(15.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Takže my jsme... ono to mělo nějaký vývoj. Na jaře jsme cílili spíše plošněji, na podzim jsme to cílili spíše - protože tak, jak se postupně uzavíraly některé segmenty ekonomiky, tak jsme to cílili. Teď jsme řekli: Trvá to dlouho, navýšíme a uděláme nějaký komplexní program. Samozřejmě ten komplexní program má tu výhodu, je to COVID 2021 a COVID - Ztráty nebo Nepokryté náklady tomu říká MPO. Je to samozřejmě vydiskutováno.
My jsme si stanovili tehdy takové pilíře a ty jsem prosadila do kompenzačního bonusu, takže teď to nebudeme měnit, když jsme na samém začátku si to takto řekli, že budeme zkoumat nebo poskytovat tuto kompenzaci při 50 % propadu příjmu nebo obratu nebo tržeb. Takhle to je v kompenzačnímu bonusu, který schválila i tato Poslanecká sněmovna, Senát, podepsal pan prezident, prošlo to, teď se v podstatě sbírají žádosti, od 15. se začíná vyplácet na Finanční správě 1 000 korun denně s tím, že tam prošla i kompenzace 80 % pro kraje, města, obce, na to taky nezapomínejme, přestože jsme navýšili RUD, od 1. ledna už mají navýšení rozpočtového určení daní v důsledku balíčku. Takže to, prosím, také nenechávejme stranou.
Antivirus máme zajištěn do konce dubna. Tam jsme zachránili přes 900 000 míst, to je také důležité, a teď jsou tady ty dva plošné programy, jeden je postavený, COVID 2021 na zaměstnancích, že budou čerpat na zaměstnance vyšší částku, ale samozřejmě mohou si ty peníze použít na svoje náklady.
A ti, co nemají zaměstnance, tak pro ty bude... anebo samozřejmě mohou zvážit, co je výhodnější... budou ty Nepokryté náklady a tam jsou vlastně dvě základní kritéria. První je propad tržeb nebo příjmů o 50 %, stejně jako u kompenzačního bonusu, a bude se kompenzovat 60 % těch nákladů. Samozřejmě že tady byla situace na podzim, kdy byla celá řada firem, která dosáhla - a to není výčitka - prostě měly kombinaci těch faktorů, že dosáhly na celou řadu pomoci, protože měly v nájmu nemovitosti, měly třeba ubytování, měly nárok na bonus nebo k tomu ještě Antivirus a tak dále. A pak byli podnikatelé, kteří třeba dosáhli na jednu třeba i žádnou pomoc, proto... (Předsedající: Váš čas.) jsme vytvořili tady tento komplexní program. Ale má to všechno svoje limity... (Místopředsedkyně se otáčí na předsedajícího.) Jestli ještě dostanu šanci, tak vám to dopovím.
Předseda PSP Radek Vondráček: Dostanete asi ještě šanci, paní ministryně. (Místopředsedkyně mimo mikrofon: Děkuji, pane předsedo.)
Poslanec Martin Jiránek: Děkuji za popis situace, já bych spíše se vrátil k těm otázkám. Rozumím tomu, že je tam těch... je to 60 % maximum a rozumím tomu, že je tam těch 50 %. To, že se to nedá kombinovat s kompenzačním bonusem, mi nahrává i k myšlence, proč tam nedat limit třeba 40 %, protože se ukazuje i z analýzy hospodářských svazů, že tím limitem 50 % velká část firem vypadne, především ty, které se výrazněji snažily nějakým způsobem přežít, a výhodné to bude právě pro ty, které vlastně nedělaly vůbec nic. Takže proto se ptám, proč to nejde kombinovat, pokud to tedy nejde kombinovat s tím kompenzačním bonusem, tak proč. A proč tedy nesnížit těch 50 % na 40 %, kdy se ukazuje, že to je nějaká ta zlomová hranice, kdy nám hodně firem z té podpory vypadne. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Máte slovo, paní ministryně.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji moc, pane poslanče, že jsem dostala šanci to dopovědět a samozřejmě rozšířit o odpovědi na vaše otázky. No, dalo se to i na 30 % dát, což byl původní požadavek svazu a komor. Ale všechno je to o tom, že když máte nějaké možnosti, když to snížíme, tak budeme muset snížit i tu částku a dosáhne na to méně firem. Prostě toto bude plošnější, když tam dáme těch 50 %. A jestliže má někdo propad 50 %, tak už to určitě prostě nějakým způsobem pocítil. A kombinace oba, jak kompenzační bonus, tak tato forma podpory, jde kombinovat s Antivirem, prostě to má... na to nemá vliv, Antivirus mohou kombinovat, protože mají třeba zaměstnance, a ten kompenzační bonus má cílit prostě na jejich potřeby, a ne na ty zaměstnance.
Dobíhá ještě COVID - Nájemné, s tím to mohou taky kombinovat, ale prostě my jsme nesledovali cíl, aby všichni měli všechno. Může si vybrat. To znamená, jestliže je pro něj výhodnější kompenzační bonus, vezme si kompenzační bonus. Jestliže je pro něj výhodnější tady tento COVID - Ztráty nebo Nepokryté náklady, vezme si tento program. Nebo dokonce tam je možné i to, že kdyby dospěl k názoru, že chce raději tento program, vrátí kompenzační bonus, dostane tento program, to už je komplikované, to je lepší si to spočítat dopředu.
A nezapomínejte ještě, že po dohodě v rámci politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně je účinný dneska pandemický zákon. Pandemický zákon má tam možnost, může uplatňovat, víte, že jsem to vzala pod křídla Ministerstva financí, může uplatňovat příštích... od účinnosti zákona má šest měsíců... pardon, 12 měsíců na podání žádosti o úhradu škody, je tam vyjmenováno, co je myšleno tou škodou, od toho se odečtou vyplacené kompenzace, tím pádem vlastně může ještě uplatnit tyto škody podle tohoto zákona. (Předseda: Váš čas.) Prostě vezměte si, že ty důvody jsou samozřejmě i rozpočtové.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo má paní poslankyně Pekarová, přednese svou interpelaci na ministra zdravotnictví Jana Blatného.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážený pane ministře, minulý týden jsme zde byli ujištěni, že se preventivní testování na pracovištích nebude týkat vysokých škol a zdravotnických zařízení. Mimořádným opatřením vašeho ministerstva z 5. března však bylo nařízeno povinné testování zaměstnanců veřejných zaměstnavatelů na přítomnost koronaviru, a to bez výjimky pro zdravotnická zařízení a vysoké školy. Podle tohoto nařízení musí být jednou za sedm dnů testováni zaměstnanci státních příspěvkových organizací, tedy třeba též fakultních nemocnic. Totéž platí i pro nemocnice zřizované krajem a městem. Platí to pro veřejné vysoké školy, ale z nějakého důvodu už ne pro soukromé vysoké školy. Z čeho plyne tento nelogický nesoulad? Zdravotnická zařízení jsou již nyní na hraně svých možností a kapacit a povinné testy ještě více zatíží.
Dále: proč se toto opatření týká například studentů, kteří jsou zde dobrovolně na základě pracovní smlouvy, ale netýká se těch, kteří jsou zde též, ale pracovní smlouvy s nemocnicí nemají, protože jsou nasazeni krajem? Neuvažujete z uvedených důvodů o přepracování tohoto mimořádného opatření?
A dovolte mi také otázku na kapacitu PCR testování v České republice. Zajímalo by mě, proč přes rekordní nárůsty počtů nakažených v posledním měsíci zůstávají počty provedených PCR testů stále na stejné nebo podobné úrovni jako v té vlně, která byla na podzim, a co uděláte pro masivnější testování, a zejména navýšení kapacit, protože přece jenom PCR testy jsou zkrátka spolehlivé, spolehlivější než jakékoliv jiné formy testování. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo má ministr zdravotnictví.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Ministerstvo zdravotnictví, jak tady bylo řečeno, nařídilo každému veřejnému zaměstnavateli, který zaměstnává alespoň 50 osob, testování svých zaměstnanců. Ve většině případů je tedy nutné, aby byli testováni i zaměstnanci nemocnic, a to s frekvencí minimálně jednou týdně. Výjimku tvoří zaměstnanci, kteří pracují buď na home office, anebo zaměstnanci, kteří onemocnění prodělali anebo byli očkováni, což zrovna v nemocnicích tvoří asi 70, 75 % procent lékařského personálu a více než 50 % sesterského personálu nebo nelékařských zdravotnických pracovníků.
To zvlášť mimořádné opatření určené zdravotnickým pracovníkům platí u poskytovatelů zdravotnických služeb, poskytujících dlouhodobou lůžkovou péči nebo domácí péči, kterým je nařízeno s frekvencí jedenkrát pět dní, což jsou sociální služby a ty ostatní, tam je ten systém řešený poněkud odlišně. Takže cílem není nějakým způsobem rozlišovat od sebe jednotlivá zaměstnání, ale je to dáno tím, že první opatření nastavilo tuto povinnost v podnikatelské sféře a u zaměstnavatelů jiných než státních a druhé opatření potom to uvedlo na roveň u zaměstnanců státní správy, kam patří i nemocnice. ***
