho, jak to žádají všechny strany, aby tam byla k nalezení třeba ideálně i otevřená data, aby se s nimi mohlo dále pracovat ve smyslu statistik a tak dále, aby prostě aktivní občan, ale i ti, co pomáhají s veřejnou kontrolou, aby pomohli jednoduše analyzovat veškeré ty podkladové materiály, které by tam měly být a které doufám zjednoduší život nejenom aktivním občanům, ale právě i všem občanům díky lepší kontrole, ale i těm žadatelům, protože budou mít představu o tom, jaké dotace se třeba dávají v jaké oblasti, a můžou tak žádat i další žadatelé. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju, určitě, určitě, já vítám vaši spolupráci. Ona se celkově novela zákona o rozpočtových pravidlech zdržela, proto se zdržela i tato příprava, já jsem otevřená. Naopak my celou řadu... Však víte, že jsme teď spustili například on-line finanční úřad, předtím jsme spustili ostrý pilotní provoz. Požádali jsme firmy, dokonce jsme to nabídli i takovým těm různým sledovatelům těchto státních IT systémů, aby nám to ozkoušeli. Velice uvítáme zpětnou vazbu. Takže já budu velice ráda. Jsou to veřejné peníze. Informace a sledovanost. Veřejnost má právo vědět, kam směřují veřejné peníze. Takže určitě jste vítáni. Děkuju.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí vystoupí pan poslanec Radek Koten s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Ještě jednou dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já bych se vás touto cestou velice rád zeptal, jestli je vypracována nějaká národní strategie pro běžné obvodní lékaře pro léčbu covidu, eventuálně pro prevenci. Ptám se na to z toho důvodu, že vyšlo už skutečně mnoho studií o tom, že je vhodné jako profylaxi proti nákaze covidem užívat tyto vitaminy: jednak omega-3 mastné kyseliny, vitamin D3, vitamin C a zinek. Žádný, alespoň já nemám informace o tom, že některý z obvodních lékařů by tuto profylaxi sděloval svým pacientům, které má, jakousi formou, anebo zda Ministerstvo zdravotnictví udělalo nějakou osvětu v tomto smyslu.
Jako další věc bych chtěl, aby praktičtí lékaři měli nějaké nástroje, aby ti pacienty, kteří už mají covid, tak pomocí eReceptu aby jim poslali léčivou látku, která by ihned na počátku zabránila rozšíření infekce covidu v těle pacienta, to znamená nečekali bychom, až se nám pacient dostane na jednotku intenzivní péče, ale léčili bychom ho v domácím ošetření od samého začátku pomocí praktického lékaře, který by měl být informován buď z Ministerstva zdravotnictví, nebo nějakou jinou formou, jakou léčbu pomocnou mu má dát, ať už by to byla antivirotika, která zde SÚKL neschválil celý rok pro použití pro praktické lékaře, tak třeba léčivo Isoprinosine. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, hovořil jste o zajištění zahraničních léčivých látek, ale jak jste nakonec tedy mluvil, tak převážně o Isoprinosinu. Pokud se týká Isoprinosinu, tak aktuálně je v České republice dostupný. Tam není problém s dostupností, není potřeba přijímat žádná další opatření. Je jenom potřeba vzít v úvahu, že dle takzvaného SPC čili souhrnu informací o přípravku není indikován k léčbě koronaviru. Je to lék, který ovlivňuje imunitní systém, v principu se používá k jiným indikacím. Je možné ho využít k léčbě tohoto onemocnění, jak plyne z jeho farmakodynamických vlastností, protože může mít v určité fázi toho onemocnění posilující vliv na imunitní odpověď. Na druhou stranu je to právě imunitní odpověď, která vlastně na konci ničí jednotlivé orgány, třeba plíce, a postupně... vlastně je to jakýsi rozvoj extrémního - říká se tomu cytokinová bouře - něčeho, co následně vlastně vede k postižení tkáně.
Takže tento lék rozhodně nelze užívat bez doporučení lékaře. Nebyly provedeny klinické studie pro zjištění efektivity v případě tohoto onemocnění, a nelze ho tedy jednoznačně považovat za lék, jehož účinek by byl potvrzen vědeckou evidencí. ***
