(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, zahajuji dnešní jednací den 87. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tu vítám.
Aby byla zaznamená naše účast, všechny jsem vás odhlásil a prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.
Konstatuji, že poslanci, kteří nejsou přítomni a nejsou omluveni písemně, se považují za omluvené na základě omluvy předsedů poslaneckých klubů.
Omluvu z jednání Poslanecké sněmovny na dnešní den zaslali tito členové vlády: pan premiér Andrej Babiš z důvodu zahraniční cesty, paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová z pracovních důvodů, pan vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček z pracovních důvodů, paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z dopoledního jednání z pracovních důvodů, pan ministr obrany Lubomír Metnar do 13 hodin z pracovních důvodů, pan ministr zahraničí Tomáš Petříček z pracovních důvodů, paní vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová z dopoledního jednání z pracovních důvodů a pan ministr zemědělství Miroslav Toman ze zdravotních důvodů.
Dnešní jednání zahájíme bodem 486, což jsou odpovědi vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podávat přihlášky k ústním interpelacím, a poté proběhne jejich losování.
Otevřel jsem bod
486.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Na pořad jednání této schůze bylo předloženo celkem 24 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Pro dnešek nám zbývá projednat ještě 19 odpovědí na písemné interpelace.
Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ni dále nejedná."
Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. První interpelace, která je sněmovním tiskem 707, je přerušena do přítomnosti předsedy vlády, takže ji nemůžeme projednávat.
Další interpelací je sněmovní tisk 709, ta je také přerušena do přítomnosti předsedy vlády, takže ji nemůžeme projednávat.
Dále je zde interpelace pod číslem 770, která je také přerušena do přítomnosti předsedy vlády, a nemůžeme v ní tedy pokračovat.
Další interpelací je sněmovní tisk 897 na předsedu vlády a také je přerušena, takže ji nebudeme projednávat.
Dále je zde interpelace pod sněmovním tiskem 1015 na předsedu vlády, která je také přerušena do jeho přítomnosti, takže v ní nebudeme pokračovat.
Dále je zde interpelace pod sněmovním tiskem 1017 na předsedu vlády, která je přerušena do jeho přítomnosti, takže ji nebudeme otevírat.
A pak je zde interpelace pod sněmovním tiskem 1075 a pan ministr Karel Havlíček, na kterého je vedena, je přítomen, stejně tak je přítomen pan poslanec Kaňkovský, takže budeme projednávat. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odpověděl na interpelaci poslance Víta Kaňkovského ve věci koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR a procesu hledání vhodné lokality pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu v ČR. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1075.
Já bych vás, kolegové, požádal o klid, již jednáme, takže bych poprosil o větší klid.
Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, který je přítomen, takže nyní budeme pokračovat v rozpravě.
Pan poslanec Kaňkovský se hlásí. Prosím, pane poslanče, a prosím vaše kolegy v sále o klid.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane vicepremiére, milé kolegyně, kolegové. Jsem rád, že se po řadě měsíců dostává na projednání mnou podané písemné interpelace, kterou jsem podával na pana vicepremiéra a ministra Havlíčka 29. září loňského roku a která se předmětně týká hledání lokalit pro výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu a procesu, který je s tím spojen.
Chtěl bych jenom předeslat, že jsem z kraje Vysočina, který má na svém území jadernou elektrárnu Dukovany, a chtěl bych také na začátek říci, že nejsem odpůrce jaderné energetiky a že si uvědomuji význam jaderné elektrárny Dukovany pro kraj Vysočina, a hlavně i pro celou Českou republiku. To bych rád zmínil na úvod.
Pokud se týká hlubinného úložiště a hledání lokalit, tak to je proces, který už tady probíhá celou řadu let, vždycky je tady určité vzepětí, kdy dojde k nějakému kroku, a poté je zase období určitého útlumu, kdy se o této otázce nehovoří. Nicméně je samozřejmě jasné, že jsme povinni i z hlediska evropské legislativy a našich vztahů na mezinárodním poli hledat nakládání jak s vyhořelým jaderným palivem našich dvou jaderných elektráren, tak také s dlouhodobým nakládáním i s těmi dalšími jadernými odpady, což jsou například odpady ze zdravotnictví a z některých dalších provozů, které vlastně produkují jaderný odpad nižší kategorie.
Pokud se týká výstavby hlubinného úložiště, tak často slýchám takové argumenty, o co těm uvažovaným lokalitám vlastně jde, když půjde o hlubinné úložiště někde 500 metrů pod zemí, kdy se to vlastně té lokality nebude až tolik týkat, protože celý proces toho hlubinného úložiště skutečně bude hluboko pod zemí. Já bych chtěl tento mýtus vyvrátit, protože celý proces výstavby nebo už jenom přípravy a průzkumných prací pro hlubinné úložiště je proces dlouhodobý a pro dané území velmi zatěžující už od průzkumných prací. Proto se nelze divit tomu, že ty uvažované lokality, donedávna se to týkalo devíti lokalit v České republice, se tomu věnují, protože to zajímá jejich občany a samozřejmě celé dotčené území, a to se netýká jenom toho malého, několik set metrů, nebo možná několik tisíc metrů širokého území, ale týká se to samozřejmě celého regionu, kterého se to dotýká.
Já jsem adresoval panu vicepremiérovi Havlíčkovi svoji interpelaci v návaznosti na některé kroky, které proběhly v minulém roce. Došlo k tomu, že v červnu loňského roku odborný panel SÚRAO vydal doporučení vládě, aby došlo k zúžení devíti lokalit na čtyři. Toto proběhlo v červnu loňského roku a poté vlastně proběhla i diskuze na úrovni jednotlivých lokalit. Samozřejmě pro lokality, které vypadly nebo měly šanci na to, že vypadnou z toho skrutinia, to byla velmi radostná zpráva. Mnohem negativnější zpráva to byla pro ty čtyři, kterých se to dále dotýká, a mezi nimi jsou i dvě lokality, které jsou v kraji Vysočina. Je to jednak lokalita Hrádek na Jihlavsku a lokalita Horka na rozhraní Třebíčska a Žďárska. ***
