(9.10 hodin)
Poslankyně Helena Langšádlová: Já se velice omlouvám, protože jsem neznala přesně název toho druhého bodu. Budu ráda, když se budeme zabývat tím bodem, který se jmenuje strategie. Děkuji, pane předsedo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Návrh tedy bude 485 zařadit dnes pevně na 10.00. S přednostním právem pan předseda Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Já vám musím sdělit, že se nestává moc často, že by TOP 09, Starostové, ODS a ostatní pravice napomáhaly KSČM v prosazování jejích bodů. Tady musím kolegyni Helence Langšádlové prostřednictvím vás, pane předsedo, poděkovat, že prosazuje bod strategie očkování, který tady navrhla a který - děkuji vám - jste také odhlasovali.
Považujeme doopravdy za zásadní, aby vedle těch věcí, které se tu i v projevu paní kolegyně Langšádlové, ale i v informaci pana ministra Blatného a v diskuzi k tomu bodu projevovaly, aby byly v trvalém centru zájmu Poslanecké sněmovny a prostřednictvím Poslanecké sněmovny i médií, která velmi podrobně a objektivně informují o tom dění, aby se občané dozvídali, aby neměli pocit, že v tom není pořádek nebo že je v tom nějaké tápání.
Takže aby bylo jasno, my jako KSČM bychom rádi tento bod projednávali na každé schůzi Poslanecké sněmovny, v tom také s Helenkou Langšádlovou souhlasím, a aby obsahem bylo i to, aby se občanům, tedy každému rameni, dostala vakcína. Drobný rozdíl je v tom, že každá dávka vakcíny, která přijde včas do České republiky, pomůže urychlit konec toho nepřirozeného stavu, který zde i pro ekonomiku i pro společnost, ale zejména pro vzdělávání, pro školství a pro naše těžce zkoušené zdravotnictví je.
Myslím si, že pokud se vyjednává i jinde než u AstraZeneca a dalších, jak se říká, renomovaných firem, tak to není proto, že bychom sváděli nějaký ideologický souboj, ale především proto, aby včas byly objednány dávky vakcíny, které mohou pomoci rychleji skončit tu situaci. Jsme samozřejmě pro to, aby vakcíny proběhly standardním schvalovacím procesem, tady připomínám Lisabonskou smlouvu. Ta oblast není vázána na evropské právo, ta oblast je ryze národním polem působnosti a my máme náš SÚKL, kterému věříme, takže ano, prvotně, tato záležitost, ale pakliže nebudou ty vakcíny alespoň předjednány, předobjednány, tak se může stát, že se na nás dostane až v době, kdy to už nebude třeba aktuální, a zbytečně se bude prodlužovat ta situace, kdy se vakcinace místo zrychlování bude zpomalovat.
Takže přátelé, kolegyně, kolegové, prosím, abychom tady - mám alternativní návrh - dnes pokračovali v tom bodu, o kterém je řeč, ale ne pevně na desátou, ale jako první bod po třetích čteních. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Vnímám to jako protinávrh, o kterém budeme hlasovat jako o prvním. Nyní je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Gajdůšková k pořadu schůze.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Dobrý den, vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo. V této chvíli všichni máme kolem sebe lidi, kteří nejenom že se velmi těžce potýkají se současnou situací, mají ve svých rodinách nemocné a těžce nemocné, ale je spousta rodin, které mají dlouhodobě nemocné a těžce nemocné i bez covidu. A mně je to opravdu velmi líto. V čem můžeme pomoci? V tom, že změkčíme podmínky pro čerpání dlouhodobého ošetřovného. Tento návrh zákona zde leží už více jak rok.
Já si dovolím proto navrhnout, abychom sněmovní tisk 695, bod programu 203, zařadili pevně na úterý 9. 3. po již pevně zařazených bodech. Kromě toho, že pokud tento návrh projednáme a bude schválen, bude přijat, pomůžeme skutečně těm, kteří mají těžce nemocné ve svých řadách, tak také ulevíme těžce zkoušenému zdravotnickému systému, protože tento návrh skutečně má potenciál uvolnit nemocniční lůžka tím, že si rodiny své nemocné vezmou do domácího ošetřování, protože budou mít podmínky pro dlouhodobé ošetřovné. Já vás znovu prosím, zvažme všechno, co s tím souvisí. Mysleme na ty lidi, kteří jsou v problémech, a zařaďme tento bod k projednání v úterý při pokračování naší schůze tak, aby vstoupil v platnost co nejrychleji. Děkuji vám za váš soucit.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pro upřesnění, ono tam došlo k přečíslování. Je to bod 204, jak jsem byl upozorněn. Jinak je samozřejmě všechno v pořádku. Další k pořadu schůze vystoupí pan poslanec Kopřiva.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené ministryně, vážení ministři, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovolím navázat ještě na diskuzi, kterou jsme tady vedli před pár dny. Bylo to k rozhodnutí o vlastních zdrojích EU. Já jsem v obecné rozpravě připomněl, že nám tady visí jeden rest, který - myslím si - je v nejlepším zájmu této ctihodné Sněmovny, abychom si odškrtli, lidově řečeno, abychom ho projednali. Není to nic, co by bylo na dlouhou diskuzi. My jsme k tomu už v podstatě usnesení přijali, jenom došlo k nějaké ztrátě v překladu.
Jedná se tedy o rozpočet EU po roce 2020. Tam se stalo, že výbor pro evropské záležitosti na své 52. schůzi dne 24. června loňského roku postoupil balíček souvisejících evropských aktů, souvisejících s víceletým finančním rámcem a plánem obnovy, tak my jsme na výboru konsenzuálně napříč stranami došli k závěru, že to je natolik velký objem peněz, natolik bezprecedentní krize a její řešení, že je to opravdu široká problematika, že by k tomu měl být širší politický konsenzus a že by se to mělo probrat zde na plénu naší dolní komory, protože senátní evropský výbor k tomu usnesení přijal a Sněmovna pořád usnesení nepřijala.
Na té 52. schůzi jsme to odkázali na plénum a nedali jsme k tomu žádné stanovisko. Pouze jsme požádali předsedu Sněmovny, aby zařadil ten bod na projednání v Poslanecké sněmovně. To bylo před letní pauzou na poslední schůzi, ale ono už se to tam do pořadu nedostalo.
Pak nějakými domluvami, nejspíše v rámci grémia, došlo k tomu, že se zařadil na 48. schůzi bod informace předsedy vlády, kde jsme se to sice probírali a přijali jsme k tomu myslím hezké usnesení, konsenzuální, na kterém tady byla víceméně široká shoda. My jsme tam vyzvali předsedu vlády, aby podpořil víceletý finanční rámec i ten mimořádný nástroj, plán na podporu oživení Evropy. Potom jsme tam identifikovali oblasti jako konkurenceschopnost, modernizace, vzdělávání, investice do lidí, příprava na výzvy spojené s klimatickou změnou a s dalšími třeba zdravotnickými krizemi, kterým Evropa v budoucnu může čelit. ***
