(9.40 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Jak jsem zmínil, asi nejproblematičtější část toho zákona z našeho pohledu je nová možnost ČNB nakupovat korporátní dluhopisy a akcie. Skutečně ta pravomoc je velmi silná a my se obáváme toho, že vzhledem k tomu, jak malý je český trh, tak skutečně zásah národní banky tam může být velice, velice významný. To znamená, že zásahy ČNB můžou velmi silně znevýhodnit segment především středních a menších českých podniků, které oproti těm velkým, které si dosáhnou na to, vyjednat si nákup s Českou národní bankou s odkazem třeba na nějakou krizovou situaci nebo jiné důvody, hrozí i nějaké politické ovlivňování, Česká národní banka investovala i do nějakých čínských cenných papírů, kde není úplně zřetelné, jestli tam byl nějaký jiný význam té transakce než nějaké vyjádření politických sympatií, takže z těchto důvodů si myslíme, že ta pravomoc natrvalo není šťastná.
My jsme vedli řadu jednání o kompromisní podobě tohoto návrhu. Bohužel, zatím paní ministryně financí na naše návrhy úprav nijak nereflektovala, zatím to vypadá, že to vláda chce protlačit na sílu v tom znění, které je navrženo, a my to vůbec nepovažujeme za šťastné. Navrhli jsme rozšíření transparentnosti těch operací, které bude Česká národní banka provádět po vzoru Evropské centrální banky, navrhli jsme to časové omezení a máme za to, že skutečně takhle velká změna si zaslouží daleko větší pozornost.
Potom je druhá část zákona, ta, která okupuje většinu té veřejné debaty, a to je otázka limitů pro směrodatné ukazatele pro poskytování hypoték. Tady je třeba se podívat na to, co je ten základní problém. Základní problém je, že v České republice raketově rostou ceny bytů. To je skutečně zásadní problém a je potřeba ho řešit. Řešení určitě musí být na úrovni celé řady dílčích opatření. Bohužel, tady se setkáváme jenom s nějakým segmentovým řešením, řeší se jeden aspekt a bohužel, další aspekty se řeší velmi omezeně. Bohužel se potvrdila obava, že například zrušení daně z nabytí nemovitosti spíš posílí růst cen nemovitostí, protože klesají transakční náklady při dalším prodeji, takže to jednostranně zvýhodnilo spekulativní nákupy. A bohužel, růst cen nemovitostí trvá i v situaci, kdy máme krizi, kdy příjmy domácností stagnují. Přesto dochází k masivnímu růstu. Je to způsobené mimo jiné velmi nízkými úrokovými sazbami, to znamená, že jsou dostupnější hypotéky, což ale vede k tomu, že lidé dosáhnou na větší úvěr a nakonec za nemovitost zaplatí víc. Takže přesto, že by lidé mohli z těch nízkých úrokových sazeb profitovat, ve finále se tomu tak neděje, protože ceny razantně rostou.
Souhlasíme s tím nástrojem omezení, takzvaným LTV, to znamená loan-to-value, omezení poměru mezi půjčkou a částí ceny nemovitosti, kterou tato půjčka pokrývá. Máme za to, že to je smysluplné, protože to chrání dlužníka. Ten mechanismus je poměrně jednoduchý. Jde o to, že ve chvíli, kdy došlo k nějakému propadu cen nemovitostí, u nás se to stalo například v roce 2008, kdy se ceny nemovitostí propadly zhruba o 20 %, tak když dojde k takovému propadu a současně často ten propad doprovází ekonomická krize, to znamená, že lidé ztrácejí práci a je pro ně obtížnější hypotéku splácet, tak v takové situaci, ve chvíli, kdy je to LTV třeba 80 %, člověk má jistotu, že bude schopný z prodeje nemovitosti, na kterou si půjčil, splatit alespoň tu půjčku, to znamená, že mu nehrozí, že prodá nemovitost a ještě bude zadlužen takovým způsobem, že to bude velmi dlouhou dobu splácet. Z těchto důvodů považujeme tenhle ukazatel za poměrně racionální a nechceme ho z toho zákona vyškrtnout.
Nicméně další ukazatele jsou z našeho pohledu významně problematičtější a podporujeme jejich vypuštění. Máme za to, že současný stav, kdy ČNB tyto ukazatele pouze doporučuje, je dostatečný.
Hlavní argument, který národní banka používá, je ten, že současná legislativa neumožňuje regulovat zahraniční poskytovatele hypoték, kteří by působili na našem trhu a nebyly by to bankovní instituce regulované na českém trhu. Nicméně z druhé strany, když se na to podíváme, tak čeští spotřebitelé jsou poměrně konzervativní a rozhodně se nejeví jako pravděpodobné, že by tento typ subjektu získal na nemovitostním trhu nějaký významný podíl, natož pokud by používal nějaké žraločí techniky, že skutečně dává dumpingové ceny hypoték nebo něco podobného. Prostě máme za to, že tento problém, na který národní banka upozorňuje, je spíš virtuální nežli reálný, podobně představa, že se budou prodávat hypotéky přes internet. Prostě máme za to, že je to velmi nepravděpodobné, zvlášť u institucí, které nejsou v Čechách regulované v rámci bankovního trhu. Proto ty limity DTI a DSTI považujeme za nadbytečné.
Bude tam pak celá řada specifických případů, jako třeba studenti na doktorském studiu, kteří mají stipendium, nebo živnostníci s daňovým paušálem a paušální daní a celá řada dalších specifických skupin, které mají reálný příjem z nějakého důvodu vyšší než nějaký základní příjem nebo který bude uplatnitelný v rámci toho zákona. Rádi bychom viděli metodiku ČNB k této věci dopředu. Skutečně tyto dva instrumenty nepovažujeme za příliš šťastné.
Další oblast, která je podstatná, je rozšíření zvýhodnění pro mladé do 36 let, i pokud je spoludlužníkem osoba starší 36 let. O co jde. Ukazuje se, nebo statisticky platí, že lidé v průběhu let postupně vydělávají víc a víc. Proto je namístě mít méně přísná kritéria pro mladší lidi než pro starší lidi, co se týče limitů příjmů vůči té půjčce. Těch 36 let je nějaká hranice, která může být v řadě životních situací poměrně nízká. Jsou lidi, kteří, jak jsem zmiňoval, třeba studují doktorské studium na vysoké škole a chystají se vstoupit do nějakého zaměstnání až v pozdějším věku, a ti budou velmi silně diskriminováni. Je předpoklad, že po pár letech dostanou výrazně vyšší mzdu, nicméně na začátku kariéry ji mají nízkou, takže na hypotéky třeba potom nebudou muset dosáhnout, přestože z hlediska scoringu banky by tu půjčku prostě dostali. Takže podporujeme rozšíření této výjimky, stejně tak podporujeme zvýšení kritéria nebo zvýšení té hranice pro méně přísné kritérium nad 40 let analogicky se Státním fondem podpory investic. ***
